26 C 215/2020-41 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se svou žalobou ze dne [datum] domáhá proti žalované zaplacení újmy, a to ve výši [částka] s úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, a dále částku [částka]. Svou žalobu odůvodnila tím, že soudní exekutor Mgr. [jméno] [jméno] postupoval nesprávně ve věci exekuce 191 Ex 5184/16, 191 Ex 6299/16 a 191 Ex 6296/16, když s ní nejednal jako s účastníkem řízení. Povinný z exekuce byl její bývalý manžel a ona jako bývalá manželka měla být účastníkem řízení, a tím by se mohla bránit, v rámci exekuce a podávat opravné prostředky, neboť byl postižen její majetek, jakožto bývalé manželky. Právě z důvodu, že žalobkyně nebyla účastníkem exekuce, nebyla jí vydána hyperocha z řízení, které bylo vedeno pod sp. zn. 191 Ex 5184/16 ve výši [částka], a ta byla předána právě jejímu manželovi, když celková částka, která převyšovala povinnou částku z exekuce, byla [částka] jako přebytek z rozdělované podstaty. Polovina z této částky tedy [částka] připadlo jí jako bývalé manželce, neboť částka byla součástí SJM. Dále částka [částka] je částka představující nemajetkovou újmu, která jí vznikla tímto nesprávným úředním postupem, čili zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. 2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila, na svou obranu uvedla, že soudní exekutor postupoval v souladu se zákonem, neexistuje tedy odpovědnostní titul, ze kterého by měla být žalovaná odpovědna za vzniklou škodu žalobkyni. Žalobkyně podala proti usnesení soudního exekutora opravný prostředek, a její odvolání bylo neúspěšné, nedošlo k vydání nezákonného rozhodnutí, které by bylo změněno, nebo zrušeno. 3. Soud má prokázáno z usnesení ze dne [datum], které nabylo právní moci 25. 5. 2017 pod sp. zn. 191 Ex 6299/16-256, že soudní exekutor Mgr. [jméno] [jméno] rozhodl ve věci oprávněné [právnická osoba] proti povinnému [jméno] [příjmení] o uspokojení pohledávky ve výši [částka] s příslušenstvím tak, že rozdělil částku [částka] tam uvedeným způsobem. Proti tomuto usnesení podala žalobkyně odvolání, o kterém rozhodl Městský soud v Praze pod sp. zn. 16 Co 645/2017 dne 28. 6. 2017, odmítl její odvolání s tím, že bylo podáno neoprávněnou osobou. Ve věci 191 Ex 5184/16 bylo vydáno dne 16. 1. 2018 rozhodnutí Městského soudu v Praze, č.j. 16 Co 407/2017-173, kterým Městský soud v Praze změnil usnesení soudního exekutora o příklepu vydražiteli na bytovou jednotku [číslo] nacházející se v budově [adresa] na pozemku parcelní [číslo] spoluvlastnický podíl [číslo] na společných částech domu [adresa] a pozemky parcelní [číslo] zapsaných na [list vlastnictví] pro obec Praha, katastrální území Kunratice. Změnil tak, že příklep se neuděluje, a to k odvolání žalobkyně jako bývalé manželky povinného [příjmení] [jméno] [příjmení]. 4. Podle § 36 zák. č. 120/2001 Sb. ex. ř. jsou účastníky exekučního řízení oprávněný a povinný. Podle odst. 2 je-li exekučním příkazem postižená součást společného jmění manželů, je účastníkem exekučního řízení, pokud jde o tuto součást, i manžel povinného. 5. Podle § 42 zákona odst. 1 exekuci na majetek patřící do společného jmění manželů lze vést také tehdy, jde-li o vymáhání dluhu, který vznikl za trvání manželství nebo před uzavřením manželství jen jednomu z manželů. Za majetek patřící do společného jmění povinného a jeho manžela se pro účely exekuce považuje také majetek, který netvoří součást společného jmění manželů jen proto, že bylo rozhodnutím soudu zrušeno společné jmění manželů nebo zúžen jeho stávající rozsah nebo že byl smlouvou zúžen rozsah společného jmění manželů, že byl ujednán režim oddělených jmění nebo že byl smlouvou vyhrazen vznik společného jmění ke dni zániku manželství. Podle § 68 odst. 1 ten, jemuž svědčí právo k věci, které nepřipouští exekuci (dále jen„ navrhovatel“) může podat návrh na vyškrtnutí věci ze soupisu. Návrh lze podat do 30 dnů ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl o soupisu věci, a to u exekutora, který věc pojal do soupisu. Opožděný návrh exekutor odmítne. Podle odst. 4 žalobu na vyloučení věci podle § 267 o.s.