37 C 57/2021-18 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se ve své žalobě domáhala na žalovaném zaplacení částky 6 199 Kč s přísl. z důvodu, že žalovaný, kterému žalobkyně na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny č. [spisová značka] dodávala elektřinu, nezaplatil fakturou [číslo] (se splatností dne 2. 4. 2020) a fakturou [číslo] (se splatností dne 15. 2. 2021) celý vyúčtovaný nedoplatek v celkové výši 11 996 Kč za spotřebovanou elektřinu v období od 13. 3. 2019 do 29. 7. 2020, když žalovaný uhradil žalobkyni pouze částku ve výši 5 797 Kč. Zbylou dlužnou částku v žalované výši žalovaný do dnešního dne přes opakované upomínání nezaplatil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač k tomu byl řádně vyzván. 3. Protože oba účastníci souhlasili s rozhodnutím bez jednání (u žalovaného soud souhlas předpokládal postupem podle § 101 odst. 4 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jako „o.s.ř.“), neboť se k výzvě soudu ohledně souhlasu s rozhodnutím věci bez jednání nevyjádřil), postupem podle § 115a o.s.ř. soud věc rozhodl, aniž by nařizoval jednání. 4. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny č. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] soud zjistil, že se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo], byt, 6. patro a žalovaný se zavázal platit žalobkyni měsíčně zálohy na cenu spotřebovaného plynu a její vyúčtování dle faktury. Z faktury [číslo] ze dne 16. 3. 2020 soud zjistil, že žalovanému byl za spotřebovanou elektřinu v období od 13. 3. 2019 do 13. 3. 2020 účtován nedoplatek ve výši 5 151 Kč (10 948 Kč – 5 797 Kč) se splatností 2. 4. 2020. Z faktury [číslo] ze dne 29. 1. 2021 soud zjistil, že žalovanému byl za spotřebovanou elektřinu v období od 13. 3. 2020 do 29. 7. 2020 účtován nedoplatek ve výši 1 048 Kč se splatností 15. 2. 2021. Z výzvy ze dne 23. 4. 2021 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu za spotřebu elektřiny za uvedené období v předmětné výši a upozornila ho na možnost soudního vymáhání dluhu. 5. Podle § 50 zák. č. 458/2000 Sb., energetického zákona, smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje obchodník s elektřinou nebo výrobce elektřiny dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. Podle § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá výše úroků z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 6. Na základě předložených listin a zhodnocení listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žalovaný nesplnil svou povinnost vyplývající mu z platně uzavřené smlouvy o dodávce elektřiny ze dne 23. 6. 2014 zaplatit za žalobkyní dodanou a jím spotřebovanou elektřinu v období od 13. 3. 2019 do 29. 7. 2020 nedoplatek její ceny ve výši 6 199 Kč, a proto soud žalobě jako důvodné vyhověl a přiznal žalobkyni i úroky z prodlení ode dne následujícího po splatnosti poslední faktury. 7. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. l o.s.ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Výši nákladů plně úspěšného žalobce soud určil jako náhradu zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a náhradu podle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za dva úkony (výzva k plnění, podání žaloby) po 300 Kč, tj. celkem 1 000 Kč.