20 C 67/2020-70 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou podanou k soudu dne 18. 5. 2020 domáhal na žalovaném zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdce žalobce“) uzavřela s žalovaným dne 17. 7. 2012 smlouvu o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu (dále jen„ smlouva o úvěru“), na jejímž základě byl žalovanému poskytnut kontokorentní úvěr, jehož limit byl sjednán do záporného zůstatku ve výši 100 000 Kč. Žalovaný se zavázal za poskytnutí úvěru platit právnímu předchůdci žalobce roční úrok, ve výši stanovené dle oznámení právního předchůdce žalobce a zároveň uhradit cenu za služby spojené s vedením kontokorentu na běžném účtu. Žalovaný se ovšem dostal do nepovoleného debetního zůstatku a právní předchůdce žalobce proto dne 1. 7. 2016 převedl pohledávku na zaplacení celého kontokorentu na evidenční účet a zároveň vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 109 512,78 Kč a úroku z prodlení ve výši 83,50 Kč. Dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena právním předchůdcem žalobce na žalobce a to s účinností ke dni [datum], o této skutečnosti byl žalovaný vyrozuměn dopisem odeslaným 17. 2. 2017. Pohledávka za žalovaným, tak ke dni postoupení pohledávky činila celkem 121 313, 88 Kč a skládala se ze zůstatku úvěru ve výši 109 512,78 Kč, úroku z úvěru do 1. 2. 2017 ve výši 7 106,70 Kč a úroku z prodlení do 1. 2. 2017 ve výši 4 694,40 Kč. Žalovaný byl žalobcem písemně vyzván k úhradě dlužné částky dne 24. 4. 2020, ani tak ovšem ničeho neuhradil. 2. Žalovaný, resp. opatrovnice žalovaného se k žalobě vyjádřila podáním doručeným soudu dne 2. 3. 2021, kdy pouze uvedla, že žalovaný nárok neuznává a to ani z části. 3. Z podkladů pro soudní jednání sestava č. ZUV_235 má soud za prokázané, že pohledávka za žalovaný činila ke dni 1. 2. 2017 celkovou částku 121 313,88 Kč, z toho byla jistina představována částkou 109 512, 78 Kč, úrok z prodlení částkou 7 106,7 Kč a smluvní úrok z prodlení částkou 4 694,4 Kč. 4. Z dodatku č. 1 k dohodě o úplatě ze dne 31. 1. 2017 uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce (jako postupitelem) a žalobcem (jako postupníkem) má soud za prokázané, že došlo ke změně výše pohledávek obsažených v písemném seznamu pohledávek a tím také ke změně výše kupní ceny pohledávek. 5. Z předžalobní výzvy ze dne 24. 4. 2020, včetně podacího lístku s datem 24. 4. 2020 má soud za prokázané, že žalobce vyzval žalovaného před podáním žaloby k úhradě dlužné částky. 6. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 17. 2. 2017 a podacího lístku z téhož dne má soud za prokázané, že žalobce zaslal žalovanému oznámení o postoupení pohledávky. 7. Z přílohy č. 7- potvrzení o zaplacení kupní ceny, má soud za prokázané, že žalobce uhradil právnímu předchůdci žalobce kupní cenu na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum]. 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a přílohy č. 1 seznamu podstoupených pohledávek má soud za prokázané, že pohledávka za žalovaným byla převedena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] z právního předchůdce žalobce na žalobce. 9. Z poslední výzvy před podáním žaloby ze dne 1. 7. 2016 adresované žalovanému a dodejky bez čitelného data poštovního razítka má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce opakovaně upozorňoval žalovaného na nepovolený debetní zůstatek a požadoval jeho úhradu na evidenční účet č. [bankovní účet]. Zároveň má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce vypověděl žalovanému smlouvu o sporožirovém účtu. 10. Ze smlouvy o kontokorentním úvěru na sporožirovém účtu ze dne 17. 7. 2012 má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytnul žalovanému kontokorentní úvěr na bankovním účtu č. [bankovní účet] s možností přečerpání do záporného zůstatku ve výši 100 000 Kč s úrokovou sazbou 18,9 % p. a. Žalovaný byl povinen v souvislosti s poskytnutím úvěru hradit poplatky za poskytnutí, správu a sjednání úvěru, dle cen stanovených v aktuálně platném sazebníku. 11. Z Všeobecných obchodních podmínek [právnická osoba], bodu 14. 6., písm. c) má soud za prokázané, že k porušení smlouvy o kontokorentu dojde v případě vzniku nepovoleného debetního zůstatku. Z bodu. 14. 