CS · EN DE FR brzy

28 C 130/2020-100 — Obvodní soud pro Prahu 2

ECLI: ECLI:CZ:OSPH02:2021:28.C.130.2020.4
Datum: 2021-10-21
Předmět: o zaplacení 211 250 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 11 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 9 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 1 z. č. 82/1998 Sb.", "
["nemajetková újma""odpovědnost státu za škodu""peněžité plnění""zadostiučinění / satisfakce"]
O co šlo: o zaplacení 211 250 Kč s příslušenstvím (["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 11 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 9 vyhl. č. 1)
1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení v záhlaví uvedené částky představující nárok na přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu v důsledku nepřiměřené délky soudního řízení vedeného u Okresního soudu v Děčíně pod sp. zn. 24 T 283/2012. Žalobce uvedl, že toto řízení bylo zahájeno dne 9.11.2012 u Okresního soudu v Děčíně, přičemž žalobce v řízení vystupoval jako obviněný ze spáchání trestného činu podvodu podle § 250 odst. 1, 3 písm. b) trestního zákoníku. Řízení pak bylo pravomocně ukončeno na základě rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 16.6.2020, kdy tento soud ve svém usnesení upozornil na časovou prodlevu od posledního hlavního líčení a tím implicitně i na značnou délku soudního řízení. Podle názoru žalobce tak délka vedeného řízení byla zcela zjevně nepřiměřená, přičemž rozhodnutí soudu I. stupně bylo vydáno po více jak čtyř letech od zahájení řízení a trpělo závažnými vadami, jak v oblasti procesního postupu, tak v oblasti dokazování a zjištění skutkového stavu věci. Žalobce se na délce řízení žádným způsobem nepodílel a postup soudu I. stupně byl v předmětném řízení nesprávný a neefektivní, jak ostatně konstatoval i soud odvolací. Význam předmětu řízení pro žalobce bylo vyšší, neboť dlouhotrvající trestní řízení má obecně nesporné dopady do psychiky a osobního života poškozeného. Žalobce tak vyšel z částky 30 000 Kč za rok trvání řízení, resp. z částky 20 000 Kč za rok trvání řízení, navýšené o 50 %. Žalobce svůj nárok na přiměřené zadostiučinění předběžně uplatnil u žalovaného dne 13.1.2020. 2. Žalovaný ve svém vyjádření nesporoval, že u něj žalobce předběžně uplatnil nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění ve výši 185 000 Kč za nemajetkovou újmu v důsledku nepřiměřené délky soudního řízení vedeného u Okresního soudu v Děčíně pod sp. zn. 24 T 283/2012 dne 13.1.2020. Jelikož žalovanému nebyl zapůjčen předmětný soudní spis, vycházel žalovaný pouze z dostupných informací. Žalovaný uvedl, že trestní řízení bylo proti žalobci zahájeno dne 24.5.2012 a dne 16.6.2020 byl ve věci vyhlášen rozsudek, kterým byl žalobce uznán vinným z trestného činu, pro který byl stíhán a současně týž den bylo vyhlášeno usnesení, kterým došlo k podmíněnému zastavení trestního stíhání. Řízení tak trvalo celkem osm let a dva měsíce a bylo projednáváno na dvou stupních soudní soustavy. Soud I. stupně ve věci rozhodl dvakrát, odvolací soud jednou. Podle názoru žalovaného pak úkony ve věci byly prováděny v přiměřených lhůtách a nedošlo k neodůvodněným prodlevám. Podle názoru žalovaného tak nedošlo k porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě, neboť uvedená