21 C 202/2023-99 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobce se domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku , částka, s příslušenstvím (úroky z prodlení z nárokované částky od , datum, do zaplacení) představující rozdíl mezi jím dosaženou základní tarifní hrubou měsíční mzdou a základní tarifní hrubou měsíční mzdou srovnatelného zaměstnance, která by byla žalobcem dosažena, kdyby měl stejné mzdové podmínky, za období od , Anonymizováno, do , Anonymizováno, . Žalobce uvedl, že konkrétně mu vznikla škoda za měsíc , Anonymizováno, ve výši , částka, , , Anonymizováno, ve výši , částka, , , Anonymizováno, ve výši , částka, , , Anonymizováno, ve výši , částka, , , Anonymizováno, ve výši , částka, , , Anonymizováno, ve výši , částka, , , Anonymizováno, ve výši , částka, , , Anonymizováno, ve výši , částka, , , Anonymizováno, ve výši , částka, , , Anonymizováno, ve výši , částka, , , Anonymizováno, ve výši , částka, , , Anonymizováno, ve výši , částka, , , Anonymizováno, ve výši , částka, , , Anonymizováno, ve výši , částka, , , Anonymizováno, ve výši , částka, , , Anonymizováno, ve výši , částka, , , Anonymizováno, ve výši , částka, , , Anonymizováno, ve výši , částka, , , Anonymizováno, ve výši , částka, , , Anonymizováno, ve výši , částka, , , Anonymizováno, ve výši , částka, a , Anonymizováno, ve výši , částka, . Za srovnatelné zaměstnance žalobce označil zaměstnance žalované , jméno FO, , adresa, , výše škody byla vyčíslena vůči zaměstnanci , jméno FO, .2. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce byl na základě pracovní smlouvy ze dne , datum, v pracovním poměru k žalované do , Anonymizováno, na pozici , Anonymizováno, , tarifní stupeň , Anonymizováno, , s místem výkonu práce v SPU , adresa, , dispečink dopravy , Anonymizováno, , adresa, . Základní tarifní hrubá měsíční mzda žalobce za období od , Anonymizováno, do , Anonymizováno, činila , částka, a od , Anonymizováno, činila , částka, . Dále uvedl, že srovnatelný zaměstnanec , jméno FO, , nar. , datum, , pracující na stejné typové pozici a ve stejném tarifním stupni, avšak na území , Anonymizováno, , měl na základě výplatních pásek za období od , Anonymizováno, do , Anonymizováno, základní tarifní hrubou měsíční mzdu ve výši , částka, a od , Anonymizováno, do , Anonymizováno, ve výši , částka, . Rovněž průměrná základní hrubá tarifní mzda byla v rozhodném období u zaměstnanců v , Anonymizováno, vyšší než mzda žalobce. Tento rozdílný přístup , právnická osoba, k zaměstnancům v rámci odměňování není odůvodněn v souladu se zákoníkem práce, výše měsíční mzdy vychází z místa výkonu práce, resp. sociálněekonomických podmínek v dané lokalitě. Typově jde o shodný případ, jenž řešil Ústavní soud v usnesení sp. zn. I. ÚS 2820/20 ze dne , datum, , respektive Nejvyšší soud v rozsudku č.j. , spisová značka, ze dne , datum, .3. Žalobce doplnil, že skutečnost, že mzda je určena v souladu s vnitřními předpisy zaměstnavatele ještě neznamená, že k nerovnému zacházení nemůže dojít. Žalovaná měla již v minulosti problémy s nerovným odměňováním svých zaměstnanců. Dále namítl, že náročnost práce nelze posuzovat pouze podle počtu výměnišť či počtu zastávek zaměstnance žalované na pozici , Anonymizováno, , neboť nelze objektivně určit, zda je náročnější ujet delší trasu či častěji zastavit a vystoupit a nastoupit z a do vozu. Proces nakládky a vykládky je u , Anonymizováno, obdobný, všichni musí , Anonymizováno, efektivně podle toho, v jakém pořadí jej budou vykládat. Nadto každý , Anonymizováno, do vozidla umístí zboží víceméně se stejnou hmotností. Zvýšenou namáhavost, respektive náročnost práce srovnatelného zaměstnance nelze vyvozovat ani z toho, že srovnatelný zaměstnanec údajně častěji jezdí mezi SPU , adresa, a jednotlivými pražskými depy, tj. přepravuje větší množství materiálu než žalobce a vykonává větší množství nakládek a vykládek než žalobce, což znamená vyšší fyzickou zátěž. Žalovaná u hodnocení fyzické zátěže dle žalobce pomíjí skutečnost, že žalobce v porovnání se srovnatelným zaměstnancem musel absolvovat delší přejezdy. Nadto není normou, že řidiči v rámci SPU , adresa, jezdí během jedné směny ke všem výměništím a pokud ano, výměniště jsou v jednom areálu oproti výměništím v menších městech, které jsou na jiném detašovaném pracovišti, proto je posouzení náročnosti individuální a pro každého může být složitější něco jiného. Dále uvedl, že v , Anonymizováno, jsou výměniště specializovaná, a proto je proces nakládky přehlednější a organizačně