20 C 319/2024-64 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se žalobou, doručenou ke zdejšímu soudu dne 1.10.2024, domáhala na žalované vydání bezdůvodného obohacení ve výši 130 298 Kč s příslušenstvím specifikovaném v žalobě z důvodu neplatnosti smlouvy o životním pojištění č. , hodnota, uzavřené mezi účastníky dne 22.4.2010 (dále jen "Pojistná smlouva"), kterou žalobkyně uzavřela jako spotřebitel a žalovaná jako podnikatel. Pojistná smlouva je smlouvou formulářového typu, kdy žalobce neměl možnost ovlivnit její obsah. Pojištění stále trvá. Žalobkyně zaplatila na pojistném celkově 189 997 Kč, žalovaná jí poskytla na jejím základě částku ve výši 59 699 Kč, zbývá tedy vrátit bezdůvodné obohacení v žalované výši. Ze znění smlouvy o pojistných podmínek vyplývá, že rozsah pojistného plnění je konstruován pomocí aktuální hodnoty podílového účtu pojistníka. Budoucí pojistné plnění tak závisí na tom, o jaké poplatky či náklady bude snížen podílový účet pojistníka či hodnota samotného fondu, od které se odvíjí nákupní cena podílových jednotek. Hodnota podílového účtu pojistníka je snížena též za pomoci skrytého poplatku, kterým je rozdíl mezi tzv. prodejní a nákupní cenou ve výši až 5%. Dále je hodnota podílového účtu pojistníka snižována o tzv. počáteční náklady (tedy provizi pro zprostředkovatele). Konstrukce jejich účtování je pro běžného spotřebitele tak nepřehledná, že její dopad nemá šanci vyhodnotit. Žalobkyně má tak za to, že smlouva obsahuje ujednání, která jsou zneužívajícími ujednání ve smyslu § 55, 56 zák. č. 40/1964 Sb. občanský zákoník (dále jen SOZ), do nichž byla implementována směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 zákonem č. 367/2000 Sb. Za zneužívající ujednání ve smlouvě žalobkyně považuje ujednání o snižování podílového účtu pojistníka o rizikové pojistné, o další technické poplatky, o náklady související s nákupem a prodejem prostředků patřících fondu a o výdaje související s pořizováním, prodejem a oceňováním fondu, neboť jejich výše je pro žalobkyni jako spotřebitele neznámá, nezjistitelná a jejich výše je ponechána zcela na vůli pojistitele. Dále jsou zneužívající ujednání o nákladech souvisejících s uzavřením pojistných smluv a poplatku vyplývajícím z rozdílu mezi nákupní a prodejní cenou podílových jednotek ze stejného důvodu. Ujednání jsou zneužívající proto, že nebyla individuálně sjednána, v rozporu s principem poctivosti způsobují významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, které vyplývají z dané smlouvy v neprospěch spotřebitele a v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Transparentnost ujednání také znamená, že spotřebitelé musí být schopni posoudit ekonomické důsledky smluvního ujednání nebo smlouvy, ujednání musí být sepsáno jasným a srozumitelným jazykem. Zneužívající ustanovení nejsou pro spotřebitele závazná ve smyslu výkladových stanovisek SDEU. Ujednání o poplatcích jsou ujednání nezbytná pro výpočet odměny, kterou má spotřebitel zaplatit, tedy pro pojistné. Pojistná smlouva je tak neplatná jako celek, neboť nemůže bez předmětných ujednání existovat. Soud pak musí posoudit tuto absolutní neplatnost i bez návrhu. Žalobkyně vyzvala žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení, ten však tak neučinil a to ani po předžalobní výzvě.2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že uzavřenou pojistnou smlouvu považuje za platnou a nemohlo tak dojít k bezdůvodnému obohacení na straně žalobce. Žalobkyně opomněla při vyčíslení žalované částky uvést, že žalobkyni bylo, nad rámec předčasného odkupu vyplaceno odkupné v návaznosti na ukončení pojištění žalobkyní ve výši 44 485 Kč, o čemž byla informována ještě před podáním předžalobní výzvy a posléze žaloby, žaloba je tedy předčasná v tomto ohledu. Žalovaná má rovněž za to, že žalobkyně byla od počátku pojistného vztahu, tj. nejpozději v okamžiku podpisu pojistné smlouvy seznámena se všemi jejími podmínkami. Všechny dokumenty, které jsou součástí smlouvy, s jejichž obsahem byla žalobkyně seznámena před podpisem smlouvy, jak sama podpisem potvrdila, obsahují informace o veškerých nákladech a poplatcích spojených s pojistnou smlouvou a také veškeré sazby těchto poplatků. Z informace pro klienta žalobkyně mohla zjistit jednak způsob výpočtu a účtování rizikového pojistného, tak i informaci o účtování nákladů a poplatků souvisejících s pojištěním. Z nich vyplývá, že část pojistného představuje tzv. rizikové pojistné a druhá část tzv. spořící část pojistného. Rizikové pojistné je pak každý měsíc