27 C 1/2021-71 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhá na žalované zaplacení částky 141 401 Kč jako náhrady škody, která mu vznikla v důsledku nezákonného trestního stíhání vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] a to v podobě ušlého zisku - náhrady mzdy ve výši 141 401 Kč. Uvedená částka představuje ušlý výdělek žalobce za období od dubna 2017 do ledna 2018. Po tuto dobu mu byla hrazena pouze polovina platu a zbytek mu nebyl po zproštění doplacen. Kromě uvedené částky žalobce požadoval ještě úhradu částky 33 450 Kč jako nákladů obhajoby v rámci uvedeného trestního řízení. Žalobce dále uvedl, že svůj nárok uplatnil u žalované dne 22. 3. 2020. Žalovaná nárok žalobce v rámci šestiměsíční lhůty, která uplynula dne 22. 9. 2020, neprojednala. V rámci doplnění žaloby žalobce ještě uvedl, že rozhodnutím ze dne 28. 3. 2017 byl zproštěn výkonu služby a náleželo mu dle ust. § 124 odst. 6 zákona o služebním poměru pouze 50% příjmu. Rozhodnutí bylo doručeno žalobci dne 30. 3. 2017. Žalobce byl zproštěn výkonu služby od dubna 2017 do ledna 2018. Žalobci byla v dubnu vyplacena 12 350 Kč, v květnu 14 202 Kč, v červnu 13 584 Kč, v červenci 13 202 Kč, v srpnu 14 459 Kč, v září 13 202 Kč, v říjnu 14 896 Kč, v listopadu 14 896 Kč a v prosinci 14 219 Kč a v lednu 2018 16 391 Kč, což činilo vždy 50% služebního příjmu, zbylých 50% mu vyplaceno nebylo. 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že žalobou uplatněný nárok neuznává. Žalovaná učinila nespornou skutečnost, že u ní žalobce dne 22. 3. 2020 uplatnil svůj nárok na náhradu škody v celkové výši 174 851 Kč se stávající z nároku na náhradu vynaložených nákladů právního zastoupení ve výši 33 450 Kč a náhrady zkráceného služebního příjmu ve výši 141 401 Kč. V rámci předběžného projednání nároku žalovaná vyhověla žalobci co do nákladů obhajoby ve výši 33 450 Kč a tuto částku mu uhradila. Toto sdělila žalobci svým stanoviskem ze dne 26. 1. 2021. Co se týká požadavku na zaplacení částky 141 401 Kč, zde žalovaná uvedla, že je třeba sice konstatovat, že v případě žalobce došlo k vydání nezákonného rozhodnutí vzhledem k tomu, že žalobce byl trestně stíhán a usnesením [název soudu] ze dne 24. 4. 2018 ve spojení s rozhodnutím [název soudu] ze dne 8. 6. 2018 bylo trestní stíhání žalobce zastaveno a věc byla postoupena [stát. instituce] [anonymizováno] [obec] k vyřízení. Následně rozhodnutím [stát. instituce], [anonymizována dvě slova] [stát. instituce] [anonymizováno] [obec] byl žalobce uznán vinným ze spáchání kázeňského přestupku, bylo však upouštěno od uložení kázeňského trestu, neboť k nápravě příslušníka postačí samotné projednání kázeňského přestupku. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobci byl pravomocně uznán vinným ze spáchání kázeňského přestupku, došlo k přetržení příčinné souvislosti mezi nezákonným rozhodnutím a nárokovanou škodou a z toho důvodu tak není možné tomuto nároku vyhovět, když nejsou naplněny podmínky odpovědnosti státu škody dle zák. č. 82/1998 Sb. 3. Mezi účastníky bylo v řízení nesporné, že žalobce uplatnil svůj nárok předběžně u žalované podáním doručeným žalované dne 22. 3. 2020. V rámci předběžného projednání nároku žalovaná hradila žalobci částku 33 450 Kč jakožto náhradu nákladů právního zastoupení žalobce v předmětném trestním řízení. Co se týká částky ve výši 141 401 Kč, zde nároku žalobce nevyhověla. Mezi účastníky bylo dále v řízení nesporné, že žalovaná uhradila částku 33 450 Kč žalobci dne 28. 1. 2021 Tyto skutečnosti tak nebyly předmětem dokazování. Vzhledem k tomu, že po podání žaloby bylo žalovanou částečně plněno, vzal žalobce žalobu zpět co do částky 33 450 Kč. V souladu s tímto zpětvzetím soud usnesením ze dne 3. 3. 2021 rozhodl o částečném zastavení řízení v rozsahu tohoto zpětvzetí. Usnesení nabylo právní moci dne 25. 3. 2021. 4. Z usnesení [název soudu] ze dne 24. 4. 2018 č.j. [číslo jednací] vzal soud za prokázané, že soud ve věci [anonymizováno] [celé jméno žalobce] a [jméno] [příjmení] stíhání pro přečin zneužití pravomoci úřední osoby podle § 139 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku věc podle § 222 odst. 2 tr. řádu postoupil k vyřízení jako kázeňský přestupek služebnímu funkcionáři podle § 2 odst. 1 zák. č. 361/2003 Sb. vedoucímu organizační části bezpečnostního sboru, tedy vedoucímu odboru [anonymizováno] u [anonymizována tři slova] [obec], [anonymizována tři slova] [anonymizováno]. V rámci tohoto usnesení byl skutek žalobce vymezen tak, že společně s [jméno] [příjmení] dne 24. 8. 