17 C 99/2020-112 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou ze dne 10. 6. 2020, doručenou zdejšímu soudu týž den, domáhal přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou mu nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. [spisová značka] (dále jen„ předmětné řízení“). Předmětné řízení bylo zahájeno dne 12. 8. 2009 podáním žaloby o náhradu škody za nesprávný úřední postup státu – Ministerstva financí spočívající v zanedbání dozoru nad podílovým fondem [anonymizována dvě slova]. Řízení skončilo dne 15. 1. 2020, trvalo tedy 10 let a 5 měsíců. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 17. 12. 2019 (doručeným žalobci dne 15. 1. 2020) byl zamítnut nárok žalobce pouze z důvodu, že své podílové listy v nominální hodnotě [anonymizováno] [částka] zakoupil již [datum] a [datum], když soud shledal, že nárok by mu vznikl při nákupu až po [datum], tedy o 44, resp. 29 dnů později. Všechny ostatní předpoklady pro vznik nároku na odškodnění žalobce byly splněny. Žalobce obdržel zálohově [anonymizováno] nominální hodnoty jeho podílových listů na zůstatek z likvidace fondu. Po ukončení likvidace mohl žalobce podat žalobu, přičemž seznámil soud s předchozími rozhodnutími téhož soudu v téže věci. Dle názoru Městského soudu v Praze vysloveného v rozhodnutí ze dne 5. 6. 2019, č.j. [číslo jednací], se považuje délka obdobného řízení v trvání 8 let a 6 měsíců za nemyslitelnou v právním státě. Co se týče složitosti řízení, žalobce již na počátku řízení doložil soudu veškerá skutková i právní posouzení učiněná v řízeních o žalobách podaných v roce [rok], v tomto řízení rozhodovala i stejná soudkyně. Řízení tedy nebylo po stránce hmotněprávní složité. Věc byla sice řešena na více stupních soudní soustavy, ale to kvůli zjevné nesprávnosti rozhodnutí soudů I. a II. stupně, jejichž rozhodnutí byla z důvodu procesních vad zrušena. Více žalob pak bylo spojeno do jednoho řízení, to však nezakládá procesní složitost řízení, když jde o vlastní rozhodnutí soudu. Kdyby soud vždy žalobu zemřelého žalobce včas vyloučil k samostatnému projednání, mohlo být řízení kratší. Žalobce nenese odpovědnost za délku předmětného řízení. Pokud žalobci podávali opravné prostředky, dovolací soud jim vesměs vyhověl a napadené rozsudky zrušil. Naopak žalobce na základě posouzení dovolacím soudem v ostatních řízeních vždy zúžil předmět svého nároku, aby řízení zjednodušil. V řízení došlo 2x k přerušení řízení do pravomocného ukončení řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. [spisová značka]. V tomto vedlejším řízení docházelo k průtahům kvůli usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. 11. 2010, č.j. [číslo jednací], kterým byl zrušen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 11. 6. 2010, č.j. [číslo jednací], z důvodu aplikace příslušného zákona, což nemělo žádný meritorní význam pro vlastní rozhodnutí ve věci a představovalo prodlení 16 měsíců, načež Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 20. 3. 2012, č.j. [číslo jednací], změnil rozsudek soudu I. stupně s tím, že se žaloba zamítá. Žalobce se (společně s dalšími žalobci) dovolal k Nejvyššímu soudu, který rozhodnutím ze dne 25. 2. 2014 ve smyslu jeho doplnění ze dne 19. 11. 2014, č.j. [číslo jednací] (525), rozhodnutí odvolacího soudu zrušil s vytknutím právních vad. Žalobci sami dne 3. 10. 2014 požádali o ukončení přerušení, následně však bylo z iniciativy soudu řízení opět přerušeno do právní moci rozhodnutí ve věci [spisová značka]. Žalobcovo řízení pak pokračovalo na jeho další žádost z 9. 8. 2018 od 3. 12. 2018. Částka, kterou žalobce investoval do podílových listů, představovala jeho životní úspory, ze žalované částky skutečná škoda představovala částku 139 400 Kč, což je pro starobního důchodce částka značně vysoká. Žalobci bylo v době podání žaloby přes 80 let. Žalobce nesdílel svoji újmu společně s dalšími poškozenými podílníky [anonymizována dvě slova], s ostatními žalobci se neznal. Žalobce tedy požadoval částku 15 000 Kč za každý rok trvání řízení, tato částka by měla být navýšena o 20 % za délku řízení, o 10 % za skutkovou a právní náročnost řízení a o 20 % s ohledem na věk žalobce, zároveň by však měla být snížena o 50 % za dobu prvních dvou let řízení a za dobu 1,5 roku po seznámení s pravomocným rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 29. 8. 2018, sp. zn. [spisová značka]. Žalobce tedy požadoval celkem částku 169 000 Kč. Svůj nárok uplatnil žalobce u žalované dne 13. 2. 2020. Kromě částky 169 000 Kč požadoval žalobce úhradu zákonných úroků z prodlení ode dne podání žaloby (10. 