23 C 159/2020-28 — Obvodní soud pro Prahu 2

Žalobou ze dne 2. 7. 2020 se žalobkyně na žalované domáhá zaplacení částky 90 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná dne 7. 10. 2017 využila u žalobkyně lékařskou pohotovostní službu, za níž jí vznikla povinnost uhradit žalobkyni regulační poplatek ve výši 90 Kč. Regulační poplatek byl žalované vyúčtován daňovým dokladem [číslo] splatným dne 15. 10. 2017. Žalovaná uvedený dluh uznala v uznání dluhu ze dne 7. 10. 2017. Ačkoliv byla žalovaná o úhradu dlužné částky opakovaně upomínána, na svůj dluh žalobkyni ničeho neuhradila. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně obsažená v žalobě nezpochybnila a nezpochybnila ani listiny předložené žalobkyní. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání (žalobkyně výslovně v návrhu na zahájení řízení, žalovaná konkludentně, když se na výzvu soudu spojenou s doložkou podle ustanovení § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen o.s.ř.) v dané lhůtě nevyjádřila), soud postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, a věc rozhodl bez nařízení jednání. Jelikož je předmětem tohoto řízení nárok na zaplacení částky nižší, než je 10 000 Kč, a odvolání tak proti tomuto rozsudku není dle § 202 odst. 2 o.s.ř. přípustné, obsahuje odůvodnění ve shodě s § 157 odst. 4 o.s.ř. toliko předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Z důkazů soud zjistil, že žalovaná dne 7. 10. 2017 podepsala uznání dluhu ve výši 90 Kč za pohotovostní ošetření dne 7. 10. 2017, toto uznání bylo současně daňovým dokladem [číslo] splatným dne 15. 10. 2017. Dopisem ze dne 12. 2. 2018 byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky, avšak tuto částku nezaplatila. Tímto dopisem bylo zároveň prokázáno, že žalobkyně žalovanou před podáním žaloby o úhradu dluhu upomínala. Soud zjištěný skutkový stav právně posoudil podle § 16a odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění účinném do 31. 12. 2017, dle kterého pojištěnec, anebo za něj jeho zákonný zástupce, je povinen hradit poskytovateli regulační poplatek ve výši 90 Kč za využití lékařské pohotovostní služby nebo pohotovostní služby v oboru zubní lékařství (dále jen„ pohotovostní služba“). Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Vzhledem k uvedenému soud shledal žalobu důvodnou, jelikož žalovaná byla u žalobkyně pohotovostně ošetřena dne 7. 10. 2017, a byla proto žalobkyni na základě výše uvedeného ustanovení povinna zaplatit regulační poplatek ve výši 90 Kč. Soud uložil žalované rovněž povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení z žalované částky za období od prvního dne prodlení do zaplacení dle ust. § 1970 o.z. Výše úroku z prodlení byla stanovena v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena na tři dny od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když přiznal úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení proti žalované. Náklady žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a paušální náhrada hotových výdajů nezastoupeného účastníka ve smyslu ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. za 2 úkony á 100 Kč (podání žaloby a výzvu k plnění) dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Celkem náklady řízení žalobkyně činí 600 Kč Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.