19 C 245/2018-342 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím sestávající se z dílčích nároků, a to nároku ve výši 266 926 Kč, jakožto náhrady škody dle zákona č. 82/98 Sb., spočívající ve vynaložených nákladech řízení protistraně v řízení vedeném před Obvodním soudem pro Prahu 4 sp. zn. [spisová značka], dále uplatnil dílčí nároky spočívající v nákladech řízení zaplacené žalobcem protistraně v řízení vedeném před Obvodním soudem pro Prahu 4 pod sp. zn. [spisová značka] v částce 53 656 Kč, uložené žalobci rozsudkem z [datum], když šlo pouze o část nákladů vynaloženém v soudním řízení, které vyústilo ve vydání nezákonného rozhodnutí, a dále částku 27 310,50 Kč z téhož řízení, které musel vynaložit sám žalobce na své právní zastoupení, a dále se domáhal zaplacení částky 26 573 149,40 Kč, jakožto povinnosti k zaplacení náhrady škody, která mu byla uložena v rámci rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. [spisová značka], a taktéž přiměřeného zadostiučinění za 14 let trvající řízení vedené u téhož soudu pod sp. zn. [spisová značka]. Celkově tedy uplatnil nárok na náhradu majetkové škody a přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 27 171 041,90 Kč z titulu nezákonných rozhodnutí a nesprávného úředního postupu dle zákona č. 82/98 Sb. To vše za situace, kdy žalobce uváděl, že bylo vedeno řízení u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. [spisová značka] o určení vlastnického práva k nemovitostem, kde rozhodnutím z [datum] bylo určeno vlastnické právo žalobce, následně bylo podáno dovolání proti tomuto rozhodnutí a Nejvyšší soud České republiky rozhodnutím z [datum] zrušil tento rozsudek s tím, že žaloba byla následně [datum] zamítnuta. Žalobce uváděl, že v důsledku nezákonného rozhodnutí byl nucen zaplatit náhradu nákladů řízení a taktéž náhradu nákladů odvolacího řízení, když se původně, na základě rozsudku soudu prvního stupně, potvrzeného rozsudkem soudu odvolacího, stal vlastníkem uvedených nemovitostí a tyto přebral k [datum]. Až po cca 2 a půl letech projednávání rozhodl Nejvyšší soud svým rozsudkem shora citovaným tak, že rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, když žalobce uváděl, že v dané věci byly vydány rozsudky, které představují nezákonná rozhodnutí a žalobce ztratil právní titul k užívání nemovitostí. Následně [datum] byl nucen předat nemovitosti zpět protistraně. Zmíněné nemovitosti tak mohl užívat pouze v období od [datum] do [datum]. Podal následně ústavní stížnost, která byla ovšem odmítnuta pro svoji předčasnost. Následně po vydání nového rozhodnutí dne [datum], kterým byla žaloba zamítnuta, bylo toto rozhodnutí potvrzeno i Městským soudem v Praze, jako soudem odvolacím, a taktéž v rámci dovolání bylo toto odmítnuto Nejvyšším soudem, ústavní stížnost taktéž nebyla úspěšná, když byla odmítnuta rozhodnutím Ústavního soudu ze dne 13.3.2018 pod sp. zn. IV. ÚS 625/17. Žalobce uváděl, že v důsledku rozsudků následujících nemohl pokračovat ve své žalobě proti původnímu žalobci na zaplacení částky 25 968 000 Kč, jako náhrady za bezdůvodné obohacení spočívající v neoprávněném užívání nemovitosti, neboť k žádnému bezdůvodnému obohacení nedošlo, proto následně vzal svou žalobu zpět (toto řízení probíhalo u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp.zn. [spisová značka] původně o zaplacení částky 25 968 000 Kč žalobcem, jako náhrady za bezdůvodné obohacení spočívající v neoprávněném užívání nemovitostí, a to díky pravomocnému rozsudku z předešlého řízení nežli byl tento zrušen Nejvyšším soudem). Uváděl, že taktéž byl podán návrh na předběžné opatření, jemuž bylo [datum] vyhověno, [datum] vzal žalobce v důsledku výsledků řízení pod sp. zn. [spisová značka], v rámci něhož pozbyl vlastnické právo k předmětným nemovitostem žalobu zpět, neboť odpadl právní titul a řízení bylo zastaveno. V tomto řízení pak byl nucen vynaložit náklady řízení ve výši 266 926 Kč, předběžné opatření bylo následně zrušeno. Dále žalobce uváděl, že bylo zahájeno poté řízení proti současnému žalobci, který vystupoval v procesním postavení žalovaného u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. [spisová značka] o zaplacení 20 000 000 Kč a náhrady nákladů řízení jako škody vzniklé v důsledku vydání předběžného opatření v řízení předešlém. [datum] byl vyhlášen ve věci rozsudek, jímž byla uložena povinnost současnému žalobci v procesním postavení žalovaného k zaplacení této náhrady škody. Ze všech těchto nezákonných rozhodnutí, respektive nesprávného úředního postupu v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] u Obvodního soudu pro Prahu 4, za 14 let řízení, které žalobce spatřoval jako nepřiměřeně dlouhé, žádal žalobce shora uvedené nároky. Tyto nároky žalobce u žalované uplatnil předběžně dne [datum] dle zákona č. 82/98 Sb., žalovaná však stanoviskem ze [datum] nárokům žalobce nevyhověla. 