42 C 161/2017-643 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se domáhala původně po první žalované ([země] [anonymizováno] [stát. instituce]), druhé žalované (Mgr. [jméno] [příjmení], soudní exekutorce, Exekutorský úřad pro [anonymizováno], [PSČ] [obec a číslo]) a třetímu žalovanému (JUDr. [jméno] [příjmení], soudnímu exekutorovi, [exekutorský úřad] [anonymizováno] [část Prahy], [PSČ] [obec a číslo]) poskytnutí peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu a náhradu majetkové újmy, vzniklé provedením samotné exekuce [exekutorský úřad] [anonymizováno] [část Prahy], [obec a číslo], [PSČ] vedeném nejdříve JUDr. [jméno] [příjmení] a následně Mgr. [jméno] [příjmení] a nezákonným postupem [anonymizováno 5 slov]. Usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] jmenovaný soud schválil smír, kterým se vypořádalo podílové spoluvlastnictví účastníků mezi současnou žalobkyní a druhým spoluvlastníkem [jméno] [příjmení] tak, že žalobkyně se stala výlučným vlastníkem nemovitostí p. [číslo] p. [číslo] budovy [číslo] v k. ú. [obec] [část obce] a současně byla povinna zaplatit oprávněnému částku 384.730 Kč do 3 dnů od právní moci uvedeného usnesení. Usnesení o schválení smíru bylo žalobkyni doručeno dne [osobní údaje žalobkyně] 2015. Doložka právní moci byla vyznačena [anonymizována dvě slova] až o rok později [osobní údaje žalobkyně] 2016, zpětně ke dni 24. 2. 2010 po opakovaných urgencích žalobkyně. Okresní soud zaslal katastru nemovitostí pouze oznámení o podání návrhu na zrušení usnesení o smíru dne 13.1.2011. Až do roku 2011 žalobkyně fakticky nemovitost nevlastnila a nemohla s ní nakládat a nemohla být zapsána do katastru nemovitostí. Oprávněný [příjmení] [příjmení] se z předmětných nemovitostí nevystěhoval, výlučně je dále neoprávněně užíval a nemovitosti nepředal žalobkyni. Tato skutečnost způsobila a vyústila v několik dalších soudních jednání u [anonymizována dvě slova], kdy se musela žalobkyně domáhat vydání bezdůvodného obohacení na oprávněném z exekuce, neboť předmětné nemovitosti užíval bezdůvodně až do srpna 2011. Celková dlužná částka oprávněného z exekuce za bezdůvodné obohacení na úkor žalobkyně převýšila částku 384.730 Kč, která byla předmětem exekučního řízení. Došlo k pochybení soudu jednak v rovině procesně právní a špatného posouzení a vyhodnocení sutkové podstaty věci samotného smíru, kdy soudce by měl usměrnit a poučit o možných důsledcích uzavřeného smíru a současně realizovaným smírem eliminovat každé další možné soudní spory vztahující se k dané věci. Usnesením Okresní soud ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] pověřil soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení] exekutorský úřad, pro [obec a číslo], [ulice a číslo] k vedení exekučního řízení na majetek žalobkyně za účelem vymožení peněžité povinnosti ve výši 384 730 Kč, k uspokojení pohledávky oprávněného, nákladů exekuce a nákladů oprávněného. Tato exekuce byla následně postoupena rozhodnutím ministerstva spravedlnosti ze dne 14. 5.2013 Mgr. [jméno] [příjmení], s účinností od 15. 6. 2013. Postoupení exekuce Mgr. [jméno] [příjmení] nemá oporu v zákoně a došlo k nezákonnému postupu a k výměně obou exekutorů. K této skutečnosti se nemohla žalobkyně ani vyjádřit. Lze pak současně poukázat na to, že v soudním spise je uložen návrh na exekuci podaný právním zástupcem oprávněného ze dne 18.1.2011 (JUDr. [anonymizováno]), který je pouhým cárem papíru a nemá náležitosti exekučního návrhu podle § 38 exekučního řádu, kdy žalobkyně ještě nebyla v katastru nemovitostí vyznačena jako vlastník předmětných nemovitostí. Nemovitosti, které byly předmětem podílového vypořádání a uzavřeného smíru ze dne 1. 2010 byly zatíženy hypotečním úvěrem, kdy povinnost ho splácet byla vázána na oprávněného z exekuce jako obligačního dlužníka. Otázka převedení této povinnosti nebyla Okresním soudem v rámci smíru řešena, přesto že, na to byl soud výslovně několikrát upozorněn. Oprávněný z exekuce následně přestal hypotéku platit a odmítal ji převést na žalobkyni. Bez souhlasu oprávněného nemohla žalobkyně dluh převzít. Hypoteční banka, jako zástavní věřitel, odmítala poskytnou žalobkyni relevantní informace o výši dluhu a pobytu oprávněného. V konečné podobě pak dne 3. 6. 