45 C 103/2019-89 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se domáhal na žalované zaplacení majetkové škody ve výši 8.021.720 - Kč s příslušenstvím a zadostiučinění ve výši 146.668 - Kč za nemajetkovou újmu za nepřiměřenou délku řízení, vedeného u Krajského soudu v [obec] pod sp.zn. [insolvenční spisová značka]. Žalobce uvedl, že řízení bylo zahájeno dne 26.11.2008 na majetek dlužníka [právnická osoba] se sídlem [adresa], [IČO], zapsaného v obchodním rejstříku Krajského soudu v [obec], oddíl B,vložka [číslo]. Žalobce jako věřitel dlužníka s pořadovým [číslo] dne 2.3.2009 řádně přihlásil své pohledávky v celkové výši 28, 070.341 Kč (pohledávka [číslo]) a tato byla na přezkumném jednání soudu v plném rozsahu zjištěna a uznána. Dne 4.10.2018, tedy 10 let po zahájení předmětného insolvenčního řízení, vydal Krajský soud v [obec] rozvrhové usnesení č.j. [insolvenční spisová značka] [číslo], na základě kterého byla věřitelům přiznána míra uspokojení jejich pohledávek pouze ve výši 2,387869 % zjištěné výše pohledávky. Dne 9.5.2019 pak vydal Krajský soud v [obec] usnesení č.j. [insolvenční spisová značka] [číslo], kterým rozhodl o dodatečném rozvrhu ohledně dalších 0,022806 %, na základě kterého byla žalobkyni uhrazena další částka 6.248,88 Kč Žalobci tak bylo vyplaceno na jeho pohledávku pouhých 676.531,81 Kč a to přesto, že již v roce 2010 byl vůči insolvenčnímu soudu i věřitelům ze strany dlužníka prezentován konkrétní finanční investor [právnická osoba] se sídlem [adresa], [IČO], který byl připraven vstoupit do procesu reorganizace dlužníka [právnická osoba] a zajistit prostředky na úhradu pohledávek věřitelů ve výši 33,47 % jistiny pohledávek tzv. obecných věřitelů, mezi které byla zahrnuta i žalobkyně [právnická osoba] Žalobkyni by byla reorganizačním plánem dlužníka [právnická osoba] přiznána k uspokojení jejích přihlášených pohledávek částka 8, 698.252 Kč. Následným níže popsaným nezákonným postupem Krajského soudu v [obec] však došlo k opakovanému nezákonnému prohlášení konkursu na majetek dlužníka [právnická osoba] Přestože oba tyto konkursy následně zrušil Vrchní soud v Olomouci, finanční investor [právnická osoba] upustil od svého investičního záměru a nadále se již nepodílel na věřiteli schváleném procesu reorganizace, a to jednak z důvodu nejistoty vývoje předmětného insolvenčního řízení a zejména z důvodu časového propadnutí investiční pobídky Ministerstva průmyslu a obchodu ČR pro projekt KORFIL. Co se týče majetkové újmy, tato představuje rozdíl mezi plněním, které měla žalobkyně získat dle reorganizačního plánu dlužníka ze dne 25.2.2010 ve výši 33,47 % jistiny přihlášených pohledávek (8, 698.252 Kč) a částkou 676.531,81 Kč, kterou žalobkyně obdržela dle vydaného rozvrhového usnesení. Dále žalobkyně nárokuje v rámci vzniklé majetkové újmy rovněž úhradu zákonných úroků z prodlení za období od 1.1.2013 do zaplacení. Konkrétní výše majetkové újmy tedy představuje částka 8, 021.720 Kč s úrokem z prodlení v roční sazbě 8,05 % za období od 1.1.2013 do zaplacení. Žalobkyně shrnula průběh řízení a uzavřela, že v důsledku jednání Krajského soudu v [obec] v rámci předmětného insolvenčního řízení, došlo ke zmaření funkčního a reálného reorganizačního plánu, na základě kterého měli všichni věřitelé [právnická osoba] inkasovat 35 – 33,67 % svých pohledávek, a to na základě reorganizačního plánu, který byl podložen jednak získáním investora se zahraničními spoluinvestory, jednak platnou investiční pobídkou Ministerstva průmyslu, která sama o sobě umožňovala prominutí daně z příjmu následujících deseti let ve výši 700 mil. Kč. Kdyby v průběhu insolvenčního řízení nebylo dvakrát po sobě prohlášeno, že úpadek dlužníka Korfil bude řešen konkursem, a naopak ve smyslu hlasování většiny věřitelů byla povolena reorganizace již ve fázi, kdy zde existoval reálný investor BC Etanol, došlo by v reálné době k naplnění reorganizačního plánu, a zejména by došlo k tomu, že by celý projekt byl dokončen. Jako konkrétní pochybení v rámci insolvenčního řízení žalobkyně označila následující: A) návrh podala osoba (Mgr. [jméno] [příjmení]), jejíž pohledávka byla dlužníkem označena za neplatnou pro rozpor s ustanovením § 525 odst. 2 Občanského zákoníku, když navrhovatel získal pohledávku postoupením od OKZ Holding a oba účastníci smlouvy si toho museli být vědomi, B) soud povolil dlužníkovi moratorium pouze do 16.2.2009 a následně, byť dlužník předložil soudu výslovný písemný souhlas nadpoloviční většiny věřitelů s prodloužením