26 C 172/2015-404 — Obvodní soud pro Prahu 2

Žalobce se svou žalobou domáhá náhrady škody ve výši 800.000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení. Svou žalobu odůvodnil tím, že podal u Okresního soudu v Břeclavi návrh na vydání předběžného opatření, kterým by soud zakázal jeho dlužníkovi nakládat s nemovitostmi zapsanými v katastru nemovitostí. Okresní soud v Břeclavi dne [datum] vydal usnesení o nařízení předběžného opatření, kterým uložil [právnická osoba] s.r.o. povinnost zdržet se převodu vlastnického práva k nemovitostem zapsaných na listu vlastnictví [číslo] pro obec Vavřinec, část obce a katastrálního území Chmeliště, a dále k nemovitostem uvedených na listu vlastnictví [číslo] pro obec Ivančice zapsaných v katastrálním území Letkovice. Usnesení bylo vydáno [datum] a v zákonné třídenní lhůtě mělo být odesláno Katastrálnímu úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Kutná Hora, a to nejpozději dne [datum], což byl pátek. Usnesení katastrálnímu úřadu bylo soudem po urgencích žalobce doručeno až [datum]. Vzhledem k tomu, že k nemovitostem uvedených a zapsaných v katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] probíhalo vkladové řízení, nebylo soudem zamezeno provedení vkladu vlastnického práva, který byl povolen dne [datum]. Pokud by usnesení katastrálnímu pracovišti bylo odesláno v zákonné lhůtě, nebyl by vklad vlastnického práva povolen a nemovitost by nebyla převedena na třetí osobu a žalobce se tak mohl uspokojit svou pohledávkou, prodejem této nemovitosti. Žalobce má pravomocný a vykonatelný rozsudek Okresního soudu v Břeclavi ze dne [datum] o zaplacení částky 840.000 Kč a náklady řízení ve výši 67.000 Kč proti [právnická osoba] s.r.o. Proti této společnosti je vedeno exekuční řízení, v rámci kterého byly zpeněženy nemovitosti společnosti. Žalobce tvrdí, že společnost již nemá žádný majetek, a proto tedy nastupuje odpovědnost státu za nesprávný úřední postup, když žalovaná nezabránila tomu, aby proběhl vklad do katastru nemovitostí a tím se dlužník zbavil svého dalšího majetku. Žalovaná se žalobou nesouhlasila a na svou obranu uvedla, že doposud není skončeno exekuční řízení, nelze tedy hovořit o tom, zda povinná společnost má či nemá dostatek majetku k uspokojení nároku žalobce. Žalobce podal návrh na předběžné opatření v době, kdy věděl, že na katastru je již evidována kupní smlouva, začal tedy jednat„ ex post“, a dále pak v případě, kdy měl vykonatelné rozhodnutí, měl sám zpravit katastr nemovitostí a tím zabránit povolení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí. Zdejší soud vydal dne [datum] rozsudek, kterým žalobu v celém rozsahu zamítl. K odvolání žalobce odvolací soud zrušil rozsudek a věc vrátil zdejšímu soudu s tím, že je dán odpovědnostní titul, soud se má zabývat výší škody a provést dokazování k otázce obvyklé ceny nemovitosti a na základě tohoto zjištění uzavřít, v jakém rozsahu by pravděpodobný výtěžek prodeje nemovitosti mohl vést k uspokojení pohledávky žalobce. <b>Soud provedl důkazy listinami, které předložil žalobce a především spisem Okresního soudu v Břeclavi sp. zn. 5 C 10/2012, ze kterých zjistil následující skutečnosti:</b> -) U Okresního soudu v Břeclavi bylo dne [datum] zahájeno řízení o vydání prospěchu z bezdůvodného obohacení ve výši 840.000 Kč s příslušenstvím. -) V průběhu řízení žalobce podal návrh na nařízení předběžného opatření. Tento návrh byl doručen soudu [datum]. Žalobce se domáhal vydání předběžného opatření, kterým by soud zakázal žalované [právnická osoba] s.r.o. převádět vlastnické práva k nemovitostem. -) Soud vydal dne [datum] předběžné opatření, vyhověl návrhu žalobce a uložil žalované společnosti zdržet se převodu vlastnického práva z řízení zástavního práva věcného břemene či předkupního práva ve vztahu k tam popsaným nemovitostem. