19 C 66/2021-61 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném v záhlaví uvedené částky, jakožto přiměřeného zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu v důsledku nepřiměřené délky soudního řízení vedeného u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobce stručně popsal průběh uvedeného řízení, přičemž zdůraznil, že žalobu podal již dne 10.12.2010 a věc není dosud ukončena, neboť v únoru 2020 bylo podáno dovolání. Žalobce má za to, že řízení nebylo po skutkové stránce nikterak složité, v rámci řízení bylo provedeno dokazování listinami a vyslechnuto toliko 5 svědků. Poukázal na to, že rozsudek nalézacího soudu byl Vrchním soudem v Olomouci zrušen pro nepřezkoumatelnost, což se podílelo na délce uvedeného řízení. Obdobně pak druhý rozsudek nalézacího soudu byl také zrušen Vrchním soudem v Olomouci jako soudem odvolacím. Má za to, že délka uvedeného řízení je nepřiměřená, neboť by očekával, že bude rozhodnuta maximálně v rozmezí 4 let. Žalobce svůj nárok předběžně uplatnil u žalovaného, a to ve výši 180 000 Kč, dne 4.6.2020, kdy žalovaný poskytl žalobci přiměřené zadostiučinění ve výši 101 250 Kč a žalobce se tak touto žalobou domáhá zbytku nárokované částky ve výši 78 750 Kč. 2. Žalovaný ve svém vyjádření nesporoval skutečnost, že u něj žalobce předběžně uplatnil nárok na přiměřené zadostiučinění ve výši 180 000 Kč dne 4.6.2020, z titulu nesprávného úředního postupu v řízení vedeném u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. [spisová značka]. Žalovaný po projednání žádosti dospěl k závěru, že v řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu v podobě nepřiměřené délky soudního řízení a žalobci poskytl zadostiučinění ve výši 101 250 Kč. Žalovaný rovněž zkonstatoval průběh posuzovaného řízení a uzavřel, že řízení bylo zahájeno v prosinci 2010, přičemž není dosud ukončeno. V předmětném řízení pak lze konstatovat průtahy v celkové délce 2 let a 5 měsíců a rovněž i nekoncentrovaný postup soudu prvého stupně. Řízení tak trvá od prosince 2010 do nynější doby (tj. do 20.4.2021, pozn. soudu) celkem 10 let. Řízení je složité po stránce skutkové i právní, neboť se žalobce v předmětném řízení domáhá zaplacení částky 390 000 Kč s příslušenstvím z titulu uzavřené smlouvy o dílo. Ve věci byly provedeny listinné důkazy a vyslechnuti svědci. Význam řízení pro žalobce žalovaný hodnotil jako běžný. Žalobce se pak na délce řízení částečně podílí, neboť soudu zasílá rozsáhlá podání, se kterými se musí soud seznámit. Dále byl žalobce soudem opakovaně vyzýván k doplnění skutkových tvrzení a důkazů a k odstranění vad podaného odvolání. Žalobce také žádal opakovaně o odročení jednání, pro podané dovolání si pak nezvolil právního zástupce. Žalovaný při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění vycházel z částky 15 000 Kč za rok, za první roky z částky v poloviční výši. Tuto základní částku ponížil o 10 % z důvodu složitosti řízení, o 20 % z důvodů projednání věci na dvou stupních soudní soustavy, o 5 % z důvodu podílu žalobce na délce řízení a naopak navýšil o 10 % z důvodu postupu orgánu státu v rámci řízení. 3. Vzhledem k tomu, že účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, postupoval soud podle ust. § 115a o.s.ř. 4. Mezi účastníky řízení nebyla sporná skutečnost, že žalobce se předběžně na žalovaného s nárokem na nemajetkovou újmu z titulu nepřiměřené délky soudního řízení vedeného u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. [spisová značka] obrátil na žalovaného dne 4.6.2020. Žalovaný po projednání této žádosti dospěl k závěru, že v řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu v podobě nepřiměřené délky řízení a žalobci poskytl zadostiučinění ve výši 101 250 Kč, což mu sdělil stanoviskem ze dne 16.12.2020. 5. Soud provedl dokazování spisem Krajského soudu v Ostravě sp. zn. [spisová značka]. Z tohoto spisu se podává, že žalobce podal ke Krajskému soudu v Ostravě žalobu dne 14.12.2010 a jejím předmětem byla neuhrazená cena díla ve výši 390 000 Kč s příslušenstvím. Usnesením ze dne 25.3.2011 byl žalobce vyzván k zaplacení soudního poplatku za návrh. Krajský soud v Ostravě dne 19.5.2011 vydal platební rozkaz. Proti tomuto platebnímu rozkazu podal žalovaný dne 9.6.2011 odpor. Usnesením ze dne 12.3.2013 byl žalovaný vyzván k vyjádření ve věci samé. Žalovaný svůj odpor odůvodnil podáním došlým soudu dne 19.4.2013. Pokynem soudce ze dne 3.10.2013 bylo nařízeno ústní jednání na dne 14.2.2014. Z tohoto jednání se žalobce pro zdravotní důvody omluvil a požádal o odročení jednání. Jednání bylo odročeno na den 24.3.2014. Při jednání konaném dne 24.3.2014 si účastníci vyjasňovali svá procesní stanoviska, žalobce byl vyzván podle ustanovení § 118a o.s.