14 C 154/2018-122 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se domáhal po žalované žalobou podanou u soudu 30. 7. 2018 náhrady škody z titulu tvrzeného nesprávného úředního postupu. Uvedl k tomu, že žaluje zaplacení částky 105 301,58 Kč z titulu náhrady škody způsobené nesprávným úředním postupem v exekučním řízení, které bylo proti žalobci vedeno Mgr. [jméno] [příjmení], soudním exekutorem, pod sp. zn. [spisová značka]. Usnesením ze dne 4. 12. 2014, č. j. [číslo jednací] bylo rozhodnuto o rozvrhu částky získané zpeněžením majetku v dražbě mezi věřitele a žalobcem. Žalobci měla být dle výroku II. bod 8. uvedeného usnesení vyplacena částka 633 889,28 Kč Soudní exekutor vyplatil částky připadající jednotlivým věřitelům v průběhu srpna 2015 (většinou 5. 8. 2015). Žalobci však nevyplatil na ného připadající částku, ačkoliv pro odklad platby nebyl žádný důvod. Místo toho nesprávně a tedy neoprávněně vyplatil tyto částky: 5. 8. 2015 na účet exekutora JUDr. [jméno] [příjmení] 194 971 Kč, 12. 8. 2015 na účet Finančního úřadu v [obec] 40 997 Kč, 8. 10. 2015 na účet Finančního úřadu v [obec] 111 Kč, 4. 11. 2016 na účet Finančního úřadu v [obec] 351 817,08 Kč. Všechny uvedené částky nebyly přihlášeny do dražby a nebylo o nich rozhodnuto v rámci výše uvedeného rozvrhového usnesení. Soudní exekutor tedy pochybil, když neoprávněně zadržoval finanční prostředky žalobce a dokonce z nich hradil pohledávky, které nebyly uvedeny v rozvrhovém usnesení. Teprve 27. 1. 2017, tedy více než 17 měsíců po tom, co vyplatil věřitele uvedené v rozvrhovém usnesení, vydal žalobci částku 46 369,19 Kč jakožto zůstatek po provedení výše uvedených neoprávněných úhrad. Je tedy zřejmé, že v důsledku nesprávného postupu exekutora, spočívajícího v neoprávněném zadržování částky určené žalobci, neoprávněném vyplacení částky určené žalobci, došlo k tomu, že finanční prostředky určené pro žalobce mu byly vyplaceny s podstatným zpožděním. Nelze rovněž přehlédnout, že pokud by byly finanční prostředky vyplaceny žalobci stejně jako ostatním věřitelům, mohl by dříve uspokojit své závazky, čímž by jejich výše nedosáhla uvedené výše. V této souvislosti se jedná o částku 351 817,08 Kč. Dle sdělení Finančního úřadu pro [územní celek], Územního pracoviště [obec], se uvedená částka skládala z nedoplatku daně z příjmů právnických osob ve výši 218 074,11 Kč doměřeného na základě obnovy řízení v roce 2015 a souvisejícího úroku z prodlení ve výši 123 102,97 Kč, který byl vyčíslen v exekučním příkaze č. j. 1860600/16/3301-80541-708672 ze dne 25. 10. 2016 z částky 303 000 Kč. Je zřejmé, že pokud by žalobce obdržel na něho připadající finanční prostředky již v srpnu 2015, mohl by své daňové povinnosti uhradit a ušetřit na úroku z prodlení za dobu od 25. 8. 2015 do 25. 10. 2016, tj. za 15 měsíců, částku 49 707 054 Kč. Žalobci tím vznikla škoda, když jeho majetek se zmenšil o částku 49 707,54 Kč, ačkoliv by k tomu za běžných okolností nedošlo. Pokud se týká částky 194 971 Kč, kterou soudní exekutor duplicitně, tedy nesprávně a neoprávněně zaslal na účet JUDr. [jméno] [příjmení], soudní exekutor neučinil nic pro její vrácení zpět a vydání žalobci. Žalobce si musel sám zajistit, aby mu JUDr. [jméno] [příjmení] (nástupkyně po JUDr. [jméno] [příjmení]), neoprávněně vyplacenou částku zaslala. S ohledem na to, že JUDr. [jméno] [příjmení] si strhla svou odměnu a náklady exekuce, které nebyly přihlášeny do rozvrhového usnesení, bylo žalobci vyplaceno 178 273 Kč. Stalo se tak až v květnu 2018, tedy 33 měsíců poté, co měl finanční prostředky obdržet. Žalobce tedy 33 měsíců nemohl disponovat s částkou 178 273 Kč. Pokud by ji měl k dispozici, mohl ji podnikavě využít a dosáhnout zisku. Žalobce předpokládá, že by předmětnou částku zhodnotil nejméně o 10% ročně. Proto lze za škodu považovat částku 49 025,08 Kč. Žalobci tím vznikla škoda v podobě ušlého zisku (jeho majetek se nezvětšil, ačkoliv by k tomu za normálních okolností došlo) ve výši 49 025,08 Kč. Žalobce tedy 17 měsíců nemohl disponovat s částkou 46 369,19 Kč. Pokud by ji měl k dispozici, mohl ji podnikavě využít a dosáhnout zisku. Žalobce předpokládá, že by předmětnou částku zhodnotil nejméně o 10% ročně. Proto lze za škodu považovat částku 6 568,97 Kč. Žalobci tím vznikla škoda v podobě ušlého zisku (jeho majetek se nezvětšil, ačkoliv by k tomu za normálních okolností došlo) ve výši 6 568,97 Kč. 