23 C 394/2021-138 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobce se žalobou podanou zdejšímu soudu dne , datum, domáhal po žalované zaplacení bezdůvodného obohacení ve výši , částka, s příslušenstvím za užívání cizího pozemku bez právního důvodu. V žalobě uvedl následující, rozhodne skutečnosti. , Anonymizováno, je vlastníkem a , Jméno žalobce, je podle zákona č. 219/2000 Sb. o majetku České republiky ve znění pozdějších předpisů příslušný hospodařit s pozemkem p. č. , Anonymizováno, . zastavěná plocha a nádvoří o výměře , Anonymizováno, m². který je zapsán do , právnická osoba, pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, na LV číslo , hodnota, pro obec a katastrální území , adresa, , ( dále jen jako pozemek ) Na pozemku stojí stavba , adresa, ČP , Anonymizováno, , stavba pro výrobu a skladování, která je zapsána na LV číslo , hodnota, pro obec a KÚ , adresa, u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , ( dále jen jako stavba,) Stavba je ve vlastnictví žalované. Užívací vztah k uvedenému pozemku není mezi žalobkyní a žalovanou smluvně upraven. Žalovaná užívá pozemek, aniž by jí k jeho užívání svědčil jakýkoliv titul . Užívání cizího pozemku bez právního důvodu zakládá nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb. OZ a bezdůvodné obohacení na úkor vlastníka vzniká i užíváním jeho nemovité věci bez právního důvodu, jímž neoprávněný uživatel získává majetkový prospěch. Vlastník pozemku má nárok na peněžitou náhradu za bezesmluvní užívání cizích pozemků. přičemž Nejvyšší soud ČR konstantně judikuje, že výše peněžité náhrady musí vycházet z finančního ocenění prospěchu, který uživateli vznikl a že majetkovým vyjádřením tohoto prospěchu je peněžitá částka, která odpovídá částkám vynakládaným obvykle v daném místě a čase na užívání věci, zpravidla formou nájmu. Tato judikatura se uplatní i pro bezdůvodné obohacení posuzované podle stávající právní úpravy. Z výše uvedených důvodů má žalobkyně nárok na úhradu peněžité částky za bezesmluvní užívání pozemku, a to ve výši obvyklého nájemného u daného pozemku.Žalobkyně se touto žalobou domáhá požalované zaplacení bezdůvodného obohacení za období od , datum, do , datum, . Bezdůvodné obohacení za užívání pozemku žalovanou v předchozích obdobích je předmětem dalších řízení, která jsou vedena Obvodním soudem pro , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, a , spisová značka, .Výše náhrady za užívání pozemku byla stanovena jako cena nájmu podle § 27 odstavec 3 zákona č. 219/2000 Sb. o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích ve znění pozdějších předpisů a to nejméně ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá . Tato cena byla stanovena žalobkyní, odborným pracovníkem územního pracoviště , adresa, , odboru hospodaření s majetkem částkou , částka, za m 2, proto částka byla žalobkyni rovněž přiznána platebními rozkazy nadepsaného soudu sp. zn. , spisová značka, , spisová značka, . Při výměře pozemku , Anonymizováno, m² tedy požaduje žalobkyně za jeho užívání v období od , datum, do , datum, po žalovaném částku ve výši , částka, . Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne , datum, s tím , že dlužná částka měla být uhrazena nejpozději do , datum, . Žalovaná tuto povinnost nesplnila ve stanoveném termínu, dlužnou částku neuhradila a dostala se dnem , datum, do prodlení.V souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku žalobkyně požaduje po žalované rovněž zaplacení zákonného úroku z prodlení stanoveného podle ustanovení § 1 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky opětovně výzvou ze dne , datum, . Ani na tuto výzvu však žalovaná adekvátně nereagovala a dlužnou částku neuhradila. Žalobkyně je tak nucena domáhat se svého nároku u soudu prostřednictvím této žaloby .2. Žalovaný k žalobě uvedl, že neužívá pozemek v rozsahu a tak jak tvrdí žalobce. Z výpisu Katastru nemovitostí a výstupu katastrální mapy vyplývá, že pozemek o výměře , Anonymizováno, m² není užíván žalovanými v plném jeho rozsahu, kdy jsou zde zjevné části pozemku, na kterých stavba ve vlastnictví žalovaného nestojí. V tomto směru žalovaný navrhl k důkazu přiložené informace o parcele a o budově, včetně katastrálních map, ze kterých vyplývá, že stavba žalovaného na některých částech pozemku jednoznačně nestojí. Žalobce tvrdí, že žalovaný užívá jeho pozemek stavbou, je povinen v žalobě přesně vymezit rozsah tohoto užívání, což neučinil a s ohledem na zápis a podklady