ř. k doplnění skutkových tvrzení a podle § 118a odst. 3 o.s.ř. k označení důkazů. Jednání bylo odročeno na den 17.10.2014. Při jednání konaném dne 17.10.2014 bylo provedeno dokazování listinami a opětovně bylo soudem dáno poučení podle ustanovení § 118a o.s.ř. žalobci k doplnění skutkových tvrzení. Jednání pak bylo odročeno na den 23.1.2015. Toto jednání bylo z důvodu kolize jednání s jiným dříve nařízeným jednáním odročeno na den 29.1.2015. Při jednání konaném dne 29.1.2015 byli vyslechnuti svědci a jednání bylo odročeno na neurčito. Přípisem ze dne 26.6.2015 byl žalovaný vyzván k zaujetí stanoviska, jak mu bylo uloženo při jednání konaném dne 29.1.2015. Pokynem soudce ze dne 15.9.2015 bylo nařízeno ústní jednání na den 5.11.2015. Při jednání konaném dne 5.11.2015 bylo provedeno dokazování listinami a jednání bylo odročeno za účelem doplnění dokazování na den 4.1.2016. Při jednání konaném dne 4.1.2016 bylo konstatováno, že se předvolaný svědek nedostavil a jednání bylo odročeno za účelem vyhlášení rozsudku na den 7.1.2016. Při tomto jednání byl vyhlášen rozsudek ve věci samé, ve znění, že žaloba byla zamítnuta. Proti tomuto rozsudku podal žalobce dne 7.4.2016 odvolání. Usnesením ze dne 22.4.2016 byl žalobce vyzván k odstranění vad odvolání. Na to žalobce reagoval podáním došlým soudu dne 6.5.2016. Věc byla předložena Vrchnímu soudu v Olomouci dne 10.6.2016. Pokynem předsedy odvolacího senátu ze dne 1.9.2016 bylo nařízeno odvolací jednání na den 6.12.2016. Usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 6.12.2016 byl rozsudek soudu prvého stupně zrušen a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení. Z tohoto usnesení se podává, že rozsudek soudu I. stupně byl zrušen pro nepřezkoumatelnost. Usnesením ze dne 8.3.2017 byli účastníci řízení vyzváni k doplnění skutkových tvrzení. Na to žalobce reagoval podáním došlým soudu dne 31.3.2017 a žalovaný podáním ze dne 12.4.2017. Dne 12.6.2017 se konalo ústní jednání, při kterém bylo provedeno dokazování listinami a jednání bylo odročeno za účelem výslechu svědků na den 14.8.2017. Toto jednání pak bylo z důvodu žádosti právního zástupce žalobce odročeno na den 4.9.2017. Při jednání konaném dne 6.10.2017 byli vyslechnuti svědci a jednání bylo odročeno na den 16.10.2017 za účelem doplnění dokazování. Při jednání konaném dne 16.10.2017 bylo doplněno dokazování listinami a jednání bylo za účelem vyhlášení rozsudku ve věci samé odročeno na den 23.10.2017. Při jednání konaném dne 23.10.2017 byl vyhlášen rozsudek, ve znění, že žaloba byla zamítnuta. Dne 22.11.2017 byla předsedou krajského soudu prodloužena lhůta k vyhotovení rozhodnutí do 22.12.2017. Proti rozsudku podal žalobce dne 29.1.2018 odvolání. Věc byla předložena Vrchnímu soudu v Olomouci dne 23.2.2018. Pokynem soudce odvolacího senátu ze dne 25.6.2018 bylo nařízeno ústní jednání na den 11.9.2018. Při tomto ústním jednání byl vyhlášen rozsudek ve věci samé, kterým byl rozsudek soudu prvého stupně ve výroku I. ohledně částky 53 282 Kč s příslušenstvím potvrzen a ohledně částky 336 708 Kč s příslušenstvím, a dále ve výrocích II. a III. byl rozsudek soudu prvého stupně zrušen a věc byla vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení. Dne 13.9.2018 bylo Vrchním soudem v Olomouci vydáno opravné usnesení k rozsudku ze dne 13.9.2018. Pokynem soudce ze dne 29.11.2018 bylo nařízeno ústní jednání na den 21.1.2019. Při tomto ústním jednání byl vyhlášen rozsudek ve věci samé, ve znění, že žaloba stran částky 344 100 Kč s příslušenstvím byla zamítnuta. Proti tomuto rozsudku podal žalobce dne 14.3.2019 odvolání. Dne 21.3.2019 byla žalovaný vyzván, aby se vyjádřil k odvolání. Věc byla předložena Vrchnímu soudu v Olomouci dne 6.5.2019. Pokynem předsedy senátu odvolacího soudu ze dne 23.10.2019 bylo nařízeno odvolací jednání na den 26.11.2019. Při tomto jednání si účastníci řízení sdělovali svá procesní stanoviska a jednání bylo odročeno za účelem vyhlášení rozsudku na den 28.11.2019. Při jednání konaném dne 28.11.2019 byl vyhlášen rozsudek, kterým byl rozsudek soudu prvého stupně potvrzen. Dne 24.2.2020 podal žalobce dovolání proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci. Dne 24.2.2020 podal žalobce návrh na přiznání odkladného účinku právní moci rozsudku Vrchního soudu v Olomouci. Usnesením ze dne 3.2.2020 byl žalobce vyzván k zaplacení soudního poplatku za dovolání. Věc byla předložena Nejvyššímu soudu dne 13.5.2020. Dne 1.7.2020 byla věc vrácena sou