2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila, uvedla k tomu, že Ministerstvu spravedlnosti bylo dne 27.7.2018 doručeno podání žalobce, jehož obsahem byla žádost o náhradu škody podle zákona č. 82/1998 Sb., v rámci které žalobce žádal zaplacení částky 105 301,58 Kč. Podle sdělení žalobce mu měla škoda vzniknout nesprávným úředním postupem soudního exekutora Mgr. [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad], v exekučním řízení vedeným pod sp. zn. [spisová značka]. V rámci mimosoudního projednání věci žalovaná ve svém stanovisku ze dne 2.11.2018, č.j. MSP-2033/2018-ODSK-ODSK/7, uplatněný nárok na náhradu škody v celém rozsahu zamítla. Žalovaná učinila nesporným průběh exekučního řízení vedeného u soudního exekutora Mgr. [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad], pod sp. zn. [spisová značka], kdy bylo žalovanou zjištěno, že soudní exekutor z hyperochy po dražbě nemovitých věcí vyplatil dne 5. 8. 2015 soudnímu exekutorovi JUDr. [jméno] [příjmení] částku ve výši 194 971 Kč na základě pravomocného exekučního příkazu vydaného tímto exekutorem, č.j. [číslo jednací] ze dne 31.3.2015. Finančnímu úřadu pro [územní celek], Územní pracoviště ve [obec], byla dne 12. 8. 2015 vyplacena částka ve výši 40 997 Kč na základě exekučního příkazu vydaného tímto finančním úřadem, č.j. 1489523/15/3301-80541-708672 ze dne 5.8.2015, dále tomuto finančnímu úřadu byla dne 8. 10. 2015 vyplacena částka ve výši 111 Kč na základě sdělení o konečné výši vymáhaných nedoplatků na úroku z prodlení, č.j. 1583002/15/3301-80541-708672 ze dne 14.9.2015, které vydal tento finanční úřad a dne 4. 11. 2016 byla vyplacena částka ve výši 351 817,08 Kč, a to na základě exekučního příkazu vydaného tímto finančním úřadem, č.j. 1860600/16/3301-80541-708672 ze dne 25.10.2016. Přeplatek ve výši 46 369,19 Kč byl uložen u [exekutorský úřad] na základě žádosti pana [jméno] [příjmení], jednatele žalobkyně, ze dne 18.11.2014, a to do vyřešení sporu mezi jednateli [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení]. Tento přeplatek byl žalobci vyplacen dne 27.1.2017. Žalovaná naopak činí předmětem sporu žalobem tvrzenou existenci odpovědnostního titulu, jakož i splnění dalších podmínek vzniku odpovědnosti státu za škodu podle zákona č. 82/1998 Sb. Odkázala na ust. § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., dle něhož lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávný úřední postup je soudní praxí a právní teorií vymezen jako porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, přičemž zpravidla jde o postup, který nesouvisí s rozhodovací činností. Pro tuto formu odpovědnosti je určující, že úkony tzv. úředního postupu samy o sobě k vydání rozhodnutí nevedou a je-li rozhodnutí vydáno, bezprostředně se v jeho obsahu neodrazí. Pokud k případným nesprávnostem či vadám v postupu dojde a tyto se projeví v obsahu rozhodnutí, mohou být zvažovány jedině z hlediska odpovědnosti státu za nezákonné rozhodnutí. Ze skutečností uvedených bod bodem III. vyplývá, že předmětné částky byly z hyperochy vyplaceny Finančnímu úřadu pro [územní celek], Územní pracoviště ve [obec] a soudnímu exekutorovi JUDr. [jméno] [příjmení] na základě jimi vydaných pravomocných exekučních příkazů, tedy v souladu se zákonem. Přeplatek ve výši 46 369,19 Kč zůstal u soudního exekutora Mgr. [jméno] [příjmení] na základě žádosti jednatele žalobce pana [jméno] [příjmení] Soudní exekutor Mgr. [jméno] [příjmení] se ani v tomto případě nedopustil nesprávného úředního postupu, přičemž je také třeba zdůraznit, že právní úprava nestanovuje žádnou lhůtu k vyplacení přeplatku povinnému. Žalovaná je tedy toho názoru, že v daném případě není dán odpovědnostní titul a již z tohoto důvodu je třeba žalobu považovat za nedůvodnou. S ohledem na skutečnost, že to byl právě současný jednatel, pan [jméno] [příjmení], který již dne 18. 11. 2014 výslovně požádal soudního exekutora Mgr. [jméno] [příjmení], aby přeplatek z exekuce nebyl bez jeho podpisu převeden na účet žalobce, a aby byl uložen u soudního exekutora do doby vyřešení sporu mezi tehdejšími jednateli žalobkyně, je minimálně s podivem, že žalobce jednající jménem [jméno] [příjmení] tvrdí, že pro odklad výplaty hyperochy nebyl žádný důvod a že soudní exekutor neoprávněně finanční prostředky připadající na hyperochu neoprávněně zadržoval. Nad rámec uvedeného žalovaná dodává, že v daném případě nebyl prokázán ani vznik škody