11 C 29/2018-205 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou došlou původně Obvodnímu soudu pro Prahu 7 (dále jen„ [příjmení] [obec a číslo]“) dne [datum] domáhal na žalovaném (původně jednajícím prostřednictvím Ministerstva vnitra (dále jen„ MV“)) zaplacení částky 441 840 Kč s příslušenstvím jako náhrady škody způsobené zásahem Policie ČR. 2. Žalobce uvedl, že dne [datum] v [údaj o čase] hod. vnikla do jeho domu a adrese [adresa žalobce], zásahová složka Policie ČR, kdy v důsledku tohoto zásahu došlo k poškození dveří v označeném domě. Rozsah poškození je uveden v protokolu o provedení prohlídky jiných prostor a pozemků, kdy je současně konstatováno, že k poškození došlo násilným vstupem zásahové jednotky policie. Zásah v domě žalobce nebyl vyvolán jeho protiprávním jednáním. Na opravu a výměnu poškozených částí domu žalobce vynaložil částku ve výši 441 840 Kč. Opravu a výměnu poškozených částí provedla pro žalobce společnost [anonymizována dvě slova], a to na základě smlouvy o dílo ze dne [datum] Cena provedených prací byla žalobci vyúčtována fakturou [číslo]. Žalobce vyúčtovanou částku uhradil dne [datum] a téhož dne uplatnil u žalovaného (MV) požadavek na náhradu škody ve výši 441 840 Kč. Žalovaný (MV) si dne [datum] vyžádal od žalobce další listiny, tj. zejména smlouvu o dílo se společností, která provedla opravu a výměnu poškozených dveří, předávací protokol a další listiny, které dle vyjádření žalovaného (MV) byly nezbytné pro posouzení nároku žalobce. Žalobce požadované listiny žalovanému (MV) dodal, když zaslal kopii Smlouvy o dílo ze dne [datum], uzavřenou se společností [anonymizována dvě slova], Zápis o předání a převzetí díla, a to včetně rozpočtu [číslo] Fakturu [číslo] včetně dokladu o zaplacení a dále pak Rozpočet s výkazem výměr ze dne [datum], který obsahuje kompletní výčet provedených prací, a to včetně specifikace dodaných dveří. Z hlediska žalobce tak byly splněny všechny podmínky pro projednání a rozhodnutí o náhradě škody ze strany žalovaného. Žalovaný však dosud o nároku žalobce nijak nerozhodl. Podanou žalobou se tak žalobce s odkazem na ustanovení § 95 odst. 1, § 96 odst. 3 zákona č. 273/2008 Sb. domáhal zaplacení částky 441 840 Kč se zákonným úrokem z prodlení ode dne podání žaloby, tj. dne [datum], do zaplacení. 3. OS Praha 7 usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci zdejšímu soudu. Vyšel se zjištění, že prohlídka, v rámci které mělo dojít ke způsobení tvrzené škody, byla provedena na základě příkazu [název soudu] (dále jen„ OS [obec]“), tj. v rámci zahájeného trestního řízení, kdy policie konala jako orgán činný v trestním řízení. Případná odpovědnost se tak může posuzovat jen podle zákona č. 82/1998 Sb., tj. jako odpovědnost z titulu nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, nikoliv dle zákona č. 273/2008 Sb., kterého se dovolával žalobce. Příslušnou organizační složkou, která za žalovaného v takovém případě jedná, je pak Ministerstvo spravedlnosti (dále jen„ MSpr“). Žalobce s takovým posouzením nesouhlasil a v podaném odvolání namítal, že jím odkazované ustanovení zákona č. 273/2008 Sb. deklaruje objektivní odpovědnost státu za škodu způsobenou policií v souvislosti s plněním jejích úkolů. Výjimkou jsou případy, kdy jde o škodu, která byla způsobena zákrokem, který byl v souladu s právem a s principem přiměřenosti proti osobě, která se dopustila protiprávního jednání, které odůvodnilo tento zákrok. Podle tohoto ustanovení se tedy postupuje pouze v případech škody způsobené legálním postupem policie, a to i v trestním řízení. Je pravdou, že zákrok policie byl proveden na základě příkazů k provedení domovní prohlídky, nicméně nelze odhlédnout od toho, že zásah v domě žalobce nebyl vyvolán jeho protiprávním jednáním. Žalobce není subjektem, proti kterému je vedeno trestní řízení, ve kterém došlo k vydání příkazu k provedení domovní prohlídky. Žalobci ani nepřísluší zkoumat, zda postup policie k provedení domovní prohlídky byl legální či nikoli, avšak domnívá se, že k vydání příkazu k provedení domovní prohlídky došlo legálním způsobem. Dle názoru žalobce se tak nejedná o situaci, která by spočívala v nesprávném úředním postupu. Usnesení o místní nepříslušnosti bylo potvrzeno usnesením Městského soudu v Praze (dále jen„ MS [obec]“) ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. 