26 C 172/2015-543 — Obvodní soud pro Prahu 2

1.Žalobce se svou žalobou domáhá náhrady škody ve výši 800.000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení. Svou žalobu odůvodnil tím, že podal u Okresního soudu v Břeclavi návrh na vydání předběžného opatření, kterým by soud zakázal jeho dlužníkovi nakládat s nemovitostmi zapsanými v katastru nemovitostí. Okresní soud v Břeclavi dne [datum] vydal usnesení o nařízení předběžného opatření, kterým uložil [právnická osoba] s.r.o. povinnost zdržet se převodu vlastnického práva k nemovitostem zapsaných na listu vlastnictví [číslo] pro obec Vavřinec, část obce a katastrálního území Chmeliště, a dále k nemovitostem uvedených na listu vlastnictví [číslo] pro obec Ivančice zapsaných v katastrálním území Letkovice. Usnesení bylo vydáno [datum] a v zákonné třídenní lhůtě mělo být odesláno Katastrálnímu úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Kutná Hora, a to nejpozději dne [datum], což byl pátek. Usnesení katastrálnímu úřadu bylo soudem po urgencích žalobce doručeno až [datum]. Vzhledem k tomu, že k nemovitostem uvedeným a zapsaným v katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] probíhalo vkladové řízení, nebylo soudem zamezeno provedení vkladu vlastnického práva, který byl povolen dne [datum]. Pokud by usnesení katastrálnímu pracovišti bylo odesláno v zákonné lhůtě, nebyl by vklad vlastnického práva povolen a nemovitost by nebyla převedena na třetí osobu a žalobce se tak mohl uspokojit svou pohledávkou, prodejem této nemovitosti. Žalobce má pravomocný a vykonatelný rozsudek Okresního soudu v Břeclavi ze dne [datum] o zaplacení částky 840.000 Kč a náklady řízení ve výši 67.000 Kč proti [právnická osoba] s.r.o. Proti této společnosti bylo vedeno exekuční řízení, v rámci kterého byly zpeněženy nemovitosti společnosti. Žalobce tvrdí, že společnost již nemá žádný majetek, a proto tedy nastupuje odpovědnost státu za nesprávný úřední postup, když žalovaná nezabránila tomu, aby proběhl vklad do katastru nemovitostí a tím se dlužník zbavil svého dalšího majetku. 2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila a na svou obranu uvedla, že se měl žalobce nejprve snažit získat majetkový prospěch od společnosti [právnická osoba] žalobou na určení neúčinnosti jednání jeho dlužníka [právnická osoba] s.r.o a kupující [právnická osoba], dále namítala nesprávně zpracovaný znalecký posudek, který vychází z ceny určené porovnávací metodou, avšak správně má vycházet z ceny obvyklé. 3. Zdejší soud vydal dne [datum] rozsudek, kterým žalobci přiznal žalovanou částku spolu s úrokem z prodlení, na pokyn odvolacího soudu určil výši škody znaleckým posudkem. K odvolání žalované odvolací soud usnesením ze dne [datum] a uložil zdejšímu soudu, aby provedl hodnocení znaleckého posudku s ohledem na závěr odvolacího soudu, že z majetku dlužníka [právnická osoba] ušla výhradně budova [adresa], stojící na pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [část obce] a to kupní smlouvou uzavřenou mezi [právnická osoba] jako prodávajícím a společností [právnická osoba] jako kupujícím ze dne [datum], když pozemky p. [číslo] v k. ú. [část obce], obec Vavřinec získala společnost [právnická osoba] na základě usnesení soudního exekutora v rámci exekučního řízení a žalobce obdržel z prodeje těchto pozemků částku Kč 42 595,65 Kč Odvolací soud dále vytýkal zdejšímu soudu, že vycházel ze znaleckého posudku, který ocenil nemovitosti jako celek, když fakticky z majetku [právnická osoba] ušla právě zmiňovaná nemovitost a to stavba domu [adresa]. Soud má dále zkoumat, kolik dalších věřitelů se přihlásilo do exekuce a jaká by byla výše odměny exekutora, pokud by se dražila nemovitost jako celek. Soud se má také zabývat rozsahem ocenění znaleckého posudku a zváží námitky proti němu, i možnost jeho doplnění, s tím, aby bylo dostatečně odůvodněno, proč případně nelze ke stavbě nalézt srovnávací hodnoty. Znalec by měl přihlédnout k výsledkům dražby provedené v exekučním řízení a vyjádřit se k rozdílu hodnot určených znalcem a dosažených v exekuční dražbě. Proto soud I. stupně doplní dokazování o obsah exekučního spisu soudního exekutora Mgr. [jméno] [příjmení], vedeného pod sp. zn. 050 EX 472/13, dotazem na exekutora, v jakém rozsahu by byl žalobce uspokojen v exekučním řízení v případě další hodnoty, jež by se v exekučním řízení dražila a rozdělovala. Provede důkaz trestním spisem. 