13 C 169/2024-100 — Obvodní soud pro Prahu 1

Žalobce se žalobou soudu doručenou dne 1. 7. 2024 domáhal po žalované vydání bezdůvodného obohacení z důvodu neplatné pojistné smlouvy. Žalobce uzavřel s žalovanou dne 25. 5. 2011 smlouvu o životní pojištění , Anonymizováno, č. , hodnota, , kterou bylo sjednáno pojištění pro případ smrti nebo dožití s doplňkovou a úrazovou složkou. Žalobce uzavřel smlouvu v pozici spotřebitele a neměl možnost ovlivnit jednotlivá ujednání pojistné smlouvy. Žalobce smlouvu vypověděl. Část pojistného plnění byla formována za pomoci alokace pojistného do programů investování vytvořených pojistitelem. Pojistné je převáděno na tyto podíly na základě nákupní ceny, přičemž dle čl. 4 odst. 1 Zvláštních pojistných podmínek pro investiční pojištění , Anonymizováno, (dále jen „ZPP“) „výše pojistného plnění pro případ smrti je rovna: b) hodnotě podílů připsaných na podílovém účtu“, dle čl. 5 odst. 1 ZPP „výše pojistného plnění pro případ dožití je rovna kapitálové hodnotě pojištění stanovení ke dni konce pojištění pro případ smrti nebo dožití“. Dle žalobce rozsah pojistného plnění je konstruován pomocí hodnoty podílů, které pojistník nakupuje za pojistné za tzv. nákupní cenu. Hodnota těchto podílů je však při kalkulaci pojistného plnění stanovována na základě tzv. prodejní ceny.Žalobce napadá neurčitost ujednání o poplatcích, v článku 12 odst. 1 ZPP je účtován inkasní poplatek, článek 14 odst. 1 ZPP zmiňuje administrativní poplatek, článek 14 odst. 2 ZPP uvádí, že pojistitel odečte každý měsíc z podílového účtu část podílů tvořených na základě uhrazeného běžného pojistného, hodnota takto odečítaných podílů odpovídá částce na úhradu rizika spojeného s pojištěním pro případ smrti nebo dožití a se sjednanými připojištěními na následující měsíc, která je stanovena pojistitelem podle pojistně-matematických zásad. Tento koncept tak stanovuje, že pojistné plnění závisí na tom, o jaké poplatky bude snížena kapitálová hodnota pojištění, výše těchto poplatků však není nikde sjednána. Pojistná smlouva neobsahuje odkaz na žádný sazebník poplatků a žalobce s ním také nikdy nebyl seznámen. Uvedená ustanovení o poplatcích jsou tak nepřiměřenými smluvními ujednáními dle § 55 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „SOZ“) a jako taková jsou také neplatná.Dále žalobce napadá rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou podílových jednotek. Kapitálová hodnota pojištění je snížena za pomoci skrytého poplatku, kterým je rozdíl mezi tzv. prodejní a nákupní cenou ve výši 5%, a jehož dopad na budoucí pojistné plnění běžný spotřebitel nemá šanci odhalit. Tato ujednání jsou zneužívajícími, a tedy i neplatnými.Žalobce napadá také pro spotřebitele netransparentní a těžce pochopitelný způsob, jak pojistitel přenáší své náklady na provize pro pojišťovací zprostředkovatele, tedy princip alokačního procenta v článku 9 ZPP. Kapitálová hodnota pojištění je snižována o značný náklad, který odpovídá provizi uhrazené pojistitelem zprostředkovateli, avšak konstrukce jejího účtování je pro běžného spotřebitele tak nepřehledná, že její dopad nemá šanci vyhodnotit, toto ustanovení tak považuje za zneužívající.Žalobce má za to, že pojistná smlouva je neplatná pro rozpor se zákonem a právem EU, když ujednání pojistné smlouvy o nakládání s pojistným, formování pojistného plnění a snižování kapitálové hodnoty pojištění o poplatky jsou zneužívajícími ujednáními, neboť jde o ujednání, která nebyla individuálně sjednána, a v rozporu s požadavkem poctivosti způsobují významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, které vyplývají z dané smlouvy v neprospěch spotřebitele. Smlouva je neplatná jako celek, neboť nemůže bez předmětných ujednání o poplatcích, jež jsou nezbytná pro výpočet odměny, kterou má spotřebitel zaplatit, tedy pro pojistné, existovat. Žalobce nebyl seznámen s konkrétní výši poplatků před uzavřením smlouvy.Žalobce v souvislosti s pojistnou smlouvou uhradil žalované pojistné ve výši 174 688 Kč, v průběhu pojištění učinil mimořádný výběr 29 350 Kč a v žalobě se domáhá vydání bezdůvodného obohacení ve výši 145 338 Kč, neboť plnění z neplatného právního úkonu je bezdůvodným obohacením.Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila tak, že žalovaný nárok plném rozsahu neuznává. Žalovaná má za to, že nárok uplatňovaný žalobou je promlčen. Veškeré žalobcem tvrzené důvody neplatnosti smlouvy musel žalobce vědět nejpozději při uzavírání smlouvy, nebo přinejmenším pojmout podezření, že je se smlouvou něco v nepořádku. Rozhodným okamžikem běhu promlčecí lhůty je uzavření pojistné smlouvy. Nejpozději od doručení dopisu ze dne 13. 