27 C 91/2020-21 — Obvodní soud pro Prahu 2

Žalobce se svou žalobou podanou u soudu dne 15. 10. 2020 domáhal na žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobce zaslal žalovanému, jakožto odběrateli elektřiny, výzvu k placení televizního poplatku. Jelikož žalovaný na výzvu v zákonné lhůtě nereagoval, stal se poplatníkem televizního poplatku ze zákona a vznikla mu povinnost platit televizní poplatek ve stanovené výši. O zařazení do evidence poplatníků s povinností hradit televizní poplatky byl žalovaný žalobcem písemně informován. Žalovaný nedostál své zákonné poplatkové povinnosti v měsících září 2019, říjen 2019, listopad 2019, prosinec 2019 a leden 2020. Součet nezaplacených poplatků činí 675 Kč (5 x 135 Kč), přičemž žalobce se dále domáhal po žalovaném také zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení v celkové výši 60,29 Kč. Žalovaný v odporu k elektronickému platebnímu rozkazu navrhl žalobu zamítnout. Uvedl, že televizor nevlastní již 27 let a výzvu žalobce na adrese trvalého bydliště neobdržel. Soud ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř. a rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť účastníci s rozhodnutím bez jednání souhlasili. Protože předmětem tohoto řízení je částka nižší než 10 000 Kč a odvolání tak proti rozsudku není přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.), v odůvodnění je v souladu s § 157 odst. 4 o.s.ř. popsán toliko předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Z předložených listinných důkazů soud zjistil a má za prokázané, že žalobce zaslal žalovanému výzvu k přihlášení poplatníka České televize ze dne 23. 4. 2019. Jelikož nebyl žalovaný zastižen provozovatelem poštovních služeb, byla výzva uložena u provozovatele poštovních služeb dne 25. 4. 2019. Žalovaný si zásilku nevyzvedl ani v úložní době. Ve výzvě byl žalovaný poučen o zaslání vyplněného čestného prohlášení žalobci nejpozději do 30 dnů od obdržení výzvy v případě, že nevlastní televizor, či jej nevyužívá. Současně byl žalovaný upozorněn, že se ze zákona stane poplatníkem televizního poplatku, nebude-li v uvedené lhůtě na výzvu reagovat. Jelikož žalovaný nikterak nereagoval, stal se ze zákona od srpna 2019 plátcem televizního poplatku. Televizní poplatek byl stanoven na částku 135 Kč měsíčně. Žalovaný nezaplatil žalobci televizní poplatky za měsíce září 2019, říjen 2019, listopad 2019, prosinec 2019 a leden 2020, celkem tak žalobci dluží 675 Kč. Žalobce žalovaného vyzval k úhradě dlužné částky dopisy ze dnů 15. 3. 2020, 27. 5. 2020 a 15. 7. 2020, žalovaný svůj dluh neuhradil. Po právní stránce soud posoudil věc tak, že se žalobce svou žalobou po žalovaném oprávněně domáhá podle § 2 odst. 2, § 3 odst. 2, § 6, § 7 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, zaplacení televizního poplatku ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci televizního vysílání bez ohledu na způsob příjmu (dále jen "televizní přijímač") ve výši 675 Kč, jakož i kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení, který je odůvodněn § 10 zákona č. 348/2005 Sb. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný se stal ze zákona poplatníkem televizního poplatku v souladu s § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb., neboť ve stanovené lhůtě nereagoval na výzvu k přihlášení poplatníka České televize. Současně žalovaný nevyvrátil tvrzení žalobce, že dlužná částka nebyla dosud uhrazena, proto ho soud zavázal k její úhradě ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když žalovaný měl dostatek času dlužnou částku žalobci zaplatit (výrok I.). O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobce měl ve věci plný úspěch. Soud žalobci přiznal právo na jejich náhradu v celkové výši 1 126 Kč k rukám právního zástupce žalobce. Tyto náklady představují odměnu advokáta ve výši 400 Kč (2x 200 Kč) dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. o odměňování advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) za 2 úkony právní služby dle § 11 advokátního tarifu (převzetí zastoupení, sepsání žaloby), náhradu hotových výdajů dle § 14b odst. 5 advokátního tarifu a § 11 odst. 1 písm. a), d) advokátního tarifu, ve výši 2x 100 Kč, zaplacený soudní poplatek dle položky 2 bodu 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve výši 400 Kč a dále 21% DPH z odměny advokáta a režijních paušálů ve výši 126 Kč (právní zástupce žalobce doložil, že je plátcem DPH).