43 C 30/2021 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 2.3.2021 domáhá na žalované zaplacení shora uvedené částky s tím, že se jedná o nemajetkovou újmu způsobenou žalobkyni nepřiměřeně dlouhým řízením o návrhu žalobkyně na zvýšení výživného na nezletilé děti, které bylo vedeno zejména [název soudu] pod sp.zn. [spisová značka]. Návrhem ze dne 11.1.2016 se žalobkyně domáhala zvýšení výživného na své nezletilé děti [příjmení] [příjmení], [příjmení] [příjmení] a [jméno] [celé jméno žalobkyně]. Rozsudkem [název soudu] ze dne 20.11.2018, č.j. [číslo jednací] bylo rozhodnuto o zvýšení výživného. K odvolání žalobkyně i otce bylo rozhodnuto rozsudkem [název soudu] č.j. [číslo jednací], tak, že rozsudek [název soudu] č.j. [číslo jednací] se ve výrocích o zvýšeném výživném potvrzuje, ve výroku o nedoplatku na zvýšeném výživném se rozsudek změnil s ohledem na plynutí času v jeho výši. Rozsudek [název soudu] nabyl právní moci dne 14.7.2020. Řízení trvalo celkem 4 roky 6 měsíců a 3 dny. [název soudu] ve svém rozsudku č. j. [číslo jednací], v rozporu s § 471 odst. 2 z.z.ř.s. neuvedl, z jakého důvodu nebyla dodržena zákonná šestiměsíční lhůta k vydání rozhodnutí ve věci samé. K důvodům nestandardní délky řízení se nevyjádřil ani odvolací [název soudu] ve svém rozsudku č.j. [číslo jednací]. Soudy prvního ani druhého stupně tedy nijak neodůvodnily, z jakého důvodu celková délka řízení o návrhu žalobkyně na zvýšení výživného mnohonásobně přesáhla standardní délku řízení ve věcech péče soudu o nezletilé a činila více než 4,5 roku (z toho řízení do vydání rozsudku soudu prvního stupně téměř tři roky), ačkoli zákon předpokládá meritorní rozhodnutí ve lhůtě 6 měsíců od zahájení řízení. Soudní řízení probíhalo celkem před 2 instancemi soudní soustavy. Ve věci nebyly ze strany účastníků podávány žádné mimořádné opravné prostředky, ani řádné opravné prostředky proti procesním rozhodnutím vydávaným v průběhu řízení. Po skutkové stránce dosahovala věc ve srovnání s jinými řízení ve věcech péče soudu o nezletilé nestandardně nízké složitosti. Provedené dokazování se v zásadě omezilo na výslechy otce a žalobkyně a provedení listinných důkazů. Věc nevykazovala ani znaky mimořádné složitosti z hlediska právního posouzení. I po stránce procesní lze dle žalobkyně učinit jednoznačný závěr o nízké složitosti. Jedinou procesní„ komplikací“ bylo bydliště otce v zahraničí a s tím spojené opakované omluvy otce z nařízeného jednání soudu. Soudu prvního stupně lze dle žalobkyně vytknout, že v rozporu s požadavkem náležité péče a urychleného rozhodování nečinil ve věci po dobu téměř tří let adekvátní kroky k tomu, aby zajistil plynulý průběh řízení bez ohledu na to, že se otec nařízeným jednáním ve věci vyhýbal. Soud prvního stupně nařizoval jednotlivá jednání ve věci zpravidla s odstupem řady měsíců, bez dostatečného odůvodnění akceptoval omluvy otce z nařízených jednání, aniž by se snažil řádně zkoumat jejich důvodnost a nečinil ani žádné jiné aktivní kroky k urychlení řízení. K ustanovení opatrovníka otce z důvodu neznámého pobytu přistoupil až odvolací [název soudu] usnesením ze dne 16.4.2020, č. j. [číslo jednací], tedy po více než čtyřech letech od zahájení řízení, ačkoli důvody pro jeho ustanovení byly dány od samého počátku řízení. Délka řízení nebyla ani částečně vyvolána procesním postupem žalobkyně. Zvýšený význam řízení pro žalobkyni vyplývá zejména z povahy tohoto řízení, tak z dalších konkrétních okolností. Dne 12.11.2008 bylo rozvedeno manželství žalobkyně s americkým občanem [příjmení] [příjmení] [příjmení]. K témuž dni zaniklo jejich společné jmění manželů. To bylo vypořádáno rozsudkem [název soudu] ze dne 7.5.2014, č. j. [číslo jednací], ve spojení s rozsudkem [název soudu] ze dne 6.8.2015, č. j. [číslo jednací], ke dni 30.9.2015. Rozsudkem [název soudu] ze dne 21.12.2009, č. j. [číslo jednací], ve spojení s rozsudkem [název soudu] ze dne 13.10.2010, č. j. [číslo jednací], bylo stanoveno výživné pro nezletilé děti tak, že otci bylo uloženo přispívat na výživu nezletilého [příjmení] částkou 3 000 Kč měsíčně, na nezletilého [příjmení] částkou 2 500 Kč měsíčně a na nezletilou [jméno] částkou 2 000 Kč měsíčně. Otec dlouhodobě řádně neplnil svoji vyživovací povinnost k nezletilým dětem a dlužné výživné opakovaně hradil až po základě zahájení trestního stíhání pro trestný čin zanedbání povinné výživy. Namísto toho, aby otec řádně plnil vyživovací povinnost ke svým čtyřem nezletilým dětem, inicioval trestní stíhání žalobkyně, které se nakonec po téměř devíti