14 C 248/2019-102 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobci se domáhají nemajetkové újmy z nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce dědického řízení, které bylo vedeno u Okresního soudu Praha – západ pod sp. zn. 20 D 971/2013. Uvedli k tomu, že Okresní soud Praha-západ – notářka pověřená soudem k provedení úkonů v řízení o dědictví [titul] [jméno] [příjmení], notářka se sídlem v [obec], s notářskou kanceláří na adrese [adresa], byla pověřena projednáním dědictví ve věci po [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], poslední bydliště [adresa] [anonymizováno] [země], [anonymizována dvě slova], [číslo] [anonymizováno], v České republice na adrese [adresa žalobce, žalobce a žalobkyně] [anonymizována dvě slova] [okres], zemřelého dne [datum], pod spisovou značkou 20 D 971/2013. Předběžné šetření bylo provedeno dne 9.12.2013. Žalobkyně a) se dostavila a předložila listiny pro účely dědického řízení. Mimo jiné potvrdila, že SJM ke dni úmrtí trvalo a nebylo modifikováno žádnou smlouvou ani rozhodnutím soudu, zůstavitel nezanechal závě, nezanechal listinu o vydědění, dědictví není zatíženo dluhy. Bylo jí uloženo předložit znalecký posudek na nemovitost zapsanou na [list vlastnictví], kat. úz. [obec] ve lhůtě do konce ledna 2014. Znalecký posudek [číslo] [rok] vypracovala [titul] [jméno] [příjmení] dne 23.1.2014. V období od zahájení řízení do 15.11.2016, tedy téměř 3 roky, byly shromažďovány podklady nutné pro rozhodování. Žalobkyně a) reagovala na požadavky notářky bez prodlev, požadované dokumenty – znalecké posudky – ocenění nemovitostí – rodinného domu, bytu, ocenění podílu ve společnosti s.r.o., rozhodnutí o dědictví v SRN včetně překladu a opatření apostilou, smlouvy s bankou o zřízení účtů apod. Požadavky přicházely od notářky postupně, což vedlo k protahování řízení. Opatrovník byl nezletilým dětem jmenován rozhodnutím Okresního soudu Praha-západ usnesením j.č. 11 Nc 752/2015-3 z 19.2.15, tedy po více než roce. Opatrovnice nezletilých dětí se z navrhovaných termínů opakovaně omlouvala, čímž docházelo k dalším průtahům. Náhradní lhůty následovaly ne v řádu týdnů, ale měsíců. První jednání ve věci se konalo až 15.11.2016. Žalobkyně a) ani kolizní opatrovnice synů [jméno] a [jméno] neodmítly dědictví. Dne 22.12.2016 žalobkyně a) na výzvu notářky navrhla způsob vypořádání a návrh dědické dohody s odůvodněním. K témuž byla vyzvána také kolizní opatrovnice, která způsob vypořádání dědictví nenavrhla. To zůstalo bez povšimnutí. Spis byl předložen opatrovnickému soudu až dne 13.3.2017 (OS Praha-západ č.j. 11 Nc 1205/2017, 11 PaNc 145/2017), aby schválil právní jednání spočívající v neodmítnutí dědictví v tomto dědickém řízení. Bylo chybou notářky, že spis poslala soudu až po 4 měsících, čímž došlo k neodůvodněnému průtahu. Opatrovnice jako zástupce nezletilých dětí ustanovený soudem v průběhu řízení neposkytovala dostatečnou součinnost. Projevovalo se to častými omluvami z jednání nebo žádostmi o prodloužení lhůty stanovené notářem. Mj. pro vyjádření k výše uvedenému návrhu dohody z 22.12.16 si vyžádala lhůtu do 15.2.2017, ale ještě 22.2.2017, návrh neučinila a měla být notářkou urgována. Další jednání naplánované na 16.8.2017 bylo z důvodu nemoci opatrovnice přesunuto na 31.8.2017. Opakovaně bylo konstatováno, který majetek tvoří SJM a jak bude vypořádáno, dále, který majetek bude tvořit soupis aktiv a pasiv dědictví. Následovalo vydání usnesení Okresního soudu Praha-západ č.j. 20 D 971/2013 ze dne 6.9.2017. Žalobkyně a) podala prostřednictvím své právní zástupkyně odvolání. Důvodem pro podání odvolání bylo, že byla nesprávně aplikována německá právní norma. Odvolání směřovalo i proti nákladům řízení. Žalobkyně a) nesouhlasila se zvýšením odměny notáře o 50%, což je v rozporu s vyhláškou určující odměnu notářky, když se jednalo o nezletilé děti, délka a způsob projednávání svědčily o tom, že notářka neměla jednotný právní názor, opakovaně zasílala návrhy dohod, aby pak následně rozhodla v rozporu se svými návrhy. Nebyl dán důvod, aby u nezletilých dětí došlo k navýšení o 50%, když průtahy a průběh řízení nedávaly ke zvýšení právní základ. Žalobkyně byla vyzvána k úhradě soudního poplatku za podání odvolání ve lhůtě 3 dnů formou vylepení kolkových známek. Právní zástupkyně požádala o sdělení čísla účtu, na který by bylo možné poplatek uhradit, ale bezvýsledně. Toto jednání notářky považují žalobci za snahu znesnadnit nebo i zmařit podání odvolání. Odvolací soud rozhodl usnesením 24 Co 424/2017 dne 6.2.2018, v němž