26 C 212/2020-50 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se svou žalobou ze dne [datum] domáhá zaplacení náhrady za způsobenou nemajetkové újmy, která mu vznikla v souvislosti s trestním řízením, které bylo vedeno u Okresního soudu v Sokolově pod sp. zn. 3 T 75/2014. V tomto řízení došlo jednak k nesprávnému úřednímu postupu v podobě průtahů v řízení a za tuto délku žádá zadostiučinění ve výši [částka]. Za samotné nezákonné trestní stíhání žádá částku [částka] jako újmu, která mu v souvislosti s trestním řízením, které skončilo zprošťujícím rozsudkem, vznikla. 2. Žalovaná nesouhlasila s tím, že v předmětném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu. Dle jejího názoru řízení probíhalo bez větších průtahů a samotná délka řízení není nepřiměřeně dlouhá. Co se týká nezákonného trestního stíhání, žalovaná se omluvila za toto trestní stíhání a tuto formu kompenzace považuje za dostatečnou. 3. Soud zjistil tento průběh řízení, které bylo vedeno u Okresního soudu v Sokolově pod sp. zn. 3 T 75/2014: Řízení bylo zahájeno dne [datum] doručením Usnesení o zahájení trestního stíhání osob: [jméno] [příjmení] ([obec]), žalobci [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobce] a Ing. [jméno] [příjmení]. Žalobce byl trestně stíhán pro spáchání trestného činu podplácení podle § 332 odst. 1, 2 písm. B) TZ. Dne [datum] vydal OS v [obec] příkaz k domovní prohlídce. Dne [datum] byla domovní prohlídka provedena. Dne [datum] proběhl výslech Ing. [příjmení]. Dne [datum] proběhl výslech svědků ([jméno] Beránková, [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení]). Usneseními Okresního státního zastupitelství v [obec] ze dne [datum] byla zamítnuta stížnost obžalovaného [celé jméno žalobce] proti usnesení o zahájení trestního stíhání pro nedůvodnost. Dne [datum] navrhl obviněný [celé jméno žalobce], po prostudování spisu, zastavení trestního stíhání. Dne [datum] byla Okresnímu soudu v Sokolově podána obžaloba proti 3 obžalovaným ([jméno] Sidorjaková, [celé jméno žalobce] a Ing. [jméno] [příjmení]). Dne [datum] byl z projednání věci vyloučen soudce Mgr. [příjmení], který byl ve věci činný v přípravném řízení. Dne [datum] bylo zjištěno, že 3. obžalovaný [příjmení] [příjmení] zemřel. Usnesením ze dne [datum] bylo trestní řízení vůči 3. obžalovanému zastaveno. Dne [datum] bylo nařízeno hlavní líčení na [datum], dne [datum] obhájce obžalované [příjmení] soudu předložil potvrzení o její dočasné pracovní neschopnosti, s tím, že omluvil nepřítomnost obžalované až při hlavním líčení a z tohoto důvodu bylo hlavní líčení odročeno na [datum]. Dne [datum] obhájce obžalované informoval soud o vypovězení plné moci. Dne [datum] požádal nový obhájce obžalované o odročení hlavního líčení z důvodu nedostatku času přípravy. Dne [datum] bylo nařízeno hlavní líčení na [datum], to bylo konáno, byla přednesena obžaloba a k věci se vyjádřili obžalovaní, hlavní líčení bylo odročeno na [datum], z důvodu výslechu svědků. Dne [datum] se hlavní líčení nekonalo z důvodu dopravní nehody, které se věc projednávající soudce účastnil. Hlavní líčení bylo nařízeno na [datum]. Dne [datum] obžalovaný [celé jméno žalobce] sdělil soudu, že si chce nechat vypracovat znalecký posudek. Dne [datum] požádal obhájce obžalované [příjmení] o odročení hlavního líčení nařízeného na [datum] z důvodu dovolené, hlavní líčení bylo odročeno na [datum], následně požádal obhájce obžalovaného [celé jméno žalobce] o odročení hlavního líčení nařízeného na [datum] z důvodu kolize, na to hlavní líčení odročeno na [datum], to bylo konáno a odročeno na [číslo] a [datum] za účelem výslechů svědků a provedení listinných důkazů. Dne [datum] požádala obžalovaná [příjmení] o odročení hlavního líčení ze zdravotních důvodů, na to bylo hlavní líčení odročeno na [datum] a [datum]. Dne [datum] požádal obhájce obžalovaného [celé jméno žalobce] o odročení hlavního líčení nařízeného na [datum] z důvodu pobytu na dovolené. Dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] (byly prováděny listinné důkazy), [datum] (proběhly výslechy znalců) byla konána hlavní líčení. Posledně konané hlavní líčení bylo za účelem výslechu znalce odročeno na [datum]. V mezidobí soud vyčkává výsledku souvisejících trestních řízení vedených u téhož soudu pod spis.zn.: 24 T 72/2014 a 24 T 22/2013. Dne 1.12.2016 byl soudem vyhlášen rozsudek ve věci 24 T 22/2013, jímž byla obžalovaná [příjmení] odsouzena za pokračující přečin zpronevěry v jednočinném souběhu s pokračujícím přečinem zneužití pravomoci úřední osoby. Následně dne [datum], [datum] byla konána hlavní líčení, následně soud vyčkával rozhodnutí odvolacího soudu ve věci 24 T 22/2013. Rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 7.11.2017, č.j.: 7 To 50/2017 byl rozsudek soudu I. stupně zrušen a znovu bylo rozhodnuto tak, že se obžalovaná [příjmení] odsuzuje k úhrnnému trestu odnětí svobody 18 měsíců podmíněně na 1 rok. Dne [datum] poté, kdy se dostavil obhájce Ing. [celé jméno žalobce], soud konstatoval omluvu obhájce JUDr. [příjmení] (obžalované Sidorjakové) a hlavní líčení bylo z tohoto důvodu odročeno na [datum], které pokračovalo dne [datum], které bylo odročeno na neurčito, za účelem vyčkání rozhodnutí o dovolání ve věci OS [obec] sp. zn. 24 T 22/2013. Dne 1.6.2018 se konalo hl. líčení, na kterém byl soudem vyhlášen částečně zprošťující rozsudek ve vztahu k obžalované [příjmení]. Následně bylo zjištěno, že obžalovaná [příjmení] je dlouhodobě v pracovní neschopnosti, a to až do května 2019. Dne [datum], [datum] byla konána hlavní líčení, v mezidobí byl soudu doručen pravomocný odsuzující rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 26.9.2019, č.j.: 8 To 185/2019-1089, jímž byl zrušen rozsudek Okresního soudu v Sokolově ze dne 21.5.2019, č.j.: 24 T 72/2014-1047 ve vztahu k obžalované [příjmení]. Dne [datum] bylo konáno hlavní líčení a vyhlášen zprošťující rozsudek ve vztahu k oběma obžalovaným, ve vztahu k žalobci z důvodu, že nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro který je obžalovaný stíhán. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. 4. Řízení trvalo 5 let a 11 měsíců. 5. Soud má dále prokázáno, že dne [datum] žalobce požádal žalovanou ve smyslu ust. § 14 zák. č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ zákon“) o kompenzaci újmy, která mu v souvislosti s řízením u Okresního soudu v Sokolově byla způsobena. Z rozsudku Okresního soudu v Sokolově, č.j. 12 C 470/2014-20 ze dne 16. 3. 2015 má soud prokázáno, že žalobce podal návrh na rozvod manželství s tím, že manželství bylo spokojené do května r. 2014, kdy mezi manžely vznikaly problémy pramenící zejména z rozdílného pohledu na společné soužití a došlo i ke vzájemnému citového odcizení. V září 2014 došlo k ukončení společné domácnosti. Vzhledem k současnému stavu není schopen hluboké citové odcizení řešit jinak než rozvodem. K manželce ztratil jakýkoliv citový vztah, manželství je v současné době v hluboké krizi, kdy neplní ani základní společenské funkce a nelze očekávat obnovení manželského soužití, když manželství je hluboce, trvale a nenávratně rozvráceno. Žalobce nemá zájem na dalším setrvání v manželství. Manželka se k návrhu na rozvod manželství připojila. 6. Žalobce uvedl ve své účastnické výpovědi a z jeho výpovědi má soud prokázáno, že to bylo první setkání se soudem, samotné trestní stíhání pro něj bylo velmi nepříjemné už pro chování policie, bydlí na maloměstě, kde se hned všechno ví, musel čelit hromadě dotazů, jako„ Ty jsi odsouzenej?“ nebo„ Tebe stíhá policie?“, což pro něj bylo velmi nepříjemné a poškodilo to i jeho firmu, klienti na něj začali hledět skrz prsty. Trestní stíhání tedy mělo dopad na podnikání právě následující rok a další rok se snížil obrat, což bylo pro žalobce také stresující. Je velmi složité získávat nové lidi pro práci a to celé se odrazilo i v tom, že byl nepříjemný na svou manželku a celá věc pak vyústila v rozvod manželství. V souvislosti s trestním řízením musel dohledat velké množství dokumentů, tím se zaobíral, to mu vzalo hodně času. Nemohl se proto věnovat zcela své práci, tím právě firma trpěla. Klientům pak musel vysvětlovat, proč je obviněný, že není odsouzený, že nic neudělal a toto bylo na každém jednání s klienty, a už to, že se ho na trestní stíhání vyptávali, pro něj bylo nepříjemné. Byl vystaven stresu, zhubl 20 kg. V souvislosti s vyhledáváním dokumentů pro policii a spolupráci s policií trávil hodně času v práci, domů chodil pak pozdě, vznikaly hádky, byl ve stresu, a to se také odrazilo na chování vůči dceři. Dcera byla malá, byly jí 2 měsíce, když začalo trestní stíhání, poté měl obavy o podnikání, o manželství, zkrátka o všechno. 7. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je co do základu důvodná. V předmětném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu v podobě průtahů řízení, předmětné řízení trvalo 5 let a 11 měsíců, což je samo o sobě dlouhé období, po které byl žalobce vystaven stresu, a to jednak pro samotné trestní stíhání. Po celé toto období žalobce čelil dotazům okolí ohledně jeho trestního stíhání. Otázky přicházeli od klientů v souvislosti s podnikán