45 C 75/2019-71 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném poskytnutí přiměřeného zadostiučinění, a to v důsledku nepřiměřené délky soudního řízení, resp. v řízeních vedených o jeho návrzích na nařízení předběžného opatření u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 0 P 216/2009. Žalobce ve svých tvrzeních uvedl, že o těchto návrzích nebylo rozhodnuto v přiměřené době, resp. že tato řízení trvala nepřiměřeně dlouhou dobu. Řízení ve věcech úpravy styku s nezletilou, kterých byl žalobce účastníkem probíhala na prvním stupni až do 13. 9. 2017, kdy bylo ve věcech rozhodnuto rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 8 č.j. 0 P 216/2009-2382. Přičemž samotné řízení o úpravu styku s nezletilou trvalo 6 let, během kterých soud řádně neupravil styk žalobce s nezletilou. K definitivní úpravě pak došlo až rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 8 č.j. 0 P 216/2009-2382 ze dne 13. 9. 2017. Následné odvolací řízení bylo před Městským soudem v Praze vedeno pod sp. zn. 25 Co 95/2018 a o odvolání bylo rozhodnuto rozsudkem Městského soudu v Praze č.j. 25 Co 95/2018-2551 ze dne 8. 11. 2018. Řízení mělo 5 účastníků řízení a rozsudek nabyl právní moci dne 3. 12. 2018. Žalobce označuje za nesprávný úřední postup jednání soudu, který po dlouhou dobu od roku 2010 do roku 2018 nezajistil dostatečný styk žalobce s nezletilou, který by umožnil udržení základních citových vazeb nezletilé k otci. Řízení 1 ve věci úpravy styku žalobce, matky žalobce [jméno] [příjmení] a tety žalobce [jméno] [příjmení] s nezletilou [jméno] [příjmení], které na návrh těchto účastníků probíhalo nejprve před Okresním soudem Praha – západ a poté pokračovalo před Obvodním soudem pro Prahu 8 tak trvalo od 16. 6. 2011 do 3. 12. 2018, tj. po dobu 7 let a 6 měsíců. Žalobce požaduje za první rok soudního řízení odškodnění 15 000 Kč, za druhý rok soudního řízení odškodnění 20 000 Kč, za třetí rok soudního řízení odškodnění 25 000 Kč, za čtvrtý rok soudního řízení odškodnění 30 000 Kč, za pátý rok soudního řízení odškodnění 30 000 Kč, za šestý rok soudního řízení odškodnění 30 000 Kč, za sedmý rok soudního řízení odškodnění 30 000 Kč, za osmý rok soudního řízení odškodnění 20 000 Kč, přičemž výslednou částku navýšil o 100 % z důvodu mimořádně velkého významu řízení pro žalobce, celkem tak požadoval 400 000 Kč. Řízení 2 ve věci úpravy styku žalobce s nezletilou [jméno] [příjmení], které bylo zahájeno z moci úřední Obvodním soudem pro Prahu 8 usnesením č. j. P 216/2009 ze dne 17. 11. 2011 tak trvalo od 17. 11. 2011 do 3. 12. 2018, tj. po dobu 7 let a 1 měsíce. Žalobce požaduje za první rok soudního řízení odškodnění 15 000 Kč, za druhý rok soudního řízení odškodnění 20 000 Kč, za třetí rok soudního řízení odškodnění 25 000 Kč, za čtvrtý rok soudního řízení odškodnění 30 000 Kč, za pátý rok soudního řízení odškodnění 30 000 Kč, za šestý rok soudního řízení odškodnění 30 000 Kč, za sedmý rok soudního řízení odškodnění 30 000 Kč, za osmý rok soudního řízení odškodnění 4 000 Kč, přičemž výslednou částku navýšil o 100 % z důvodu mimořádně velkého významu řízení pro žalobce a žádal celkem 368 000 Kč. Žalobce dále označil jako nesprávný úřední postup jednání soudu, který po dlouhou dobu nezajistil alespoň elementární styk žalobce s nezletilou, který by umožnil udržení základních citových vazeb nezletilé k otci. Za nezajištění včasné základní úpravy styku žalobce s nezletilou dcerou žádal žalobce náhradu nemajetkové újmy ve výši 500 000 Kč. Celkově tak žalobce žádal 1.268.000,00 Kč. Žalobce uplatnil svůj nárok u žalované, žalovaná však tomuto nároku žalobce nevyhověla. S ohledem na to navrhl žalobce, aby soud žalobě vyhověl a přiznal mu náhradu nákladů řízení. 2. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala, přičemž uvedla, že žalobce dne 3.6.2019 požádal o poskytnutí zadostiučinění za tvrzenou nemajetkovou újmu, které mu měla být způsobena nesprávným úředním postupem, průtahy v řízení o schválení právního úkonu, v řízení vedeném Obvodním soudem pro Prahu 8 pod sp. zn. 0 P C 216/2009. Výkon práva žalobce, kterým se domáhá zadostiučinění tvrzené nemajetkové újmy, žalovaná považuje za šikanózní. Žalobci žádná újma vzniknout nemohla a ani se u něj nepresumuje. Žalobce současně zaslal dne 3.4.2019 pět žádostí o náhradu nemajetkové újmy z totožného řízení a za totožnou dobu. Z toho tři žaloby pro zmatečnost a dvě na obnovu řízení. V následujícím období přibyly dne 3.6.2019 další tři. Z obsahu podání žalobce je patrné, že není ochoten akceptovat nezávislé