28 C 174/2020-25 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se po žalovaném návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 14. 9. 2020 domáhal zaplacení částky 34 464 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplaceného úvěru. V návrhu uvedl, že s žalovaným uzavřel dne 24. 3. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. 873712, na základě které žalovanému poskytl dne 1. 4. 2020 úvěr ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal jistinu úvěru spolu se sjednaným úrokem, tedy celkově částku 37 500 Kč, splatit v pravidelných 36 měsíčních splátkách po 1 500 Kč, splatných vždy do každého 25. dne daného měsíce. Žalovaný ovšem splátky řádně a včas nehradil a dne 21. 7. 2020 tak došlo k zesplatnění úvěru, odesláním oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 21. 7. 2020. Žalobce žalovanému doručil celkem 3 upomínky, přičemž dle smlouvy má žalobce nárok na úhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 100 Kč za každou z těchto upomínek. Dále dle smlouvy je žalovaný povinen žalobci zaplatit smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou nezaplacenou splátku, kdy se žalovaný do zesplatnění úvěru dostal na základě prodlení se čtyřmi splátkami. Také je žalovaný povinen žalobci zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru a z dlužné splátky úvěru. Celková dlužná částka se tak skládá z částky 4 500 Kč (dlužné splátky), částky 26 049 Kč (neuhrazená jistina), částky 300 Kč (účelně vynaložené náklady žalobce), částky 1 996 Kč (4x smluvní pokuta), částky 1 619 Kč (smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky 30 549 Kč ode dne zesplatnění do dne podání žaloby). Naposledy žalobce nárokuje zákonný úrok z prodlení a smluvní úrok ve výši 21,2 % ročně z neuhrazené jistiny úvěru (26 049 Kč) ode dne následujícího po dni zesplatnění do zaplacení. Žalovaný ani přes opakované upomínky a předžalobní výzvu dlužnou částku neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce obsažená v žalobě nezpochybnil a nezpochybnil ani listiny předložené žalobcem. 3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených žalobcem a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání (žalobce výslovně, žalovaný konkludentně, když se na výzvu soudu spojenou s doložkou podle ustanovení § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., dále jen o. s. ř., v dané lhůtě nevyjádřil), soud postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, a věc rozhodl bez nařízení jednání. 4. Na základě žalobcem předložených důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: mezi žalobcem a žalovaným byla dne 24. 3. 2020 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. 927452, na základě, které se žalobce zavázal žalovanému poskytnout úvěr ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal žalobci zaplatit celkovou částku 37 500 Kč v 25 měsíčních splátkách po 1 500 Kč. Datum první splátky byl 20. 4. 2020 Smlouvou o spotřebitelském úvěru byl sjednán nárok žalobce na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky úvěru v případě, kdy se žalovaný dostane do prodlení se zaplacením dohodnuté splátky úvěru. V případě, že se úvěr stane v důsledku prodlení žalovaného splatným, byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru. Smlouvou byla sjednána smluvní pokuta ve výši 499 Kč za každou nezaplacenou splátku. Dále byl smlouvou sjednán nárok žalobce na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 100 Kč za každou upomínku. Žalobce dne 1. 4. 2020 uhradil žalovanému částku ve výši 27 500 Kč na účet žalovaného a dále částku 2 500 Kč na účet zprostředkovatele. Žalovaný se dostal do prodlení se splacením 4 splátek. Žalovaný byl dvakrát upomínán o úhradu dlužných splátek, s upozorněním na zesplatnění úvěru. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku neuhradil, přistoupil žalobce k zesplatnění úvěru ke dni 21. 7. 2020 a současně žalovaného vyzval k úhradě dlužné částky ve smyslu § 142a o. s. ř. Ani poté žalovaný dlužnou částku nezaplatil. 5. Podle § 2935 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 2048 o. z. platí, že ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 7. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru platí, že spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 8. Po právní stránce posoudil soud věc následovně: mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2935 o. z. Na základě uzavřené smlouvy vznikl mezi účastníky řízení závazkový vztah, jehož předmětem bylo ze strany žalobce poskytnout žalovanému finanční částku do sjednané výše (úvěr) a žalovaný se pak zavázal žalobci tuto částku uhradit v pravidelných měsíčních splátkách, včetně úroku za poskytnutí úvěru až do úplného zaplacení. Zatímco žalobce řádně plnil své povinnosti ze smlouvy, když sjednanou částku žalovanému poskytl, žalovaný naopak své povinnosti porušil, když řádně a včas nesplácel dohodnuté splátky úvěru, přestože byl žalobcem vyzván k jejich úhradě. Soud proto uznal žalobce k úhradě dlužné částky výrokem I. rozsudku. Součástí přiznané částky je neuhrazená část jistiny, částka ve výši 3 615 Kč představující sjednanou smluvní pokutu, náklady na vymáhání pohledávky (2x upomínka) ve výši 200 Kč a dlužné splátky ve výši 4 500 Kč. Soud žalobci naopak nepřiznal částku ve výši 100 Kč, představující náklady spojené s vymáháním pohledávky – výzva k úhradě dluhu, neboť z provedeného dokazování vyšlo najevo, že žaloce žalovanému zaslal celkem 2 upomínky – ze dne 22.5.2020 a 24. 6. 2020. Výzva k úhradě dluhu před podáním žaloby je pak součástí náhrady nákladů tohoto řízení podle advokátního tarifu, které byly žalobci rovněž přiznány. 9. Soud konstatuje, že ve věci byly provedeny pouze listinné důkazy předložené žalobcem. Tyto považuje soud za věrohodné, plně prokazující zjištěný skutkový stav shora uvedený. Soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. Vzhledem k tomu, že žalovaný v řízení netvrdil žádné skutečnosti ke své obraně ani neoznačil důkazy, vycházel soud při zjišťování skutkového stavu pouze z tvrzení žalobce a z důkazů, které žalobce k prokázání svých skutkových tvrzení doložil. 10. O zákonném úroku z prodlení rozhodl soud v souladu s § 1970 o. z. a § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. Současně soud žalobkyni dle smlouvy přiznal smluvní úrok z prodlení ve výši 21,2 % ročně, za poskytnutí úvěru, z neuhrazené jistiny úvěru (26 049 Kč), neboť žalovaný se dostal do prodlení dnem následujícím po dni zesplatnění úvěru, tj. 22. 7. 2020. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobci, který byl ve sporu skoro plně úspěšný a zároveň žalovaného vyzval ve smyslu ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. k úhradě dlužné částky, náhradu nákladů řízení v celkové výši 3 557 Kč Náklady řízení spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1 379 Kč a nákladech právního zastoupení. Odměna advokáta byla určena dle § 14b odst. 1 bod 3. a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, ve výši 1 500 Kč za 3 úkony právní služby (á 500 Kč) spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, předžalobní výzvě a návrhu ve věci samé. Dále je k odměně advokáta připočítaná 3x paušální náhrada hotových výdajů po 100 Kč k uvedeným úkonům právní služby dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a daň z přidané hodnoty dle § 137 odst. 3 o. s. ř ve výši 378 Kč (21% DPH) z odměny advokáta a z náhrad jeho hotových výdajů, jíž je právní zástupce žalobce plátcem. 12. Lhůta k plnění ve výroku ve věci samé i ve výroku o nákladech řízení byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., neboť za řízení nevyšly najevo okolnosti případu nebo důvody na straně účastníků pro stanovení lhůty jiné. O povinnosti žalovaného zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobce bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř.