46 C 135/2021-24 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se shora nadepsanou žalobou domáhá na žalovaném zaplacení částky 17 554,83 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 16. 11. 2018 uzavřela s žalovaným smlouvu o hotovostním úvěru [číslo] na základě které mu poskytla částku ve výši 30 000 Kč. Za poskytnutí úvěru žalobkyně žalovanému naúčtovala poplatek ve výši 600 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit v 17 měsíčních splátkách. Splátky byly splatné vždy 12. dnem v měsíci, počínaje 12. 12. 2018. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 13,49 %. Žalovaný splatil celkem částku ve výši 17 368 Kč, která byla započtena v rozsahu 14 784,31 Kč na jistinu a v rozsahu 2 083,69 Kč na úrok. Zbylou část úvěru žalovaný nesplatil, za což mu byla čtyřikrát účtována smluvní pokuta ve výši 500 Kč, celkem tedy 2 000 Kč. Žalovaný na smluvní pokutě uhradil částku 500 Kč a dluží tak 1 500 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný řádně nesplnil podmínky smlouvy, žalobkyně celý dluh zesplatnila ke dni 22. 1. 2020. Právní zástupce žalobkyně zaslal žalovanému předžalobní upomínku, kterou ho vyzval k úhradě dluhu, ten však přesto dluh neuhradil. Celkem žalobkyně požaduje zaplatit částku ve výši 17 554,83 Kč, která se skládá s nesplacené jistiny 15 215,69 Kč, smluvní pokuty 1 500 Kč a úroků ke dni zesplatnění ve výši 839,14 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. V souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 4. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. 5. Ze smlouvy o hotovostním úvěru ze dne 16. 11. 2018 soud zjistil, že účastníci spolu uzavřeli smlouvu, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal za poskytnutou službu zaplatit poplatek ve výši 600 Kč, přičemž úvěr se zavázal splatit v 17 měsíčních splátkách. RPSN činí 17,64 % Celkem měl žalovaný splatit částku ve výši 33 670,61 Kč. 6. Z výpisu z účtu žalobkyně ze dne 19. 11. 2018 soud zjistil, že žalobkyně sjednaný úvěr žalovanému poskytla. 7. Z fotografie občanského průkazu žalovaného, výpisu z účtu žalovaného, výpisu příjmů a výdajů žalovaného soud zjistil, že žalobkyně ověřila totožnost žalovaného a hodnotila jeho úvěruschopnost, a to zhodnocením příjmů a výdajů žalovaného a dotazem na stav jeho zaměstnání. 8. Z dopisu ze dne 15. 10. 2019 a ze dne 22. 1. 2020 a přiložených dodejek soud zjistil, že žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k úhradě dluhu, čemuž nebylo vyhověno, proto celý dluh zesplatnila. 9. Z výpisu ohledně splácení úvěru žalovaným soud zjistil, že žalovaný uhradil celkovou částku ve výši 17 368 Kč. 10. Z předžalobní výzvy ze dne 29. 5. 2020 a přiloženého podacího archu soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhu. 11. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně a žalovaný spolu uzavřeli smlouvu, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal úvěr splatit v 17 měsíčních splátkách. Žalovaný však splátky nehradil řádně a včas, proto žalobkyně celý úvěr zesplatnila a požadovala uhrazení celého dluhu, čemuž žalovaný nevyhověl. Žalobkyně následně zaslala žalovanému předžalobní výzvu, ten však dluh přesto neuhradil. 12. Předmětnou věc soud posoudil podle následujících právních předpisů. 13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 14. Dle § 2 odst. 1 zákona 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 15. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 16. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 17. Podle § 513 o. z. příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. 18. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 19. Podřazením zjištěného skutkového stavu pod shora citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný porušil základní povinnost, která pro něj z úvěrové smlouvy vyplývala, tedy splácet jednotlivé měsíční splátky. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, a tudíž ani netvrdil ani neprokazoval, že by žalobkyni dluh uhradil. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. V rámci dokazování taktéž bylo zjištěno, že žalobkyně dostatečným způsobem zjišťovala úvěruschopnost žalovaného ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru, proto soud konstatuje, že smlouva byla mezi účastníky uzavřena platně. Dále soud žalovanému uložil zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z žalované částky od 23. 1. 2020, jelikož v této době žalovaný již byl v prodlení. Lhůta k plnění byla stanovena na tři dny od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. 20. Při rozhodování o nákladech řízení soud postupoval podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle nějž má účastník, který byl ve věci zcela úspěšný, právo na náhradu nákladů řízení proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V této věci byla zcela úspěšná žalobkyně a soud jí proto přiznal právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému. Náklady představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 1000 Kč a náklady právního zastoupení žalobkyně ve výši 1 452 Kč (odměna advokáta dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhl. č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní pomoci ve výši 300 Kč – za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění a sepsání žaloby; náhrada hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní pomoci ve výši 100 Kč a 21% DPH z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů, tj. 252 Kč).