2013 zástavní věřitel [právnická osoba], se sídlem [ulice a číslo], [obec a číslo] se domáhal nařízení soudního prodeje zástavy, a to nemovitostí, které byly předmětem výše uvedeného smíru. Z důvodů, že obligační dlužník ([jméno] [anonymizováno] z exekuce) neplatil smluvené splátky na hypoteční úvěr, vznikl dluh a byl nařízen soudní prodej předmětných nemovitostí rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací]. Veškerý majetek žalobkyně byl již od roku 2013 pod exekucí a nemohla požadované splátky zaplatit i z důvodů, že byla nucena vyživovat sebe a své nezletilé dítě. Již v roce 2014 žádal soudní exekutorku Mgr. [příjmení] právní zástupce žalobkyně i písemně sama o zpeněžení výše uvedených nemovitostí, aby mohla zaplatit dluh. Snaha domluvit se s bankou v této době, kdy banka odmítala poskytnout relevantní informace o stavu pohledávky a o obligatorním dlužníkovi a jeho adrese bylo třeba nakonec řešit formou stížností prostřednictvím právních zástupců žalobkyně. V rámci exekučního řízení žalobkyně několikrát podávala návrh na zastavení exekuce z důvodů, že existovaly pohledávky žalobkyně vůči oprávněnému z exekuce, jejichž existence byla potvrzena pravomocnými rozhodnutími Okresního soudu [okres] č. j [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ze dne [anonymizováno] [číslo], č. j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] a [spisová značka] další pohledávky, které měla žalobkyně vůči oprávněnému ve výši 858.522 Kč. Vzájemné započtení pohledávek bylo provedeno kompenzačním úkonem žalobkyně vůči právnímu zástupci oprávněného [příjmení] [jméno] ze dne 10. 1.2011 ve výši 279.331 Kč. Oznámení bylo oprávněnému zasláno doporučenou zásilkou dne [osobní údaje žalobkyně] 2016, tedy po právní moci usnesení, na základě, kterého byla exekuce nařízena, ale před podáním návrhu na nařízení exekuce (v době, kdy byla právní moc předmětného usnesení o smíru vyznačena). Bez ohledu na tuto skutečnost podal oprávněný dne 18.1. 2011 návrh na exekuci v celé částce. Zbývající pohledávky žalobkyně ve výši 105.379 Kč vůči oprávněnému zanikly zápočtem s pohledávkami žalobkyně a vyplývající z nároku žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení za užívání nemovitostí žalobkyně v jejím výlučném vlastnictví oprávněným. Kompenzační úkon byl učiněn odvoláním žalobkyně ze dne 7. 2011 proti usnesení o nařízení exekuce č. j. [číslo jednací]. Podaným odvoláním žalobkyně oznámila, že pohledávka oprávněného zanikla. Zánik pohledávky oprávněného byl dále potvrzen návrhem na zastavení exekuce ze dne [osobní údaje žalobkyně] 2021. V době podání odvolání pohledávky žalobkyně vůči oprávněnému byly ve výši 187.500 Kč a odpovídající poplatek z prodlení a vznikly z nesplněné povinnosti k úhradě nájemného od února 2010 do května 2011 z neoprávněného užívání nemovitosti, která byla předmětem usnesení o smíru ze dne 20. 1. 2010 a převyšovaly pohledávku oprávněného, (tyto nároky byly žalobkyní přiznány rozhodnutím Okresního soudu). Stížnost podaná žalobkyní dne 24. 2. 2015 na [stát. instituce] a [exekutorský úřad] [anonymizováno] byla shledána jako důvodná a potvrdila existenci nezákonných průtahů v předmětném řízení. Z dopisu [stát. instituce] ze dne [datum] jasně vyplývá a potvrzuje závěr, že při exekuci č. j. [číslo jednací], bylo nejdříve nezákonně zastaveno řízení o odkladu exekuce JUDr. [příjmení] usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] a následně měla být exekuce zastavena nejméně dne 26. 3. 2013 na základě existujících podmínek. Přes výše uvedené rozhodla exekutorka [jméno] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [část Prahy] zastavení exekuce až za rok dne 13. 6. 2014 (nabylo právní moci 22. 7. 2014) a oznámení o skončení exekuce bylo odesláno až o rok později a to ke dni 10. 3. 2015, kdy exekuční řízení bylo ukončeno. Teprve od tohoto okamžiku mohlo dojít k oficiálnímu odblokování majetku žalobkyně a majetku, který byl ve spoluvlastnictví jejích rodičů. Předmětné jednání [exekutorský úřad] [anonymizováno] [část Prahy] žalobkyně za úmyslné poškozování svých zájmů a nerespektování principů hospodárnosti a rychlosti řízení. Žalobkyně již dne 14. 2. 2011 podávala návrh na zastavení exekuce, neboť prokazovala, že exekuce byla podána neoprávněně a nezákonně byl zatížen její majetek. Toto její tvrzení se fakticky prokázalo zdlouhavým soudním řízením až v roce 2014. Stejně tak již ode dne 14. 12. 2011 byly pohledávky žadatelky vůči oprávněnému vyšší, než jeho nárok a byly ve výši cca 800 000 Kč, a tudíž značně převyšovaly částku nařízené exekuce, a proto byl podán návrh na zastavení exekuce. Žalobkyně považuje za nezákonné i jednání soudního exekutora nejdříve JUDr. [příjmení] následně Mgr. [příjmení] [exekutorský úřad] [anonymizováno] [část Prahy] ohledem na to, že exekuce nebyla zastavena již v době, kdy zde