14 C 200/2018-184 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou podanou u soudu 1. 10. 2018 domáhá po žalované náhrady škody (obhajné) a nemajetkové újmy z nezákonného trestního stíhání. Uvedl k tomu, že proti žalobci bylo vedeno trestní stíhání jako obviněnému a obžalovanému od 1. 6. 2015 u Policie ČR pod č.j. KRPA-458029-245/TČ-2014-001171-6-P0L, a pod sp. zn. 2 T 31/2016 u Obvodního soudu pro Prahu 6. Usnesením pod sp. zn. 8 To 265/2017 u Městského soudu v Praze ze dne 15. 8. 2017 uvedený soud zrušil předcházející rozsudek soudu prvního stupně v celém jeho rozsahu a věc vrátil do přípravného řízení k došetření pro neodstranitelné vady řízení konkretizované jako závažná procesní pochybení orgánů činných v trestním řízení za souběžného vyjádření nad legálností postupu orgánů činných v trestním řízení z pohledu některých základních zásad trestního řízení. Ze soudních spisů a zejména z odůvodnění rozhodnutí soudu odvolacího vyplývá, že trestní stíhání, pokud bylo zahájeno, nemělo dosáhnout ani stádia podání obžaloby, a že od právní kvalifikace skutku vyšetřovatelem až po rozsudek soudu prvního stupně bylo řízení vedeno zcela tendenčně takovým způsobem, aby byl žalobce potrestán za jednání, jež mu bylo kladeno za vinu, bez ohledu na skutkový stav projednávané věci, bez ohledu na některé základní zásady trestního řízení, které byly v řízení porušeny, bez ohledu na práva žalobce jako obviněného a bez ohledu na povinnosti orgánů činných v trestním řízení. V tomto případě bylo na základě nesprávného úředního postupu orgánů činných v trestním řízení vydáno rozhodnutí, resp. byla vydávána rozhodnutí, kterým byl porušen zákon v neprospěch žalobce, načež odvolacím soudem byl tento protiprávní stav odstraněn a následně bylo řízení státním zástupcem zastaveno. 2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Učinila nespornou skutečnost, že u ní žalobce dne 27. 9. 2018 (žádostí ze dne 27. 9. 2018) uplatnil z důvodů v žalobě popsaných nárok na náhradu škody ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., v celkové výši 96 074 Kč spočívající v náhradě nákladů právního zastoupení a dále nároku na přiměřené zadostiučinění ve výši 250 000 Kč jako nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhání. K projednání žádosti žalobce došlo dne 15. 3. 2019. Žalovaná konstatovala, že v předmětném řízení bylo vydáno nezákonné rozhodnutí ve smyslu § 7 zákona č. 82/1998 Sb., požadovaná náhrada škody a přiměřené zadostiučinění však nebyly žalobci poskytnuty v požadované výši. Žalovaná poskytla žalobci odškodnění ve výši 52 090,50 Kč (obhajné), ve zbytku byla žádost žalobce zamítnuta. V souladu s konstantní judikaturou žalovaná v rámci předběžného projednání žádosti žalobce uzavřela, že v daném případě došlo ohledně žalobce k vydání nezákonného rozhodnutí ve smyslu § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., za které lze považovat s ohledem na výsledek trestního řízení usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 4. 6. 2015. 3. K uplatněnému nároku na zadostiučinění za nemajetkovou újmu žalovaná u žalobce konstatovala, že v trestním řízení vedeném proti žalobci došlo v přípravném řízení k vydání nezákonného rozhodnutí ve smyslu § 7 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., kterým je usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 4. 6. 2015. Za vydání tohoto rozhodnutí se žalovaná žalobci omluvila. Toto konstatování a omluva se vzhledem ke stavu věci jeví jako dostatečné. Tvrzená nemajetková újma musí být žalobcem dostatečně prokázána, což v tomto případě žalovaná neshledala. Žalobce se ve své žádosti pouze obecně vyjadřuje ve smyslu vzniku nemajetkové újmy a zásahu do jeho osobního života, konkrétněji zhoršení prospěchu. Žalobce byl dne 13. 11. 2018 vyzván k doplnění tvrzení a doložení těchto tvrzení, neboť k přiznání peněžitého zadostiučinění výše uvedená tvrzení nepostačovala. Žalobce nedoplnil ničeho. Žalovaná tedy přistoupila ke komparaci uvedeného tvrzení s trestním spisem a zjistila, že žalobce byl trestně stíhán za závažnou trestnou činnost, kde trestní sazba při uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody činí dva až deset let, avšak dále bylo zjištěno, že žalobce v té době měl z obdobné trestné činnosti uložen podmíněný trest (srov. rozsudek OS pro Prahu 10 dne 17. 3. 