jednodušší. Žalobce dále nesouhlasí s žalovanou, že větší míra nehodovosti v , Anonymizováno, představuje větší náročnost práce, neboť není zřejmé, jakým způsobem dopadá na výkonnost pražského zaměstnance a dále z žádného předpisu nevyplývá, že tato skutečnost byla zohledněna při stanovení základní tarifní hrubé měsíční mzdy. Argument nemůže být přiléhavý ani z toho důvodu, že všichni řidiči se musí řídit stejnými právními předpisy a zachovávat dostatečnou opatrnost a bdělost.4. K odlišné délce praxe žalobce oproti zaměstnanci , jméno FO, uvedl, že při srovnání zaměstnance , jméno FO, s ostatními , Anonymizováno, zaměstnanci je zřejmé, že délka praxe při odměňování nebyla zohledňována a k prokázání svého tvrzení a jako dalšího srovnatelného zaměstnance označil , adresa, , jenž pracoval u žalované od , datum, a pobíral vyšší mzdu než zaměstnanec , jméno FO, . Zaměstnanec , právnická osoba, dle mzdového výměru ze dne , datum, pobíral základní tarifní hrubou měsíční mzdou ve výši , částka, a na základě mzdového výměru ze dne , datum, ve výši , částka, . Žalovaná se tak svými tvrzeními snaží zastřít nerovné odměňování svých zaměstnanců s ohledem na místo výkonu práce, neboť uvedená kritéria v praxi při stanovování mzdy nezohledňuje. Další relevantní skutečnosti vyplývají z dalších řízení paralelně vedených nadepsaným soudem, když z dokládaných podkladů jasně vyplývá, že žalovaná mezi pražskými zaměstnanci nezohledňuje kritéria, jimiž odůvodňuje rozdílnost mezd mezi žalobcem a označeným hlavním srovnatelným zaměstnancem. V souvislosti s daným tvrzením žalobce navrhl uložení ediční povinnosti žalované spočívající v předložení informací o všech zaměstnancích pracujících na stejném pracovišti na stejné typové pozici a zařazených do stejného tarifního stupně jako označení srovnatelní zaměstnanci , jméno FO, a , jméno FO, , o výši jejich mzdy, délce praxe, rozvržení pracovní doby, náplni práce, absolvovaných oborných kurzech, měsíčním nájezdu kilometrů a vysvětlení procesu tvorby a realizace mzdového systému u žalované, včetně doložení pracovněprávní dokumentace jednotných uvedených zaměstnanců. Žalobce dále uvedl, že z předkládaných vnitřních předpisů žalované vyplývá, že systém odměňování u žalované je postaven na principu zařazení zaměstnanců do jednotlivých pracovních pozic a tarifních stupňů, tedy pokud žalobce a označený srovnatelný zaměstnanec pracují na stejné typové pozici a jsou zařazeni do stejného tarifního stupně, měli by pobírat stejnou základní tarifní hrubou měsíční mzdu. Žalobce má za to, že žalovanou uváděná kritéria předvídaná ust. § 110 zákoníku práce jsou pouze účelovým krokem ze strany žalované, který má navodit dojem, že mzdový systém žalované je nastaven spravedlivě a nediskriminačně. Žalovaná kritéria pouze zpětně a selektivně aplikuje ve svůj prospěch na jednotlivé případy zaměstnanců domáhající se náhrady škody z titulu nerovného odměňování, čímž se snaží zastřít skutečnost, že k rozdílům v odměňování jejích zaměstnanců dochází zejména z důvodu rozdílného místa výkonu práce.5. Žalovaná nárok žalobce zcela neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Uvedla, že žaloba je co do výpočtu nárokované částky nesrozumitelná, není zřejmé, jakým způsobem žalobce k nárokované částce dospěl. Žalovaná uvedla, že mzda žalobce byla stanovena v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy žalované, a to na základě v rozhodném období platné směrnice o odměňování zaměstnanců. Základní tarifní mzda je ve vnitřních předpisech stanovena jako mzda minimální, a proto je možné, aby zaměstnanci byla přiznána i základní tarifní mzda vyšší, a to i v případě totožné pracovní pozice v totožném tarifním stupni. Do konkrétní výše základní tarifní mzdy se promítají předpoklady a požadavky pro výkon práce a rozdílné podmínky jednotlivých pracovišť u žalované. Dále uvedla, že žalobce byl v pracovním poměru u žalované od , datum, do , datum, na pozici řidič, typová pozice , Anonymizováno, , tarifní stupeň , Anonymizováno, . Mzdovým výměrem ze dne , datum, s účinností od , datum, byla žalobci stanovena základní tarifní mzda ve výši , částka, , ze dne , datum, s účinností od , datum, ve výši , částka, . Dle žalované jsou na , Anonymizováno, v , adresa, kladeny rozdílné požadavky, a to s ohledem na rozdílnost podmínek jednotlivých pracovišť, tedy i přes stejné pracovní pozice jsou pracovní podmínky na některém pracovišti náročnější a tyto náročnější podmínky je třeba kompenzovat jinou výší mzdy na daném místě pracujících