20 C 62/2025-19 — Obvodní soud pro Prahu 1

1.Žalobce se domáhal shora uvedené částky s tím, že je vlastníkem domu , Anonymizováno, na adrese , adresa, , jež stojí na pozemku , Anonymizováno, . Nemovitost je zapsána na LV č. , hodnota, , katastrální území , adresa, , obec , adresa, , v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, , KP , adresa, . Žalovaný č. 1 byl na základě nájemní smlouvy uzavřené s žalobcem dne 15.2.2023 nájemcem bytu č. , hodnota, o výměře 77,82 m2 a bytu č. , hodnota, o výměře 31,03 m2 nacházející se ve , Anonymizováno, shora uvedené nemovitosti. Nájem skončil dne 15.8.2023 na základě dohody o ukončení nájmu uzavřené dne 9.8.2023. Dle uvedené nájemní smlouvy byl žalovaný č.1 povinen platit žalobci nájemné ve výši 20 000 Kč měsíčně spolu s úhradou za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním bytu, přičemž výše pravidelných byla stanovena v rozpise měsíční platby ke dni 1.3.2023, a to ve výši 6000 Kč měsíčně za užívání bytu č. , hodnota, a ve výši rovněž 6000 Kč měsíčně za užívání bytu č. , hodnota, . Nájemné a zálohy byly splatné nejpozději k 25. dni kalendářního měsíce bezprostředně předcházející měsíci, za který byly hrazeny. Žalovanému č. 1 vznikl dluh na nájemném ve výši 70 000 Kč (za měsíce květen, červen a červenec 2023 po 20 000 Kč) a nájemné za část měsíce srpna 2023 ve výši 10 000 Kč. Dále žalovanému č. 1 vznikl dluh v částce 32 142,30 Kč na základě vyúčtování služeb za užívání bytu za rok 2023. Dne 29.10.2024 bylo žalovanému č. 1 zasláno vyúčtování služeb za rok 2023 s lhůtou k úhradě 14 dno ode dne doručení. Žalovaný č. 1 v souladu s nájemní smlouvou uhradil částku ve výši 64 000 Kč jakožto jistotu. Ve smyslu uvedené nájemní smlouvy je žalobce povinen nejdéle do 30.4. kalendářního roku bezprostředně následujícího po kalendářním roce, ve kterém došlo k zániku nájemní smlouvy vrátit žalované č. 1 jistotu, kdy přitom si započte, co mu žalovaný č. 1 dluží, což žalobce učinil. Celkový dluh žalovaného č. 1 tak následně činí žalovanou částku. Žalovanému č. 1 byla dne 11.9.2024 zaslána předžalobní výzva s určenou lhůtou splnění do 20.9.2024, avšak žalovaný č. 1 dluh neuhradil. Žalovaný č. 2 se zavázal podle § 2018 obč. zák. že na sebe bere povinnost uhradit veškeré existující či budoucí peněžité závazky žalovaného č. 1 vůči žalobci z titulu uzavřené nájemní smlouvy, a to v plné výši. Dne 24.9.2024 byla i žalovanému č. 2 zaslána předžalobní výzva k zaplacení dlužné částky v dodatečné lhůtě, avšak ani žalovaný č. 2 dluh ani zčásti neuhradil. Z důvodu prodlení žalovaných s úhradou dluhu žalobci vzniklo rovněž právo požadovat zákonné úroky z prodlení z dlužných částek.2.Žalovaní se k žalobě nevyjádřili, ač jim byla řádně zaslána, přičemž protože účastníci souhlasili s rozhodnutím bez jednání (u žalovaných soud souhlas předpokládal postupem podle § 101 odst. 4 o.s.ř., neboť se k výzvě soudu ohledně souhlasu s rozhodnutím věci bez jednání nevyjádřili), postupem podle § 115a o.s.ř. soud věc rozhodl, aniž by nařizoval jednání.3. Z nájemní smlouvy ze dne 15.2.2023, z dohody o skončení nájmu ze dne 9.8.2023, z rozpisu měsíční platby platných od 1.3.2023 k bytům č. , hodnota, a , Anonymizováno, , z vyúčtování služeb za rok 2023, z doručenky z vyúčtování služeb ze dne 29.10.2024, z předžalobní výzvy ze den 11.9.2024, z předžalobní výzvy ze dne 24.9.2024 a doručenek k těmto výzvám soud zjistil, že žalobce je vlastníkem domu č.p. , Anonymizováno, na adrese , adresa, , jež stojí na pozemku parc. č. , Anonymizováno, , vše zapsáno na LV č. , hodnota, , katastrální území , adresa, , obec , adresa, , v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, , KP , adresa, . Žalovaný č. , hodnota, byl na základě nájemní smlouvy nájemcem bytu č. , hodnota, o výměře 77,82 m2 a bytu č. , hodnota, o výměře 31,03 m2 nacházející se ve druhém nadzemním podlaží shora uvedené nemovitosti. Nájem skončil dne 15.8.2023 na základě dohody o ukončení nájmu uzavřené dne 9.8.2023. Dle uvedené nájemní smlouvy byl žalovaný č.1 povinen platit žalobci nájemné ve výši 20 000 Kč měsíčně spolu s úhradou za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním bytu, přičemž výše pravidelných byla stanovena v rozpise měsíční platby ke dni 1.3.2023, a to ve výši 6000 Kč měsíčně za užívání bytu č. , hodnota, a ve výši rovněž 6000 Kč měsíčně za užívání bytu č. , hodnota, . Nájemné a zálohy byly splatné nejpozději k 25. dni kalendářního měsíce bezprostředně předcházející měsíci, za který byly hrazeny. Žalovanému č. 1 neuhradil žalobci nájemné za měsíce květen, červen a červenec 2023, tj. 3x20 000 Kč a nájemné za část měsíce srpna 2023 ve výši 10 000 Kč, celkem tedy 70 000 Kč. Dále žalovanému č. 1 vznikl dluh v částce 32 142,30 Kč na základě vyúčtování služeb za užívání bytu za rok 2023. Dne 29.10.2024 bylo žalovanému č. 1 zasláno vyúčtování služeb za rok 2023 s lhůtou k úhradě 14 dno ode dne doručení. Žalovaný č. 1 v souladu s nájemní smlouvou uhradil částku ve výši 64 000 Kč jakožto jistotu. Žalobce provedl započtení vzájemných nároků, tj. nároku žalovaného č. 1 na vrácení jistoty po skončení nájmu a dlužné částky žalovaného č. 1 na nájemném a dlužné částky z vyúčtování služeb. Celkový dluh žalovaného č. 1 tak následně činí žalovanou částku. Žalovanému č. 1 byla dne 11.9.2024 zaslána předžalobní výzva s určenou lhůtou splnění do 20.9.2024. Žalovaný č. 2 se zavázal jako ručitel podle § 2018 obč. zák. že na sebe bere povinnost uhradit veškeré existující či budoucí peněžité závazky žalovaného č. 1 vůči žalobci z titulu uzavřené nájemní smlouvy, a to v plné výši. Dne 24.9.2024 byla i žalovanému č. 2 zaslána předžalobní výzva k zaplacení dlužné částky v dodatečné lhůtě. Zjištěný skutkový stav žalovaní žádným způsobem nezpochybnili, ani nevyvrátili.4. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle § 1968 téhož zákona, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 téhož zákona, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nař. vlády č. 351/213 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.5.Na základě provedeného dokazování a zhodnocení provedených důkazů za situace, že žalovaní nijak tvrzení žalobce nesporovali, má soud za prokázané, že žalovaný č. 1 nesplnil svou povinnost vyplývající mu z platně uzavřené nájemní smlouvy, na základě které byl jako nájemce bytových jednotek ve vlastnictví žalobce jako pronajímatele hradit řádně nájemné a další platby spojené s užíváním bytu za shora uvedené období a vznikl tak dluh v žalované výši. Dlužnou částku neuhradil ani žalovaný č. 2 jako ručitel. Žalobce si tak po právu ve smyslu uzavřené nájemní smlouvy a § 1982 obč. zák. na vzniklý dluh započetl složenou jistotu. Žalovaní se dostali do prodlením, proto bylo žalobě ohledně žalované částky a rovněž i úroku z prodlení v zákonné výši z jednotlivých měsíčních plateb ode dne následujícího po jejich splatnosti tak, jak je ve výroku uvedeno, vyhověno.6.O nákladech řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. l o.s.ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Výši nákladů plně úspěšného žalobce soud určil jako náhradu zaplaceného soudního poplatku ve výši 1908 Kč a náklady právního zastoupení celkem ve výši 9030 Kč, z toho 7 980 Kč za 3 úkony právní pomoci podle vyhl. č. 177/1996 Sb., náhradu paušálních nákladů 2x300 Kč a 1x 450 Kč ve smyslu uvedené vyhlášky.