délka řízení byla ještě přiměřená. V souladu s judikaturou Nejvyššího sodu je třeba přihlédnout k tomu, že se odškodnění domáhá pachatel trestného činu právě za délku řízení, v němž byl shledán vinným, popřípadě mu byl i uložen trest, tedy jedná se o skutečnost, ke které je třeba v rámci odškodnění, přihlédnout. Je třeba uzavřít, že pachatel trestného činu v řízení, v němž byl shledán vinným, si trestní stíhání zavinil sám, tedy takovéto řízení nemohlo v jeho osobní sféře vyvolat žádnou citelnou újmu. Pokud v daném trestním řízení žalobce sám uznal spáchání trestného činu, když bylo rozhodnuto o podmíněném zastavení trestního stíhání, nastává tedy okolnost, která vyvrací vznik nemajetkové újmy u žalobce. 3. Mezi účastníky řízení nebyla sporná skutečnost, že předběžně žalobce svůj nárok na přiměřené zadostiučinění ve výši 211 250 Kč za nemajetkovou újmu, která mu měla vzniknout v souvislosti s nesprávným úředním postupem v řízení vedeném u Okresního soudu v Děčíně pod sp. zn. 24 T 283/2012, předběžně uplatnil u žalovaného dne 13.1.2020. Žalovaný po projednání této žádosti dospěl k závěru, že k nepřiměřené délce uvedeného trestního řízení nedošlo. 4. Jelikož žalobce a žalovaný souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, postupoval soud podle ustanovení § 115a o.s.ř. 5. Soud provedl dokazování spisem Okresního soudu v Děčíně sp. zn. 24 T 283/2012. Z tohoto spisu se podává, že usnesením ze dne 24.4.2012 bylo proti žalobci zahájeno trestní stíhání. Společně s žalobcem byly trestně stíhány ještě další tři osoby. Toto usnesení bylo žalobci doručeno dne 3.7.2012. Proti usnesení podali obvinění dne 24.5.2012 (mezi nimi i žalobce) stížnost. O této stížnosti bylo rozhodnuto usnesením Okresního státního zastupitelství v Děčíně ze dne 24.5.2012, ze dne 11.6.2012 (žalobce). Následně dne 12.6.2012, dne 24.9.2012, dne 8.6.2012, dne 21.8.2012 probíhaly výslechy obviněných. Opatřením ze dne 16.2.2012 byl ve věci ustanoven znalec z oboru strojírenství, odvětví autoopravárenství. Znalecký posudek byl Policii ČR předložen dne 29.2.2012. Poté dne 16.2.2012 byl ve věci vyslechnut obviněný [jméno] [příjmení], následně dne 6.1.2012, dne 20.1.2012 a dne 14.2.2012 svědci. Další svědci vypovídali v srpnu 2012, dubnu 2012. V září 2012 vyžadovala PČR posudky z bydlišť obviněných – zpráva o pověsti, opisy z rejstříku trestů. Dne 26.9.2012 a dne 27.9.2012 si obvinění prostudovali spis před podáním obžaloby. Dne 4.10.2012 byl k Okresnímu státnímu zastupitelství Děčín podán návrh na podání obžaloby. Obžaloba byla k Okresnímu soudu v Děčíně podána dne 9.11.2012. Pokynem soudce ze dne 8.2.2013 bylo nařízeno hlavní líčení ve dnech 5.9.2013, 12.9.2013 a 19.9.2013. Přípisem ze dne 25.2.2013 požádal obžalovaný [příjmení] o odročení hlavního líčení. Hlavní líčení bylo odročeno na den 12.11.2013, 19.11.2013 a 26.11.2013. Dne 12.11.2013 se konalo hlavní líčení, při kterém byl vyslechnut žalobce. Při hlavním líčení konaném dne 19.11.2013 byli vyslechnuti svědci a při hlavním líčení konaném dne 26.11.2013 byl vyslechnut obžalovaný [příjmení] a další svědek. Hlavní líčení bylo odročeno z důvodu předvolání dalších obžalovaných a svědků, kteří se nedostavili na den 1.4.2014, 3.4.2014, 8.4.2014 a 29.4.2014. Dne 1.4.2014 byl při hlavním líčení vyslechnut