15 C 104/2019-382 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala po žalované odškodnění nemajetkové újmy s odůvodněním, že usnesením Policie ČR, Krajského ředitelství policie Olomouckého kraje, dne [datum] čj. KRPM [číslo] 2016 [číslo] bylo zahájené trestní stíhání pro trestný čin zločinu týrání svěřené osoby podle § 198 odst. 1 a 2 písm. b) a d) trestního zákoníku a zločin podvodu podle § 209 odst. 1 odst. 4 písm. d) trestního zákoníku spáchaný ve formě spolupachatelství. Proti usnesení byla podána stížnost, která byla jako nedůvodná odmítnuta. Dne [datum] státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v [obec] podala obžalobu. Rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí] pod čj. [číslo jednací] byla žalobkyně obžaloby zproštěna, rozsudek nabyl právní moci [datum]. Žalobkyně se v počátku trestního řízení bránila tomu, že by z její strany došlo k nezákonnému jednání s tím, že si úmyslně nevymýšlela zdravotní problémy nezletilého, popisovala lékařům příznaky, které s manželem pozorovali, nejednala v zištném úmyslu ve vztahu k úřadům práce či zdravotní pojišťovně při vyřizování příspěvku na péči a zdravotních pomůcek pro nezletilého. Této obhajobě žalobkyně dal nakonec soud zcela za pravdu, což vyústilo ve vynesení zprošťujícího rozsudku. Pro oba dva trestné činy stanoví zákon trestní sazbu od 2 do 8 let. Trestní stíhání bylo zahájeno pro údajnou trestnou činnost, která je z dnešního pohledu velice citlivě a negativně vnímána veřejností. Současná společnost velice negativně a s odsudkem pohlíží na jednání, kde dospělá osoba, která má nezletilé dítě svěřeno v péči, nezletilého týrá, a tož psychicky či fyzicky. [jméno] silně se u osoby žalobkyně projevila i hrozba citelného trestu. Pocit byl umocněný i tím, že ihned po podání trestního oznámení ze strany orgánu sociálně právní ochrany děti byl nezletilý odňat z rodinného prostředí, umístěn do střediska sociální péče na rok a půl. Byla u něj nařízena ústavní výchova, byl umístěn do [příjmení] domova v [obec], kde se nachází dosud, neboť v opatrovnickém řízení o zrušení nařízené ústavní výchovy nebylo dosud vydáno konečné rozhodnutí. Nezletilý [jméno] je již více než 3 roky mimo domov, přestože se podle pravomocného zprošťujícího rozsudku Okresního soudu v Olomouci žádné skutky, pro které byla žalobkyně s manželem trestně stihána, nestaly. Trestní stíhání mělo dopad i na zdravotní stav žalobkyně, tato byla hospitalizována po částečném ochrnutí dne [datum] až [datum] ve Fakultní nemocnici v [obec]. Nějakou dobu po hospitalizaci pociťovala žalobkyně problémy s vyjadřováním, hledáním správných slov, pomalost řečových schopností působilo negativně na psychický stav žalobkyně. Trestní řízení trvalo 24 měsíců, žalobkyně byla uvržena po tuto dobu v nejistotu ohledně výsledku trestního řízení. Dané trestní řízení zanechalo nesmazatelné následky v osobnostní sféře žalobkyně, žalobkyně se měla vytýkaného jednání dopustit jako babička nezletilého, to je v pozici osoby, které bylo dítě na základě soudního rozhodnutí svěřeno. Bylo jí kladeno za vinu, že nezl. [jméno] psychicky a fyzicky týrala, více méně že si z nezletilého dítěte se svým manželem udělala zlaté vejce. Silně byla ovlivněna pověst žalobkyně v rodině, včetně jejího profesního života. Dostala nálepku tyrana, který je odměňován finančními prostředky na péči nezletilého. Pocit křivdy, který žalobkyně celou dobu provází, je umocněn tím, že celou situaci odstartoval pobyt nezletilého v Psychiatrické nemocnici v [obec]. Ačkoliv je žalobkyně babičkou nezletilého [jméno], o tohoto se starala od jeho narození, oslovoval ji chlapec jako mámu, byl na ni silně fixován. Takový psychický tlak výčitek nezletilého směřovaný žalobkyni, od kterého se vždy dožadoval pomoci, byl pro žalobkyni enormní a velmi vysilující. Odebráním nezletilého dítěte z péče žalobkyně a následný zahájením trestního stíhání se obrátil život žalobkyně a jejích manžela vzhůru nohama. Žalobkyně požaduje náhradu nemajetkové újmy ve výši [částka]. 