28 C 121/2021-150 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení v záhlaví uvedené částky, jakožto přiměřeného zadostiučinění v důsledku nezákonně vykonané vazby. Žalobkyně uvedla, že proti ní bylo zahájeno trestní stíhání na základě usnesení Policie ČR ze dne 30.5.2018, čj. KRPP -11066-130/ 2018 -031171-. Od 29.5.2018 do 12.6.2019 byla omezena na osobní svobodě, tj. od zadržení do propuštění z vazby. Žalobkyně byla vzata do vazby na základě rozhodnutí Okresního soudu Plzeň – Jih a propuštěna z vazby na základě usnesení Okresního soudu Plzeň – Jih ze dne 12.6.2019, čj. 16 T 169/2018-1467, a to v souvislosti s rozsudkem téhož soudu ze dne 12.6.2019, čj. 16 T 169/2018-1472, kterým kterého byla žalobkyně zproštěna obžaloby. Tento rozsudek nabyl právní moci dne 23.9.2019 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 23.9.2019, čj. 6 To 302/2019-1562. Žalobkyně tak byla omezena na osobní svobodě celkem 380 dní, z toho zpočátku 27 dní trvala koluzní vazba. Žalobkyně byla stíhána pro zvlášť závažný zločin [anonymizováno 13 slov] [ustanovení pr. předpisu] s trestní sazbou trestu odnětí svobody 2 roky až 10 let. Povaha trestní věci byla tedy vážná a z tohoto hlediska byla i opatření ve vazební věznici. V důsledku nezákonně vykonané vazby došlo k vážným zásahům do osobnostních a lidských práv žalobkyně, a to zejména práva na důstojnost, soukromí, zdraví, osobní svobodu, právo na svobodu pohybu a pobytu. Žalobkyně nikdy před vzetím do vazby nebyla ve výkonu vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody, tedy neznala pobyt ve věznici. Zejména počátek výkonu vazby, včetně pobytu na cele předběžného zadržení znamenal pro žalobkyni naprostý šok, vytržení z jejího života od jejích tří malých dětí a přenesení na místa, kde se primárně zdržují odsouzené osoby a jsou tu vykonávána represivní opatření a panuje zde režim, na který žalobkyně nebyla zvyklá. Byly zde i další osoby vazebně stíhané a to i za zvlášť závažné zločiny, včetně osob (jiných žen) obviněných z vraždy. S takovými to osobami musela jednu hodinu trávit na dvoře, ve venkovním uzavřeném prostoru věznice, pokud využila práva na procházku, aby nebyla 24 hodin zavřená uvnitř věznice, převážně v cele. Žalobkyně je matkou tří nezletilých dcer, kterým bylo v době vzetí do vazby [anonymizováno 7 slov], tedy žalobkyně v době vzetí do vazby byla na rodičovské dovolené. Žalobkyně byla od narození první dcery s dětmi v domácnosti a děti pro ni hodně znamenají. Odloučení od nich velmi špatně snášela, navíc po dobu výkonu vazby byla značně omezena v kontaktu s dcerami, nikdy je nemohla vidět všechny tři pohromadě, neboť návštěvy byly omezeny na počet osob, dospělí s sebou brali vždy jen jedno dítě. Navíc určená doba návštěv ve věznici Plzeň byla v ranních hodinách od osmi hodin, pročež osoby, které za žalobkyní jely na návštěvy, musely vyjíždět z místa jejího bydliště z [obec] ve čtyři hodiny ráno. Nechtěla tedy často zatěžovat dcery tak časným ranním vstáváním. Z toho důvodu dcery viděla cca jedenkrát měsíčně. V době trvání koluzní vazby po dobu 27 dní měla žalobkyně minimální kontakt s vnějším světem, byla na cele sama, nemohla telefonovat rodině, neměla zprávy od rodiny, zejména co je s dětmi. Z dopisů se dozvídala o událostech v rodině s přibližně 15 denním zpožděním. Tyto dny bez zpráv o dětech a manželovi byly pro ni velmi náročné. Pro žalobkyni rovněž bylo traumatizující, že nemohla s dcerami strávit Vánoce na konci roku 2018 a jejich narozeniny v roce 2019. Také nemohla být s nejstarší dcerou [jméno] v její první školní den při nástupu do první třídy základní školy. Žalobkyně v důsledku těchto událostí žila po více než jeden rok ve stresu, nejistotě a úzkosti, zejména z toho, jak přežije pobyt ve vazbě, jak skončí trestní stíhání, kdy skončí výkon vazby, co bude s jejími dcerami, což jí způsobovalo psychické obtíže, kterými trpí dodnes, kdy v současné době je v péči psychiatra a zřejmě bude nutná její psychiatrické péče po delší dobu. Žalobkyně také v době vzetí do vazby vážila 87 kg, po propuštění z vazby vážila 58 kg. Žalobkyně ve vazbě málo jedla, protože trpěla nechutenstvím z důvodu prožívaných stresů. Po propuštění z vazby se u žalobkyně začaly projevovat další psychické obtíže, kvůli kterým není schopna pobývat delší dobu mezi více lidmi, například v nákupním centru nebo v práci. Dostavuje se bušení srdce, pocení, pocit na zvracení. Z tohoto důvodu přestala brigádně uklízet, když si aktivně domluvila po propuštění z vazby brigádu u [anonymizována tři slova]. Žalobkyně