40 C 146/2022-305 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobou doručenou soudu dne 26. 7. 2022 se žalobci na žalovaných domáhali peněžitého zadostiučinění v souvislosti s odškodněním nemajetkové újmy, která jim vznikla ztrátou , Jméno žalobce C, ., manžela žalobkyně a) a otce žalobců b) – d), následkem tragické události ze dne 5. 10. 2020, kdy zaměstnanec žalované 1 v rámci výkonu závislé práce – zemědělská činnost, posklizňové práce - způsobil smrtelná zranění , Jméno žalobce C, ., jenž byl na obhlídce polí a porostů na , adresa, , na pozemku parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, (dále jen „, adresa, “), a to za účelem výkonu práva myslivosti. Konkrétně se žalobkyně a) domáhala zaplacení částky 1 500 000 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši ročně z částky 1 500 000 Kč za dobu od 21. 7. 2022 do zaplacení, žalobkyně b) se domáhala zaplacení částky 1 000 000 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši ročně z částky 1 000 000 Kč za dobu od 21. 7. 2022 do zaplacení, žalobce c) se domáhal zaplacení částky 1 000 000 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši ročně z částky 1 000 000 Kč za dobu od 21. 7. 2022 do zaplacení a žalobkyně d) se domáhala zaplacení částky 1 000 000 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši ročně z částky 1 000 000 Kč za dobu od 21. 7. 2022 do zaplacení.2. Žalobci uvedli, že zemřelý společně s p. , jméno FO, stáli ve spodní části , adresa, , poté se rozdělili a zemřelý odjel svým automobilem k příjezdové cestě směrem k hlavní silnici. Následně si na hraně , adresa, sedl mezi dosud neposečená stébla kukuřice a pod větve stromů zády k hlavní silnici a čelem ke stroji, jenž prováděl sklizeň kukuřice, a číhal na zvěř. Vzhledem k tomu, že pole nebylo dosud zcela dosečené, nebylo v silách zemřelého rozumně předpokládat, že se v místech, kde seděl, bude pohybovat stroj určený k provedení mulčování zbytků po sklizni. Pravidlem a dohodou mezi vlastníky honitby a mysliveckým sdružením bylo při dosekání kukuřice, že členové mysliveckého sdružení budou sledovat při sklizni pohyb černé zvěře. Při nepředpokládané zemědělské činnosti řidič traktoru s řezacími válci (zaměstnanec žalované 1) přejel poškozeného zemřelého , Jméno žalobce C, ., který rozsáhlosti a vážnosti zranění podlehl. Žalobci uvedli, že žalovaná nedodržela povinnost ochrany osob pohybujících se v rámci výkonu honebního práva na poli a nezajistila bezpečné podmínky svým zaměstnancům, pokud řidiči traktoru uložila, aby vykonával válcování řezacími válci, přestože tato činnost byla riziková a nebezpečná. Dále uvedla, že pasivní legitimace svědčí jak žalované 1, tak žalované 2, ať již z titulu odpovědnosti za škodu vyvolanou zvláštní povahou provozu vozidla, tak z titulu odpovědnosti za škodu vyvolanou provozní činností, kdy žalovaná 1 odpovídá jako škůdce a žalovaná 2 jako pojistitel, neboť žalovaná 1 byla v době škodní události pojištěna u žalované 2 v rámci pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla i pojištění odpovědnosti z podnikatelské činnosti. Žalobci dále uvedli, že zemřelý i přes svůj zralý věk disponoval perspektivou dlouhého společného soužití, nejevil symptomy špatného zdravotního stavu, o čemž svědčí i jeho aktivní spolková činnost pro myslivecký spolek. Zemřelý bydlel s žalobkyní a) a žalobkyní d), po úrazu žalobkyně a) se o ni dokázal postarat. Žalobci měli se zemřelým vzájemně vřelé vztahy, náhlý tragický odchod zemřelého byl pro žalobce neuchopitelnou situací a vznikla jim nemajetková újma za duševní útrapy. Výši jednotlivých částek žalobci určili s ohledem na mimořádně tragickou událost a brutální způsob usmrcení osoby blízké. Žalobci vyzvali žalované k zaplacení nárokovaných částek nejpozději do 10. 7. 2022, žalované neplnily ničeho, a proto žalobci vedle náhrady nemajetkové újmy požadují i zákonný úrok z prodlení z žalované částky od 11. 7. 