15 C 151/2021-36 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhá po žalované náhrady nemajetkové újmy s odůvodněním, že dne [datum] proti žalobci byla u Městského soudu v Praze podána žaloba na náhradu nemajetkové újmy pod sp.zn. [spisová značka]. Popsal průběh uvedeného řízení s tím, že toto skončilo rozsudkem Vrchního soudu ze dne [datum], který byl doručený žalobci dne [datum]. Řízení o podané žalobě trvalo téměř 7 let, jedná se o délku řízení, která je nepřiměřená. Žalobce požaduje náhradu nemajetkové újmy za celé období od [datum] do skončení řízení, a to za první 2 roky částku [částka] a za zbývající období částku [částka] za každý rok trvání řízení. Celková doba řízení několikanásobně překročila dobu, kterou by bylo možno vzhledem k okolnostem případu očekávat. [ulice] důvodem bylo opakované pochybení Městského soudu v Praze, který nejprve vydal rozsudek pro zmeškání, aniž by pro to měl splněné zákonné podmínky, pak vydal rozsudek, aniž by jej dostatečně odůvodnil. Nakonec vydal rozsudek s naprosto opačným závěrem, než ke kterému došel ve svém předcházejícím rozsudku. V případě úspěchu by žaloba byla pro MUDr. [celé jméno žalobce] likvidační a navíc směřovala proti odbornému postupu jmenovaného lékaře, což zvýšilo negativní dopad na jeho profesní a osobní život žalobce. 2. Žalovaná učinila nesporným uplatnění nároku ke dni [datum]. Spis Městského soudu v Praze, sp.zn. [spisová značka], nebyl ze strany soudu žalované poskytnut. Obecně sporuje existenci nesprávného úředního postupu u vzniklé nemajetkové újmy. Odkázala na závěry, týkající se možného odškodnění nepřiměřené délky řízení, navrhla žalobu zamítnout. 3. Soud má za prokázaný průběh řízení ze spisu Městského soudu v Praze, sp.zn. [spisová značka] tak, že řízení bylo proti žalobci zahájeno žalobou ze strany PharmDr. [jméno] [příjmení] a Mgr. [jméno] [příjmení], kdy byla požadována náhrada nemajetkové újmy ve výši 2 milióny korun. Dne [datum] byli žalobci vyzváni k zaplacení soudního poplatku a usnesením ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k vyjádření se k žalobě. Ve spise chybí záznam o doručence ohledně shora uvedeného usnesení. Právní zástupkyně žalovaného dne [datum] nahlíží do spisu. Dne [datum] soud vyhlásil rozsudek pro uznání dne [datum]. Dále v květnu 2014 dochází k podání odvolání s tím, že sám žalovaný uvádí v uvedeném odvolání, že dne [datum] mu bylo doručeno usnesení k tomu, aby se vyjádřil k žalobě. Následovalo vypracování rozsudku, došlo k prodloužení lhůty k vypracování do [datum]. Dne [datum] podává žalovaný vyjádření k žalobě, a [datum] podává také odvolání proti rozsudku. Bylo vydáno opravné usnesení. Usnesením Vrchního soudu v Praze čj. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] soud rozsudek soudu I. stupně zrušil, věc mu vrátil k dalšímu řízení, a to právě z toho důvodu, že ve spise chybí doručenky od uvedené výzvy k vyjádření. Na den [datum] bylo nařízeno ve věci jednání, žalobci žádají o odročení jednání na pozdější hodinu. Jednání proběhlo dne [datum] s tím, že účastníci byli vyzváni k nutnosti doplnění návrhu na dokazování. V průběhu prosince roku 2015 ze strany původních žalobců byla doplněna žaloba. Dne [datum] proběhlo ve věci jednání, byli vyslýchání svědci, bylo odročeno na den [datum], zde opět byli vyslýchání svědci a bylo odročeno na neurčito se zvážením dalšího procesního postupu a předložení originálu lékařských zpráv. Další jednání bylo