ECLI: ECLI:CZ:OSPH01:2025:26.C.116.2024.1 Datum: 2025-03-24 Předmět: o zaplacení 41 714,05 Kč Ustanovení: ["§ 6 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 142a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2050 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2 ["náhrada nákladů""ušlý zisk""smlouva příkazní""koupě""lhůty""odstoupení od smlouvy""náklady řízení""obchodní rejstřík""jízdné""odvolání"]
O co šlo: o zaplacení 41 714,05 Kč (["§ 6 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 142a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/196)
1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 27.6.2024 se žalobkyně domáhá na soudu vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 41 714,05 Kč s příslušenstvím a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč s následujícím odůvodněním. Žalobkyně poskytuje služby v daňových věcech, mj. při žádostech o uplatnění nároku na vrácení daně z přidané hodnoty při koupi zboží nebo služeb na území Evropské unie. Žalovaná je podnikatelkou, která při své činnosti nakupuje zboží a služby v zemích Evropské unie, v tomto případě v Německu. Dne , datum, uzavřely žalobkyně a žalovaná rámcovou příkazní smlouvu dle § 2430 a násl. o.z., na základě které se žalobkyně jakožto příkazník zavázala pro žalovanou jakožto příkazce obstarávat záležitosti spočívající ve zapracování a podávání žádostí o vrácení daně z přidané hodnoty, event. spotřební daně, zaplacené žalovanou při koupi zboží a služeb na území Evropské unie. Dle čl. 3 odst. 3.1 písm. a), b), c) a e), čl. 4 přikazuje žalobkyni pravidelně a automaticky obstarávat vratky daně a vést průběžnou kontrolu dokladů, stavu žádostí, možností refundace atd. V čl. 7, odst. 7.1 písm. d) a h) žalovaná prohlašuje, že je povinna žalobkyni poskytnout veškeré dokumenty potřebné k zastupování před správcem daně, včetně veškerých nezbytných informací, a to bez zbytečného odkladu, nejpozději společně s dokumenty a daňovými doklady dle ustanovení písm. b) a c) tohoto odstavce, v opačném případě příkazník neodpovídá za prodlení při obstarání případu vrácení daně. V čl. 7 odst. 7.1 i) a j) žalovaná prohlašuje, že bere na vědomí, že základní podmínkou pro obstarání případů vrácení daně příkazníkem je udělení zmocnění příkazníkovi ze strany příkazce v příslušném rozsahu a zároveň i vystavení plné moci v písemné formě za účelem umožnění prokázání tohoto zmocnění třetím osobám, zejména příslušným správcům daní. Příkazce prohlašuje, že tímto příkazníka zmocňuje ke všem jednotlivým právním jednáním, ke kterým musí být příkazník zmocněn za účelem obstarání případů vrácení daně dle smlouvy a zavazuje se na žádost příkazníka vystavit mu bez zbytečného odkladu, a to i opakovaně, písemnou plnou moc, případně zvláštní plnou moc, pokud by byla vyžadována. Dále se zavazuje, že zmocnění udělené ve smyslu ustanovení písm. j) tohoto odstavce smlouvy nebude příkazcem jako zmocnitelem odvoláno před skončením doby trvání této smlouvy. V čl. 13 odst. 13.1 smluvní strany sjednaly, že příkazce je povinen v případě porušení kterékoli z povinností sjednaných v ustanovení článku 7, odst. 7.1. písm. j) a/nebo m) smlouvy zaplatit příkazníkovi smluvní pokutu ve výši 1 500 EUR za každé jednotlivé porušení takových povinností. Dne 20.3.2024 žalobkyně zkompletovala žádosti o vratku ze zahraničí zpětně za celý rok 2022. Jedná se celkem o 5 žádostí, ze kterých 3 (Francie, Polsko, Slovensko) nebylo možné odeslat z důvodu nízkých částek a 2 ( Německo, Španělsko) dosahovaly tyto žádosti částek, kdy bylo možné z nich získat vratku DPH tak, aby byla i po odečtení provize žalobkyně žalovaná v plusu. Toho dne žalobkyně zjistila, že jí portál finanční správy ČR www.daneelektronicky.cz neumožňuje žádost odeslat, protože byla žalobkyni v rozporu se smlouvou odebrána plná moc. Tuto skutečnost žalobkyně zjistila až v momentě, kdy chtěla odeslat žádosti na portál finanční správy. V reakci na tuto situaci vyzvala žalobkyně žalovanou k objasnění situace a požádala o nápravu. Součástí emailu byla nová plná moc a instrukce, jak může k obnovení plné moci dojít. Vzhledem k tomu, že žalovaná nereagovala na výzvu a nekomunikovala, odeslala žalobkyně opakovanou výzvu prostřednictvím datové schránky, která byla žalované doručena dne 25.3.2024. Ke dni podání žaloby žalovaná s žalobkyní nekomunikuje , a to ode dne první výzvy. Žalovaná se nijak nepokoušela situaci řešit, komunikovat, reagovat. První kontakt žalobkyně a žalované nastal dne 2.4.2024 v 13.21 hod., kdy žalobkyně obdržela datovou schránkou vyjádření žalované prostřednictvím právního zastoupení advokátem , Jméno advokáta B, , ve kterém žalovaná rozporuje podmínky smlouvy a smluvní pokutu. Opakovaně se zde žalovaná nepokouší o obnovení plné moci, vysvětlení situace, nebo jakoukoli komunikaci problému a řešení smírnou