45 C 127/2019-135 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se domáhal proti oběma žalovaný vydání rozsudku, kterým bude určeno, že prodej zástavy - nemovitých věcí ve výlučném vlastnictví žalobkyně, evidovaných v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem Zlínského kraje, katastrálním pracovištěm Holešov na [list vlastnictví] pro k.ú. a obec Komárno, v nedobrovolné veřejné dražbě nařízené na den 27.5.2019 v 12:00 hodin, prováděné žalovanou 1/ dle dražební vyhlášky č.j. 190527915N2019 ze dne 25.3.2019 na základě soudcovského zástavního práva zřízeného usnesením Okresního soudu v Kroměříži č.j. 10 E 1/2018-19 ze dne 19.4.2019 s právní mocí 22.5.2019, je nepřípustný. Dražební vyhlášku žalobce obdržel 8. 4. 2019, posledním dnem pro podání předmětné žaloby je den 9.5.2019. Dne 8.4.2019 žalobce obdržel dražební vyhlášku, označenou č.j. 190527915N2019 ze dne 25.3.2019 nařizující dražbu na den 27.5.2019 v 12:00 hodin na adrese [webová adresa] detail.htmlPid— [číslo] s ID dražby [číslo], prováděnou první žalovanou. Uvedená dražba je nařízena za účelem vymožení pohledávky 2.žalované jako postupitele pohledávky z titulu smlouvy o zápůjčce ze dne 27.2.2017, uzavřené mezi žalobcem jako vydlužitelem a [jméno] [příjmení], dat. [datum narození], bytem [adresa] (právním předchůdcem 2.žalované), jejímž předmětem bylo zapůjčení částky ve výši 56.000 Kč. Téhož dne byl sepsán notářský zápis se svolením k přímé vykonatelnosti NZ 121/ 2018, a to jménem JUDr. [jméno] [příjmení], notáře se sídlem v [obec]. Následně se žalobce ocitl v prodlení s úhradou pohledávky ohledně níž byl notářský zápis sepsán, věřitel poté svoji pohledávku z notářského zápisu postoupil 2. žalované, a ta podala k Okresnímu soudu v Kroměříži dne 19. 3. 2018 návrh na zřízení soudcovského zástavního práva na všech nemovitostech žalobce, kdy tomuto návrhu soud vyhověl a usnesením č.j. 10 E 1 / 2018 ze dne 19. 4. 2018 zřídil soudcovské zástavní právo na všech nemovitých věcech evidovaných na [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec], v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Zlínský kraj, katastrálním pracovištěm Holešov. Následně 2.žalovaná si u 1.žalované objednala k vymožení dluhu z notářského zápisu provedení nedobrovolné veřejné dražby na termín 10. 12. 2018. Žalobce začal jednat prostřednictvím svého tehdejšího právního zástupce s oběma žalovaným, přičemž 2. žalovaná od samého počátku, tedy počínaje svým dopisem ze dne 21.5.2018 požadovala po žalobci vyšší částku než vyplývala z notářského zápisu, konkrétně [číslo] Ivč. Žalobce oproti tomu písemně avizoval písemně že uhradí pohledávku z výše uvedeného notářského zápisu, tedy jistinu - dluh [číslo] Kč, dále jistinu – dluh 3 500 Kč dle článku prvního odst. 4 a dále příslušenství, tj. náklady výkonu rozhodnutí ve výši 4.375 Kč a dále zákonný úrok z prodlení s úhradou jistiny, kdy takto předběžně žalobce stanovil částku ve výši [číslo] Kč a svoji nastávající platbu jednoznačně identifikoval na úhradu dluhu z notářského zápisu a dále avizoval že jiný dluh vůči 2. žalované nemá. Takto žalobce provedl úhradu, nejprve částky [číslo] Kč dne 9. 11. 2018 a posléze částky 41 500 Kč dne 15. 11. 2018 přičemž dle jeho názoru provedením úhrady zanikl dluh z notářského zápisu úplným uhrazením včetně příslušenství. Žalobce připustil, že oproti tomu co uvedl ve svém dopise, poukázal platbu později, neboť peníze sháněl s obtížemi a platba tak byla uhrazena o čtyři resp. o jedenáct dnů později než bylo avizováno, ve dvou částkách jak je uvedeno výše a celková výše platby je vyšší, než bylo avizováno (avizováno [číslo] Kč oproti tomu uhrazeno [číslo]. Kč). Žalobce uhradil záměrně vyšší částku, neboť si byl vědom toho, že průběžné narůstá částka zákonného úroku z prodlení. Druhá žalovaná po přijetí uvedené platby byla toho názoru, že přijaté plnění se započítává na blíže neupřesněný jiný dluh žalobce vůči 2.žalované, 1.žalovaná se přesto rozhodla od provedení dražby upustit, a to na základě písemné výzvy žalobce. V návaznosti na upuštění od provedení dražby 1.