2014, sp. zn. 1 T 8/2014, č. l. 953, výpis z evidence rejstříku trestů, č. l. 969). Žalovaná je toho názoru, že se žalobce sám vystavuje možnosti trestního stíhání, když dle trestního spisu a tam obsažených informací žalobce patří do skupiny radikálních fanoušků [sportovní klub] [anonymizováno] [obec] (srov. například charakteristika osoby žalobce, č. l. 934). Co se týče tvrzeného zásahu do jeho studijních výsledků, tyto rovněž nebyly dle názoru žalované prokázány. Výpis výsledků studia nebyl žalobcem k žádosti doložen, ale byl součástí spisu na č. l. 1153, přičemž bylo zjištěno, že tento již před zahájením trestního stíhání nepatřil k excelentním studentům s vynikajícími výsledky, ale spíše patřil k průměrným až mírně podprůměrným studentům. Jiné zásahy ze spisu nebyly zjištěny. Žalobce rovněž nenapomohl k rychlejšímu vyřízení v jeho prospěch tím, že od počátku odmítl vypovídat. Vzhledem k okolnostem případu Ministerstvo spravedlnosti pokládá konstatování vydání nezákonného rozhodnutí a vyslovení omluvy za jeho vydání za dostatečné zadostiučinění za porušení práva. 4. Soud I. stupně ve věci rozhodl rozsudkem ze dne 2. 7. 2020, čj. 14 C 200/2018-133, kterým přiznal žalobci částku 159,50 Kč, přičemž v převyšující části co do 43 820 Kč s úrokem z prodlení, jakož i co do úroku z prodlení z částky 159,50 Kč žalobu zamítl (výrok I.), dále zamítl žalobu o zaplacení částky 250 000 Kč (výrok II.) a současně rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.). K odvolání žalobce a žalované pak Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 9. 6. 2021, čj. 91 Co 381/2020-168, rozsudek soudu I. stupně ve výroku o věci samé I. ohledně částky 159,50 Kč změnil tak, že se žaloba o zaplacení částky 159,50 Kč zamítá (výrok I.) a výrokem II. pak zrušil rozsudek soudu I. stupně ve výrocích II. (týkající se nároku na náhradu nemajetkové újmy) a III. (nákladový výrok) a věc v tomto rozsahu vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení. Odvolací soud poukázal na judikaturu Nejvyššího soudu s tím, že soudy při stanovení formy a výše zadostiučinění vychází především z povahy trestní věci, též z délky trestního stíhání, a především pak z dopadů trestního stíhání do osobnostní sféry poškozené osoby. Dále pak zdůraznil, že je na soudu, aby své rozhodnutí ohledně formy a výše přiznaného zadostiučinění zdůvodnil komparací s jinými obdobnými případy, přičemž je jak na žalobci, tak na žalované, aby obdobné případy vhodné ke komparaci soudu nabídli. 5. Z usnesení Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 6, j. 1 ZT 170/2015, z 30. 1. 2018 se podává, že se podle § 172 odst. 1 písmene c) trestního řádu zastavuje trestní stíhání obviněných mimo jiného i [celé jméno žalobce], narozeného 30. 9. 1992, pro zvlášť závažný zločin loupeže podle § 173 odst. 1 trestního zákoníku v jednočinném souběhu s přečinem výtržnictví podle § 358 odst. 1, neboť nebylo prokázáno, že skutek spáchali obvinění. Vyznačena právní moc dnem 30. 3. 2015. 6. Z výpisu„ výsledkov štúdia“ na čísle listu 52 na [anonymizována tři slova] [obec], fakulta informatiky, v období od 1. 9. 2014 do 21. 6. 2017 se podává informace hodnocení studijních výsledků žalobce jako střídavě dobrá, uspokojivá a dostatečná, a to za dílčí období od 12/ 2014 do 25.5.2015. Následně v roce 2016 a dalších obdobích se u žalobce objevuje hodnocení jako dobré, velmi dobré, výborné až do 27.3.2019. 7. Z trestního spisu č.j. 2 T 31/2016 Obvodního soudu pro Prahu 6 se podává na č.l. 284 protokol o výslechu obviněného [celé jméno žalobce] ze dne 5. 6. 2015 za přítomnosti obhájkyně JUDr. [jméno] [příjmení], úkon zahájen v 9:45 hodin a skončen v 9:50 hodin. Plná moc založená 4. 6. 2015 na č.l. 288. Protokol o výslechu svědka [jméno] [příjmení] ze dne 9. 6. 2015, přítomnost advokáta žalobce od 8:00 hodin u tohoto výslechu, výslech skončen v 8:30 hodin, přítomna [jméno] [příjmení]. Další výslech z 9. 6. 2015 svědka [jméno] [příjmení], přítomna obhájkyně žalobce [jméno] [příjmení], započat úkon v 8:40 hodin a skončen v 9:20 hodin. Dále protokol o výslechu svědka [jméno] [příjmení] dne 9. 6. 2015, započat v 10:00 hodin skončen v 10:45 hodin, přítomna substituce za JUDr. [jméno] [příjmení], JUDr. [jméno] [příjmení], obhájkyně žalobce. Další protokol o výslechu svědka z 11. 6. 2015 [jméno] [příjmení] od 11:30 do 12:15 hodin přítomna u výslechu substitut JUDr. [jméno] [příjmení] za JUDr. [jméno] [příjmení] č.l. 570. Protokol o výslechu svědka [jméno] [příjmení] 11. 8. 2015 započato v 8:05 hodin, skončeno v 8:25 hodin, přítomna substitut za JUDr. [jméno] [příjmení], JUDr. [jméno] [příjmení]. Protokol o výslechu svědka [jméno] [příjmení] z 20. 10. 2015, úkon započat v 9:27 hodin, skončen v 9:45 hodin, přítomna substitut JUDr. [jméno] [příjmení] za JUDr. [jméno] [příjmení]. Záznam o nahlédnutí do trestního spisu 11. 8. 2015, substitut JUDr. [jméno] [příjmení] za