cestou. Dne , datum, vyhodnocuje žalobkyně toto jednání za zbytečně vyhrocené a vzhledem k neochotě žalované komunikovat , řešit nebo vysvětlit problém, přistupuje ke krajnímu řešení a uplatňuje svoje právo plynoucí ze smlouvy a vystavuje fakturu ve výši 1 500 EUR jako smluvní pokutu společně s odměnou za přípravu dvou žádostí o vratku DPH za rok 2023, kterou prostřednictvím jak emailu, tak datové schránky zasílá žalované. Tato smluvní pokuta má zabezpečit ochranu dobrého jména žalobkyně a zachování korektních vztahů se zákazníky, stejně tak, jak má připravit a zabezpečit finanční připravenost žalobkyně na to, kdy vzhledem k nekorektnímu jednání klientů (časté změny daňových zástupců bez řádného vypovězení smlouvy) dojde k výpadku potencionálních budoucích příjmů žalobkyně a žalobkyně by tak mohla nečekaně ze dne na den ztratit příjmy a nebyla by schopná plnit tak své závazky. Součástí zprávy s fakturou , Anonymizováno, byl průvodní dopis, ve kterém se žalobkyně opakovaně znepokojuje nad vzniklou situací a nechápe, proč není žalovaná vyměnit si bez zjevného důvodu, nebo předchozího konfliktu se žalobkyní slovo a na výzvu k obnovení plné moci reagovala pomocí právního zastoupení. Současně upozornila, že vzhledem k vývoji situace lze tuto zprávu rovnou považovat za předžalobní výzvu dle § 142a o.s.ř., ve které žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky. Na další opakované výzvy žalobkyně žalovaná nereagovala.2. Žalovaná k žalobě uvedla, že nárok žalobkyně neuznává. Žalovaná žalobkyni vypověděla plnou moc pro vratku DPH, kdy na toto upozornila sama žalobkyně žalovanou v emailové komunikaci a zároveň žalobkyně v této výzvě uvedla, že odebrání plné moci je porušením článku smlouvy 7.1 písm. j) a je zpoplatněnou pokutou ve výši 1 500 EUR podle článku smlouvy 13.1. Stejně tak v podané žalobě žalobkyně tvrdí, že dle čl. 13.1. Smlouvy je „Příkazce povinen v případě porušení kterékoli z povinností sjednaných v ustanovení čl. 7, odst. 7,1 písm. j) a/nebo m) této Smlouvy zaplatit Příkazníkovi smluvní pokutu ve výši 1 500 EUR za každé jednotlivé porušení takových povinností“. Žalovaná k tomuto uvádí, že čl. 7.1. písm. j) smlouvy, dle kterého se „Smluvní strany zavazují, že Příkazce na základě této Smlouvy zejména: se zavazuje, že zmocnění udělené ve smyslu ustanovení písm. j) tohoto odstavce Smlouvy nebude Příkazcem jako zmocnitelem odvoláno před skončením doby trvání této Smlouvy“, odkazuje na plnou moc udělenou podle tohoto ustanovení, což ale samo o sobě dle žalované nedává smysl. Žalovaná má proto za to, že toto ustanovení není platně sjednáno a není tak právně vymahatelné. Dále žalovaná uvádí, že smluvní pokuta by měla být vtažena na porušení povinnosti jedné se stran smlouvy, nelze s ní sankcionovat odstoupení od smlouvy, resp. právní úkon odstoupení odpovídající, neboť v takovém případě jde o výkon práva, nikoli porušení. Podle dosavadní judikatury „je-li smluvní pokutou sankcionován v podstatě výkon práva odstoupit od smlouvy, je ujednání o povinnosti platit smluvní pokutu při odstoupení od smlouvy třeba považovat za absolutně neplatné“. V tomto žalovaná odkazuje na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž, je-li smluvní pokutou sankcionován v podstatě výkon práva odstoupit od smlouvy, je ujednání o povinnosti platit smluvní pokutu při odstoupení od smlouvy třeba považovat za absolutně neplatné, aniž by bylo rozhodující, že odstoupení od smlouvy bylo vyvoláno porušením povinností druhou smluvní stranou. Dále žalovaná odkazuje i na dosavadní ustálenou rozhodovací praxi, že kumulativní vázanost povinnosti platit smluvní pokutu na porušení smluvní povinnosti i na následné odstoupení od smlouvy představující výkon práva, brání tomu, aby na smluvní pokutu bylo pohlíženo jako na sankci za porušení povinnosti, pročež takové její sjednání nemůže obstát jako platné. S ohledem na shora uvedené má žalovaná za to, že žalobkyní uplatnění nárok není možné soudem přiznat, když ujednání o smluvní pokutě je absolutně neplatné. Žalovaná na tuto skutečnost upozornila žalobkyni již v rámci mimosoudního vyjednávání, žalobkyně však i přesto podala výše uvedenou žalobu o zaplacení, kterou se domáhá zaplacení smluvní pokuty.3. K vyjádření žalované žalobkyně uvedla, že žalobkyně svůj nárok v části týkající se práva vůči žalované na úhradu smluvní pokuty ve výši 1 500 EUR odvozuje od ustanovení čl. 13. odst. 13. 1. a čl. 7. odst. 7.1. písm. j) rámcové příkazní smlouvy uzavřené mezi účastníky dne , datum, . Žalovaná nyní ve svém vyjádření k žalobě prakticky namítá, že s ohledem na znění čl. 7. odst. 7.1. písm. j) smlouvy odkazujícího na povinnost zachování zmocnění a plné moci udělených podle stejného ustanovení (čl. 7. odst. 7.1. písm. j) smlouvy), které však žádné uděle
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.