19 C 255/2018-125 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném náhrady majetkové újmy v souvislosti s nezákonně vedeným trestním stíháním proti jeho osobě. Žalobce uvedl, že proti jeho osobě bylo zahájeno trestní stíhání pro přečin poškození lesa podle § 295 odst. 1, odst. 2, písm. a), b) trestního zákoníku, resp. § 295 odst. 1, 2 písm. b) trestního zákoníku a přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 3 písm. a) trestního zákoníku. Po proběhnutí několika hlavních líčení byl žalobce rozsudkem Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] podle § 226 písm. b) trestního řádu zproštěn obžaloby. Žalobci si v souvislosti s trestním stíháním zvolil právního zástupce, kterému uhradil celkem na nákladech obhajoby částku 54 052 Kč a dále žalobci vznikly náklady na cestovném z místa svého bydliště [obec] k Okresnímu soudu v Uherském Hradišti k hlavním líčením (celkem 10 jízd) ve výši 5 022 Kč. Dále žalobce nárokoval nemajetkovou újmu z titulu nesprávného úředního postupu Vězeňské služby ve výši 50 000 Kč, a to z důvodu, že žalobce vykonával trest odnětí svobody ve [stát. instituce], přičemž dne [datum] požádal o zařazení na nestřežené pracoviště závodní kuchyně. Na to mu bylo vrchním komisařem [stát. instituce] sděleno, že toto není možné z důvodu, že nemá uzavřeny všechny trestní věci. Žalobce zjišťoval, zda je proti němu vedeno další trestní stíhání, kdy mu vedoucím správního oddělení věznice bylo sděleno, že není žádný poznatek o dalším jeho trestním stíhání. Následně se žalobce obrátil na veřejnou ochránkyni práv [anonymizováno] [jméno] [příjmení], která uvedenou věc řešila s tím, že od ředitele věznice podle jeho vyjádření, zjistila, že v průběhu měsíce ledna, února roku [rok] obdržela věznice žádost Policie ČR k zajištění úkonu - podání vysvětlení, neboť žalobce byl podezřelý z páchání hospodářské trestné činnosti. Po této žádosti podle sdělení policie měla být za dva roky tj. dne [datum] podána na obžalovaného obžaloba, což se týkalo trestní věci, ve které byl žalobce zproštěn. Věznice se tak podle veřejné ochránkyně práv dopustila pochybení týkající se zamítnutí žádosti žalobce o zařazení na nestřežené pracoviště, neboť v průběhu roku [rok] v měsíci lednu a únoru nebyl žalobce kontaktován policií a nebyly vůči němu prováděny žádné kroky po zahájení trestního stíhání. Tedy nebyly dodány takové skutečnosti, prokazující, že by v době své žádosti o zařazení na nestřežené pracoviště závodní kuchyň, byl žalobce prošetřován či dokonce stíhán orgány činnými v trestním řízení a z tohoto důvodu nemělo být o zařazení žalobce rozhodnuto zamítavě. Žalobce proto nárokuje částku 50 000 Kč, jakožto nemajetkovou újmu, která mu tímto postupem [stát. instituce] vznikla. Dále žalobce požaduje nemajetkovou újmu z titulu nesprávného úředního postupu Okresního soudu [obec], sp.zn. [spisová značka] z důvodu, že nebylo včas rozhodnuto o žádosti žalobce o podmíněném propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, zejména z důvodu, že Okresní soud v Uherském Hradišti, nechtěl Okresnímu soudu [obec], který rozhodoval o této žádosti, zapůjčit spis Obvodního soudu pro Prahu 7 vedený pod sp. zn. [spisová značka] a nemohlo tak být nařízeno jednání o podmíněném propuštění. Teprve po opakovaných výzvách byl tento spis Okresnímu soudu v Opavě zaslán a posléze bylo o návrhu žalobce rozhodnuto a tento byl podmíněně propuštěn z výkonu trestu odnětí svobody. Za tento nesprávný úřední postup žalobce rovněž nárokuje částku 50 000 Kč, jakožto nemajetkovou újmu. 2. Žalovaný ve svém vyjádření nesporoval skutečnost, že žalobce u něj dne [datum] předběžně uplatnil nárok na náhradu majetkové i nemajetkové újmy ve výši 79 074 Kč (obhajné ve výši 54 052 Kč, cestovné žalobce ve výši 5 022 Kč a nemajetkovou újmu za nezákonně vedené trestní stíhání ve výši 20 000 Kč), to vše v souvislosti s vydáním nezákonného rozhodnutí v řízení vedeném u Okresního soudu v Uherském Hradišti, pod sp.zn. [spisová značka]. Rovněž žalovaný potvrdil, že žalobce u něj uplatnil nárok na nemajetkovou újmu z titulu nesprávného úředního postupu Vězeňské služby – [stát. instituce], a to ve výši 50 000. Kč. Žalovaný dále sdělil, že nárokem na obhajné se nezabýval, neboť tento vzal žalobce podáním ze dne [datum] zpět. Na cestovném žalobci uhradil částku ve výši 4 017,98 Kč a na nemajetkové újmě z titulu nezákonně vedeného trestního stíhání částku ve výši 20 000 Kč a současně se žalobci omluvil. Ohledně nároku na nemajetkovou újmu z důvodu nesprávného úředního postupu [stát. instituce], vznesl žalovaný námitku promlčení. Obdobně pak u nároku na nemajetkovou újmu z titulu nesprávného úředního postupu Okresního soudu v Opavě, v řízení vedeném pod sp.zn. [spisová značka], nad to, nebyl tento nárok u žalovaného předběžně uplatněn. 