2022 do zaplacení.3. Žalobci replikovali, že nesouhlasí s námitkou liberace žalované 1, neboť v daném případě došlo k profesnímu selhání zaměstnanců žalované 1, které je v příčinné souvislosti mezi jednáním žalované při výkonu zemědělské činnosti a škodním následkem – úmrtím , Jméno žalobce C, . Žalobci uvedli, že pravidlem a dohodou mezi vlastníkem honitby a mysliveckým sdružením bylo při dosíkání kukuřice, že členové mysliveckého sdružení budou při sklizni sledovat pohyb černé zvěře, konkrétně lov prasat, jenž je dle vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 245/2002 Sb., o době lovu jednotlivých druhů zvěře a bližších podmínkách provádění lovu, legální v období od 1. ledna do 31 prosince. Nadto žalobci uvedli, že v dané době bylo vydáno Mimořádné opatření Ústřední veterinární správy k zamezení šíření nebezpečné nákazy afrického moru prasat na území České republiky a všem uživatelům honiteb nebo oprávněným účastníkům lovu byla uložena povinnost celoročního intenzivního lovu divokých prasat. Zemřelý poškozený , Jméno žalobce C, . tak plnil své povinnosti spojené s výkonem práva myslivosti. Žalovaná 1 naopak porušila pracovněprávní předpisy tím, že neočekávaně nařídila svému zaměstnanci provádět zemědělskou činnost v místech, kde se zemědělský stroj neměl původně pohybovat, a nepřesvědčila se o bezpečnosti dalších osob (myslivců), o kterých předem věděla. K vyjádření žalované 2 uvedli, že žalovanou uváděné tvrzení ohledně nepřípustnosti lovu v průběhu sklizně podle ust. § 45 odst. 1 písm. r) zákona o myslivosti zemřelým není v daném případě relevantní, neboť v době tragické události, resp. již v roce 2019 vydala Státní veterinární správa Mimořádné veterinární opatření pro celé území České republiky, kterým mimo jiné zrušila zákaz lovu na honebních pozemcích v době, kdy probíhá sklizeň.4. Žalovaná 1 uvedla, že žaloba není důvodná, skutkový děj, při kterém došlo k usmrcení zemřelého , Jméno žalobce C, , nepopírá; namítá však, že se nejedná o odpovědnost z provozu dopravních prostředků, nýbrž o odpovědnost z provozní činnosti a má za to, že v daném případě je dán důvod pro zproštění objektivní odpovědnosti, neboť vynaložila veškerou péči, kterou po ní lze požadovat, aby ke škodě nedošlo. Žalovaná 1 uvedla, že k usmrcení , Jméno žalobce C, st. došlo při střetu zemřelého s pravým válcem řezacího stroje, jenž byl tažen traktorem na zemědělsky obhospodařovaném pozemku, který nelze považovat za veřejně přístupné místo. Pracovní stroj tak neplnil funkci dopravního prostředku, ale prováděl činnost, ke které slouží, a proto nelze dovozovat objektivní odpovědnost žalované 1 coby provozovatele pracovního stroje. Nadto zemědělská činnost nebyla v inkriminovaný den prováděna neočekávaně, na poli se pohybovalo více strojů. Žalovaná 1 je přesvědčena, že k nehodovému ději, jehož důsledkem bylo úmrtí , Jméno žalobce C, ., došlo výhradně jeho zaviněním. Poškozený , Jméno žalobce C, . v době, kdy došlo k tragické události věděl, nebo mohl vědět, že na poli, na jehož okraji se v porostu kukuřice ukryl, probíhají sklizňové práce. Svoji přítomnost v poli žalované 1 předem nenahlásil, žalovaná 1 ani její zaměstnanci, kteří sklizeň a posklizňové práce prováděli, neměli důvod předpokládat, že se v porostu kukuřice nějaká osoba vyskytuje a dbát zvýšené opatrnosti. Zemřelý byl maskován zvláštním oblečením (tzv. „maskáči“) a zaujímal nehybnou pozici, tudíž při běžném pohledu nemohl být viděn. Naopak mulčovací stroj je dobře viditelný a hlučný, tudíž osoba v běžném zdravotním stavu ho měla vidět a slyšet, zemřelý však měl údajně poškozený sluch a ke stroji byl zády. Dále uvedla, že stroj řízený zaměstnancem žalované 1 se při dosíkání a mulčování kukuřice pohyboval přiměřenou rychlostí a řidič se dostatečně věnoval pracovní činnosti. Nehodový děj byl šetřen , právnická osoba, , jenž po zjištění, že nejde o podezření z trestného činu, věc odložil. Dále uvedla, že s ohledem na zákoník práce vůči zaměstnanci neporušila žádné povinnosti, které jí zákon ukládá, když žalobci konkrétně netvrdí, v čem by porušení mělo spočívat.5. Žalovaná 1 nesouhlasila s tvrzením žalobců o dohodě či úzu mezi žalovanou 1 a mysliveckým sdružením o účasti členů mysliveckého sdružení při dosíkání kukuřice na dotčeném či jiném pozemku. Uvedla, že členové mysliveckého sdružení ze své vůle a nahodile sklizeň kukuřice prováděnou žalovanou 1 občas monitorovali. Dále namítla, že zrušení zákazu lovu v průběhu sklizně na honebních pozemcích z důvodu rozšíření afrického moru divokých prasat nebylo Státní veterinární správou vydané ve vztahu k oblasti , Anonymizováno, , opatření byla vydávána jen pro lokálně ohraničené oblasti jiných částí České republiky. Nákaza africkým morem prasat se v populaci prasat divokých v České republice objevila v roce 2017, přičemž různými opatřeními orgánů veterinární správy došlo k jejímu postupnému omezení a dne 19. 4. 2019 byl světovou organizací pro zdraví zvířat obnoven v České republice status země prosté afrického moru prasat. V době úmrtí , Jméno žalobce C, . pro lokalitu, ve které došlo k tragické události, neplatila žádná výjimka ze zákazu lovu podle ust. § 45 odst. 1 písm. r) zákona o myslivosti. Zemřelý , Jméno žalobce C, . tak prováděl lov divokých prasat v