26 C 143/2021-48 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se svou žalobou ze dne [datum] domáhá proti žalované zaplacení náhrady nemajetkové újmy za dlouhotrvající řízení, které bylo vedeno u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. 15 C 188/2011, kdy doba řízení činila více než 8 let a 9 měsíců. Za tuto nemajetkovou újmu žádá, aby mu soud přiznal částku [částka] s příslušenstvím, tj. s úrokem z prodlení, a to od [datum] do zaplacení. 2. Žalobce uplatnil ve smyslu ust. § 14 zák. č. 82/1998 Sb. svůj nárok nejprve u žalované, a to dne [datum]. Žalovaná [datum] projednala jeho návrh a dospěla k závěru, že v předmětném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu a poskytla žalobci zadostiučinění ve výši [částka]. 3. Žalobce vzal žalobu o tuto částku zpět a soud postupem dle ust. § 96 o.s.ř. řízení v této části zastavil. 4. Soud vzal za prokázaný tento průběh řízení, které bylo vedeno u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. 15 C 188/2011: Dne 30. 12. 2011 podal žalobce Okresnímu soudu v Liberci žalobu o zaplacení [částka] s příslušenstvím z titulu náhrady škody na zdraví, způsobené provozem motorového vozidla proti společnosti [právnická osoba] Věc byla přidělena projednávajícímu soudci JUDr. [jméno] [jméno], který dne [datum] z důvodu své podjatosti předložil věc předsedkyni Okresního soudu v Liberci, která [datum] přidělila k projednání věc jinému soudci. Dne [datum] soud vyzval žalovanou společnost, aby se do 30 dnů k žalobě vyjádřila. Žalovaná prostřednictvím svého advokáta podala [datum] vyjádření ve věci a navrhla vstup vedlejšího účastníka do řízení na straně žalované, a to [právnická osoba], současně navrhla přerušit řízení do doby, než bude rozhodnuto v trestní věci vedené u Okresního soudu v Liberci, sp. zn. 2 T 181/2009. Dne 15. 3. 2012 vstoupila [právnická osoba] na stranu žalované jako vedlejší účastník, předložila znalecký posudek ze dne [datum], který si nechala zpracovat a současně podala vyjádření k žalobě. Dne [datum] se právní zástupce žalobce k vyjádření žalované sám vyjádřil, a předložil svůj znalecký posudek. Dne [datum] byl v trestní věci vedené u Okresního soudu v Liberci, 2 T 181/2009-220 [jméno] [příjmení] zproštěn obžaloby, který jako řidič nákladního vozu při couvání srazil žalobce jako přijíždějícího cyklistu. Dne [datum] soud přerušil řízení do pravomocného rozhodnutí ve věci Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. 2 T 181/2009, usnesení nabylo právní moci [datum], když žalobce proti usnesení o přerušení řízení podal odvolání. O odvolání, které bylo Krajskému soudu v Ústí nad Labem předloženo [datum], rozhodl odvolací soud [datum], odmítl odvolání žalobce. Dne [datum] bylo stanoveno ve věci ústní jednání, ze kterého se vedlejší účastník omluvil a shodně se žalobcem a žalovanou právní zástupci účastníků dne [datum] jednání zúčastnili, soud na tomto jednání provedl listinné důkazy a odročil jednání na [datum] za účelem vyhlášení mezitímního rozsudku. Dne [datum] soud zamítl žalobu, proti tomuto rozsudku žalobce podal odvolání, které bylo předloženo odvolacímu soudu poté, kdy se k němu vyjádřili ostatní účastníci, [datum] Krajskému soudu v Ústí nad Labem a ten dne [datum] zrušil rozsudek soudu prvého stupně a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Soud vyzval poté účastníky k tomu, aby se snažili věc vyřešit smírnou cestou, k čemuž se účastníci vyjádřili s tím, že nevidí prostor proto, aby věc byla uzavřena smírnou cestou. Na [datum] soud stanovil ústní jednání s tím, že jednání odročil na neurčito za účelem zadání revizního znaleckého posudku, neboť existovaly dva rozdílné znalecké posudky, které předložili účastníci. Dne [datum] vyhotovil soud usnesení, kterým ustanovil [právnická osoba] a.s. vypracováním revizního znaleckého posudku. Dne [datum] byl znalecký posudek soudu předložen, soud usnesením ze dne [datum] přiznal znalci znalečné, účastníci se ke znaleckému posudku vyjádřili, a na [datum] soud stanovil ústní jednání. Dne [datum] soud provedl listinné důkazy a věc odročil na [datum] za účelem opětovného obeslání znalce. Dne [datum] soud vyslechl znalce, za účelem vyhlášení rozsudku odročil jednání a dne [datum] odročil vyhlášení rozsudku za účelem zadání znaleckého posudku z oboru zdravotnictví na neurčito. Usnesením ze dne [datum] ustanovil znalce z oboru zdravotnictví, dne [datum] byl předložen znalecký posudek, soud následně [datum] rozhodl o přiznání znalečného, proti usnesení o přiznání znalečného bylo podáno odvolání, krajskému soudu bylo odvolání