8., písm. c), d) VP má soud za prokázané, že v případě porušení smlouvy o kontokorentu byl právní předchůdce žalobce oprávněn prohlásit kontokorent a veškeré další dosud nesplatné pohledávky z kontokorentu nebo jejich část za okamžitě splatné. Z dle bodu 14.9 VP má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce byl oprávněn v případě překročení limitu kontokorentu účtovat klientovi úroky ve výši stanovené v Oznámení platném v den vzniku debetního zůstatku. 12. Z [právnická osoba] o úrokových sazbách s účinností od 30. 5. 2011 má soud za prokázané, že od 30. 5. 2011 je úroková sazba za nepovolený debetní zůstatek na sporožirovém účtu ve výši REPO sazby ČNB + 7 % p. a. 13. Z výpisů ze sporožirového účtu č. [bankovní účet] vedeného u právního předchůdce žalobce za období od 1. 1. 2014 do 31. 1. 2014, dále za období 1. 2. až 28. 2. 2014, dále za období 1. 3. až 31. 3. 2014, dále 1. 4. 2014 až 30. 4. 2014, dále 1. 5. až 31. 5. 2014, dále 1. 6. až 30. 6. 2014, dále 1. 7. až 31. 7. 2014, dále 1. 8. až 31. 8. 2014, dále 1. 9. až 30. 9. 2014, 1. 10. až 31. 10. 2014, dále 1. 11. až 30. 11. 2014, dále 1. 12. až 31. 12. 2014, dále 1. 1. až 31. 1. 2015, dále 1. 2. až 28. 2. 2015, dále 1. 3. až 31. 3. 2015, dále 1. 4. až 30. 4. 2015, dále 1. 5. až 31. 5. 2015, dále 1. 6. až 30. 6. 2015, dále 1. 7. až 31. 7. 2015, dále 1. 8. až 31. 8. 2015, dále 1. 9. až 30. 9. 2015, dále 1. 10 až 31. 10. 2015, dále 1. 11. až 30. 11. 2015, dále 1. 12. až 31. 12. 2015, dále 1. 1. až 31. 1. 2016, dále 1. 2. až 29. 2. 2016, dále 1. 3. až 31. 3. 2016, dále 1. 4. až 30. 4. 2016, dále 1. 5. až 31. 5. 2016, 1. 6. až 30. 6. 2016, až 1. 7. 2016 má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce poskytoval a vedl pro žalovaného osobní účet [anonymizováno] s možností kontokorentu ve výši 100 000 Kč, když konečný záporný zůstatek na účtu činil ke dni 1. 7. 2016 částku 109 512,78 Kč. 14. Z ceníku [právnická osoba] pro bankovní obchody má soud za prokázané, že zřízení a zrušení účtu žalovaného bylo zdarma. Vedení účtu bylo zpoplatněno částkou 20 Kč. 15. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku žalobce ke dni 1. 8. 2018 soud zjistil, že předmětem podnikání žalobce je výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. 16. Po provedeném dokazování má soud za zjištěný tento skutkový stav: mezi právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] a žalovaným byla dne 17. 7. 2012 uzavřena smlouva o úvěru, kterou se právní předchůdce žalobce zavázal žalovanému poskytnout na bankovním účtu č. [bankovní účet] kontokorent, tj. možnost přečerpání do záporného zůstatku ve výši 100 000 Kč s úrokovou sazbou 18,9 % ročně. Právní předchůdce žalobce poskytoval žalovanému úvěr a žalovaný využíval řádně kontokorent od 1. 1. 2014 až do 30. 6. 2016, kdy v rozporu s VP překročil maximální částku nepovoleného debetního zůstatku, který ke dni 1. 7. 2016 činil částku 109 512, 78 Kč. Právní předchůdce žalobce následně z důvodu porušení VP zesplatnil celkovou částku nepovoleného debetního zůstatku, kterou převedl na evidenční účet č. [bankovní účet] a dne 1. 7. 2016 poslední výzvou před podáním žaloby vyzval žalovaného k úhradě částky 109 512,78 Kč, kdy zároveň vypověděl smlouvu o bankovním účtu č. [bankovní účet]. Dne 30. 1. 2017 byla pohledávka za žalovaným převedena právním předchůdcem žalobce na žalobce. O této skutečnosti byl žalovaný žalobcem informován dopisem ze dne 17. 2. 2017. Žalobce poté předžalobní výzvou ze dne 24. 4. 2020 vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky, žalovaný ovšem do dnešního dne ničeho neuhradil. 17. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil v souladu s ust. § 3028 odst. 3 věta první zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen„ o.z.“), dle ustanovení zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen„ obch. zák.“). Podle § 497 obch. zák. smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 504 obch. zák. dlužník je povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané lhůtě, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o jejich vrácení věřitelem požádán. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 2 o.z., postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-