2. Žalovaná učinila nesporným uplatnění nároku. Dále popsala průběh řízení vedeného u Okresního soudu v Olomouci pod sp.zn. [spisová značka] s tím, že toto bylo zahájeno vůči žalobkyni dne [datum], zprošťující rozsudek nabyl právní moci [datum]. Žalovaná shledala existenci nezákonného rozhodnutí, jímž bylo usnesení o zahájení trestního stíhání. Dále uvedla, že jako dostačující formu nápravy a kompenzace nemajetkové újmy shledala konstatování porušení práva a omluvu. Co se týká povahy trestní věci, žalobkyně byla stíhána pro trestný čin týrání svěřené osoby a podvodu. V případě trestného činu týrání svěřené osoby se jedná o druh trestné činnosti, který má ve společnosti poměrně dehonestující charakter, v případě trestného činu podvodu se jedná o druh trestné činnosti, který není společností vnímán výrazně negativně. Celková délka řízení byla cca 2 roky, což lze vzhledem k okolnostem případu považovat za lhůtu přiměřenou. Co se týká zásahu do osobnostní sféry žalobkyně, toto zůstalo převážně v rovině tvrzení. Z doložených lékařských zpráv nevyplývá, že by ke vzniku zdravotní újmy žalobkyně nebo jejího zhoršení došlo v přímé příčinné souvislosti v souvislosti s vydáním nezákonného rozhodnutí. A byla zohledněna skutečnost, že žalobkyně není osobou bezúhonnou, tato se dopustila i trestného činu podvodu, pro který byla rovněž pravomocně odsouzena. Žalobkyně odvozuje vznik nemajetkové újmy do značné míry i z odnětí jejího vnuka a umístění do ústavní výchovy. K tomuto však nedošlo v přímé příčinné souvislosti s vydáním usnesení o zahájení trestního stíhání. K nařízení předběžného opatření a následnému rozhodnutí o ústavní výchově vedla činnost dotčeného orgánu o sociálně právní ochrany dětí a Magistrátu města Olomouc, které podaly návrh na vydání předběžného opatření. Do ústavní výchovy byl vnuk žalobkyně umístěn na základě poznatku soudu, který o ústavní výchově rozhodoval, nikoliv v důsledku vydání usnesení o zahájení trestního stíhání 3. Obvodní soud pro Prahu 2 rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] žalobkyni přiznal částku [částka] jako náhradu nemajetkové újmy z titulu nezákonného rozhodnutí k podanému odvolání. Městský soud v Praze rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] rozsudek soudu I. stupně potvrdil. K podanému dovolání Nejvyšší soud České republiky dne [datum rozhodnutí] pod č. j. [číslo jednací] rozsudky soudu nižších instancí v zamítavé části výroku zrušil, věc vrátil soudu k dalšímu řízení s odůvodněním, že jak soud I. tak i II. stupně se v rámci tvrzení týkajících dopadů trestního řízení žalobkyně do její osobnostní sféry nezabývaly dostatečně dopadem na rodinný život, neboť jedním z jeho následků bylo několikaleté odloučení od nezletilého vnuka, o něhož od jeho narození pečovala, a který se měl stát obětí trestního činu, jenž byl žalobkyni a jejímu manželovi, otci nezletilého, kladen za vinu. Soud I. stupně i soud odvolací poukázaly na okamžik, kdy nezletilý byl na základě vydaného předběžného opatření opatrovnického soudu z péče žalobkyně odebrán, tj. před zahájením trestního stíhání a na skutečnost, že ústavní výchova nezletilého byla realizována na základě rozhodnutých vydaných v opatrovnickém soudním řízení, přičemž tato řízení nebyla pro nezákonnost zrušena. V této úvaze odvolacího soudu lze přisvědčit pouze potud, že vlastní odebrání nezletilého z péče žalobkyně nezákonným usnesením o zahájení jejího trestního stíhání jistě způsobeno nebylo, neboť v okamžiku vydání tohoto rozhodnutí předcházelo. Nelze ji však již přijmout ve vztahu k možnosti, že by se i další průběh trestního řízení a priori nemohl významnou měrou podílet na podobě i výsledku opatrovnického řízení odrážejícím se jednak v rozhodnutí o prodloužení doby trvání zmíněného předběžného opatření, vydaný v době po zahájení trestního stíhání žalobkyně podle § 460 odst. 1 zák. č. 292/2013 Sb., když doba trvání předběžného opatření upravující poměry dítěte podle § 452 zřs, je v souladu s § 459 odst. 1 zřs omezena pouze na jeden měsíc od jeho vykonatelnosti. Jednak v rozhodnutí o nařízení ústavní výchovy nezletilého a jeho následném déletrvajícím odloučení od žalobkyně. Podmiňovat promítnutí tohoto výsledku opatrovnického řízení žalobkyni požadovaného odškodnění předchozím zrušení rozhodnutí, která byla v tomto opatrovnickém řízení vydána pro jejich nezákonnost, jak požadoval odvolací soud, přitom není na místě, neboť odpovědností titul je zde dán existencí nezákonného rozhodnutí o zahájení trestního stíhání žalobkyně, přičemž odškodnitelný dopad tohoto rozhodnutí do rodinného života žalobkyně zde mohl prostřednictvím posléze vydaných rozhodnutí opatrovnického soudu nastat právě a zejména tehdy, jednalo-li se o rozhodnutí zákona, současně však tímto trestním stíháním ovlivněná. 4. Soud má za prokázaný průběh trestního stíhání žalobkyně ze spisu Okresního soudu v Olomouci čj. [spisová značka] tak, že usnesením Policie ČR, Krajského ředitelství policie Olomouckého kraje, Územního odboru [obec], 2. odděle