obžalovaný [příjmení], obžalovaná [příjmení] a svědci. Z hlavního líčení nařízeného na den 4.4.2014 se omluvili volaní svědci a rovněž jeden z obhájců obžalovaných. Hlavní líčení proto bylo odročeno na den 29.4.2014, 7.10.2014, 14.10.2014 a 21.10.2014. K hlavnímu líčení nařízeném na den 29.4.2014 se opět omluvili svědci a z tohoto důvodu bylo jednání odročeno na den 7.10.2014. Při hlavním líčení konaném dne 7.10.2014 byl vyslechnut svědek a hlavní líčení bylo odročeno z důvodu předvolání dalších svědků na den 21.10.2014. Z hlavního líčení nařízeného na den 21.10.2014 se opět někteří svědci omluvili. Z protokolu o hlavním líčení ze dne 2.4.2015 se podává, že hlavní líčení bylo odročeno na pokyn soudce z důvodu žádosti obžalovaného ze dne 2.4.2015 na den 12.5.2015. Z důvodu omluvy obžalovaného [příjmení], tak svědků bylo hlavní líčení nařízené na den 12.5.2015 odvoláno. Pokynem soudce ze dne 15.9.2015 bylo nařízeno hlavní líčení na den 12.11.2015. Z hlavního líčení nařízeného na den 12.11.2015 se omluvil obžalovaný [příjmení]. Ze spisu se nepodává, že by se toto hlavní líčení konalo. Pokynem soudce ze dne 12.11.2015 bylo nařízeno hlavní líčení na den 16.2.2016 Hlavní líčení nařízené na den 16.2.2016 bylo odročeno za účelem opětovného předvolání obžalovaného [příjmení] na den 3.5.2016, 9.6.2016 a 23.6.2016 Hlavní líčení nařízené na den 3.5.2016 se nekonalo, avšak ve spise není de uveden důvod. Při hlavním líčení konaném dne 9.6.2016 bylo provedeno dokazování listinami, byl vyslechnut svědek a hlavní líčení bylo odročeno na den 27.9.2016, 27.10.2016, 22.11.2016 a 15.12.2016. Při hlavním líčení konaném dne 27.9.2016 byly zopakovány dosavadní výsledky dokazování a hlavní líčení bylo odročeno na den 27.10.2016 za účelem opětovného předvolání svědků. Při hlavním líčení konaném dne 22.11.2016 byli vyslechnuti svědci a hlavní líčení bylo odročeno za účelem opětovného předvolání svědka [příjmení] na den 15.12.2016. Následně se soud pokoušel o předvedení svědka [příjmení], kdy bylo Policií ČR sděleno, že tento se nachází v zahraničí. Při hlavním líčení konaném dne 15.12.2016 byl vyslechnut svědek [příjmení], bylo provedeno dokazování listinami a hlavní líčení za účelem dalšího dokazování bylo odročeno na den 26.1.2017 a 7.3.2017. Při hlavním líčení konaném dne 26.1.2017 bylo provedeno dokazování listinami a hlavní líčení bylo odročeno za účelem vyžádání si spisu Okresního soudu v Děčíně sp. zn. 19 C 433/2015 na den 7.3.2017. Při hlavním líčení konaném dne 7.3.2017 bylo doplněno dokazování listinami a hlavní líčení bylo odročeno za účelem vyhlášení rozsudku na den 28.2017. Při tomto hlavním líčení byl vyhlášen rozsudek ve věci samé. Proti tomuto rozsudku podali obžalovaní odvolání dne 13.6.2017, dne 27.6.2017, které následně odůvodnili dne 12.7.2017 a podáním ze dne 11.9.2017 (žalobce) po výzvě soudu ze dne 28.8.2017. Věc byla předložena Krajskému soudu v Ústí nad Labem dne 8.11.2017. Pokynem předsedy odvolacího senátu ze dne 26.3.2018 bylo nařízeno veřejné zasedání na den 24.4.2018. Pokynem soudce ze dne 23.4.2018 bylo veřejné zased

Citovaná ustanovení

§ 250 (40/2009 Sb.)§ 1 (82/1998 Sb.)§ 31a (82/1998 Sb.)§ 115a (99/1963 Sb.)§ 142 (99/1963 Sb.)§ 160 (99/1963 Sb.)
DomůŽivotní situacePrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.