uvedl, že řízení bylo od počátku zatíženo vadou, která mohla mít za následek nesprávnost rozhodnutí soudu I. stupně, k níž odvolací soud přihlédl z úřední povinnosti. Oba nezletilí byli zastoupeni jedinou kolizní opatrovnicí, avšak existuje rozpor v zájmech i mezi nezletilými dětmi navzájem, a proto musela být v dalším řízení ustanovena kolizní opatrovnice každému zvlášť. Procesní úkony dosud v řízení učiněné, včetně provedení dokazování, musely být učiněny znovu, což vedlo k dalšímu prodloužení doby trvání řízení. Vydal nezávazné doporučení, jak aplikovat německou právní normu. Úkony dědického řízení musely být vykonány znovu. Nezl. [celé jméno žalobce] byl usnesením Okresního soudu Praha-západ čj. 11 Nc 1205/2017-20 ze dne 25.4.2018 jmenován opatrovník – [titul] [jméno] [příjmení]. Další úkony byly provedeny na jednáních dne 10.10.2018 a 13.11.2018. Řízení bylo ukončeno vydáním usnesení Okresního soudu Praha-západ čj. 20 D 971/2013 – 348 dne 29.11.18. Nabylo právní moci 30.11.18. Tento den je nutné považovat za konec řízení. Žalobci dále uvedli, že se jednalo o jednoduché dědické řízení, byť s mezinárodním prvkem. Zjištění hmotného cizího práva spočívalo pouze v jediném úkonu. Problémy nastaly s aplikací této normy a způsobem, jakým soud postupoval. Notářka neměla ve věci po hmotněprávní stránce jasno, nevěděla, jakou právní úpravu použít, překládala protichůdné návrhy. Mezi jednotlivými jednáními byly prodlevy v řádu měsíců. Až na základě usnesení odvolacího soudu rozhodla v souladu s jeho právním názorem. Žalobkyně usilovala o dědickou dohodu, ale když bylo zřejmé, že notářka a i kolizní opatrovnice si nejsou jisté, jakou právní úpravu použít, už vyjednávat dohodu nechtěla. Doba projednávání věci by se prodlužovala a žalobkyně měla zájem na uzavření dědického řízení. Z tohoto důvodu nepodala odvolání proti konečnému usnesení. Notářka měla odejít do důchodu a její nástupce by se mohl věcí začít zabývat nejdříve za 5 měsíců. Kolizní opatrovnice plnila spíše roli pasivní, z jednání se často omlouvala. Nevyjádřila se například k podanému odvolání. Délka dědického řízení měla negativní vliv na život žalobkyně a zejména na život nezletilých dětí. Na jedné straně to byla dlouho trvající nejistota ohledně výsledku řízení, na straně druhé velmi omezující, že nebylo možné plně disponovat vlastnickým právem k předmětným nemovitostem. Ztráta hlavního živitele rodiny měla negativní vliv na materiální úroveň rodiny. Žalobkyně zvažovala prodej domu, který byl nepřiměřeně velký. Je dispozičně koncipovaný pro bydlení jedné rodiny a není možné ho rozdělit na dvě bytové jednotky. Náklady na údržbu a provoz domu jsou poměrně vysoké. Vhodné by bylo koupit byt, který by měl polohu blíže metra, byl menší a pro rodinu dostačující. Nezletilé děti žalobkyně nemohla nadále podporovat v jejich osobním růstu tak, jak by potřebovaly. Zejména nebylo možné, aby navštěvovaly německou školu, která je placená a jako jediná v Praze se nachází v Praze – Nových Butovicích, což je nedaleko. Obě děti vyrůstaly dvojjazyčně a smrtí otce ztratily možnost v tomto pokračovat. To má vliv i na jejich budoucí uplatnění na pracovním trhu. V úvahu připadalo zakoupení dalšího bytu, který by byl v spoluvlastnictví žalobců a výnos z pronájmu by pokrýval potřeby dětí. V současné době to již nelze realizovat, protože cena domu stoupla minimálně, spíše stagnovala, naproti tomu ceny bytů v Praze vzrostly. Délka téměř 5 let, kterou dobu trvalo, považuje žalobkyně za nepřiměřenou. Chování soudu hodnotí proto jako nesprávný úřední postup. Řízení nemůže být považováno za řízení extrémně složité, které by vyžadovalo dlouhé posuzování. Co do složitosti věci, se jednalo o jednoduchou věc. Žalobci požadují zadostiučinění finanční částku ve výši 52 500 Kč a 105 000 Kč za každé nezletilé dítě za vzniklou nemajetkovou újmu způsobenou průtahy v řízení. Za první tři roky finanční částku ve výši 7 500 Kč/rok, za další 2 roky částku 15 000 Kč/rok. Navýšení požadovaných částek pro nezletilé děti požaduje z toho důvodu, že délka dědického řízení měla na ně negativní vliv. 2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Uvedla k tomu, že u ní žalobci dne 30.4.2019 uplatnili nárok na poskytnutí zadostiučinění v celkové výši 262 500 Kč ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. v platném znění za nesprávný úřední postup ve shora uvedeném řízení. K projednání žádosti žalobců došlo dne 15.3.2021. Žalovaná konstatovala, že v předmětném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb., a poskytla každému