4. Na základě již dříve uvedeného dokazování odvolací soud uzavřel, že v daném případě došlo k nesprávnému úřednímu postupu v řízení, které bylo vedeno u Okresního soudu v Břeclavi sp. zn. 5 C 10/2012. Tamější soud nezaslal v zákonem stanovené lhůtě rozhodnutí o nařízeném předběžném opatření katastrálnímu úřadu k vyznačení poznámky a tím nezabránil prodeji nemovitosti žalobcova dlužníka. Soud má prokázánu existenci odpovědnostního titulu. 5. Ze spisu Okresního soudu v Břeclavi má soud prokázáno, že vydal dne [datum] rozsudek, kterým uložil žalované [právnická osoba] s.r.o. zaplatit žalobci 840.000 Kč s příslušenstvím a zaplatit mu náklady řízení ve výši 67.000 Kč. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Žalobce podal proti povinné společnosti exekuční návrh dne [datum] pro vymožení částky 840.000 Kč a náklady řízení celkem 1.108.404,50 Kč. Exekuce byla vedena u soudního exekutora Mgr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Havlíčkův Brod pod sp. zn. 050 EX 472/13 Soudní spis má značku 55 EXE 190/2013 Soudní exekutor vydal dne [datum] dražební vyhlášku. Předmětem dražby byly tyto nemovitosti: stavební parcela [číslo] o výměře 153 m2, na pozemku stojící stavba [adresa], a pozemek [číslo] o výměře 1421 m2. Výsledná cena byla určena Kč 141 000, nejnižší podání Kč 94 000. Dne [datum] soudní exekutor vydal další dražební vyhlášku a určil nejnižší podání Kč 70 500. Dne [datum] vydal v pořadí III. dražební vyhlášku a stanovil nejnižší podání Kč 56 400. Dne [datum] oznámil soudní exekutor, že exekuce je skončena zastavením. V rámci exekuce byly prodány zbylé nemovitosti a majetek povinné společnosti. Soudní exekutor dopisem ze dne [datum] sděluje oprávněnému, tj. žalobci, že byly vydraženy nemovitosti povinného za nejvyšší podání ve výši 57.400 Kč a v rámci rozvrhu uvedeného nejvyššího podání došlo k uspokojení pohledávky oprávněného v rozsahu 42.595,65 Kč. Jiný majetek povinné společnosti nebyl dohledán, proti společnosti je vedeno více exekucí a ve zbytku vymáhané pohledávky se exekuce jeví jako bezvýsledná. 6. Soud má prokázáno z listiny ze dne [datum], že [právnická osoba] s.r.o prodala stavbu stojící na pozemku společnosti [právnická osoba] za kupní cenu [číslo]. 7. Na dotaz soudu, v jakém rozsahu by byl žalobce uspokojen v předmětném exekučním řízení v případě další hodnoty, jež by se v exekučním řízení dražila a rozdělovala (pokyn odvolacího soudu) soudní exekutor v listině ze dne [datum] sdělil, že k uvedenému se nemůže nijak vyjádřit, neboť dotazované skutečnosti nebyly předmětem exekučního řízení a soudní exekutor o uvedeném nemá žádné poznatky. Zdejší soud je toho názoru, že budova č.p 21 stojící na pozemku st.parc. [číslo] v k.ú. [část obce] by byla prodána nejméně za 800 000 Kč. Soud při své úvaze vycházel ze skutečné kupní ceny, kterou společnost [právnická osoba] za nemovitost zaplatila a také z toho, že pokud by se dražily nemovitosti jako celek, mohlo by být víc zájemců v rámci dražby a mohla by se cena celého souboru nemovitostí zvýšit. Soud by mohl vycházet z rozhodnutí soudního exekutora, který v rozhodnutí ze dne [datum] příkazu k úhradě nákladů exekuce určil odměnu ve výši Kč 6 390 z částky 42 595,65, tj. 15% z vymožené částky. Proto z částky, která by byla vymožena v rámci exekuce v případě dalšího dražení nemovitosti tj. stavby [číslo] by soudní exekutor vycházel také z vyhlášky č. 330/2001 Sb. a stanovil by odměnu ve výši 15% z vydražené částky (tj. 800 000x 15% 000). Zdejšímu soudu by se jevila tato varianta spravedlivá a tuto částku by žalobci přiznal, nebýt názoru odvolacího soudu, který naznačil, že touto cestou se zdejší soud ubírat nemá. Žalobci by tak připadla z dražby částka Kč 680 000. Druhá možnost, která by připadala v úvahu: že by soud vycházel z částky Kč 511 746,6, kterou určil znalec a předpokládat, že by se za tuto částku nemovitost vydražila a po odečtení 15% na odměnu exekutora, by připadla žalobci suma Kč 434 985. Tomuto způsobu výpočtu však neodpovídá skutečnost, neboť pokud by byly nemovitosti draženy jako celek, byla by výsledná částka vyšší, než, když se dražila pouze stavba bez pozemků. ¨V daném případě, byly draženy pozemky a stavba byla prodána na základě kupní smlouvy před zahájením exekučního řízení. Vzhledem k tomu, že nesprávným úředním postupem žalované dlužník dostal možnost nakládat libovolně s nemovitostmi, které měly sloužit k uspokojení pohledávky žalobce, nyní se můžeme jen domnívat, za jakou cenu by byly nemovitosti zpeněženy. Soud se přiklání k variantě, že by povinná zaplatila dobrovolně dlužnou částku, neboť by se tím vyhnula prodeji nemovitostí za nízkou cenu a pak zde byla společnost [právnická osoba], která měla o nemovitosti zájem a za cen