letech ukázalo jako zcela nepodložené. Žalobkyně nejen, že musela zajistit osobní péči o čtyři nezletilé děti, ale též ve zcela zásadní míře zajišťovala rodinu i po stránce ekonomické, neboť otec nevykonával žádné zaměstnání a svoji vyživovací povinnost plnil vždy až za situace, kdy to bylo nezbytně nutné k tomu, aby se vyhnul odsouzení za spáchání trestného činu zanedbání povinné výživy. Jak žalobkyně uvedla ve svém návrhu ze dne 11.1.2016, od poslední soudní úpravy výživného se potřeby dětí podstatně změnily v souvislosti s jejich věkem, studiem, zájmovými činnostmi a zdravotním stavem. V této nepříznivé ekonomické situaci byla žalobkyně v důsledku nepřiměřené délky řízení udržována po dobu téměř pěti let. V posuzované věci pak spočívá nemajetková újma žalobkyně nejen v tom, že byla po nepřiměřeně dlouhou dobu udržována v nejistotě ohledně výsledku řízení, ale také v tom, že z důvodu své nepříznivé finanční situace nemohla plně realizovat své právo na rodičovskou péči (čl. 32 odst. 4 Listiny) a soukromý a rodinný život (čl. 8 odst. 1 Úmluvy). Žalobkyně považuje za adekvátní výši přiměřeného zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení částku 30 000 Kč za jeden rok řízení, přičemž za první dva roky částku poloviční. Žalobkyně nárok na zaplacení částky 105 000 Kč uplatnila u žalované dne 28.8.2020. Žalovaná o žádosti žalobkyně v zákonné lhůtě nerozhodla. 2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že žalobou uplatněný nárok neuznává. Učinila nesporným, že u ní žalobkyně uplatnila nárok dne 28.8.2020. Žalovaná sporuje existenci nesprávného úředního postupu i vznik nemajetkové újmy tak, jak je žalobkyní uplatňována v rámci podané žaloby. Řízení se dle žalované vyznačovalo určitým stupněm skutkové a především procesní složitosti, bylo potřeba dokazování listinami a výslechy. Posuzovaná věc byla procesně značně zatížena přeshraničním prvkem, a to národností, pobytem a procesním chováním otce, který je občanem [země]. V tomto směru docházelo k prodloužení řízení v důsledku komplikací s doručováním, opakovaných omluv otce, nutností překladů listin apod. Soudu ve výsledku nezbylo než otci ustanovit opatrovníka. Ve věci bylo rozhodováno soudy na dvou úrovních soudní soustavy. Délka řízení je tedy dle žalované z určité části způsobena procesní aktivitou účastníků, kdy k nápravě věcně či právně nesprávných rozhodnutí soudu jsou účastníkovi řízení zákonem poskytnuty prostředky k ochraně jeho práv, tedy opravné prostředky a mimořádné opravné prostředky, které má účastník ve stanovených lhůtách možnost využít, což mu pochopitelně nelze přičítat k tíži. Jestliže ovšem účastníkovi řízení nelze na jedné straně vyčítat, že na ochranu svých práv využívá procesní prostředky, které mu dává zákon k dispozici, na druhou stranu je zřejmé, že prodloužení řízení, ke kterému dojde v důsledku nutnosti se s těmito procesními prostředky vypořádat, nemůže jít na vrub státních orgánů. V postupu soudu nelze dle žalované shledat období bezdůvodné nečinnosti, výsledná délka ovlivněna zejména komplikacemi spojenými s přeshraničním prvkem řízení a postojem otce, proto ji lze hodnotit jako přiměřenou popsaným okolnostem. Zároveň je namístě konstatovat, že je především na samotných účastnících opatrovnického řízení, aby se snažili předmět řízení mezi sebou řešit spíše formou dohody a vzájemného si vycházení vstříc tak, aby zájem dítěte v daném případě nebyl ohrožen, neboť jsou to především rodiče nezletilých dětí, kteří mají výchovně působit na své nezletilé dítě a na otázkách ohledně výživy a výchovy se přednostně mají dohodnout a nikoli si dělat naschvály. Jedině tak může být zajištěno, aby život dítěte probíhal nekonfliktně, bez problémů a aby byl zajištěn jeho zdravý vývoj a jeho zájem. Jako podstatnou příčinu celkové délky řízení je třeba vidět zejména neochotu rodičů se dohodnout, nikoli nesprávný úřední postup soudu. V řízení nebylo dle žalované prokázáno, že by předmětné řízení bylo zatíženo průtahy, či jiným nesprávným úředním postupem. Žalovaná současně uvedla, že je toho názoru, že výše náhrady nemajetkové újmy, kterou žalobkyně požaduje, je nepřiměřená jak z hlediska zákonných kritérií, tak z hlediska rozhodovací praxe Evropského soudu pro lidská práva, a to obzvláště s přihlédnutím k okolnostem řízení tak, jak jsou popsány výše. 3. Z listinných důkazů přiložených k žalobě, k vyjádření žalované, z obsahu spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka] a z výslechu žalobkyně, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 4. Dne 1