žalovaná vyčíslila žalobci náklady na provedení dražby, které žalobce plně uhradil, neboť nařízení dražby bylo nesporně oprávněné, když dluh pro nějž dražba byla nařízena, byl uhrazen teprve po jejím nařízení. Z hlediska právní kvalifikace má žalobce zato, že dluh vtělený do notářského zápisu, zanikl úhradou částek 50.000 Kč a 41.500 Kč, kdy žalobce svůj dopis a v něm uvedené skutečnosti výslovně označil jako určeni úhrady ke konkrétnímu dluhu ve smyslu ustanovení § 1933 odst. 1 občanského zákoníku. Žalobce do okamžiku uskutečnění úhrady (a tedy vlastně do okamžiku přiřazení své platby ke konkrétnímu dluhu) si nebyl vědom existence jakéhokoli jiného dluhu vůči témuž subjektu, nikdy mu nebyl žádný jiný dluh ze strany 2. žalované ani ze strany jejího právního předchůdce vyúčtován, sdělen ani jakkoliv jinak oznámen. Z vágního sdělení 2. žalované lze dovodit pouze tolik, že se má jednat o smluvní pokutu, ta však žalobci nebyla nikdy vyúčtována. Lze uzavřít, že dluh vtělený do notářského zápisu byl beze zbytku uhrazen včetně příslušenství. Pro zaniknuvší dluh je provedení nedobrovolné dražby nepřípustné a za situace kdy o předchozí úhradě dluhu účastníci na straně žalované ví, se jedná na straně obou žalovaných o jednání, které se minimálně příčí dobrým mravům, pokud se nejedná o trestný čin. Žalobce popírá, že by ujednání o smluvní pokutě obsažené ve smlouvě o zápůjčce bylo platné, když namítá jeho neplatnost pro rozpor s dobrými mravy. Smluvní pokuta sjednaná ve výši 500 Kč denně za každý den prodlení ve vztahu k jistině zápůjčky 56.000 Kč se nepochybně příčí dobrým mravům, když za rok dosahuje částky 182.500 Kč, tedy 325 procent jistiny ročně. Dále žalobce poukazuje na to, že žalovaná 2) smluvní pokutu nikdy nevyčíslila vůči žalobci, nikdy mu nezaslala její vyúčtování, nikdy jej k její úhradě nevyzvala. Přesto došlo k nařízení druhé dražby. Jelikož však již dluh žalobce uhradil, jak je uvedeno výše, tuto dražbu považuje za neoprávněně nařízenou, tedy pro již neexistující dluh. Vzhledem k tomu, že všem procesním stranám je skutkový stav věci z proběhlé komunikaci a minulých událostí (t.j. nařízení a následné zrušení předchozí dražby), nezbývá v této situaci žalobci než se domáhat ochrany svých práv cestou žaloby na určení nepřípustnosti prodeje zástavy podle zákona o veřejných dražbách. 2. První žalovaná ve věci stručně uvedla, že uzavřela smlouvu o provedení dražby nedobrovolné, na základě podkladů a soudního rozhodnutí o zřízení soudcovského zástavního práva na nemovitých věcech v majetku pana [celé jméno žalobce], přičemž nechala zhotovit znalecký posudek a vydala dražební vyhlášku. Poté co byla podána žaloba, společnost [právnická osoba] upustila od vyhlášené dražby. K samotné pohledávce odkázala na bližší vyjádření 2.žalovaného jako navrhovatele uvedené dražby. 3. Druhá žalovaná ve svém vyjádření ve věci učinila nesporným, že dne 27.2.2018 žalobce s panem [jméno] [příjmení] uzavřel smlouvu o zápůjčce ve výši 56.000 Kč a téhož dne byl jménem JUDr. [jméno] [příjmení], notáře se sídlem v [obec], sepsán notářský zápis NZ 121/ 2018 o právním jednání žalobce se svolením k přímé vykonatelnosti. Žalobce se následně ocitl v prodlení s úhradou pohledávky, ohledně níž byl notářský zápis sepsán a na návrh 2. žalované / (jakožto právního nástupce původního věřitele) vydal Okresní soud v Kroměříží dne 19.4.2018 usnesení č.j. 10 E 1/2018-19, kterým podle zmiňovaného notářského zápisu nařídil výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitých věcech ve vlastnictví žalobce nacházejících se v k.ú. a obci [obec]. Dále učinila nesporným, že dne 9.11.2018 žalobce poukázal prostřednictvím poštovních poukázek ve prospěch jejího účtu částku ve výši 50.000 Kč a dne 15.11.2018 částku ve výši 41.500 Kč. Druhá žalovaná k uvedenému doplnila, že částku 50.000 Kč obdržela na svůj účet dne 13.11.2018 a částku [číslo] dne 19.11.2018. S názorem žalobce, že platbami, které od něj obdržela dne 13.11.2018 (50.000 Kč) a dne 19.11.2018 (41.500 Kč), zanikl v plném rozsahu dluh dle notářského zápisu NZ 121/ 2018, nesouhlasila. Když žalobce ve svém dopise avizoval úhradu celého dluhu s příslušenstvím nejpozději do 5.11.2018, přesně uvedl částku, kterou hodlá složit. Nedodržel však ani termín, ani avizovanou částku, což sám přiznává. Žalovaná tak nemohla nalézt shodu ani mezi výší obdržené částky a výší kterékoli části dluhu specifikované ve zmiňovaném dopisu. Obdržená platba rovněž postrádala jakýkoli bližší popis, což dokládá i žalobcem předkládaná poštovní poukázka ze dne 9.11.2018, kde rubrika„ Účel platby“ zůstala nevyplněna. V této souvislosti 2.žalovaná doplnila, že ani žalobce sám, ani jeho tehdejší právní zástupce, k zaslané platbě nic bližšího nesdělili a nesouhlasila s názorem dřívějšího právního zástupce žalobce, že určení účelu platby, které jeho právní zástupce provedl v dopisu ze dne 31.10.2018, nebrání skutečnost, že platbu provedl se zpožděním, ve dvou částkách, a ani to, že součet těchto částek se neshodoval s tím, co avizoval.