předloženo [datum] a dne [datum] odvolací soud rozhodl. Dne [datum] proběhlo ústní jednání, které bylo odročeno na neurčito s tím, že na dalším jednání bude vyslechnut znalec. Na jednání [datum] byl vyslechnut znalec, jednání bylo odročeno na [datum] za účelem vyhlášení rozsudku. Dne [datum] soud vydal rozsudek, uložil žalované, aby zaplatila žalobci [částka] s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně od [datum] do zaplacení a žalobu o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím zamítl. Do rozsudku podal vedlejší účastník, žalovaný i žalobce odvolání. Věc byla předložena odvolacímu soudu dne [datum], dne [datum] se konalo u odvolacího soudu jednání, které bylo odročeno za účelem vyhlášení rozsudku na [datum]. Při jednání dne [datum] odvolací soud rozsudek soudu prvého stupně v obou výrocích o věci samé potvrdil, změnil pouze nákladový výrok. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. 5. Soud posoudil věc podle § 13 zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ zákon“), a vyšel ze zjištění, že posuzované řízení trvalo 8 let a 10 měsíců a ve shodě se žalovanou dospěl k závěru, že v posuzovaném řízení nebylo vydáno konečné rozhodnutí v přiměřené lhůtě a žalobce má právo na náhradu nemajetkové újmy ve smyslu § 31a zákona. S ohledem na délku řízení, téměř 9 let, dospěl k závěru, že samotné konstatování porušení práva by nebylo dostačující, a proto přiznal žalobci odškodnění v penězích. 6. Dále se soud zabýval jednotlivými kritérii, a to jednak zhodnotil celkovou délku řízení a dospěl k závěru, že je namístě odškodnit žalobce v penězích a za částku, kterou spatřuje jako adekvátní této délce, je částka [částka] za rok, přičemž za prvé dva roky v poloviční částce a dospěl k výši základní částky takto stanovené [částka] s tím, že za 1 měsíc přísluší částka [částka]. Poté, kdy soud stanovil tuto základní částku, pak s ohledem na jednotlivá kritéria uvedená v zákonném ustanovení § 31a zákona posoudil postup soudu v dané věci a dospěl k závěru, že je třeba zohlednit tento postup zvýšením základní částky o 5 %, neboť v celém řízení docházelo k průtahům. Prvé jednání ve věci se konalo dne [datum], tj. po 4 letech od podání žaloby. Řízení bylo přerušeno od [datum] do [datum], kdy soud nařídil ústní jednání. Nakonec se neřídil ani závěry pravomocného rozhodnutí v trestní věci, pro které bylo toto řízení přerušeno. Další průtah spatřuje soud od předložení druhého znaleckého posudku [datum] a nařízením dalšího jednání ve věci, resp. jeho konání, když nařízené jednání [datum] bylo odročeno za účelem vyčkání rozhodnutí o odvolání proti usnesení o přiznání znalečného. Další jednání se pak konalo až [datum], když podle názoru zdejšího soudu mohlo být konáno jednání, aniž by bylo rozhodnuto o znalečném, neboť na jednání [datum] nebyl vynesen rozsudek, tedy nebylo třeba vyčkání rozhodnutí o výši znalečného, aby mohlo být podkladem pro rozhodnutí ve věci samé. Za tyto dva dílčí průtahy v řízení, které také zapříčinily délku posuzovaného řízení, soud základní částku zvyšuje o 5 %. 7. Dalším kritériem, které soud zohlednil, je význam řízení pro žalobce. tento druh řízení judikatura spojuje s vyšším významem, neboť se jedná o nárok na náhradu škody na zdraví, z tohoto důvodu soud zvyšuje základní částku o 10 % a o dalších 5 % zvyšuje základní částku také pro význam řízení pro žalobce, avšak z důvodu jeho věku, když v době podání žaloby bylo žalobci 63 let a v době jeho skončení přes 70 let, celkem tedy zvyšuje základní částku o 20 %. 8. Dalším kritériem, které soud zohlednil, je složitost řízení. Soud dospěl k závěru, že posuzované řízení bylo po právní, skutkové i procesní stránce složité. Jednalo se o náhradu škody na zdraví, kdy soud musel posoudit několik nároků a vycházet se zadaných znaleckých posudků. V souvislosti s tím rozhodoval o přiznání znalečného, které bylo přezkoumáváno odvolacím soudem. Soud prvého stupně vydal ve věci dvě rozhodnutí, které byly také podrobeny přezkumu odvolacího soudu. Řízení bylo více než přes rok přerušeno do doby, než bylo rozhodnuto v trestní věci. Tyto všechny okolnosti nakonec také přispěly k délce řízení. Pro tuto složitost soud snižuje základní částku o 25 %. Po tomto snížení a zvýšení základní částky ([částka] – [částka], tj. 5 % snížení = [částka]), soud by přiznal stejnou částku, jakou přiznala žalovaná, proto zamítl žalobu o zaplacení další částky [částka] s příslušenstvím. 9. Soud na tomto místě dodává, i když nijak nezohledňuje ve svém rozhodnutí, že tím, že řízení trvalo tak dlouhou dobu, žalobci byla vy