20 C 82/2021-106 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se na žalované domáhal zaplacení 2 494 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že se jedná o majetkovou škodu podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen„ zákon“), vzniklou mu v souvislosti s nesprávným úředním postupem soudní exekutorky JUDr. [jméno] [příjmení] v řízení vedeném před Exekutorským úřadem ve [obec] pod sp. zn. [spisová značka] (dále jen„ posuzované řízení“). V odůvodnění žalobce uvedl, že na základě exekučního návrhu žalobce (oprávněného věřitele) ze dne 29. 10. 2007, byla usnesením [název soudu] ze dne 5. 11. 2007, č. j. [číslo jednací] nařízena exekuce na majetek povinného dlužníka [jméno] [příjmení], a to na základě rozhodnutí [číslo jednací] ze dne 9. 11. 2005 vydaného žalobcem. [název soudu] současně pověřil provedením exekuce soudní exekutorku JUDr. [jméno] [příjmení]. Výkon exekutorského úřadu JUDr. [jméno] [příjmení] zanikl k datu 30. 6. 2016. Příkazem k úhradě nákladů exekuce č. j. [číslo jednací] ze dne 23. 6. 2016 bylo určeno, že odměna a náhrada hotových výdajů JUDr. [příjmení], za dosavadní vedení exekuce je 0 Kč. Dále bylo usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne 23. 6. 2016 určeno, že bývalé soudní exekutorce JUDr. [příjmení] se zvláštní náklady vzniklé v souvislosti se změnou exekutora nepřiznávají, je tedy zřejmé, že JUDr. [příjmení] nemá právo na žádnou část vymoženého plnění. Žalobci bylo dne 7. 12. 2017 doručeno vyjádření JUDr. [jméno] [příjmení], nástupce JUDr. [příjmení], jímž byl informován o tom, že v exekučním řízení byla vymožena částka 15 163 Kč, část vymoženého plnění náležící oprávněnému však nebyla JUDr. [příjmení] předána. Žalobci vznikl nárok na úhradu jistiny ve výši 500 Kč a nákladů exekuce ve výši 4 357 Kč, když do dnešního dne mu byla uhrazena pouze částka 2 363 Kč. Žalobce svůj nárok předběžně uplatnil u žalované dne 7. 12. 2020, když dne 21. 5. 2021 obdržel stanovisko žalované, která uplatněnému nároku nevyhověla, neboť jej považuje za promlčený. Žalobce k námitce promlčení vznesené žalovanou uvedl, že o vymožení částky JUDr. [příjmení] se dozvěděl až z přípisu JUDr. [příjmení]. Žalobce zároveň odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 7. 2008, sp. zn. 25 Cdo 769/2006, dle kterého je při stanovení počátku běhu promlčecí doby nutné vycházet z prokázané vědomosti poškozeného o vzniklé škodě, když tento okamžik nastal dle žalobce dnem doručení přípisu ze dne 5. 2. 2020. Dále žalobce poukázal na to, že prevenční povinnost z jeho strany nebyla porušena. V podání ze dne 21. 9. 2021 žalobce pouze zrekapituloval svá žalobní tvrzení. 2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby v plném rozsahu. Ze spisu soudního exekutora zjistila, že dne 5. 11. 2007 bylo zahájeno exekuční řízení, dne 23. 6. 2016 byl vydán příkaz k úhradě nákladů exekuce, kdy bylo určeno, že odměna JUDr. [příjmení] činí 0 Kč. Dne 30. 6. 2016 soudní exekutorka ukončila svou činnost. JUDr. [jméno] [příjmení] následně vyzval oprávněného ke sdělení, zda souhlasí se zastavením exekuce, přípisem ze dne 6. 12. 2017 oprávněný souhlasil a dne 8. 1. 2018 bylo vydáno oznámení o ukončení exekuce. Žalobce se tak nejpozději dne 6. 12. 2017 dozvěděl, že mu vznikla škoda, neboť si byl vědom, že byla vymožena nějaká částka, která mu měla být vyplacena. S ohledem na shora uvedené pak žalovaná vznesla námitku promlčení uplatněného nároku ve smyslu ustanovení § 32 odst. 1 zákona, když uvedla, že žalobce měl dbát prevenční povinnosti vzniku škody na jeho majetku, když mu bylo známo, že soudní exekutorka ukončila činnost ke dni 30. 6. 2016. Uplatněný nárok proto žalovaná shledávala promlčeným. V případě jiného právního posouzení pak taktéž sporovala výši vzniklé škody. 3. Na jednání konaném dne 13. 10. 2021 žalovaná učinila nespornou výši žalobcem požadované škody. 4. Žalobce u žalované uplatnil dopisem ze dne 4. 12. 2020, doručeným dne 7. 12. 2020, u žalované nárok na náhradu škody ve výši 2 494 Kč, vzniklé mu v souvislosti s nesprávným úředním postupem soudní exekutorky JUDr. [příjmení] v řízení vedeném před [exekutorský úřad] sp. zn. [spisová značka]. Dne 20. 