11 C 25/2020-59 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobci se žalobou došlou soudu dne 19. 3. 2020 domáhali na žalovaném zaplacení každý částky 100 000 Kč jako náhrady nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného u [anonymizována čtyři slova] (dále jen„ KS [obec]“) pod sp. zn. [spisová značka] (dále též jako„ posuzované řízení“). 2. Žalobci uvedli, že u KS [obec] proti nim (v procesním postavení žalovaných) bylo vedeno společné řízení o zaplacení částky 2 144 950,81 Kč, kterou měli s příslušenstvím uhradit společně a nerozdílně. Žaloba byla podána dne [datum] KS [obec] vydal ve věci postupně tři rozsudky, kterými žalobu zamítnul, a po odvolání žalobce je třikrát projednával [název soudu] (dále jen„ VS [obec]“). První zamítavý rozsudek byl vydán dne [datum] a po odvolání žalobce byl bez ústního jednání zrušen usnesením VS [obec] ze dne [datum] jako nepřezkoumatelný. Druhý zamítavý rozsudek byl vydán dne [datum] a po odvolání žalobce byl zrušen usnesením VS [obec] ze dne [datum] jako nepřezkoumatelný, resp. nedostatečně odůvodněný. Třetí zamítavý rozsudek pak byl vydán dne [datum] a po odvolání žalobce byl potvrzen rozsudkem VS [obec] ze dne [datum] jako věcně správný. Řízení pravomocně skončilo dnem [datum], a trvalo tedy 6 let a bezmála 3 měsíce, tj. 75 měsíců. Žalobci jsou přesvědčeni, že takováto délka dvouinstančního řízení je zjevně nepřiměřené. V důsledku délky řízení pak žalobcům vznikla nemajetková újma, kterou je nutné nahradit v penězích. Žalobci v této souvislosti poukázali zejména na celkovou délku řízení, po kterou žili v právní nejistotě. Zdůraznili, že oni sami průtahy, ani nepřiměřenou délku řízení nijak nezavinili, byli procesně aktivní a svoji procesní obranu vedli relevantními prostředky. Průtahy a nepřiměřenou délku řízení naopak způsobil KS [obec], který dvakrát vydal nepřezkoumatelný, resp. nedostatečně odůvodněný, rozsudek. Výsledek řízení měl pro oba žalobce zásadní existenční význam. Žalobou od nich byly vymáhány více než 2 mil. Kč a dlouhá léta byli udržováni v nejistotě, jak věc dopadne. Byť soud prvního stupně třikrát rozhodl v jejich prospěch zamítnutím žaloby, nebyli si po celou dobu trvání řízení jisti výsledkem, zejména si nebyli jisti, zda unesli důkazní břemeno o tom, že při výkonu svých funkcí jednali s péčí řádného hospodáře a zda včas splnili povinnost podat insolvenční návrh na obchodní společnost, kterou vlastnili a vedli. Po dobu trvání řízení byl paralyzován majetkový život obou žalobců, zejména proto, že nemohli volně nakládat se svým majetkem, aby si nepřičinili obvinění z poškození věřitele ve smyslu § 222 tr. zákoníku, resp. aby nepřičinili jiným osobám riziko z odpůrčích žalob. Žalobci museli po dobu řízení vytvářet finanční rezervu pro případ, že by se žalobě neubránili a museli by žalobci zaplatit pohledávku a náklady řízení. To zásadně ovlivnilo jejich rodinné hospodaření a způsobovalo dlouholetý neklid v jejich rodinách. S odvoláním na stanovisko Nejvyššího soudu ČR (dále jen„ NSČR“) sp. zn. Cpjn 206/2010 pak žalobci vyčíslili požadovanou náhradu nemajetkové újmy na částku 100 000 Kč pro každého z nich, když požadovali zaplacení částky 20 000 Kč za prvních 24 měsíců trvání řízení a částky 80 000 Kč za dalších 51 měsíců řízení. 3. Takto formulované nároky žalobci uplatnili u žalovaného žádostí ze dne 20. 5. 2019, žalovaný však tuto žádost nijak nevyřídil a nereagoval ani na předžalobní upomínku ze dne 9. 3. 2020. Podanou žalobou se tak každý ze žalobců domáhal zaplacení částky 100 000 Kč. 4. Žalovaný žalobou uplatněný nárok neuznal a navrhl zamítnutí žaloby. Žalovaný potvrdil, že u něho žalobci uplatnili dne 20. 5. 2019 požadavky na zaplacení částky 2x 100 000 Kč jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou v důsledku nesprávného úředního postupu v posuzovaném řízení. K projednání žádosti došlo dne 30. 7. 