uvedené v katastru nemovitostí nemůže žalobce ani soud ohledně rozsahu užívání z těchto podkladů vycházet za současné situace, kdy na užívání pozemku nebyla uzavřena nájemní smlouva, žalovaný namítá, že konkrétně je na žalobci, aby tvrdil a prokázal reálný rozsah užívání tohoto pozemku žalovaným. Žalovaný dohledal a předložil k důkazu půdorys budovy , Anonymizováno, , ze kterého lze zjistit, že stavba žalovaného je svou rozlohou výrazně menší. V legendě půdorysového plánu jsou uvedeny jednotlivé místnosti s výměrami – položka 01 až položka 23, přičemž při provedení výpočtu součtu výměr jednotlivých místností lze dospět pouze orientačně k výměru , Anonymizováno, m², což tvrzením žalobce neodpovídá.Břemeno tvrzení a důkazní o tom, že žalovaný užívá pozemek žalobce a v jakém konkrétním rozsahu stojí na žalobci, přičemž pokud žalobce toto břemeno tvrzení a důkazní, neunese je na místě, aby žaloba byla zamítnuta. Žalovaný dále namítal, že za situace, kdy žalobce vyčísluje svoji pohledávku tím, že požaduje částku , částka, za metr čtverečný, přičemž období od , datum, do , datum, , tak celková požadovaná částka má činit , částka, je zcela oprávněná obrana žalovaného, že tato částka neodpovídá ceně nájemného v daném místě a čase obvyklé, když tato cena byla již zjišťována znaleckým posudkem v rámci soudního řízení u Obvodního soudu pro , adresa, sp. zn. , spisová značka, a stanovena na částku , částka, za metr čtvereční a rok. V zájmu hospodárnosti řízení žalovaný navrhl, aby Obvodní soud pro , adresa, za situace, kdy žalobce řádně prokáže rozsah užívání jeho pozemku, vycházel při stanovení výše bezdůvodného obohacení ze shora uvedeného znaleckého posudku, který již jednou jako podklad pro pravomocné rozhodnutí ve věci posloužil. A k původně stanovené ceně za užívání pozemku znalcem v částce , částka, /metr čtverečný a rok přičte , právnická osoba, zjištěnou míru inflace vzniklé v uplynulém období, to je od roku 2013 do roku 2019. V tomto směru žalovaný navrhl, aby soud dotazem , právnická osoba, vyžádal procentuální cenový vývoj nájemného za užívání zastavěných pozemků stavbou, a to za období od roku 2013 do roku 2019.3. Žalobkyně ve své replice k vyjádření žalované uvedla následující. Žalovaná ve svém vyjádření poukazuje na to, že pozemek p. č. , Anonymizováno, , zastavěná plocha nádvoří o výměře , Anonymizováno, m², který je zapsán u KÚ pro , Anonymizováno, kraj, pracoviště , adresa, , na LV číslo , hodnota, pro obec a katastrální území , adresa, není užíván žalovaným v plném jeho rozsahu, když jsou zde zjevné části pozemků, na kterých stavba ve vlastnictví žalované nestojí.Žalobkyně má za to, že tvrzení žalované je zcela nekonkrétní, kdy není zřejmé, v jaké části žalovaná pozemek nemá užívat. Dle názoru žalobkyně z fotodokumentace a náhledu do katastrální mapy a ortofotomapy je zřejmé, že pozemek je zcela zastavěn stavbou , Anonymizováno, , která je ve vlastnictví žalované a pozemek nelze v žádném případě v jakékoliv jeho části užívat jinak. Žalobkyně doložila náhled ortofotomapy, na níž jsou vyznačeny hranice pozemku. Z tohoto náhledu je zřejmé, že pozemek je stavbou zastavený zcela, hranice pozemku kopíruje obvodové zdi stavby , Anonymizováno, , která je ve vlastnictví žalované. Žalobkyně dokládá dále letecké snímky předmětného pozemku a stavby, na nichž je lépe patrný půdorys stavby. Srovnáním tohoto půdorysu, tvarem a velikostí pozemku je zřejmé, že pozemek je stavbou zastavěn zcela. Žalobkyně dále dokládá fotografie z místního šetření, na nichž je předmětná stavba zachycena, včetně jejího okolí. Srovnání fotografií a náhledů map lze dospět k závěru o umístění stavby na pozemku a současně také o tom, jakým způsobem je užíváno okolí stavby. Z fotografií je zřejmé, že kolem stavby jsou zpevněné plochy, rampy a další příslušenství, které slouží pouze k užívání spolu se stavbou. Z fotografií je také zřejmé, že stavba má netypický půdorys, kdy ve středu stavby jsou dvě prostranství se zelení, ke kterým však nikdo kromě žalované nemá přístup, neboť jsou přístupné pouze přes stavbu.Je to pouze žalovaná, kdo má z užívání celého pozemku prospěch. Jak vyplývá i z vyjádření žalované, mezi účastníky, bylo či je ohledně téhož předmětu řízení bezdůvodné obohacení, zneužívání pozemku žalovanou bez právního důvodu za různá časová období vedeno několik dalších soudních řízení, tečka ve věcech vedených Obvodním soudem pro , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, a , An