5. 2021 žalovaná vydala k uplatněnému nároku stanovisko, kterým žádosti žalobce nevyhověla, když vznesla námitku promlčení uplatněného nároku dle § 32 odst. 1 zákona. 5. Z vyjádření [exekutorský úřad], soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 4. 2. 2020, doručeného dne 5. 2. 2020, soud zjistil, že právní zástupce žalobce byl informován, aby dotazy ohledně posuzovaného exekučního řízení směřoval na JUDr. [jméno] [příjmení]. Bývalou soudní exekutorkou byla vymožena částka 13 163 Kč, její osud však není JUDr. [jméno] [příjmení] znám. 6. Z výzvy k vydání zadržované částky ze dne 6. 12. 2017 soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení] soud zjistil, že soudní exekutor JUDr. [jméno] [příjmení] byl vyzván k vydání částky 15 163 Kč vymožené JUDr. [jméno] [příjmení] v exekuční věci oprávněného (žalobce) proti povinnému [jméno] [příjmení], která dosud nebyla vydána oprávněnému. 7. Z emailu ze dne 6. 12. 2017 zaslaného právním zástupcem oprávněného soudnímu exekutorovi soud zjistil, že oprávněný k výzvě sdělil soudnímu exekutorovi, že jeho nárok ke dni 6. 12. 2017 činí 500 Kč na jistině a 4 312 Kč na nákladech a dosud oprávněný obdržel od soudního exekutora částku 2 363 Kč. S ohledem na skutečnost, že oprávněnému bylo soudním exekutorem sděleno, že JUDr. [příjmení] vymohla částku 15 163 Kč, požádal oprávněný o získání uvedené částky od původního exekutora a o její následné vydání. 8. Z příkazu k úhradě nákladů exekuce ze dne 28. 11. 2017, č. j. [číslo jednací] vydaného [exekutorský úřad] – [anonymizováno], soudním exekutorem JUDr. [jméno] [příjmení] soud zjistil, že náklady oprávněného činí 3 812 Kč. Z příkazu k úhradě nákladů exekuce ze dne 6. 12. 2017, č.j. [číslo jednací] vydaného [exekutorský úřad] – [anonymizováno], soudním exekutorem JUDr. [jméno] [příjmení] soud zjistil, že náklady oprávněného činí 545 Kč. Z příkazu k úhradě nákladů exekuce ze dne 23. 6. 2016, č.j. [číslo jednací] vydaného [exekutorský úřad] – [anonymizováno], soudním exekutorem JUDr. [jméno] [příjmení] soud zjistil, že odměna soudní exekutorky JUDr. [příjmení] byla stanovena na částky 0 Kč, stejně tak náhrada hotových výdajů, náhrada za ztrátu času a za doručování písemností. 9. Z usnesení ze dne 23. 6. 2021 č. j. [číslo jednací] vydaného [exekutorský úřad] – [anonymizováno], soudním exekutorem JUDr. [jméno] [příjmení] soud zjistil, že JUDr. [příjmení] nebyla přiznána náhrada zvláštních nákladů vzniklých v souvislosti se změnou soudního exekutora. 10. Z usnesení [název soudu] ze dne 5. 11. 2007, č. j. [číslo jednací] soud zjistil, že byla nařízena exekuce na majetek povinného [jméno] [příjmení], když pověřena vymáháním pohledávky oprávněného věřitele (žalobce) byla soudní exekutorka JUDr. [příjmení], [exekutorský úřad]. 11. Z usnesení [anonymizováno] soudu v [obec], [anonymizována dvě slova] [obec], ze dne 17. 5. 2016, [číslo jednací] [spisová značka], z usnesení [název soudu], [anonymizováno] v [obec], ze dne 8. 10. 2015, č.j. [číslo jednací] z usnesení [anonymizováno] soudu v [obec] ze dne 5. 3. 2015, sp. zn. [anonymizována dvě slova] [číslo], z usnesení [název soudu] – [anonymizováno] v [obec] ze dne 12. 2. 2015, č.j. [číslo jednací] a z rámcové dohody [anonymizováno] soud žádné skutečnosti podstatné pro toto řízení nezjistil, a proto se těmito důkazy v odůvodnění tohoto rozsudku již blíže nezabýval. 12. Podle § 1 odst. 1 zákona, stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 zákona, odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. Podle § 5 zákona, stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. Podle § 13 odst. 1 zákona, stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle § 13 odst. 2 zákona, právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda. Podle § 32 odst. 1 zákona, nárok na náhradu škody podle tohoto zákona se promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doba ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí. Podle ust. § 46 odst. 4 zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ exekuční řád“), se peněž