7. 2020, který vyčísloval jednotlivé poplatky zaplacené žalobcem, měl veškeré informace, které byly relevantní pro dovození jím vytýkaných vad a nejpozději od tohoto data počala běžet subjektivní promlčecí lhůta, ke dni 1. 7. 2024 tedy bylo ve dvouleté subjektivní promlčecí lhůtě právo žalobce promlčeno pro platby před 1. 7. 2022. Žalovaná má za to, že nárok žalobce by byl promlčen i v objektivní promlčecí lhůtě ve vztahu ke všem platbám pojistného uhrazeným nejpozději tři roky před podáním žaloby, tedy do 1. 7. 2021.Žalovaná uvedla, že zasílala žalobci na jeho kontaktní adresu pravidelný roční výpis k pojistné smlouvě, a to již od roku 2013. Obsah dopisu se měnil každoročně podle toho, jak se měnil počet podílů, jejich prodejní cena i celková hodnota podílového účtu žalobce. Tyto dopisy přebíral, když opakovaně odpovídal dopisem na nabídku indexace pojištění, která tvořila nedílnou součást výročního dopisu. Později mu byly zasílány také informační dopisy, které zahrnovaly informace o stržených poplatcích od roku 2018.Porovnání zaplaceného pojistného a hodnoty svého podílového účtu mohl žalobce provést kdykoliv v době trvání pojistné smlouvy. Nadto kdyby došlo k pojistné události kdykoliv v době trvání pojistné smlouvy, byl by to žalobce, kdo by byl oproti žalované v obrovské finanční výhodě, když platil pojistné 7 230 Kč měsíčně. Žalovaná má za to, že smlouva je platná, navíc v rámci autonomie vůle stran mají být již uzavřené smlouvy respektovány a neplatnost má být dovozována jen ve výjimečných případech a z možných výkladů má být preferován ten, který je ve prospěch platnosti uzavřené smlouvy.K námitce žalobce ohledně rozdílu mezi nákupní a prodejní cenou uvádí, že se nejedná o skrytý poplatek, ale je to postup standardní u všech finančních produktů, které v sobě zahrnují investování. Ohledně ujednání o alokačním procentu uvádí, že je určité a srozumitelné, přestože se může pro běžného spotřebitele zdát komplikovaná. Složitost některých ujednání ve smlouva nemůže vést k neurčitosti nebo nesrozumitelnosti takových ujednání, tím spíš jeli odůvodněna povahou závazku/produktu.Žalovaná se domnívá, že při vypořádání bezdůvodného obohacení je nutné zohlednit také hodnotu pojistného krytí, které žalovaná poskytovala jako plnění na základě pojistné smlouvy. Žalovaná poskytovala žalobci plnění po celou dobu trvání pojistné smlouvy, byť se nejednalo o plnění peněžité a na druhé straně se žalobce přijímáním tohoto nepeněžitého plnění v podobě nesení pojistného rizika obohacoval.K vyjádření žalované se žalobce vyjádřil tak, že je přesvědčen, že nárok promlčen není. Žalobce se dozvěděl o neplatnosti smlouvy 1. 3. 2024, když se obrátil na svého právního zástupce. Upozornil, že dle závěru Ústavního soudu nelze vědomost o neplatnosti smlouvy bez dalšího odvozovat z jejího podpisu. Jednání žalobce v průběhu pojištění svědčí o tom, že plnil veškerá smluvní ujednání spojená se smlouvou, kterou považoval za platnou. K argumentaci žalované ohledně toho, že žalobce se dozvěděl podstatné informace z výročních dopisů a informace o pojistné smlouvě, žalobce uvádí, že z těchto podkladů nemohl zjistit nic o neplatnosti pojistné smlouvy a vzniku bezdůvodného obohacení. K pojistnému krytí, jehož náhrady se žalovaná dovolává uvedl, že toto nelze považovat za výkon, který by žalobce čerpal, a za který by měla být poskytnuta peněžitá náhrada, přičemž však žalobce od žalované žádné protiplnění neobdržel, jedná se pouze o hypotetické pojistné krytí, které nebylo nikdy využito.Aplikace objektivní promlčecí doby dle ust. § 107 SOZ je vyloučena, neboť pojistná smlouva obsahuje zneužívající ujednání, žalobce je spotřebitelem, který se při podpisu nacházel v nerovném postavení k žalované, přistupoval k podmínkám smlouvy, kterou nemohl ovlivnit a byla uzavřena na dobu přesahující délku objektivní promlčecí doby. Námitka promlčení je v rozporu s dobrými mravy, neboť smlouva je neplatná pouze z důvodů na straně žalované, nezákonné zvýhodnění žalované, která postupovala vůči žalobci při sjednání smlouvy nepoctivě, námitka je vznesena žalovanou, která není v dobré víře, která od počátku byla vědoma existence zneužívajících ujednání v pojistné smlouvě, porušení principu spravedlnosti, kdy se žalovanou snaží námitkou promlčení profitovat z časové asymetrie vzájemně poskytnutých plnění z neplatné pojistné smlouvy.Žalovaná uvedla, že na základě předmětné pojistné smlouvy poskytla žalobci plnění ve výši 29 350 Kč, a i z t