31 C 11/2019-363 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhal po žalované náhrady škody ve výši 6 080 000 Kč s tím, že proti žalobci bylo usnesením orgánu Policie ČR, Krajského ředitelství policie kraje Vysočina, SKPV, odbor hospodářské kriminality, z [datum], č. j.: KRPJ [číslo] 2011 [číslo] zahájeno trestní stíhání pro trestný čin zneužití informace v obchodním styku dle ust. § 255 odst. 2, 4 trestního zákoníku. V průběhu přípravného řízení došlo k překvalifikaci trestného činu na přečin zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle ust. § 254 odst. 1 aliena 2 trestního zákoníku, a to konkrétně upozorněním Policie ČR z [datum]. Obžaloba Okresního státního zastupitelství ve [obec] byla z [datum] sp. zn. Zt 171 2013 pro skutek, že jako jednatel společnosti [právnická osoba], kde byl jednatelem od [datum] do [datum] a zároveň jako jednatel a společník ve [právnická osoba] export-import, spol. s r.o. uzavřel za obě tyto společnosti dne [datum] ve [obec] smlouvu o postoupení pohledávky podle ust. § 524 o. z., na jejímž základě postoupil pohledávku společnosti [právnická osoba] v celkové výši 23 758 553 Kč včetně příslušenství za Státním zemědělským intervenčním fondem, která vznikla z titulu nesplnění závazku k úhradě subvence při vývozu výrobku z kravského mléka v roce 2002 a 2003 na základě smlouvy [číslo] o poskytnutí subvence při vývozu kravského mléka v roce 2002 a smlouvy [číslo] o poskytnutí subvence při vývozu kravského mléka v roce 2003 ve prospěch [právnická osoba] export-import, spol. s r.o. za částku 11 829 776,50 Kč, se splatností ceny za postoupení pohledávky 90 měsíců, přičemž v rozporu s § 7 odst. 1 a § 8 odst. 3 zák. č. 563/1991 Sb., o účetnictví, nezaúčtoval ani nepředal k zaúčtování uvedenou smlouvu o postoupení pohledávek v době od [datum] přinejmenším do [datum], kdy tuto smlouvu o postoupení pohledávky předal k zaevidování do účetnictví společnosti [právnická osoba] a dne [datum] za [právnická osoba] export-import, spol. s r.o. provedl jednostranné započtení postoupené pohledávky, ačkoliv věděl, že mezi společností [právnická osoba] a Státním zemědělským intervenčním fondem je mimo jiné před Obvodním soudem pro Prahu 1 vedeno pod sp. zn. 21 C 97/2004 občanské soudní řízení, ve kterém [právnická osoba] jako žalobce se domáhá vůči Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu, jako žalovanému, uložení povinnosti zaplatit shora uvedenou postoupenou pohledávku, čímž svému dlužníkovu Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu zmařil možnost zjistit stav majetku společnosti [právnická osoba] a v probíhajícím soudním sporu uplatnil námitku nedostatku aktivní legitimace, kdy v souvislosti s očekávaným výsledkem tohoto sporu uhradil Státní zemědělský intervenční fond společnosti [právnická osoba] dne [datum] částku 21 622 856 Kč, ve kterém byl spatřován přečin zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 254 odst. 1 alinea 2 trestního zákoníku. Usnesením Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou, č. j.: 2 T 153/2013-1066 z 16. 5. 2014 bylo z důvodu ust. § 172 odst. 1 písm. b) trestní řízení zastaveno. Ke stížnosti státního zástupce Krajský soud v Brně svým usnesením sp. zn. 4 To 262/2014 z 26. 8. 2014 toto usnesení zrušil a soudu I. stupně uložil, aby věc znovu jednal a rozhodl. Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl odsuzujícím rozsudkem, č. j.: 2 T 153/2013-1125 z 25. 11. 2014, kterým žalobce uznal vinným přečinem zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 254 odst. 1 aliena 2 trestního zákoníku a uložil mu peněžitý trest ve výši 30 000 Kč za současného stanovení náhradního trestu na 3 měsíce. K odvolání žalobce byl usnesením Krajského soudu v Brně, č. j.: 4 To 49/2015-1152 z 12. 5. 2015 zrušen a věc vrácena soudu I. stupně s tím, aby bylo dokazování doplněno. Soud I. stupně rozhodl rozsudkem z 8. 12. 2015, č. j.: 2 T 153/2013-1333, uznal žalobce vinným přečinem zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění, opět mu uložil stejný trest. Tento rozsudek byl zrušen usnesením Krajského soudu v Brně z 22. 3. 2016, sp. zn. 4 To 28/2016, a to podle § 258 odst. 1 písm. a) trestního řádu z důvodu porušení procesních předpisů. Další odsuzující rozsudek byl vydán dne [datum] soudem I. stupně, č. j. 2 T 153/2013-1377, kterým byl žalobce opět uznán vinným přečinem zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění, uložen stejný trest. Rozsudkem odvolacího soudu, Krajského soudu v Brně č. j.: 4 To 211/2016-1423 z 29. 11. 2016 byl žalobce nakonec zproštěn obžaloby. Z konečného rozsudku ve věci se podává, že:„ ..pokud jde o subjektivní stránku, je trestný čin dle § 254 trestným činem úmyslným. Žalobce trval na tom, že nevěděl, že by se měla smlouva o postoupení pohledávky účtovat, byl přesvědčen o tom, že o obsahu smlouvy o postoupení pohledávky se účtovat v daném případě nemělo a postačovalo ji uvést v tzv. podrozvahové evidenci. I když se skutek stal, není trestným činem, neboť nebyly naplněny všechny zákonné znaky skutkové podstaty trestného činu.“ Žalobce uvedl, že mu v důsledku nedůvodného trestního stíhání byla způsobena škoda spočívající ve snížení hodnoty jeho jmění, konkrétně došlo ke snížení hodnoty [právnická osoba] [anonymizováno] spol. s.r.o. (dále jen„ [anonymizováno]“), kde je jediným vlastníkem a zároveň vykonává i funkci jediného jednatele. K žalobě přiložil znalecký posudek [právnická osoba] ze [datum] [číslo] 2017 (dále jen„ znalecký posudek“), jenž vyčíslil, že nedůvodným trestním stíháním žalobce došlo ke snížení hodnoty jeho obchodního majetku o 6 080 000 Kč. Poukázal, že podniká v mlékárenském průmyslu, když jeho společnost je velkoobchodním zprostředkovatelem na trhu s mlékem a mlékárenskými výrobky. Od roku 2012 do roku 2017 byl její obchodní model založen na čtyřech platformách nepřímé velkoobchodní dodávky polotvrdých sýrů do obchodních řetězců v ČR, export a import surového mléka a smetany, přímé velkoobchodní dodávky BIO výrobků do obchodních řetězců v ČR, export sýrů první a druhé jakosti do EU a ostatních zemí. Tato činnost byla uskutečňována na specifickém, relativně malém trhu, který je tvořen zástupci jednotlivých subjektů z prvovýroby mléka, zpracovatelského průmyslu a z odběratelské sféry. Zdůraznil, že jakákoliv podnikatelská aktivita na takovém trhu vyžaduje pozitivní osobní, ale i obchodní vztahy a je nepochybné, že proniknuvší informace o trestním stíhání žalobce negativně postihlo úroveň takových vztahů, a tím i automaticky došlo k nedobrovolné eliminaci podnikatelských aktivit žalobce. 2. Předmětem ocenění přitom byl 100% podíl žalobce na [právnická osoba], resp. její tržní hodnota. Sledovaným obdobím bylo období od [datum] do [datum], přičemž toto období je dále rozděleno na dva časové úseky, a to od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum], což je odůvodněno tím, že dne [datum] došlo k překvalifikování skutku na méně závažný trestný čin. Dle znaleckého posudku je možné způsobenou škodu v obecné rovině specifikovat na několika úrovních. Jednak jako pokles důvěry v očích obchodních partnerů vlivem informace o zahájení trestního stíhání vůči žalobci („ reputace“), jednak nemožnost věnovat se plně výkonu funkce jednatele vlivem psychického stresu žalobce („ realizace běžných podnikatelských aktivit“) a konečně žalobce byl ohrožena nepodmíněným trestem odnětí svobody, který reálně ztěžoval jakékoliv strategické plánování, přípravu a realizaci nových projektů („ příprava a realizace nových projektů“). Přitom znalecké zkoumání vycházelo ze dvou scénářů – reálného scénáře a alternativního scénáře. Reálným scénářem je určena hodnota [právnická osoba] podle jejího reálného vývoje v celém sledovaném období. Alternativní scénář vychází z předpokladu, že pokud by nedošlo k zahájení trestního stíhání žalobce, resp. zejména by nedošlo k obvinění ze spáchání trestného činu dle § 255 odst. 2, odst. 4 tr. zákoníku, tak by se hospodaření [anonymizováno] mohlo již od [datum] vyvíjet, jak se ve skutečnosti vyvíjelo až od roku 2013 po překvalifikování trestného činu. Současně akcentoval, že situace v národním hospodářství a na mlékárenském trhu byla v roce 2012 a 2013 zcela identická. Ke stanovení tržní hodnoty [anonymizováno] byla použita metoda kapitalizovaných čistých výnosů. Při určení tržní hodnoty v reálném scénáři byl majetek [anonymizováno] rozdělen na neprovozní a provozně nutný. Hodnota neprovozního majetku byla určena ve výši 9 974 000 Kč. Následně pomocí dílčích výpočtů bylo znaleckým zkoumání zjištěno, že netto hodnota provozní části [anonymizováno] v reálném scénáři k rozhodnému dni byla 14 028 000 Kč. Součtem netto hodnoty provozní části a hodnoty neprovozního majetku byla zjištěna tržní hodnota [právnická osoba], jež činila po zaokrouhlení 24 002 000 Kč, tedy tržní hodnota 100 % podílu [anonymizováno] byla také 24 002 000 Kč. Alternativní scénář byl při znaleckém zkoumání časově vymezen od [datum] do [datum] z důvodu dostupnosti hospodářských výsledků jedenkrát za rok. Pokud jde o rok 2017, zde byly veličiny z výkazu zisku a ztrát za prvních 8 měsíců lineárně extrapolovány až do [da