nařízeno na den [datum], byly zaslány i závěrečné návrhy, a na něm byl vyhlášený rozsudek, kdy žaloba byla zamítnuta. Rozsudek byl doručen v lednu 2017, žalobci [datum] podávají odvolání a Vrchní soud v Praze pod čj. [spisová značka] dne [datum rozhodnutí] rozsudek soudu I. stupně zrušil, věc mu vrátil k dalšímu řízení s tím, že uložil soudu I. stupně, aby ve věci ustanovil znalce a nechal vypracovat znalecký posudek. Usnesením ze dne [datum] byl ustanovený znalec, znalecký posudek byl soudu dodán v dubnu roku 2018. Na den [datum] bylo nařízeno jednání, které proběhlo, dostavil se znalec, bylo odročeno na [datum]. V mezidobí bylo rozhodováno o odměně znalce a další jednání proběhlo [datum] s tím, že současný žalobce jako původní žalovaný byl uznán povinným zaplatit částku dohromady 1 miliónů korun jako náhradu nemajetkové újmy. Proti tomu podal současný žalobce odvolání. Na den [datum] bylo nařízeno jednání odvolacího soudu. Jednání bylo odročeno na den [datum], dále na [datum], následně na [datum], a následně na [datum], kdy jednání proběhlo dne [datum], jednání bylo odročeno na neurčito s tím, že budou předvoláni jak účastníci, tak i znalec. Jednání proběhlo [datum], na něm odvolací soud změnil rozsudek soudu I. stupně tak, že i ve vyhovujícím výroku žalobu zamítl. Rozhodnutí pak nabylo právní moci dne [datum]. Nově bylo podáno dovolání žalobců. Dne [datum] byli žalobci vyzváni k zaplacení soudního poplatku, ten byl zaplacený v únoru roku 2021, a [datum] byl spis zaslán Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o dovolání. Řízení není doposud skončeno a trvá. 4. Soud rozhodoval ve věci dle § 115a o.s.ř. 5. Podle ust. § 1 zákona 82/1998 Sb. (zákona), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 13 odst. 1 zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného. Možnost odškodnění za nemajetkovou újmu vzniklou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem byl do právního řádu České republiky zakotven novelou zákona č. 82/1998 Sb., s účinností od [datum] (§ 31a zákona). Byl tak naplněn závazek vyplývající z [číslo] Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Podle čl. 6 odst. 1 věta první Úmluvy má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Podle čl. 41 Úmluvy, jestliže Soud zjistí, že došlo k porušení Úmluvy nebo Protokolů k ní, a jestliže vnitrostátní právo dotčené [obec] smluvní strany umožňuje pouze částečnou nápravu, přizná Soud v případě potřeby poškozené straně spravedlivé zadostiučinění. Smyslem novely bylo přesunout rozhodování o náhradě nemajetkové újmy vzniklé porušením práva garantovaného čl. 6 odst. 1 Úmluvy z Evropského soudu pro lidská práva na vnitrostátní úroveň. Toto je obsaženo i v důvodové zprávě k čl. II zákona č. 160/2006 Sb. Z uvedených důvodů, má-li soud odškodňovat na vnitrostátní úrovni nemajetkovou újmu vzniklou porušením práva zakotveného již Úmluvou, jeho rozhodování vychází z kritérií ustavených judikaturou Evropského soudu pro lidská práva to tak aby výklad pojmu přiměřenosti lhůty k projednání a rozhodnutí věci odpovídal výkladu podávanému ESLP. Soud se tak zabýval délkou řízení ve smyslu judikatury ESLP s tím, že tato je nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Soud posuzoval řízení s přihlédnutím ke všem okolnostem jako celek (rozsudek Soudu ve věci [příjmení] a ostatní proti České republice ze dne [datum], § 36). I v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup by