26 C 153/2016-385 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se svou žalobou ze dne [datum] domáhá proti žalovaným zaplacení [částka] s úrokem z prodlení. Žalobce tvrdí, že mu žalovaní nevyplatili zisk z pronájmu nemovitosti, kterou spolu s nimi vlastní. Žalovanou částku rozdělil na [částka], představující zisk za rok 2013 a [částka], představující nezaplacený podíl na zisku za r. 2014. Dále se domáhal, aby soud uložil žalovaným povinnost vykázat žalobcův 1/3 podíl na čistém zisku za r. 2015 a předmětnou částku žalobci vyplatit. O posledně uvedeném nároku soud rozhodl usnesením o odmítnutí žaloby. Usnesení je v právní moci dnem [datum]. 2. Žalovaní se žalobou nesouhlasili, a na svou obranu uvedli, že vzhledem k výraznému poklesu příjmů domů z nájemného v letech 2012, 2013 a 2014 nedošlo k žádnému rozdělení a vyplacení podílu na čistém zisku. Podíl na čistém zisku pro r. 2013 a 2014 z tohoto důvodu nebyl vyplacen žalobci, ale ani žádnému ze žalovaných. Na bankovním účtu domu je minimální zůstatek, a to z důvodu neplacení. V domě byl odpojen plyn a na jeho znovuzapojení se účastníci budou muset složit. 3. Soud má prokázáno, že ke dni podání žaloby, resp. v r. 2013 a 2014 byli účastníci spoluvlastíci domu stavby s [adresa] stojícím na pozemku [parcelní číslo] v ul. [ulice a číslo] a ul. [ulice a číslo], [jméno], [jméno] [jméno] [celé jméno žalovaného], každý jednou třetinou. Soud má prokázáno, že smlouva o obstarání správy nemovitosti a výkonu dalších práv a povinností byla uzavřena mezi spoluvlastníky a [právnická osoba] zastoupena Ing. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Soud má prokázáno z výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum], že žalovaní převedli své vlastnické právo na nemovitosti na [právnická osoba], s.r.o., [ulice a číslo], [obec a číslo], [IČO]. Z listiny ze dne [datum] od Mgr. [jméno] [příjmení] má soud prokázáno, že nemá za r. 2013 účetní dokumentaci k domu [ulice a číslo], [obec a číslo], kde vykonává správu domu od února r. 2017. Původní správce D a K správa, s.r.o. mu kompletní dokumentaci za uplynulá období nepředala, má pouze část účetní dokumentace za r. 2014, kterou soudu předložil. Ze svědecké výpovědi Ing. [jméno] [příjmení] má soud prokázáno, že v letech 1995 až 2016 prováděly pro nemovitost zprávu, účetní byla p. [příjmení], která již zemřela. Nemovitost měla vždy finanční prostředky na to, aby zajistila svůj chod, některá období, tedy roky byly finančně lepší, některé slabší. Když byly na účtu finanční prostředky, obvykle si všichni tři spoluvlastníci chtěli vyplatit zisk, pokud tam nebyly, tak k vyplacení nedošlo. Dále z jeho výpovědi má soud prokázáno, že dům měl jeden účet na jméno [jméno] [celé jméno žalovaného], k tomuto účtu měl dispoziční právo i svědek a p. [jméno] [celé jméno žalovaného]. 4. Ve věci zdejší soud vydal rozsudek dne 17. 5. 2018, č.j. 26 C 153/2016-122 a vyhověl žalobě v plném rozsahu, uložil žalovaným zaplatit dlužné částky představující výnosy za r. 2013 a 2014 jako podíl žalobce na těchto výnosech. K odvolání žalovaných odvolací soud [datum] zrušil rozsudek soudu prvého stupně a věc mu vrátil k dalšímu řízení s tím, že si soud prvého stupně pro své rozhodnutí neopatřil dostatečná skutková zjištění a jím zjištěný skutkový stav je zcela v rozporu s obsahem spisu. Zjistil, že za r. 2013 činily příjmy [částka] a výdaje [částka] a za r. [částka] a výdaje [částka]. Dále zjistil, že v r. 2012 byl dům ve ztrátě - [částka] a tato daňová ztráta byla uplatněna v r. 2013 ve výši - [částka], základem daně z příjmu byla pak částka [částka]. Za r. 2012 byl zbytek ztráty ve výši - [částka] uplatněn v r. 2014 a základem daně z příjmu z celého domu pak byla částka [částka]. Na základě dalších zjištění pak odvolací soud uzavřel, že z nich není zřejmé, zda za r. 2013 a 2014 vznikly nějaké užitky ze společné věci s tím, že zůstatek na bankovním účtu nemá žádnou vypovídací hodnotu ohledně zjištění toho, zda společná věc vykazovala či nevykazovala nějaký zisk. Žalobce navrhl důkaz znaleckým posudkem na zjištění užitku ze společné nemovitosti v daných letech, a to s poukazem na to, že existují ještě jiné účty, než ten účet, který byl zkoumán soudem. Dále odvolací soud poučil zdejší soud o aplikaci ustanovení zák. č. 40/1964 Sb. a zák. č. 89/2012 Sb. ve spojení s ust. § 3028 odst. 1, 2 a 3 zák. č. 89/2012 Sb. 5. Soud zadal znalci z oboru ekonomika vypracovat znalecký posudek na zodpovězení otázky stanovení zisku za období 2011 až 2014 pro předmětnou nemovitost a stanovit spoluvlastnický podíl na výši zisku. Ze znaleckého posudku vyplývá, že za r. 2013 byl rozdíl mezi příjmy a výdaji [částka], čili ztráta ve výši - [částka], v r. 2014 byla ztráta - [částka] (rozdíl mezi příjmy [částka] a výdaji [částka]). Znalkyně uzavřela, že přehledem příjmů a výdajů bez počátečních zůstatků na bankovním účtu bylo zjištěno, že r. 2012 počínaje nebyly výdaje pokryty odpovídající výši příjmů, a bylo vyplaceno o [částka] více, než bylo přijato. Znalkyně se pak zabývala výší vyplacených podílů z peněžního deníku, za období od [datum] do [datum], kdy bylo vyplaceno [celé jméno žalobce] [částka], [celé jméno žalovaného] [částka], [jméno] [celé jméno žalovaného] [částka]. Za r. 2012 bylo [celé jméno žalobce] vyplaceno [částka], [jméno] [celé jméno žalovaného] [částka], [celé jméno žalovaného] [částka]. Za r. 2013 bylo [celé jméno žalovaného] vyplaceno [částka], [jméno] [celé jméno žalovaného] [částka], [celé jméno žalobce] [částka]. Přičemž za r. 2012 měla být vyplacena částka připadající na 1/ [částka], za období [datum] až [datum] dosáhl základ daně pro každého společníka dle výsledků r. [částka] 24 354, v průběhu období nebyly provedeny žádné transakce. Pro r. 2013 byla stanovena výše podílu [částka]. Znalkyně uzavřela, že na účtu společnosti k [datum] nebyl dostatek finančních prostředků na výplatu stanovených podílů, a určila, že za r. 2010 až 2014 vznikl žalobci nárok na výplatu podílu [částka], vyplaceno bylo [částka], tedy o [částka] byl žalobce k [datum] přeplacen. 6. S ohledem na ust. § 3028 odst. 1, 2, 3 o.z. se práva a povinnosti související s vlastnictvím společné věci řídí, pokud jde o r. 2013 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění platném do [datum] a pokud jde o r. 2014 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění. Podle § 137 odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb. podíl vyjadřuje míru, jakou se spoluvlastníci podílejí na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví ke společné věci. 7. Podle § 115 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb. osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně, jsou spoluvlastníky. Podle § [číslo] spoluvlastníku náleží vyúčtování, jak bylo se společnou věcí nakládáno, i podíl z plodů a užitků ze společné věci. 8. Podle § [číslo] vyúčtování se lze domáhat po uplynutí doby obvyklé povaze správy společné věci, při zániku spoluvlastnictví nebo při zániku účasti v něm, anebo z jiných důležitých důvodů. 9. Podle § [číslo] odst. 1 plody a užitky ze společné věci se dělí podle poměru podílů. V dané věci mají spoluvlastníci každý 1/3 podíl, náležejí jim tedy v tomto případě práva na podílu na zisku v této výši. 10. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že pro r. 2013 a 2014 nebyl vykázán žádný zisk, tudíž právo na výplatu podílu ze zisku spoluvlastníkům nenáleží a navíc žalobce byl za období, které bylo znalecky zkoumáno: r. 2010 až 2015 na zisku přeplacen celkem o částku [částka]. Žaloba proto není po právu proto, že za r. 2013 a 2014 nevznikly žádné užitky ze společné věci, tzn., že užitky ze společné věci byly nižší, než náklady spojené se společnou věcí, proto žalobci ani žalovaným nenáleží podíl na zisku za tyto dvě období. 11. Soud na základě výše uvedeného odůvodnění zamítl žalobu spolu s úroky z prodlení jako nedůvodnou. 12. Ohledně náhrady nákladů řízení soud postupoval dle ust. § 150 o.s.ř. a nepřiznal žalovaným, kteří by podle úspěchu ve věci měli právo na náhradu nákladů řízení, jejich náhradu. Bylo prokázáno, že žalovaní (většinoví spoluvlastníci) rozhodovali o společné věci, aniž by dostatečně se žalobcem spolupracovali. Žalobce se domáhal prostřednictvím soudu o nápravu takového stavu. Pokud žalovaní rozhodovali bez žalobce, mělo to být ku prospěchu věci a nikoli naopak. Žalovaní vždy s obtížemi nechali žalobci nahlédnout do účetní evidence a nakonec ji ani řádně nevedli a tak zapříčinili hned několik sporů, které zdejší soud řešil. Nespolupracovali se žalobcem, nepředkládali mu řádně výsledky hospodaření a sami ač vystupovali jako většinoví vlastníci, se de facto o správu nemovitosti příliš nezajímali. Proto by přiznání náhrady nákladů řízení bylo v rozporu s dobrými mravy. 13. Soud dle ust. § 148 o.s.ř. uložil žalobci jako neúspěšnému ve sporu, aby nahradil náklady řízení státu. V daném případě náklady řízení, které hradil stát, představují odměnu znalkyni za vypracování znaleckého posudku celkem ve výši [částka]. Vzhledem k tomu, že žalobce složil zálohu ve výši [částka], je povinen ještě doplatit [částka]. Ve vztahu k žalovaným pak po právní moci tohoto rozsudku, bude provedeno vyúčtování jejich zap