6. 2020) do zaplacení. 2. Žalovaná ve svém vyjádření navrhla zamítnutí žaloby s tím, že u ní žalobce uplatnil svůj nárok dne 13. 2. 2020. Žalovaná jeho nároku nevyhověla, neboť k tvrzenému nesprávnému úřednímu postupu nedošlo. Žalovaná shrnula průběh předmětného řízení s tím, že toto trvalo 10 let a 5 měsíců. Délku řízení nelze hodnotit jako nepřiměřenou. Řízení probíhalo před jedním stupněm soudní soustavy, soud I. stupně rozhodoval jednou. Řízení bylo přerušeno od 8. 11. 2010 do 20. 3. 2014 a od 28. 7. 2015 do 3. 12. 2018 do doby pravomocného skončení řízení sp. zn. [spisová značka] a dále k žádosti samotných účastníků do doby skončení řízení o mimořádných opravných prostředcích ohledně stejného řízení. Celkem tedy bylo řízení přerušeno po dobu 6 let a 9 měsíců. V řízení byl zjištěn ojedinělý průtah na počátku řízení, který neměl vliv na celkovou délku řízení. V období let 2009 – 2010 podaly obdobnou žalobu na náhradu škody u stejného soudu stovky dalších podílníků [právnická osoba] [anonymizováno], všichni žalobci včetně žalobce v této věci byli zastoupeni stejným advokátem, pilotní vyřešení věci v jiném řízení se tedy promítlo do skutečnosti, že žalobce po zbytek řízení již nebyl v nejistotě ohledně výsledku své věci, což se projevilo i tím, že žalobce vzal žalobu zpět ohledně ušlého zisku a proti zamítavému rozsudku ohledně zbytku žalobního požadavku se ani neodvolal. Co se týče řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. [spisová značka], ohledně něhož bylo předmětné řízení přerušeno, toto řízení bylo vedeno na třech stupních soudní soustavy a před Ústavním soudem. Soud I. stupně ve věci rozhodoval dvakrát, dvakrát rozhodoval odvolací soud a jednou soud dovolací. Podaná ústavní stížnost byla neúspěšná. Postup soudů ve vedlejším řízení byl plynulý, průtahů prostý. Skutečnost, že odvolací soud zrušil první rozsudek soudu I. stupně proto, že žalobci nedoložili, že by nárok předběžně uplatnili u žalované, průtah v řízení založit nemůže. Délku tohoto řízení lze s ohledem na složitost věci a větší počet stupňů soudní soustavy hodnotit jako přiměřenou. Věc byla po stránce skutkové složitá, neboť bylo třeba provést větší množství listinných důkazů. Složitá byla i po stránce právní, neboť docházelo k vývoji judikatury ohledně posouzení věci samé. Celkovou délku řízení lze hodnotit jako přiměřenou skutkové a právní složitosti věci, ostatně sám žalobce v průběhu řízení měnil a upravoval svá žalobní tvrzení a opakovaně doplňoval důkazní návrhy. Otázka přiměřenosti délky řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. [spisová značka] již byla řešena v rámci řízení vedených u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. [spisová značka] (sp. zn. odvolacího soudu [spisová značka]), sp. zn. [spisová značka] (sp. zn. odvolacího soudu [spisová značka]), sp. zn. [spisová značka] (sp. zn. odvolacího soudu [spisová značka]) a sp. zn. [spisová značka] (sp. zn. odvolacího soudu [číslo jednací]). Žalovaná uvedla, že je třeba zohlednit i soudní rozhodnutí v náhradových řízeních a to sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka] (sp. zn. odvolacího soudu [spisová značka], sp. zn. dovolacího soudu [spisová značka]). Dále žalovaná odkázala na rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 25. 7. 2019, č.j. [číslo jednací], ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 27. 5. 2020, č.j. [číslo jednací]. Uvedla, že je jí sice znám rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 5. 11. 2020, č.j. [číslo jednací] (zdejším soudem vedeno pod sp. zn. [spisová značka]), kterým bylo uzavřeno, že došlo k nepřiměřené délce posuzovaného řízení, nicméně tento rozsudek považuje žalovaná za minoritní. Žalovaná se nedomnívá, že přerušení řízení bylo neúčelné, neboť ve věci vedené pod sp. zn. [spisová značka] byly řešeny důležité otázky pro rozhodnutí. Žalobce se mohl domáhat pokračování v řízení. 3. Ve své reakci žalobce uvedl, že žalovaná i podstatně kratší délky řízení považuje za nesprávný úřední postup, např. v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. [spisová značka] či pod sp. zn. [spisová značka]. Nepřiměřená délka řízení může nastat i v případě, že nejsou dány průtahy. Rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 25. 11. 2010, č.j. [číslo jednací], bylo naprosto zbytečné, což konstatoval i Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne 24. 2. 2016, sp. zn. [spisová značka]. Druhé přerušení v době od 28. 7. 2015 do 26. 2. 2018 bylo n