15 C 51/2019-430 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu domáhá po žalované náhrady nemajetkové újmy s odůvodněním, že vůči žalobci bylo vedeno trestní řízení zahájené dne [datum] usnesením Policie České republiky. Proti tomu žalobce podal stížnost, o které rozhodl Krajské státní zastupitelství v Ústí nad Labem dne [datum rozhodnutí] pod usnesením č. j. [spisová značka] tak, že tuto stížnost zamítl. Následně byla podána dne [datum] obžaloba a ve věci byla nalíčena hlavní líčení. V době podání této žaloby i žádosti o odškodnění na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu odvolací soud, tj. Vrchní soud v Praze dne [datum], nařídil veřejné zasedání. O odvoláních na tomto jednání rozhodl odvolací soud rozsudkem č. j. [číslo jednací], tak že rozsudek soudu prvního stupně v celém rozsahu zrušil a rozhodl tak, že podle ust. § 226 písm. b) trestního řádu byl žalobce obžaloby pravomocně zproštěn. Žalobce požaduje jednat částku [částka] jako náhradu nemajetkové újmy z titulu nepřiměřené délky řízení, a dále částku [částka] jako náhradu nemajetkové újmy z titulu nezákonného rozhodnutí. Co se týká náhrady nemajetkové újmy z titulu nepřiměřené délky řízení, žalobce tuto sám definoval tak, že požaduje odškodnit délku řízení od [datum] do [datum], řízení nebylo nijak složité, konečné pravomocné rozhodnutí bylo vydáno po 8 letech od zahájení řízení. Řízení probíhalo výhradně na území České republiky, nebylo třeba provádět žádné úkony v cizině ani aplikovat cizí právo. Účelem trestního řízení ve věci žalobce bylo podřídit, či nepodřadit faktickou skutkovou podstatu pod zákonnou skutkovou podstatu. Procesně je třeba považovat věc žalobce za nikoliv složitou věc s ohledem na malý počet výpovědí ve věci, kdy byl v přípravném řízení pouze žalobce jako jediný obviněný vyslechnut v tomto procesním postavení a 9 osob v procesním postavení svědků, jedno znalecké zkoumání, omezený počet listinných a jiných důkazů, je třeba považovat za prováděné dokazování ve věci nikoliv rozsáhlé. Rovněž hlavní líčení nebylo rozsáhlé, jednalo se o 6 jednání v průběhu čtyř let. Nebylo nutné provádět rozsáhlé dokazování. Žalobce nepřispěl nečinností ani obstrukcemi v nepřiměřené délce trestního řízení, nezatěžoval orgány činné v trestním řízení nesouvisejícími, či nadměrně rozsáhlými podáními, k procesním úkonům se vždy dostavil, pokud nebyl hospitalizován, doručování písemností se nevyhýbal. Dále uvedl, že opakovaně bylo rozhodováno na různých stupních soudní soustavy s tím, že dne [datum] byl vyhlášen rozsudek soudu prvního stupně, kterým byl žalobce obžaloby zproštěn; dne [datum] odvolací soud tento rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení; dne [datum] rozsudek soudu prvního stupně žalobce opět nepravomocně zproštěn; dne [datum] usnesením odvolacího soudu, kterým byl rozsudek soudu prvního stupně opět zrušen a věc vrácena k dalšímu řízení; dne 22. 24. 2015 rozsudek soudu prvního stupně, žalobce byl uznán vinným; dne [datum] odvolací soud tento rozsudek potvrdil; dne [datum] Nejvyšší soud zrušil pravomocné rozsudky; dne [datum] odvolací soud žalobce obžaloby zprostil. Žalobce tak má za to, že zde byly průtahy v řízení, kdy rozsudek soudu prvního stupně byl vyhlášen dne [datum], tento byl k doručení předán až dne [datum], kdy byl žalobci doručen dne [datum]. Stejně tak rozsudek ze dne [datum] byl doručen až dne [datum]. Průtah se dává i mezi vydáním usnesení odvolacího soudu ze dne [datum] a nařízením hlavního líčení dne [datum]. Význam pro žalobce byl značný, jednalo se o trestní řízení. Žalobce pak požaduje částku [částka] za každý započatý rok řízení, celkem za 9 let, k tomuto potom přičetl částku 20%, neboť nebylo možné žalobci ničeho vytknout, dále částku 50% z důvodu velkého významu, a to je celkem [částka]. Dále požadoval částku [částka] jako náhradu nemajetkové újmy z titulu nezákonného rozhodnutí, kterým shledával usnesení Policie České republiky o zahájení trestního stíhání s tím, že právě v době podání obžaloby žalobce uváděl, že se jedná o nezákonné rozhodnutí neboť rozsudkem odvolacího soudu ze dne [datum] byl žalobce obžaloby pravomocně zproštěn. 