Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
§ 27

§ 27 zákon o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích – Hmotnou věc nebo její část

Zákon o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích · 219/2000 Sb. · Ostatní právní předpisy · neoficiální nadpis

Stručně: Paragraf 27 zákona č. 219/2000 Sb. upravuje podmínky, za kterých může organizační složka státu přenechat do užívání hmotnou věc nebo její část, kterou dočasně nepotřebuje, jiné právnické nebo fyzické osobě, a to za úplatu nebo ve specifických případech bezúplatně. (§ 27 zákona č. 219/2000 Sb., zákon o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, stav k 7. 10. 2026)

Klíčová fakta

  • Týká se: ministerstvo, nájemce
  • Lhůta nebo doba (odst. 2): „Užívání podle odstavce 1 lze sjednat pouze na dobu určitou v trvání nejdéle 8 let pro jednoho uživatele“
  • Lhůta nebo doba (odst. 2): „…z odstavce 3 věty první prodloužit dohodou tak, že celková doba užívání nepřesáhne 8 let, anebo sjednat s týmž uživatelem znovu, avšak opět pouze na dobu v trvání nejdéle 8…“
  • Lhůta nebo doba (odst. 2): „…anebo sjednat s týmž uživatelem znovu, avšak opět pouze na dobu v trvání nejdéle 8 let“
  • Judikatura: na § 27 odkazuje 27 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
  • Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
  • Zdroj: e-Sbírka, 219/2000 Sb.

Shrnutí z výkladu níže, závazné je znění zákona.

(1) Hmotnou věc nebo její část, kterou organizační složka dočasně nepotřebuje k plnění funkcí státu nebo jiných úkolů v rámci své působnosti nebo stanoveného předmětu činnosti, lze přenechat do užívání právnické nebo fyzické osoby. Obdobně lze postupovat v případě, že tak bude dosaženo účelnějšího nebo hospodárnějšího využití věci při zachování hlavního účelu, ke kterému organizační složce slouží, anebo je-li to účelné před konečným naložením s věcí, u které bylo v rámci příslušné organizační složky rozhodnuto o trvalé nepotřebnosti.

(2) Užívání podle odstavce 1 lze sjednat pouze na dobu určitou v trvání nejdéle 8 let pro jednoho uživatele. Pokud jsou podmínky podle odstavce 1 splněny, lze užívání při dodržení podmínek vyplývajících z odstavce 3 věty první prodloužit dohodou tak, že celková doba užívání nepřesáhne 8 let, anebo sjednat s týmž uživatelem znovu, avšak opět pouze na dobu v trvání nejdéle 8 let. Smlouva musí vylučovat pokračování užívacího vztahu tím, že by užívání pokračovalo i po dni, kdy měl užívací vztah skončit. Nevylučuje-li to zvláštní právní předpis anebo v případě věci v zahraničí rozhodné právo, musí smlouva obsahovat ujednání umožňující organizační složce ukončit užívací vztah výpovědí a rovněž ujednání umožňující okamžité ukončení užívacího vztahu, pokud přestanou být plněny podmínky podle odstavce 1.

(3) V případě užívání podle odstavce 1 nesmí být nájemné sjednáno v nižší částce, než která jako nejvyšší možné nájemné vyplývá z regulace cen44), a není-li tato regulace uplatněna, sjedná se nejméně ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá. Nevylučuje-li to zvláštní právní předpis anebo v případě věci v zahraničí rozhodné právo, sjedná se současně režim zvyšování nájemného a podle povahy věci též způsob rozúčtování cen a úhrady za veškeré poskytované plnění a služby spojené s užíváním. Bezúplatné užívání lze sjednat jen s osobami, jejichž hlavním účelem není podnikání, a pouze k zajištění výkonu státní správy v přenesené působnosti anebo pro účely sociální, humanitární, požární ochrany, ochrany obyvatelstva, integrovaného záchranného systému, vzdělávací, vědecké, kulturní, sportovní a tělovýchovné, ochrany přírody a péče o životní prostředí a práce s dětmi a mládeží; ustanovení věty druhé o sjednání způsobu rozúčtování cen a úhrady za veškeré poskytované plnění a služby spojené s užíváním se však použije obdobně.

(4) Výjimku z důvodů pro přenechání věci nebo její části do užívání, stanovené v odstavci 1, z doby užívání stanovené v odstavci 2 a dále z okruhu uživatelů a účelu užívání stanovených pro případ bezúplatného užívání v odstavci 3 může ze závažných důvodů povolit Ministerstvo financí.

(5) Souhlas pronajímající organizační složky s přenecháním věci nájemcem do podnájmu vyžaduje schválení zřizovatele, a nemá-li organizační složka zřizovatele, schválení věcně příslušného ústředního správního úřadu, a není-li ho, schválení Ministerstva financí, pokud si takové schvalování zřizovatel, věcně příslušný ústřední správní úřad nebo Ministerstvo financí vyhradí. To platí obdobně v případě, sjednává-li organizační složka s vypůjčitelem možnost přenechat věc za úplatu k užívání jinému.