2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby v plném rozsahu, nespornou skutečností učinila uplatnění nároků žalobcem u žalované jako dílčích nároků na náhradu škody a nepřiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu z řízení vedených před Obvodním soudem pro Prahu 4, pod shora uvedenými spisovými značkami. Uvedla, že ani jeden z dílčích nároků neuznala co do důvodu a výše, a to ani částečně, když rozebrala průběh jednotlivých řízení popsaných shora, vedených pod spisovými značkami [spisová značka], [spisová značka] a [spisová značka]. Pokud jde o nárok na náhradu škody ve výši 53 656 Kč, jakožto náhrady nákladů řízení za tzv. nadbytečnou část řízení, vzhledem k existenci nezákonného rozhodnutí v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. [spisová značka], žalovaná uvedla, že o takové náklady se nejedná a nelze takovému nároku vyhovět, neboť ačkoliv ve věci shledala vydání nezákonných rozhodnutí, uvedla, že je nesporné, že tato rozhodnutí byla vydána ve prospěch žalobce. Shodně pak nevyhověla náhradě nákladů vlastního právního zastoupení, které mají být součástí nákladů řízení, pokud jde o nárok na náhradu vlastního právního zastoupení žalobce z předmětného řízení. Pokud jde o nárok na náhradu škody ve výši 266 926 Kč, představující povinnost k náhradě nákladů řízení protistraně dle poměru úspěchu ve sporu v řízení vedeném před Obvodním soudem pro Prahu 4 pod sp. zn. [spisová značka], ani tuto náhradu škody žalovaná neuznala, neboť uvedla, že žalobce toto řízení vyvolal v době, kdy věděl, že rozsudek ve věci Obvodního soudu pro Prahu 4 sp. zn. [spisová značka] je napaden dovoláním, přičemž nesouhlasil s přerušením řízení do doby skončení tohoto dovolacího řízení a činil dále aktivní procesní kroky vůči žalované společnosti. Svou žalobu vzal zpět [datum], tedy ještě před znalostí výsledku druhého dovolacího řízení v projednávané věci. Žalovaná uvedla, že žalobce si nemohl být jist tím, že pokud uspěl v jiném řízení ohledně určení vlastnictví k nemovitosti, že bude úspěšný i v dalším řízení, které vyvolá na základě žaloby na vydání bezdůvodného obohacení spočívající ve vybíraném nájemném z nemovitosti, a to za situace, kdy by i takové rozhodnutí nebylo zrušeno. Pokud jde o rozhodnutí a náhradu nákladů řízení, uvedla, že samotný výsledek nemusí kopírovat předmětné řízení, a tedy uváděla absenci příčinné souvislosti. Pokud jde o poslední z nároků na náhradu škody jako takové, ve výši 26 573 149,40 Kč, jakožto nároku na náhradu škody spočívající v uložené povinnosti žalobci k náhradě škody protistraně, která byla uložena pravomocným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 sp. zn. [číslo jednací] dne [datum rozhodnutí], uvedla žalovaná, že ani plnění pravomocně uložené povinnosti škodu nepředstavuje. V dané věci zaniklo-li nebo bylo-li zrušeno nařízené předběžné opatření z jiného důvodu, než že návrhu ve věci samé bylo vyhověno, nebo protože právo navrhovatele bylo uspokojeno, je navrhovatel povinen nahradit škodu a jinou újmu každému, komu předběžným opatřením vznikla. Této odpovědnosti se pak navrhovatel nemůže zprostit, ledaže by ke škodě nebo k jiné újmě došlo i jinak. Pokud jde o poslední z nároků, nárok na náhradu přiměřeného zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu z titulu nesprávného úředního postupu v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka], když žalobce namítal nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce řízení a žádal za něj finanční zadostiučinění ve výši 250 000 Kč, žalovaná rozebrala průběh projednávaného řízení s tím, že v dané věci dospěla k závěru, že řízení trvalo po délku 13 let a 4 měsíce, kterou však nehodnotila jako nepřiměřenou s ohledem na úkony účastníků a soudu a taktéž rozhodování ve věci samé. Žalovaná shrnula, že řízení probíhalo před třemi stupni soudní soustavy a dále před Ústavním soudem, ve věci samé rozhodoval soud první 3x, odvolací soud 3x, Nejvyšší soud 2x a Ústavní soud taktéž 2x, když přitom dále soudy rozhodovaly o četných návrzích účastníků na nařízení předběžného opatření, zrušení předběžného opatření a o opravných prostředcích proti rozhodnutím o nich. Uvedla, že v průběhu řízení neshledala průtahy spočívající v nečinnosti soudu. Úko