2. K výzvě soudu žalobce doplnil svá žalobní tvrzení ohledně nemajetkové újmy z titulu samotného trestního stíhání, a to tak, že došlo nezákonným rozhodnutím, jímž bylo usnesení o zahájení trestního stíhání Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Ústeckého kraje, služby kriminální policie a vyšetřování, odbor hospodářské kriminality 2. oddělení ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], jakož i navazujícího řízení k zásahu do jeho osobnostní sféry žalobce ztratil důvěru v orgány činné v trestním řízení. Za nestandardní je nutné považovat doručení o usnesení o zahájení trestního stíhání do místa bydliště. Tyto skutečnosti již od počátku řízení prohlubovaly obavy žalobce o spravedlivý průběh policejního vyšetřování. Více než 7 let trvající soudní řízení je taktéž zcela alarmující. Žalobce měl v důsledku trestního stíhání rovněž velkou obavu o svou budoucnost, budoucnost své rodiny a to právě v souvislosti s tím, jak bude ve věci dále postupováno, zda byla podána obžaloba, či zda a kdy bude rozhodnuto ve věci. Tyto obavy žalobce navíc umocňovala i skutečnost, že když posouzení jeho případné viny spočívalo na výkladu jediné právní otázky, existence zákonného znaku cizí věci u skutkové podstaty trestního činu zpronevěry a žalobce byl stíhán za jediný skutek, bylo v trestní věci prováděno rozsáhlé dokazování a řízení trvalo více než 8 let. Rozsudky soudu I. stupně byly vždy zrušeny k rozhodnutí odvolacího soudu v celkem ve třech případech, jakož i v jednom případě došlo dokonce ke zrušení již pravomocného rozsudku odvolacího soudu a nápravě nezákonného stavu ze strany Nejvyššího soudu. Toto žalobce udržovalo v permanentní nejistotě. Z hlediska skutkového i právního šlo o věc nikoliv složitou, pravomocný rozsudek odvolacího soudu čítá pouze 8 stran textu, nicméně spisový materiál obsahuje víc než 2 000 listů. Žalobce byl přesvědčen od počátku o své nevinně, opakovaně na tomto trval. Velmi negativně působí činnost orgánů činných v trestním řízení spočívající v neustálém vyhledávání domnělých důkazů v neprospěch obviněného, aniž by se soustředily na základní otázky, například zmíněné otázky naplnění formálních znaků skutkové podstaty stíhaného trestného činu. Toto se projevilo na zdravotním stavu žalobce, žalobce trpěl v průběhu trestního stíhání velkým stresem, nespavostí, nesoustředěností, častými nenadálými změnami nálad, trvalým pocitem vyčerpanosti, nechutenství, celkovou apatií, jakož i silnými pocity beznaděje. Žalobce poukazuje na silnou úzkost s nejistotou ohledně jeho budoucnosti, jakož i o budoucnost jeho blízkých. Žalobce ve výše uvedených souvislostech uvádí, významnou zdravotní komplikaci mající původ v nezákonném trestním stíhání, které bylo významným stresovým faktorem pro osobu žalobce. Stresové zatížení vyvrcholilo v době, kdy ve věci bylo nařízeno hlavní líčení. Dne [datum] byl žalobce v důsledku výše uvedeného hospitalizován ve fakultní nemocnici na [obec] pro akutní pneumologické onemocnění Trestní stíhání způsobilo silné rodinné komplikace a toto si dával za vinu. Situace v rodině zejména zatěžovala potenciální vidina odsuzujícího rozsudku, který by za současného uložení náhrady škody velkého rozsahu znamenala likvidační důsledky pro celou rodinu. Státní zástupce opakovaně navrhoval nepodmíněný trest za současného uložení trestu propadnutí věci, části zajištěných peněžních prostředků na účtech. Žalobce byl trestním stíháním velice zaneprázdněn, byl uzavřený, neschopen běžné společenské konverzace. Zároveň se od osoby žalobce a jeho blízkých odvrátilo v průběhu trestního stíhání nezanedbatelné množství přátel, známých i kolegů. Došlo i k porušení jeho vztahu s vnoučaty, kterým se nemohl naplno věnovat, byl často bez nálady, mrzutý. [příjmení] zájem o záliby, šachy, akvaristiku a péči o kaktusy. Z hlediska pracovně ekonomického trestní stíhání narušilo každodenní rutinu žalobce, špatně se soustředil na práci, byl podráždění i vůči svým kolegům, náchylný ke špatným pracovním rozhodnutím. V důsledku trestního stíhání se odstranili pracovní partneři, byl nucen omezit své podnikatelské aktivity, bylo zasaženo dobré jméno žalobce v místě bydliště jako úspěšného podnikatele. Je nutné poukázat i na skutečnost, že došlo k pravomocnému odsouzení žalobce a to rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí] ve věci [spisová značka], kdy mu byla uložena povinnost k náhradě škody ve výši [částka]. Povinnost náhrady škody byla ihned po právní moci rozsudku předmětem exekučního řízení, v době, kdy byl žalobce pravomocně odsouzen a tento stav trval až do [datum], více než 8 měsíců po zrušení rozhodnutí Nejvyšším soudem. Stejně tak poukazuje na postup soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení], který byl v rozporu se zákonem § 79e trestního řádu. Dále poukazuje i na skutečnost, že v průběhu hlavních líčení svědci nehovořili pravdu. Došlo také k dalším zdravotním komplikacím, žalobce