ř. může navrhovatel podat u exekučního soudu do 30 dnů od doručení rozhodnutí exekutora, kterým nevyhověl, byť jen zčásti, jeho včas podanému návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu. O tom musí být navrhovatel exekutorem poučen. Od podání návrhu na vyškrtnutí věcí ze soupisu do uplynutí lhůty podle věty první a po dobu řízení o žalobě nelze sepsané movité věci prodat. 6. Podle ust. § 13 zák. č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odst. 2 právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda. Podle § 7 odst. 1 zákona právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle odst. 2 právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo. 7. V daném případě nebylo vydáno nezákonné rozhodnutí, ze kterého by žalobkyni, jako osobě, se kterou mělo být jednáno, jednáno nebylo. Ve zmíněných exekučních řízeních, která byla vydána ve věci 191 Ex 5184/16, 191 Ex 6299/16 a 191 Ex 6296/2016 nebyla vydána rozhodnutí, která by byla pro nezákonnost zrušena ve smyslu ust. § 7 zákona. 8. Žalobkyně namítla, že v exekučním řízení pod sp. zn. 191 Ex 6299/16 s ní nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ač s ní jednáno být mělo. V době, kdy bylo zahájeno exekuční řízení ve věci 191 Ex 6299/16, žalobkyně již nebyla manželkou povinného [příjmení] [jméno] [příjmení]. Ač toto žalobkyně soudu nesdělila, z usnesení Městského soudu v Praze 16 Co 407/2017-173 toto vyplývá. Podle odůvodnění rozhodnutí bylo manželství uzavřeno [datum] a pravomocně rozvedeno [datum]. Tedy v r. 2016 žalobkyně již nebyla manželkou povinného. Jestliže žalobkyně uvádí, že v rámci exekučních řízení byl postihnut její majetek, měla postupovat podle ust. § 68 ex. ř., žádat o vyškrtnutí věci ze seznamu, příp. podat žalobu na vyloučení věci z exekuce podle občanského soudního řádu. A to jestliže exekuce skutečně postihovala její výlučný majetek tak, jak uvádí v žalobě, tj. pozemek parc. [číslo] o výměře 667m2, parc. [číslo] o výměře 228m2, stavba [adresa], stojících na pozemku parc. [číslo] [číslo] zapsaných na [list vlastnictví] katastrální území Kunratice, obec Praha. 9. Pokud byla vrácena peněžní částka (která měla být předána, jak tvrdí žalobkyně jí) vrácena jejímu bývalému manželovi, nebo jinému subjektu neoprávněně, žalobkyně se musí obrátit na tyto subjekty a žádat vydání bezdůvodného obohacení. 10. Právní zástupce žalobkyně sdělil soudu při jednání, že jsou vedena řízení u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 35 C 177/2011 a u Obvodního soudu pro Prahu 4 9 C 357/2019. Pokud by byla dána odpovědnost státu za škodu, což v daném případě se zdejší soud nedomnívá, neboť nedošlo k vydání nezákonných rozhodnutí, ani k nesprávnému úřednímu postupu, když nebylo se žalobkyní jednáno jako s účastníkem řízení, ač s ní jednáno být mělo, tato skutečnost nevyplývá ani z právního předpisu ani z vedených exekučních řízení, především 191 Ex 6299/16, kde naopak bylo odmítnuto podání, které žalobkyně podala do rozvrhového usnesení z důvodu, že žalobkyně není účastníkem řízení. Ve věci 191 Ex 5184/16 byla žalobkyně uvedena jako vedlejší účastník, resp. za účasti bývalé manželky povinného. V tomto exekučním řízení šlo o bytovou jednotku [číslo] stojící na pozemku [číslo] v katastrálním území Kunratice, [list vlastnictví]. Jednalo se tedy o jinou nemovitost, než kterou uvádí žalobkyně ve své žalobě. 11. Vzhledem k tomu, že nebyl zjištěn nesprávný úřední postup, ze kterého by mohla žalobkyni vzniknout újma ve smyslu ust. § 31a zák. č. 82/1998 Sb. ani skutečná škoda ve smyslu ust. § 26 zákona, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. 12. Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodoval dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal zcela úspěšné žalované plnou náhradu nákladů řízení dle ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. ve výši [částka] za 1 úkon při počtu 3 úkonů (vyjádření k žalobě, příprava na jednání a účast na jednání) celkem [částka].