dochází ambulantně k psychiatrovi a bere léky. Žalobkyně tak nárokuje za prvních třicet dnů vazby částku 5 000 Kč/den, za každý další den tj. 350 dnů vazby částku 3 500 Kč/den. 2. Žalovaný ve svém vyjádření nesporoval, že u něj žalobkyně dne 21.3.2020 předběžně uplatnila nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění ve výši 687 500 Kč z titulu nezákonného rozhodnutí o vzetí žalobkyně do vazby. K projednání žádosti žalobkyně došlo dne 16.10.2020, přičemž žalovaný konstatoval, že bylo vydáno nezákonné rozhodnutí ve smyslu § 9 zákona č. 82/1998 Sb. a poskytl žalobkyni odškodnění ve výši 342 000 Kč. Žalovaný také nesporoval skutečnost, že proti žalobkyni bylo usnesením ze dne 30.5.2018 zahájeno trestní stíhání pro spáchání zločinu [anonymizováno 13 slov] [ustanovení pr. předpisu]. Žalobkyně byla vzata do vazby dne 1.6.2018 se započtením vazby ode dne 29.5.2018. Následně byla k Okresnímu soudu Plzeň – jih podána obžaloba a dne 12.6.2019 tento soud vydal rozsudek, kterým žalobkyni zprostil obžaloby podle § 226 písm. c) trestního řádu a propustil žalobkyni z vazby na svobodu. Dne 23.9.2019 pak odvolací soud rozhodl o zamítnutí odvolání, které bylo do rozsudku soudu I.stupně státním zástupcem podáno a právní moci rozhodnutí nabylo dne 23.9.2019. Žalovaný z trestního spisu zjistil, že žalobkyně je matkou tří nezletilých dětí, o které se v době vazebního stíhání starala babička nezletilých. Manžel žalobkyně byl rovněž trestně stíhán v dané trestné věci a byl uznán vinným a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody. Žalobkyně uváděla v rámci celého trestního stíhání, že ví o drogové závislosti svého muže a i to, že prodává pervitin. Neboli jinak lze nahlížet na nemajetkovou újmu vzniknuvši osobě, která se dobrovolně vystavuje hrozbě následného trestního stíhání za protiprávní činnost jiné osoby, o níž ví, a jinak osobě, která je naprosto bezúhonná a zažívá trestní stíhání poprvé. Nad to trestní rejstřík žalobkyně není veden bez záznamu, neboť žalobkyně byla odsouzena za obdobnou trestnou činnost a byla dokonce v době nynějšího zadržení v podmínce uložené jí v řízení vedeném u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 27 T 90/2017. Žalovaný proto vycházel z rozmezí, které nastavil Nejvyšší soud za den nezákonného omezení osobní svobody od 500 Kč do 1 000 Kč a dospěl k závěru, že přiměřené zadostiučinění ve výši 900 Kč za jeden den strávený ve vazbě, je dostatečný. Z tohoto důvodu žalobkyni přiznal částku ve výši 242 000 Kč za 380 dnů vazebního stíhání. 3. Mezi účastníky řízení nebyla sporná skutečnost, že žalobkyně předběžně uplatnila svůj nárok na přiměřené zadostiučinění ve výši 687 500 Kč z titulu nezákonného rozhodnutí o vzetí žalobkyně do vazby, u žalovaného dne 21.3.2020, kdy k projednání žádosti žalobkyně došlo dne 16.10.2020, přičemž žalovaný konstatoval, že v trestním řízení vedeném u Okresního soudu Plzeň – jih pod sp. zn. 16 T 169/2018 bylo vydáno nezákonné rozhodnutí ve smyslu § 9 odškodňovacího zákona a z tohoto titulu byla žalobkyni přiznána na nemajetkové újmě částka ve výši 342 000 Kč. Dále není mezi účastníky řízení sporné, že proti žalobkyni bylo zahájeno trestní stíhání na základě usnesení Policie ČR ze dne 30.5.2018 pro spáchání zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy podle § 283 odst. 1,2 písm. a), b), c) trestního zákoníku. Žalobkyně byla následně vzata do vazby dne 1.6.2018 se započtením od 29.5.2018. Následně došlo k podání obžaloby k Okresnímu soudu Plzeň – jih, který rozsudkem ze dne 12.6.2019 čj. 16 T 169/2018-1472 zprostil žalobkyni obžaloby podle § 226 písm. c) trestního řádu. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 23.9.2019. Současně v tomto rozhodnutí bylo rozhodnuto o propuštění žalobkyně z vazby na svobodu. Také je mezi účastníky řízení nesporné období, kdy žalobkyně vykonala vazbu - od 29.5.2018 do 12.6.2019. 4. Soud provedl dokazování rodným listem ze dne [datum], cestovním pasem – [jméno] [jméno] [celé jméno žalobkyně], osvědčením o státním občanství České republiky ze dne 31.10.2016 - [jméno] [jméno] [celé jméno žalobkyně], poukazem na vyšetření ze dne 18.12.2019, ambulantní zprávou ze dne 19.12.2019, rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 9.4.2021, čj. 0 P 220/2018-222. Z těchto listinných důkazů má soud za prokázané, že žalobkyně je matkou tří nezletilých dětí – [celé jméno žalobkyně], [datum narození], [jméno] [celé jméno žalobkyně], [datum narození] a [jméno] [jméno] [celé jméno žalobkyně], [datum narození]. Rozsudkem Okr