§ 52 trestní řád – Při provádění úkonů trestního řízení je nutné…
Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) · 141/1961 Sb. · účinné od 1. 7. 2021 · Trestní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 52 trestního řádu stanoví, že při provádění úkonů trestního řízení je nutné jednat se všemi zúčastněnými osobami s ohledem na význam a výchovný účel řízení, přičemž vždy musí být šetřena jejich osobnost a ústavou zaručená práva. (§ 52 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, znění účinné od 1. 7. 2021)
Klíčová fakta
- Judikatura: na § 52 odkazuje 19 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Právní otázky k tomuto ustanovení: Obecná ustanovení o úkonech trestního řízení – co hrozí?
- Účinnost: znění účinné nejméně od ; novela předpisu účinná od 1. 1. 2027 tento § nemění
- Zdroj: e-Sbírka, 141/1961 Sb.
Při provádění úkonů trestního řízení se musí jednat s osobami na úkonu zúčastněnými tak, jak to vyžaduje význam a výchovný účel trestního řízení; vždy je nutno šetřit jejich osobnosti a jejich ústavou zaručených práv.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Orgány činné v trestním řízení (např. policie, státní zástupce, soud) musí při každém úkonu (např. výslech, prohlídka) respektovat lidskou důstojnost a základní práva osob, které se úkonu účastní.
- Způsob jednání s osobami by měl odrážet význam trestního řízení a jeho cíle, včetně výchovného působení.
- Tento princip se vztahuje na všechny osoby zúčastněné na úkonu, tedy nejen na obviněné, ale i na svědky, poškozené a další.
- Je zakázáno jednat s osobami způsobem, který by ponižoval jejich osobnost nebo porušoval jejich ústavou zaručená práva.
Na co si dát pozor
- Orgány činné v trestním řízení musí vždy dbát na to, aby jejich jednání nevedlo k porušení ústavou zaručených práv zúčastněných osob.
- Při provádění úkonů je třeba zohlednit individuální situaci každé osoby, aby bylo zajištěno šetrné zacházení.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 52
Jak soudy aplikují § 52
Komentátor výslovně uvádí, že vzhledem k tomu, že jde o významný zásah do základních lidských práv, je třeba, aby byl majitel jiné majetkové hodnoty náležitě konkretizován, přičemž dotčeným osobám musí být dána možnost, aby se tomuto zásahu mohly v souladu se zákonem bránit (srov. § 2 odst. 4 a § 52 trestního řádu).
I v případě zadržení je třeba trvat na zásadě subsidiarity (tedy, že takový úkon není namístě tam, kde lze jeho účelu dosáhnout postupem jiným) a s odkazem na ustanovení § 52 tr. ř. na zásadě proporcionality (je třeba zásadně užít takové míry a prostředků donucení, které jsou k úspěšnému provedení zadržení ještě potřebné).
Ze všech uvedených důvodů nebylo možné se ztotožnit s obviněnou, že výslech svědkyně I. J. za použití videokonference by byl učiněn v rozporu s § 52 tr. ř., případně zásadami vymezenými v § 2 odst. 11, 12 tr. ř., nebo že by postup soudu tomuto institutu i jeho zakotvení v našem právním řádu odporoval, případně že by tím byla porušena práva obviněné daná zásadami spravedlivého procesu [viz články 36 až 40 Listiny a článek 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále „Úmluva“)]).
Právní otázky
Související
§ 52 OBECNÁ USTANOVENÍ O ÚKONECH TRESTNÍHO ŘÍZENÍ (Zákon o trestním řízení soudním (trestní)§ 52 OBECNÁ USTANOVENÍ O ÚKONECH TRESTNÍHO ŘÍZENÍ (Zákon o trestním řízení soudním (trestní)§ 51 OBECNÁ USTANOVENÍ O ÚKONECH TRESTNÍHO ŘÍZENÍ (Zákon o trestním řízení soudním (trestní)§ 51 OBECNÁ USTANOVENÍ O ÚKONECH TRESTNÍHO ŘÍZENÍ (Zákon o trestním řízení soudním (trestní)§ 183 PRŮVOZ OSOB (Zákon o mezinárodní justiční spolupráci )