3. Vzhledem k tomu, že žalovaný mimosoudně hradil žalobci částku ve výši 4 017,98 Kč představující nárok žalobce na náhradu škody v podobě cestovného a dále částku ve výši 20 000 Kč, jakožto nemajetkovou újmu z titulu nezákonně vedeného trestního stíhání a nárok na zaplacení částky ve výši 54 052 Kč představující vynaložené náklady na obhajobu vzal žalobce po podání žaloby zpět, neboť tuto částku mu vypořádal Okresní soud v Uherském Hradišti v rámci přiznání bezplatné obhajoby, postupoval zdejší soud podle ustanovení § 96 odst. 2 o.s.ř. a řízení stran této částky usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] a usnesením ze dne [datum] (při ústním jednání konaném dne [datum]) zastavil. Jelikož žalobce při jednání konaném dne [datum] vzal svou žalobu co do částky 1 004,02 Kč, představující neuhrazenou část nákladů žalobce na cestovné zpět, posupoval soud podle ustanovení § 96 odst. 1 o.s.ř. a řízení stran této částky výrokem I. rozsudku zastavil. 4. Předmětem řízení tak zůstal nárok na zaplacení nemajetkové újmy za nesprávný úřední postup Vězeňské služby ve výši 50 000 Kč a nárok na zaplacení nemajetkové újmy za nesprávný úřední postup Okresního soudu [obec] pod sp. zn. [spisová značka] ve výši 50 000 Kč, čemuž žalobce doplnil svůj žalobní petit, neboť žalobcem podaná žaloba žalobní petit postrádala, a to po poučení soudu podle ustanovení § 43 odst. 1 o.s.ř, při ústním jednání konaném dne [datum], s tím, že žalobce nárokuje po žalovaném zaplacení částky ve výši 100 000 Kč. 5. V rámci doplněných skutkových tvrzení žalobce podáním ze dne [datum] soudu sdělil, že nemajetkovou újmu z titulu nesprávného úředního postupu Okresního soudu v Opavě, v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka], předběžně u žalovaného neuplatnil, tuto nemajetkovou újmu uplatnil teprve u zdejšího soudu podáním ze dne [datum]. 6. Vzhledem k tomu, že žalovaný vznesl námitku promlčení stran obou žalobních nároků, zabýval se soud nejprve touto námitkou z hlediska procesní ekonomie. Za tímto účelem provedl dokazování spisem Okresního soudu v Opavě, sp. zn. [spisová značka], konkrétně žádostí o podmínečné propuštění ze dne [datum], usnesením Okresního soudu v Opavě ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] a dopis veřejné ochránkyně práv ze dne [datum]. Z těchto listinných důkazů má soud za prokázané, že žalobce podáním ze dne [datum] doručené Okresnímu soudu v Opavě dne [datum] požádal o podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody. O této žádosti bylo rozhodnuto usnesením Okresního soudu v Opavě ze dne [datum] tak, že byl žalobce z výkonu trestu odnětí svobody podmíněně propuštěn. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Dopisem ze dne [datum] (doručená žalobci do vlastních rukou, jak uvedl ve své žalobě) sdělila veřejná ochránkyně práv k jeho podnětu ze dne [datum], ve znění doplnění ze dne [datum], že v době podání dané žádosti o zařazení na nestřežené pracoviště nebylo žalobci sděleno žádné obvinění a jelikož věznice neprokázala důvody, proč nebylo žádosti žalobce o zařazení na nestřežené pracoviště vyhověno (neobjasněn důvod„ neuzavření všech trestních věcí“) přistoupila ochránkyně práv k šetření, při čemž na základě uvedeného došla k přesvědčení, že [stát. instituce] se dopustila pochybení spočívajícího„ nepřiléhavém (nepravdivém) odůvodnění zamítnutí žádosti žalobce o pracovní zařazení na nestřežené pracoviště závodní kuchyně“. Dále veřejná ochránkyně práv v tomto dopise uzavřela, že věznice se dopustila pochybení spočívající v nedostatečném odůvodnění zamítnutí žádosti žalobce o zařazení na nestřežené pracoviště. 7. Podle ustanovení § 32 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb., nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo. 8. Na základě provedeného dokazování a s odkazem na citované zákonné ust