4. Proti usnesení MS [obec] podal žalobce dovolání, ve kterém jednak zopakoval svou argumentaci z odvolání a vytkl, že soudy nižších stupňů ponechaly zcela mimo rozhodování skutečnost, zda trestní řízení bylo či nebylo vedeno proti žalobci či zda byl vůbec účastníkem tohoto řízení. Žalobce pak vyložil, z jakých důvodů na něho nelze pohlížet jako na účastníka trestního řízení, v rámci kterého byla provedena předmětná prohlídka, který by se mohl domáhat náhrady škody způsobené nezákonným rozhodnutím, a současně konstatoval, že jednání policie v rámci předmětné prohlídky nespadá pod vymezení nesprávného úředního postupu tak, jak je tento pojem vykládán. Usnesením Nejvyššího soudu ČR (dále jen„ NSČR“) ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo dovolání jako nedůvodné zamítnuto. NSČR ve svém usnesení vyložil, že při plnění úkolů orgánu činného v trestním řízení Policie ČR nepostupuje dle zákona č. 273/2008 Sb., ale dle trestního řádu, a odpovědnost za případně způsobenou škodu v rámci takového postupu je pak nutno posoudit dle zákona č. 82/1998 Sb., stejně jako u všech ostatních orgánů činných v trestním řízení, a nikoliv dle zákona č. 273/2008 Sb. Současně uvedl, že osoba, u které má být provedena domovní prohlídka, se ve vztahu k této prohlídce stává adresátem výkonu veřejné moci v rámci trestního řízení, tr. řádem jsou jí v této souvislosti stanovena práva a povinnosti, a v daném rozsahu je tak na trestním řízení zúčastněna. 5. Žalovaný žalobou uplatněný nárok neuznal a navrhl zamítnutí žaloby. Žalovaný podrobil kritice závěry soudů v rámci rozhodování o místní příslušnosti a stejně jako žalobce zastával názor, že by žalobou uplatněný nárok měl být posuzován dle zákona č. 273/2008 Sb., nikoliv dle zákona č. 82/1998 Sb., jak bylo ve vydaných rozhodnutích deklarováno. Má-li však být nárok posuzován dle zákona č. 82/1998 Sb., namítl žalovaný absenci již prvního předpokladu odpovědnosti za škodu, a to existenci nezákonného rozhodnutí či nesprávného úředního postupu. Žalobce od počátku řízení, nejprve implicitně, později (odvolání a zejména dovolání) i výslovně, uvádí, že škoda sice byla způsobena úkonem trestního řízení, nicméně ten byl proveden legálně co do základu (nařízení domovní prohlídky) i zákonným způsobem. Sám žalobce tedy od počátku tvrdí, že ve věci neshledává nezákonné rozhodnutí či nesprávný úřední postup, a tedy existenci odpovědnostního titulu ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. popírá. Jelikož tedy ve věci není dán odpovědností titul, žalovaný se již pro nadbytečnost nezabýval vznikem škody a existencí příčinné souvislosti, jakož i dalšími podmínkami vzniku odpovědnosti státu za škodu, z procesní opatrnosti však označil za sporné i naplnění všech těchto dalších podmínek. 6. Podáním došlým soudu dne [datum] žalobce na podkladě poučení soudu o jiném právním posouzení věci (postup dle zákona č. 82/1998 Sb. a nikoliv dle zákona č. 273/2008 Sb.) a výzvy k doplnění tvrzení a návrhů důkazů doplnil, že nesprávným úředním postupem je postup Policie ČR při provádění domovní prohlídky a prohlídky jiných prostor dne [datum] v objektu žalobce na shora uvedené adrese. Nesprávnost tohoto úředního postupu žalobce spatřuje v tom, že nebyla dodržena zásada přiměřenosti a zdrženlivosti vyplývající z § 2 odst. l a § 52 tr. řádu. Dle žalobce není normální, zvláště za situace, kdy byla přítomna zaměstnankyně žalobce [příjmení]. [příjmení] - obsluha baru, kde byly k dispozici klíče od pokojů, ničit majetek při pronikání do prostor, když tyto prostory mohly být zpřístupněny pokojnou cestou. Orgány činné v trestním řízení si tedy nepočínaly tak, aby v míře co nejmenší zasahovaly do základních práv a právem chráněných zájmů, mezi které patří i ochrana soukromého majetku, osob, vůči kterým není vedeno trestní řízení. Jestliže tedy nebyla dodržena zásada přiměřenosti nebo zdrženlivosti, nemohlo jít o správný úřední postup. Dle názoru žalobce je nutné rozlišovat mezi legálností nařízení a uskutečnění domovní prohlídky a způsobem jejího provedení. Zásahová skupina Policie ČR poškodila v celém objektu 4 vchodové dveře, dále poškodila celkem 13 vnitřních (z toho 5 protipožárních dveří) a zásahem došlo k poškození zdiva kolem dveří, zárubní a kování dveří. Dále byla poškozena skříň [anonymizována čtyři slova], která se nachází ve druhém nadzemním podlaží. Po takovém zásahu Policie ČR musel žalobce zjednat odbornou firmu, která by vlastním plněním objekt uvedla do funkčního stavu. V podrobnostech pak žalobce odkázal na rozpočet s výkazem výměr ze dne [datum], který ke svému podání přiložil. 7. Takto učiněná změna žaloby byla připuštěna usnesením vyhlášeným při ústním jednání konaném