(6) Je-li účelem nájmu prostoru nebo místnosti provozování podnikatelské činnosti v tomto prostoru nebo místnosti, předchozí souhlas s převodem nájmu v souvislosti s převodem podnikatelské činnosti nájemce93) nelze nájemci dát.

(7) Ustanovení odstavců 1 až 6 se nepoužijí, je-li věc nebo její část předmětem služby či jiného obdobného plnění, poskytovaných právnickou nebo fyzickou osobou výhradně té organizační složce, která je s věcí příslušná hospodařit, anebo k poskytování takové služby či jiného obdobného plnění výhradně slouží. Tím není dotčena povinnost organizační složky sjednat v rámci úpravy právních vztahů s poskytovatelem služby či jiného obdobného plnění potřebné podmínky týkající se používání a ochrany věci nebo její části.

Srozumitelný výklad

Co to znamená v praxi

  • Organizační složka státu může pronajmout majetek (např. budovu, pozemek, vybavení), který dočasně nevyužívá k plnění svých úkolů, nebo pokud by pronájmem došlo k účelnějšímu využití majetku.
  • Smlouva o užívání se uzavírá vždy na dobu určitou, maximálně na 8 let pro jednoho uživatele, přičemž je možné ji prodloužit nebo sjednat novou, ale celková doba užívání nesmí přesáhnout 8 let.
  • Nájemné nesmí být nižší než regulovaná cena, a pokud regulace neexistuje, musí být sjednáno v obvyklé výši pro dané místo a čas.
  • Bezúplatné užívání je možné pouze pro neziskové subjekty a pro specifické účely, jako je výkon státní správy v přenesené působnosti, sociální, humanitární, vzdělávací, vědecké, kulturní, sportovní účely a další veřejně prospěšné činnosti.

Na co si dát pozor

  • Smlouva musí výslovně vylučovat pokračování užívacího vztahu po uplynutí sjednané doby.
  • Smlouva musí obsahovat ujednání umožňující organizační složce ukončit užívací vztah výpovědí a okamžitě, pokud přestanou být splněny podmínky pro přenechání věci do užívání.
  • Při sjednávání nájemného je nutné dodržet regulované ceny, nebo sjednat nájemné v obvyklé výši.
  • U bezúplatného užívání je třeba ověřit, zda uživatel splňuje podmínky (není jeho hlavním účelem podnikání) a zda je užívání pro jeden z taxativně vyjmenovaných účelů.

Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.

Judikatura k § 27

27
NS
Nejvyšší soud
13. 12. 2023
NS
Nejvyšší soud
8. 2. 2023
NS
Nejvyšší soud
14. 12. 2021
ÚS
Ústavní soud
13. 8. 2024
ÚS
Ústavní soud
15. 3. 2018
ÚS
Ústavní soud
24. 3. 2015
NSS
Městský soud v Praze
18. 12. 2015

Novější rozhodnutí z každého soudu. Rozhodnutí citují § 27 zákona 219/2000 Sb. – vazby extrahované z plných textů.

Jak soudy aplikují § 27

Dovodil, že smlouva o nájmu bytu, kterou účastníci uzavřeli dne 11. 3. 2008, je neplatná pro rozpor se zákonem podle § 39 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obč. zák.“), neboť v ní chybí ujednání o délce nájmu v rozporu s ustanovením § 27 odst. 2 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích (dále jen „zákon č. 219/2000 Sb.). Žalovaný tedy byt užívá bez právního důvodu a je povinen jej vyklidit.

26 Cdo 3036/2023 · Nejvyšší soud · 13. 12. 2023

Správný je i jeho závěr, že Nájemní smlouva byla uzavřena platně, měla náležitosti stanovené v § 663 a násl. obč. zák. a omezení stanovené pro uzavírání smluv o nájmu stanovené v § 27 odst. 1, 2 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění účinném do 29. 2. 2016 (dále též jen „zákon č. 219/2000 Sb.“), se této smlouvy nedotýkalo, neboť v době jejího uzavření – a k tomuto okamžiku je třeba posuzovat splnění zákonem požadovaných náležitostí ­– nebyly Nemovitosti ve vlastnictví státu (žalobkyně).

26 Cdo 1534/2022 · Nejvyšší soud · 8. 2. 2023

… mj. ujednali, že předmětné prostory žalovaná dočasně nepotřebuje k plnění funkcí státu nebo jiných úkolů v rámci své působnosti nebo stanoveného předmětu činnosti, a proto je může přenechat do užívání (čl. 1.3) a že může Smlouvu písemně vypovědět „okamžitě bez výpovědní lhůty“, přestanou-li platit podmínky uvedené v § 27 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „zákon č. 219/2000 Sb.“ (čl. 9.5).

26 Cdo 135/2021 · Nejvyšší soud · 14. 12. 2021

Výňatky z odůvodnění rozhodnutí, která toto ustanovení citují. Celý kontext najdete v textu rozhodnutí.