2020. Žalovaný konstatoval, že v posuzovaném řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu, a požadované zadostiučinění tak nebylo žalobcům poskytnuto. Po stručné rekapitulaci průběhu posuzovaného řízení žalovaný uvedl, že předmětem posuzovaného řízení, které trvalo ve vztahu k žalobcům přibližně 6 let, byla žaloba o zaplacení 2 144 950,81 Kč ze smlouvy o dílo. Řízení se vyznačovalo vyšším stupněm skutkové i právní složitosti, bylo potřeba širšího dokazování včetně řady listinných důkazů a výslechu svědků. Konala se řada jednání a poměrně dosti výměn vyjádření k žalobě. Ve věci bylo opakovaně rozhodováno soudy na dvou úrovních soudní soustavy, kdy soud prvého stupně rozhodoval ve věci samé čtyřikrát a soud druhého stupně třikrát. Délka řízení je tedy z podstatné části způsobena procesní aktivitou účastníků, kdy k nápravě věcně či právně nesprávných rozhodnutí soudu jsou účastníkovi řízení zákonem poskytnuty prostředky k ochraně jeho práv, tedy opravné prostředky a mimořádné opravné prostředky, které má účastník ve stanovených lhůtách možnost využít, což mu pochopitelně nelze přičítat k tíži. Jestliže ovšem účastníkovi řízení nelze na jedné straně vyčítat, že na ochranu svých práv využívá procesní prostředky, které mu dává zákon k dispozici, na druhou stranu je zřejmé, že prodloužení řízení, ke kterému dojde v důsledku nutnosti se s těmito procesními prostředky vypořádat, nemůže jít na vrub státních orgánů. Účastníci se na délce řízení podíleli opakovanými žádostmi o odročování jednání a žádostmi o prodloužení lhůt. Význam řízení pro žalobce shledal žalovaný jako běžný. Podle ustálené judikatury ESLP je věnována zvýšená pozornost zejména věcem trestním, opatrovnickým, pracovněprávním, věcem osobního stavu či věcem týkajících se života nebo zdraví. V rámci posuzovaného řízení k prodlevám mezi jednotlivými úkony na straně soudu nedocházelo, v řízení bylo postupováno plynule a koncentrovaně. Ostatně žalobci stran průtahů tvrdí pouze nepřezkoumatelnost prvního a druhého rozsudku, ovšem s tímto tvrzením nelze souhlasit. Rozsudky byly zrušeny z důvodu, že odvolací soud dospěl vesměs k jinému právnímu závěru. Celkovou délku je tedy vzhledem ke složitosti věci a četnosti rozhodování soudů možno hodnotit jako přiměřenou, a k nesprávnému úřednímu postupu v podobě nepřiměřené délky řízení tak nedošlo. 5. Žalobci v reakci na stanovisko žalovaného opětovně poukázali na to, že prvé dva rozsudky KS [obec] byly zrušeny pro nepřezkoumatelnost, druhý z nich pak i proto, že KS [obec] neprovedl ani ty důkazy, které sporné strany navrhly ke svým skutkovým tvrzením ještě před koncentrací řízení. Kdyby KS [obec] řádně provedl dokazování a odůvodnil svůj rozsudek tak, jak ukládá občanský soudní řád, skončilo by řízení už v [anonymizováno] roku [rok], kdy odvolací soud rozhodoval o odvolání žalobce proti prvnímu rozsudku, a útrapy žalovaných a jejich rodin by skončily. Místo toho vydal v [anonymizováno] [rok] další vadný rozsudek a teprve napotřetí v [anonymizováno] [rok] vydal rozsudek tak, jak měl vypadat už v [anonymizováno] [rok]. Žalobci tak považují stanovisko žalovaného za účelové a neodpovídající skutečnému stavu předmětného řízení. 6. Následně pak žalobci ke svým poměrům a významu předmětu posuzovaného řízení doplnili, že žalobce a) nevlastnil za trvání předmětného soudního sporu žádný majetek, jehož prodejem by mohl v případě procesního neúspěchu vymáhanou částku, úrok z prodlení a náklady řízení, celkem tedy až tři miliony korun či polovinu této částky zaplatit. Po ukončení zaměstnání v [anonymizováno] byl bez zaměstnání, od [datum] až do [datum] evidován u úřadu práce a na podpoře do [datum], posléze od [datum] pracoval v [právnická osoba], s nástupní mzdou 65tis. brutto (49 tis. Kč netto), která se postupem doby valorizovala na 88 tis. Kč brutto (v době ukončení sporu v r. [rok]). Z těchto příjmů a příjmů manželky se uspokojovaly běžné osobní a rodinné potřeby, splácely dluhy z předchozích období, vyživovaly dvě dcery na vysoké škole a zbytek se odkládal. Žalobce b) měl za trvání sporu v SJM s manželkou (ve formě spoluvlastnického podílu) jeden byt [anonymizováno] v [obec], [anonymizováno 5 slov], a [anonymizována čtyři slova] a ve výlučném vlastnictví byt [anonymizováno] v [obec], [anonymizována tři slova] [role v řízení]. Žádný investiční majetek nevlastnil. V souvislosti s posuzovaným soudním sporem si nechal v roce [rok] na tento majetek vypracovat znalecké posudky. Podíl v SJM byl oceněn na [částka], [anonymizováno] v SJM na [částka] a byt [role v řízení] byl oceněn na [částka]. V případě neúspěchu v soudním sporu hrozilo nebezpečí, že by žalobce s manželkou, [anonymizována dvě slova] [role v řízení], přišli o bydlení. Z příjmů svých a jeho a manželky nebyl schopen až tři miliony korun či polovinu této částky našetřit, a to i přes výrazné omezení výdajů na běžný život. Po ukončení zaměstnání v [anonymizováno] byl až do [anonymizováno] [rok] bez zaměstnání a bez podpory evidován na úřadu práce, posléze od [datum] jako OSVČ pracoval jako revizní elektrotechnik. Jeho příjmy z této nepravidelné činnosti byly jen doplnění příjmů manželky, která pracovala ve školství, a tyto spo