2016 v 00:17 hodin v [obec a číslo], [ulice a číslo], v hlídkové místnosti [anonymizována dvě slova] [příjmení] město během výkonu služby příslušníků [stát. instituce] v té chvíli spočívající v předvedení [jméno] [příjmení], [datum narození] obžalovaný [celé jméno žalobce] uchopil za vlasy poškozeného [jméno] [příjmení], [datum narození], který seděl na poutací lavici s rukama spoutanými za zády a násilím si k sobě přitáhl jeho hlavu, kterou vzápětí pustil, a přitlačil na poutací lavici, kde ho chvíli držel a pravou rukou ho udeřil do vnitřní strany levého stehna, následně ho přetočil do kleku, stále mu držel krk a hlavu na poutací lavici, po chvíli ho uchopil za pouta a škubáním směrem nahoru ho přinutil se nadzvednout, následně ho položil na břicho na podlahu souběžně s poutací lavicí, kdy na jeho záda naklekl koleny a poté se zvedl, v 00:41 hod. ho postavil a odvedl do rohu místnosti ke skříni, kde ruka obžalovaného [příjmení], s otevřenou dlaní a pomalým pohybem mizí za plechovou skříní, navrátil se s ním k poutací lavici, podkopával pravou nohou levou nohu poškozeného a posadil ho, následně ho uchopil za levé rameno, tlačil ho směrem k poutací lavici, v tuto chvíli do místnosti vešel obžalovaný [příjmení] na přivolání obžalovaného [příjmení], k poškozenému přistoupil z jeho pravé strany, oba poškozeného uchopili za pouta a přinutili ho se v předklonu zvednout, obžalovaný [anonymizováno]. [jméno] [příjmení] poškozenému tlačil na horní část ramen, společně ho s obžalovaným [celé jméno žalobce] přinutili kleknout si na podlahu, kde poškozeného obžalovaný [celé jméno žalobce] druhými pouty připoutal k poutací lavici, obžalovaní poškozeného pustili, v důsledku čehož se poškozený sesunul na podlahu na pravý bok, a poté, když obžalovaný [celé jméno žalobce] poškozeného odpoutal od poutací lavice a poškozeného se spoutanýma rukama za zády posadil do polosedu, ve kterém se poškozený neudržel a lehl si na záda a následně na levý bok,, obviněný [celé jméno žalobce] po chvíli poškozeného opět posadil do polosedu, poškozený v této zjevně nepohodlně poloze nevydržel a lehl si na záda, kde setrval do 01:15 hod., poté ho obžalovaný [celé jméno žalobce] posadil zpět na poutací lavici, a tímto jednáním poškozenému [jméno] [příjmení] obžalovaní způsobili poškozenému drobná poranění ve formě oděrek a otoky obou zápěstí, a obžalovaný [příjmení] [celé jméno žalobce] sám na různých místech těla ve formě hematomů. Soud z popisu původnímu skutku, pro které bylo zahájeno trestní stíhání obou obviněných vypustil, že [celé jméno žalobce] levou rukou uchopil poškozeného za krk, [celé jméno žalobce] nechal poškozeného do 00:34 úmyslně ležet na podlaze, [celé jméno žalobce] následně pravou rukou uchopil poškozeného za krk, [celé jméno žalobce] a [jméno] [příjmení] poškozeného úmyslně nechali ležet do 1.09 hod, že oba popsaným jednáním vykonávali svou pravomoc způsobem odporujícím ustanovením § 9 a § 11 písm. a) zákona ze dne 17. 7. 2008 o Policii ČR, číslo 273/2008 Sb. ve znění pozdějších předpisů. 5. Z rozhodnutí [země] [anonymizováno] [stát. instituce], [anonymizováno 5 slov] [obec] [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno] ze dne 29. 1. 2019 [číslo] vzal soud za prokázané, že žalobce byl tímto rozhodnutím uznán vinným ze spáchání kázeňského přestupku, kterého se dopustil tím, že dne 24. 8. 2016 v době od 00:17 hod. o 1:15 od v prostorech služebny [stát. instituce], [stát. instituce] [obec] [anonymizována tři slova] [část obce], se sídlem [adresa státního zastupitelství], během výkonu služby spočívající v předvedení [jméno] [příjmení], [datum narození], který byl spoután za zády, uchopil tohoto za vlasy, násilím si k sobě přitáhl jeho hlavu, kterou vzápětí pustil, čímž porušil ustanovení § 45 odst. 1 písm a) zákona, neboť jednal v rozporu s ustanovením [anonymizováno 6 slov] [stát. instituce], a to nezacházet s žádnou osobou krutě, nehumánně a ponižujícím způsobem. Podle § 186 odst. 9 zákona bylo upuštěno od uložení kázeňského trestu, neboť k nápravě příslušníka postačí samotné projednání kázeňského přestupku. V rozhodnutí bylo dále v jeho odůvodnění uvedeno následující:„ Při určení druhu trestu dle ust. § 186 odst. 6 zákona bylo přihlédnuto k závažnosti kázeňského přestupku, kdy tato závažnost v sobě nese míru vyšší a to z důvodu skutečnosti, že jednání bylo původně kvalifikováno jako trestný čin, nicméně je třeba taktéž zmínit, že původně definovaný skutek orgány činnými v trestním řízení byl„ zúžen“ jen skutek, který [celé jméno žalobce] prokázán, kdy základě těchto skutkových okolností by nebylo dáno po