moratoria do požadovaného data 3.3.2009, insolvenční soud prodloužil moratorium pouze o 15 dnů, tedy do 3.3.2009, C) následná schůze věřitelů byla svolána na 4.3.2009, bezprostředně po ukončení moratoria (to skončilo 3.3.2009) a před provedením volby věřitelského výboru, vyčlenil insolvenční soud bez jakéhokoli procesního návrhu některého z účastníků řízení skupinu věřitelů ([právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba], Ing. [příjmení], JUDr. [příjmení]) a této sdělil, že potvrdí volbu pouze jednoho věřitele z této skupiny do věřitelského výboru. Je třeba zdůraznit, že všichni tito věřitelé od počátku podporovali jako způsob řešení úpadku dlužníka reorganizaci (stejně jako podporovali moratorium a jeho prodloužení) a jejich pohledávky v součtu tvořily cca 800 milionů Kč, tedy necelou jednu polovinu ze všech přihlášených pohledávek. Insolvenční soud tak fakticky omezil případný vliv věřitelů, kteří mají zájem na reorganizaci, ve věřitelském výboru. D) insolvenční soud následně vydal usnesení, kterým paušálně rozhodl o hlasovacích právech přítomných věřitelů tak, že hlasovat mohou všichni. Na následující schůzi dne 14.4.2009 však rozhodl zcela opačně. Velmi výraznou většinou byli následně do věřitelského výboru zvoleni tři nezajištění věřitelé – [právnická osoba], s.r.o. (cca 941 milionů hlasů), [anonymizována tři slova] s r.o. (cca 997 milionů hlasů) a [právnická osoba] (cca 943 milionů hlasů). Ostatní věřitelé nedosáhli ani potřebné nadpoloviční většiny přítomných, která činila cca 699 milionů hlasů. Ihned po skončení hlasování přerušil soudce jednání a prohlásil, že musí jít znovu přepočítat hlasy. Hned po přerušení si vzal slovo neúspěšný kandidát na člena věřitelského výboru – [právnická osoba], a.s. - a navrhnul soudu, aby tento nepotvrdil zvolené nezajištěné věřitele, neboť dle jeho názoru byli zvoleni hlasy věřitelů, u kterých Soudce prohlásil, že jim potvrdí pouze jednoho kandidáta. Soudce tuto naprosto bezprávnou argumentaci přijal za svou a učinil tak z každého kandidáta, pro něhož hlasoval kdokoli z dříve označených 7 věřitelů (Ing. [příjmení], JUDr. [příjmení], [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba]) nežádoucí osobu pro potřeby věřitelského orgánu. E) po dalším přerušení jednání insolvenční soud následně nepotvrdil ani volbu věřitele [právnická osoba] a bez předchozí většinové volby věřitelů dosadil svým vlastním rozhodnutím do věřitelského výboru [právnická osoba] a.s., která při volbě získala pouze 407 milionů hlasů (potřebných pro zvolení bylo minimálně 699 milionů hlasů). Po vydání tohoto usnesení se strhla bouřlivá diskuse, kde bylo ze strany věřitelů i dlužníka namítáno, že uvedené usnesení je v rozporu s občanským soudním řádem i insolvenčním zákonem, neboť soud proti vůli většiny věřitelů autoritativně potvrdil volbu věřitele [právnická osoba], ačkoli tento věřitel nebyl schůzí věřitelů řádně zvolen. Soudce však trval na svém a zdůvodňoval to tím, že on chce, aby jedním z členů byl věřitel [právnická osoba] nebo věřitel [právnická osoba], která tento postup sám navrhovala. Následně soudce oznámil věřitelům, že pokud se nedohodnou, on nemá problém a všichni můžeme setrvat v jednání třeba do půlnoci. Jelikož v této chvíli bylo přibližně xanon [číslo] hod., došlo ke kompromisnímu návrhu a jako pátý člen byl jedním z ostatních věřitelů navržen věřitel [právnická osoba] Tento návrh byl schůzí věřitelů následně přijat. F) dne 14. 4. 2009 se u Krajského soudu v [obec] konalo Přezkumné jednání a následně Schůze věřitelů, na kterých mělo dojít nesprávnému postupu insolvenčního správce při přezkumu pohledávek, kdy tyto byly přezkoumány zcela nesystematicky či účelově, výzvy k doplnění přihlášek byly ze strany správce odeslány až 10.4.2009, takže se nemohly dostat včas dotčeným věřitelům před přezkumným jednáním atd., přičemž soud selhal při dohledu nad činností insolvenčního správce a na protizákonné postupy insolvenčního správce přes upozornění věřitelů ze strany Soudu nereagoval, seznam přihlášených pohledávek nebyl řádně zveřejněn v insolvenčním rejstříku, přičemž soudce měl prohlásit, že tyto při přezkumu vidí poprvé, samotné přezkumné jednání a schůze věřitelů bylo nařízeno na první možný den zákonné lhůty, ačkoliv mělo být soudu známo, že některé přihlášky dosud nebyly přezkoumánya a nebylo vyhověno žádosti o odročení za tímto účelem, vznesené dlužníkem a několika věřiteli. G) na uvedené schůzi věřitelů dne 14.4.2009 rozhodl o nepřiznání hlasovacích práv pro předm