kalkulováno podle aktuálního věku pojištěného a pojistné částky, spořící část je poté ukládána prostřednictvím nákupu podílových jednotek na podílový účet pojistníka. Z tohoto účtu se pak pravidelně strhávají poplatky za počáteční a správní náklady a v ceně podílových jednotek se zohledňují poplatky za správu fondu. Výčet těchto nákladů je uveden přímo ve smlouvě a také ve sazebníku. Pokud nebyl mechanismus výpočtů žalobkyni jasný, mohla se kdykoliv i žalované informovat, čehož ale nikdy nevyužila. O výši uvedených poplatků byla každoročně informována výpisy z podílového účtu. Nelze tedy v žádném případě tvrdit, že by pojistná smlouva byla nesrozumitelná, netransparentní či že by obsahovala ujednání, která by byla žalobkyni skryta. Částku rizikového pojistného pro případ smrti pak nelze ke dni uzavření smlouvy určit, neboť je modulováno parametry úmrtnosti v určitém věku. Povinnost určit přesně tuto částku v pojistné smlouvě také není stanovena v žádném právním předpise. Povinnou součástí pojistné smlouvy je pak pouze částka pojistného, jeho splatnost a údaj, zda se jedná o běžné či jednorázové. Navíc i kdyby bylo ujednání o rizikovém pojistném neplatné, nemělo by to vliv na platnost pojistné smlouvy jako celku, neboť se jedná o ujednání oddělitelná od zbytku smlouvy. Co se týká nákladů a poplatků, pak informace pro klienta i výtah ze sazebníku poplatků, se kterými byla žalobkyně seznámena, obsahují jejich konkrétní částku či procentní sazbu, takže i v tomto směru je pojistná smlouva zcela určitá a transparentní. Co se týká pojistného plnění, pak je ve smlouvě uvedeno, že v případě dožití bez pojistné události a v případě pojistné události, odpovídá pojistné plnění aktuální hodnotě podílového účtu, minimálně však pojistné částce pro případ smrti uvedené v pojistné smlouvě a o aktuálním stavu podílového účtu byla žalobkyně pravidelně informována prostřednictvím výpisů po celou dobu trvání pojištění. Rovněž jsou zcela účelová a nepravdivá tvrzení žalobkyně o existenci jakéhosi skrytého poplatku, o který byla hodnota podílového účtu žalobkyně ponižována. Pojistná smlouva jasně stanoví výši tohoto poplatku a jasně definuje, v jakých případech se prodejní a nákupní cena podílových jednotek uplatní, když z ujednání vyplývá, že se vždy uplatní nákupní cena, ve které jsou podílové jednotky evidovány na podílovém účtu pojistníka. K námitkám žalobkyně ohledně počátečních nákladů žalovaná uvedla, že nezahrnují pouze provizi pojišťovacího zprostředkovatele. Na tyto náklady (na které má žalovaná nárok) žalovaná srážela dle informace pro klienta 7% hodnoty počátečních jednotek z celkového množství počátečních podílových jednotek a o jejich konkrétní výši byla žalobkyně vždy každoročně informována, proto odmítá argumentaci žalobkyně o jejich netrasparentnosti a neuchopitelnosti. Pokud nebylo při uzavírání smlouvy či později žalobkyni něco nejasné, mohla se informovat, přičemž si musela být vědoma, že smlouva zavazuje, žalovaná jí navíc po dobu 14 ti let poskytovala pojistné krytí a žalobkyně proti nákladové struktuře ničeho nenamítala, když v případě žalobkyně se jistě jedná o průměrného spotřebitele, jak je definován v § 4 obč. zák. Dále se v souvislosti s tím odkázala na argumentaci uvedenou v judikatuře, např. v nálezu ústavního soudu sp.zn. III. Š 3725/13, či I. ÚS 3512/11, rozhodnutí NS ČR sp. zn. 23 Cdo 1201/2009. K argumentaci o zneužívajícím charakteru některých ujednání smlouvy žalovaná poukázala na to, že při uzavření smlouvy měla žalobkyně k dispozici veškeré potřebné informace a po dobu více než 14 let proti jejich obsahu ničeho nenamítala, veškeré informace jí vždy podle potřeby byly poskytnuty. Navíce pokud žalobkyně argumentuje neurčitostí napadených ujednání, pak toto vylučuje jejich posouzení jako zneužívajících, jak již bylo opakovaně judikováno (např. rozsudek NS ČR čj. 33 Cdo 499/2023-143, které byly aprobovány ústavním soudem např. sp. zn. III. ÚS 2438/23, sp.zn. IV.ÚS 2429/23). Všechny námitky žalobkyně se tedy týkají především investiční části smlouvy, nikoliv jejího hlavního předmětu, kterým je pojistné plnění, takže nelze použít Směrnici k posouzení nepřiměřeného charakteru smluvních ujednání. Žalobkyně také přesně nespecifikuje, v čem spatřuje konkrétně nerovnováhu práv a povinností účastníků smlouvy z ní pro ně plynoucích, neuvádí k nim žádné důkazy, proto jsou její tvrzení nepřezkoumatelná. Žalobkyní uváděná ustanovení smlouvy pouze stanoví způsob nakládání s pojistným, ale nijak žalobkyni na jejích právech z pojistných sm