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Žalobci bylo doručeno dne [datum] a žalované společnosti [datum]. -) Žalobce telefonicky žádal Okresní soud v Břeclavi dne [datum], aby usnesení zaslal katastrálnímu úřadu. Další žádost již v písemné podobě nazvanou Urgence zaslal soudu téhož dne. -) Soud zaslal usnesení katastrálnímu úřadu [datum], respektive [datum]. -) Dne [datum] sděluje Katastrální úřad pro Středočeský kraj, že k nemovitostem na stavební parcele [číslo] parcele [číslo] provedl zápis usnesení soudu o nařízení předběžného opatření, avšak k budově [adresa] zápis nelze provést, protože ji vlastní [právnická osoba], [obec] dle kupní smlouvy V [číslo] ze dne [datum] s právními účinky vkladu [datum] -) Podle informací o řízení v katastru nemovitostí vyplývá, že dne [datum] přijal katastrální úřad návrh na vklad vlastnického práva, řízení bylo vedeno pod číslem V [číslo]. -) Okresní soud v Břeclavi vydal dne [datum] rozsudek, kterým uložil žalované [právnická osoba] s.r.o. zaplatit žalobci 840.000 Kč s příslušenstvím a zaplatit mu náklady řízení ve výši 67.000 Kč. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. -) Dne [datum] bylo rozhodnuto o povolení vkladu a téhož dne byl vklad proveden. -) Vkladové řízení skončilo [datum]. -) Žalobce podal proti povinné společnosti návrh na exekuci, exekuce pro vymožení částky 840.000 Kč a náklady řízení celkem 1.108.404,50 Kč byla zahájena a je vedena u soudního exekutora Mgr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Havlíčkův Brod pod sp. zn. 050 EX 472/13. -) V rámci exekuce byly prodány zbylé nemovitosti a majetek povinné společnosti. -) Soudní exekutor dopisem ze dne [datum] sděluje oprávněnému, tj. žalobci, že byly vydraženy nemovitosti povinného za nejvyšší podání ve výši 57.400 Kč a v rámci rozvrhu uvedeného nejvyššího podání došlo k uspokojení pohledávky oprávněného v rozsahu 42.595,65 Kč. Jiný majetek povinné společnosti nebyl dohledán, proti společnosti je vedeno více exekucí a ve zbytku vymáhané pohledávky se exekuce jeví jako bezvýsledná. Soud má prokázáno, že [právnická osoba] s.r.o prodala předmětnou nemovitost společnosti [právnická osoba] dne [datum] za cenu [číslo]. Soud v předmětné věci nechal vypracovat na zjištění ceny nemovitosti znalecký posudek. Ze znaleckého posudku [číslo] 2017 ze dne [datum] a doplněný dne vypracovaný znaleckým ústavem [právnická osoba], má soud prokázáno, že cena posuzované nemovitosti v rozhodné době (tj. kdy došlo k nesprávnému úřednímu postupu) byla Kč 709 350. Žalovaná nesouhlasila se závěry znaleckého posudku, neboť neodpověděl na otázku soudu, jaká byla obvyklá cena nemovitosti, nýbrž určil cenu administrativní. Znalec soudu při svém výslechu na jednání dne [datum] vysvětlil, proč nebylo možné určit cenu obvyklou:„ pokud by byla stanovena obvyklá cena, musela by být v okolí nějaká nemovitost, která by byla srovnatelná, která by byla prodána za určitou cenu a z této ceny navíc ještě odvedeny daně, pak by bylo možné obvyklou cenu určit“. Vzhledem k tomu však, že nemovitost stojí o samotě, v blízkosti tratě, znalec použil metodu úřední. Žalovaná dále poukazovala na závěry znaleckého posudku vypracovaného Ing. [příjmení] [číslo] ze dne [datum], ke kterému se znalecký ústav vyjádřil tak, že je nepoužitelný, neboť znalec bez bližšího odůvodnění ponížil zjištěnou obvyklou cenu o 50%. Znalec navíc ocenil pouze pozemky a nikoli již rodinný dům. Znalecký ústav proto setrvává na svém závěru o ceně nemovitostí, kterou určil dne porovnávací metody dle § 2 vyhl. [číslo] podle které nelze-li cenu obvyklou určit statistickým vyhodnocením skutečně realizovaných prodejů podle definice obvyklé ceny, postupuje se podle umíněného ustanovení a určí se cena zjištěná. Znalec soud přesvědčil o správnosti svého znaleckého posudku, když zcela logicky vysvětlil, proč nemohl určit cenu obvyklou a určil tak cenu úřední, postupem podle výše citované vyhlášky. Podle § 1 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 5 písm. b) zák. č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ustanovení § 7 z.č. 82/1998 Sb., právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo. Podle § 13 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Ke vzniku objektivní odpovědnosti státu za škodu, jíž se nelze zprostit, je zapotřebí současné splnění tří podmínek: 1) nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a vznikem škody. O odškodnitelnou majetkovou újmu se přitom j