§ 17 zákon o myslivosti – Myslivost lze provozovat pouze v uznané honitbě…
Zákon o myslivosti · 449/2001 Sb. · Životní prostředí a zemědělství · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 17 zákona o myslivosti stanovuje, že myslivost lze provozovat pouze v uznané honitbě, a definuje pravidla pro navrhování a tvorbu těchto honiteb, včetně požadavků na souvislost a minimální výměru honebních pozemků. Myslivost není možné provozovat kdekoliv, ale pouze v oblastech, které byly úředně uznány jako honitby. (§ 17 zákona č. 449/2001 Sb., zákon o myslivosti, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: vlastník, obec
- Odkazuje na: § 2
- Judikatura: na § 17 odkazuje 29 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 449/2001 Sb.
(1) Myslivost lze provozovat jen v rámci uznané honitby.
(2) Honitba je tvořena souvislými honebními pozemky. Orgán státní správy myslivosti z důvodů bezpečnostních nebo vojenských nebo zájmu vlastníka prohlásí za nehonební pozemky i jiné pozemky než pozemky uvedené v § 2 písm. e), a to buď z vlastního podnětu nebo na návrh vlastníka.
(3) Pomine-li důvod, pro který byl pozemek prohlášen za nehonební, prohlásí orgán státní správy myslivosti na návrh vlastníka pozemku nebo z vlastního podnětu a za souhlasu vlastníka pozemku tento pozemek za honební. Dnem právní moci rozhodnutí o prohlášení pozemku za honební stává se tento pozemek součástí honitby, na jejímž území leží nebo se kterou má nejdelší společnou hranici.
(4) Při tvorbě honiteb se nepřihlíží k hranicím katastrálních území, územních obvodů obcí nebo krajů. Hranice honiteb se mají, pokud je to možné, krýt s hranicemi přírodními v terénu zřetelnými (například vodoteče, cesty, silnice).
(5) Honební pozemky tvořící honitbu musí spolu souviset. I pozemky jinak vyhovující pojmu souvislosti však nelze začlenit do jedné honitby, pokud tvoří překážku pohybu zvěře nebo jsou pro ni nebezpečím, například dálnice, silnice dálničního typu, přehrady a letiště se zpevněnou plochou.
(6) Při tvorbě honiteb se musí přihlížet k jejich tvaru. Nelze vytvořit ani uznat honitbu, která má tvar úzkého pozemkového pruhu v nejširším místě širokém jen 500 m, i když by dosahovala stanovené minimální výměry. Toto ustanovení se netýká okrajových částí honitby (výběžků). Stejně je nutno bránit vzniku hranice honitby, kterou by tvořilo rozhraní zemědělských a lesních pozemků. Za tím účelem se při tvorbě honiteb provádí vyrovnání hranic honiteb výměnou honebních pozemků nebo jejich přičleněním.
(7) Minimální výměra honitby se stanoví pro oboru 50 ha, pro ostatní honitby 500 ha.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Myslivost není možné provozovat kdekoliv, ale pouze v oblastech, které byly úředně uznány jako honitby.
- Honitby musí být tvořeny souvislými pozemky, přičemž některé pozemky (např. dálnice, letiště) nemohou být jejich součástí, i když by jinak byly souvislé.
- Orgán státní správy myslivosti může prohlásit pozemky za nehonební z bezpečnostních, vojenských důvodů nebo v zájmu vlastníka, a naopak je může za určitých podmínek prohlásit zpět za honební.
- Při vytváření honiteb se nehledí na administrativní hranice obcí či krajů, ale na přírodní hranice v terénu a na tvar honitby, aby se zabránilo vzniku úzkých pruhů nebo nevhodných hranic mezi zemědělskými a lesními pozemky.
Na co si dát pozor
- Minimální výměra honitby je 50 ha pro oboru a 500 ha pro ostatní honitby.
- Honitba nesmí mít tvar úzkého pozemkového pruhu, který je v nejširším místě široký jen 500 m, i když by splňovala minimální výměru.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 17
Jak soudy aplikují § 17
K přepočtení vlastněné rozlohy na hlasy pak má sloužit jako jednotka jeden hektar, což se jeví účelným a praktickým s ohledem na zákonem předpokládanou rozlohu honitby (nejde-li o oboru) o minimální ploše 500 ha (srov. § 17 odst. 7 zákona č. 449/2001 Sb.). Byť zvolené jednotné číslo slova pozemek ve spojení „započatý hektar výměry honebního pozemku“ je poněkud matoucí a svádí k dovolateli nastíněnému pojetí, nelze je mít za převažující nad argumenty hovořícími ve prospěch výkladu preferujícího stanovení počtu hlasů dle souhrnné výměry honebních pozemků.
Pokud by totiž pozemky některých vlastníků byly umístěny tak, že by jejich vynětí zapříčinilo nesouvislost honitby co do její plochy a rozlohy, či její příliš malou šířku (ve smyslu § 17 odst. 6 zákona č. 449/2001 Sb.), dotklo by se vyčlenění těchto pozemků stávající honitby (a příslušného honebního společenstva jako jejího držitele) mnohem více než vyčlenění pozemků jiných vlastníků, jejichž pozemky jsou prostorově lokalizovány na okraji honitby.
II. Podstatou celého sporu je nesouhlas stěžovatele s právním názorem vyjádřeným v napadených rozhodnutích, přičemž k údajnému pochybení mělo dojít nesprávnou aplikací ustanovení § 17 odst. 5 a § 69 zákona č. 449/2001 Sb. ve věci rozhodujícími soudy, a to pokud se týká řízení o neuvedení honitby Chvalčov do souladu se zákonem.