rozhodování soudů a pouze polemizuje s jejich rozhodnutími, která mu nevyšla vstříc. V této konkrétní věci se žalobce domáhal u soudu úpravy styku s nezletilou. Styk s nezletilou byl po celou dobu řízení upraven. Žalobce měl pravomocně zakázán styk s nezletilou, neboť k tomu soudy shledaly závažné důvody. Žalovaná není žádným způsobem odpovědna za situaci v primární rodině žalobce, za vyhrocené mezilidské vztahy a chování jejích jednotlivých členů. V řízení péči o nezletilé je základním účelem chránit zájmy dítěte. Žalobce sledoval své partikulární zájmy. Žalované je z úřední činnosti známo, že mezi otcem a matkou a i širší rodinou panují zcela neidylické vztahy. Chování účastníků řízení nejsou a priori přičitatelná státu. Žalovaná považuje tento úsek řízení za zcela přiměřený a odpovídající procesní aktivitě matky a otce. Za to stát nenese žádnou odpovědnost. Soud na straně jedné nemůže účastníkům řízení zakázat podávat opravné prostředky, které jim procesní předpis umožňuje, na straně druhé se s nimi musí řádně vypořádat a nutně prodlužuje délku řízení. I přes povinnost soudu dbát na hladký průběh procesu, je zde také povinnost soudu respektovat veškerá procesní práva ostatních účastníků, ačkoliv jejich kroky mohou být při zpětném pohledu vyhodnoceny jako obstrukční povahy. Prakticky proti všem rozhodnutím soudu bylo ze strany účastníků podáváno odvolání. Žalovaná způsobovala další obstrukce námitkou podjatosti soudce či námitkami vůči osobě znalce. Pokud tedy jde o podíl žalobce či ostatních účastníků řízení na délce řízení, nelze jim přičítat k tíži použití zákonných prostředků procesní obrany. Jestliže účastníkovi řízení nelze na jedné straně vyčítat, že na ochranu svých práv využívá procesní prostředky, které mu dává zákon k dispozici, na druhou stranu je zřejmé, že prodloužení řízení, ke kterému dojde v důsledku nutnosti se s těmito procesními prostředky vypořádat, nemůže jít na vrub státních orgánů. S odkazem na výše uvedené žalovaná navrhla, aby soud žalobu v plném rozsahu zamítl a žalované přiznal náhradu nákladů řízení. 3. Předběžným uplatněním nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem, žalobce vymezil tento postup obsahově totožně jako se žalobou, a toto své podání datoval 3.6.2019 s tím, že tedy je adresoval Ministerstvu spravedlnosti. 4. Dle potvrzení o doručení podání ze dne 3.6.2019 byla žádost žalobce o předběžné projednání nároku prostřednictvím e-mailové podatelny doručena Ministerstvu spravedlnosti. 5. Ze spisu sp.zn. 0 P 216/2009, v němž žalobce vymezil časový úsek od 6.6.2011 do 3.12.2018, soud zjistil následující: Usnesením ze dne 6.6.2011 Městský soud v Praze návrh otce na vydání rozhodnutí o neúčinnosti doručení zamítl, a zároveň rozhodl o ustanovení opatrovníka nezletilé pro účely trestního řízení. Proti tomu podal otec odvolání a následně podal 16.6.2011 další návrh na předběžné opatření. Spis byl dne 28.7.2011 předložen odvolacímu soudu s tím, že Městský soud v Praze pouze dne 5.8.2011 změnil osobu opatrovníka. Dne 29.8.2011 otec podal návrh na vydání předběžného opatření, který opakoval dne 30.8.2011. Dne 6.9.2011 soud uvedené zamítá. Ze strany otce byla podána ústavní stížnost. V mezidobí otec podal proti usnesení soudu odvolání. Ústavní soud pod sp. zn. I. ÚS 2008/2011 ústavní stížnost dne 10.10.2011 odmítl. Dne 10.11.2011 otec podal další návrh na vydání předběžného opatření. O něm je rozhodnuto pod č.j. P 216/2009 – 479 dne 17.11.2011 tak, že zamítl návrh na vydání předběžného opatření, zároveň zahájil podle § 81 odst. 1 řízení o úpravu styku otce s nezletilou a uložil otci pořádkovou pokutu. Následně byla v mezidobí podána další ústavní stížnost ze strany otce, o níž rozhodl Ústavní soud pod sp. zn. III. ÚS 2634/11 tak, že ústavní stížnost odmítl. Otec podal dne 27.12.2011 odvolání proti usnesení o uložení pořádkové pokuty i k předběžnému opatření. Dne 4.1.2012 ve věci proběhlo jednání, kdy následovalo ustanovení znalců ke znaleckému posudku. Otec vznesl námitku místní nepříslušnosti a navrhl věc postoupit Okresnímu soudu [obec] Obvodní soud pro Prahu 8 dne 13.1.2012 shora uvedené námitky zamítl, rovněž zamítl návrh na přerušení řízení o úpravu styku otce s nezletilou. Spis byl předložen dne 24.1.2012 k odvolacímu soudu. Poté byla vznesena námitka podjatosti odvolacího soudu, k níž se vyjadřují senáty odvolacího soudu. Spis byl poté předložen Vrchnímu soudu v Praze. Ten dne 16.3.2012 uvedl, že nejsou soudci vyloučeni. Městský soud v Praze dne 23.4.2012 odmítl žádost žalobce na vydání rozhodnutí, týkající se p