46 C 33/2020-95 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se svou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky 60 000 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu zdůvodnil tím, že s žalovaným uzavřel dne 27. 7. 2019 ústní smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytl žalovanému bezhotovostně finanční prostředky ve výši 60 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit nejpozději do 31. 12. 2019. Žalovaný svou povinnost nesplnil a poskytnutou částku ani částečně nevrátil. Žalobce smlouvu vypověděl a vyzval žalovaného k vrácení zápůjčky ve lhůtě 6 týdnů. Tato lhůta marně uplynula 23. 7. 2020. Žalovaný však zapůjčené prostředky nevrátil, neučinil tak ani přes předžalobní výzvu. Žalobci proto nezbylo, než se se svým nárokem obrátit na soud. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Z provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. 4. Z detailu platby z internetového bankovnictví a výpisu z účtu žalobce za měsíc červenec 2019 soud zjistil, že žalobce dne 29. 7. 2019 zaslal na účet č. [bankovní účet] částku 60 000 Kč. 5. Ze sdělení [právnická osoba], ze dne 14. 10. 2020 a 30. 12. 2020 je zřejmé, že žalovaný není majitelem účtu, ale je jím [jméno] [příjmení]. 6. Z úryvků z komunikace mezi žalobcem a žalovaným na messengeru obsahující jak profilovou fotografii, tak zaslanou fotografii žalovaného soud zjistil, že jak ujednání o zápůjčce, tak číslo účtu, na které mají být prostředky zaslány, poskytl sám žalovaný. Skutečnost, že se jedná o právě o žalovaného je patrná mj. i z kopie facebookových stránek žalovaného, screenshotu stánky [webová adresa], stránek muzikálu [jméno] [anonymizována dvě slova], z nichž je patrno, že zde žalovaný zastává jednu z hlavních rolí (o muzikálu ostatně mluví i komunikaci s žalobcem, uvádí v ní i svůj e-mail, který je pak i na stránkách [webová adresa] uvedena jako kontakt. Stejné údaje či fotografie jsou též patrny ze screenshotu stánek [webová adresa] a [webová adresa] 7. Z výpovědi ze dne 9. 6. 2020 je patrné, že žalobce vypověděl smlouvu o zápůjčce na základě které bylo ze strany žalobce poskytnuta částka 60 000 Kč. Současně vyzval žalovaného, aby poskytnuté prostředky uhradil do 6 týdny ode dne, kdy výpověď dojde. Z podacího lístku pak plyne, že žalobce výpověď zaslal žalovanému dne 10. 6. 2020. Z předžalobní výzvy právního zástupce žalobce vyplývá, že žalobce vyzval žalovaného před podáním žaloby k plnění. Tato byla dána na poštu dne 27. 7. 2021, jak je patrné z podací stvrzenky. 8. Z provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobce bezhotovostním způsobem poskytl na účet sdělený žalovaným finanční prostředky ve výši 60 000 Kč. Žalovaný poskytnutou částku neuhradil, žalobce proto smlouvu vypověděl a vyzval žalovaného k úhradě zapůjčené částky. Žalovaný tak však ani přes výzvu žalobce neučinil. 9. Soud ve věci aplikoval zejména následující ustanovení zákonných předpisů: Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2393 odst. 1 o.z. neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Není-li o výpovědi ujednáno nic jiného, je výpovědní doba šest týdnů. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výše zákonného úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 10. Po podřazení skutkového stavu shora uvedeným citovaným zákonným ustanovením dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. 11. Mezi žalobcem a žalovaným vznikl závazkový právní vztah ve formě smlouvy o zápůjčce dle ust. § 2390 a násl. o.z., dle kterého se žalobce zavázal žalované poskytnout částku 60 000 Kč, aby ji dle libosti užil a ve sjednaném termínu vrátil. Žalobce svůj díl závazku splnil, když předmět zápůjčky poskytl bezhotovostním převodem na číslo účtu určené žalovaným, žalovaný však podmínky smlouvy porušil, neboť zapůjčené peněžní prostředky nevrátil. Vzhledem k ústně uzavřenému datu splatnosti žalobce smlouvu vypověděl a určil žalovanému, aby ve lhůtě 6 týdnů zapůjčené prostředky vrátil. Žalovaný byl v průběhu řízení zcela pasivní, netvrdil, že by svou smluvně převzatou povinnost splnil, netvrdil ani nedoložil jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok vůči němu žalobou uplatněný je z hlediska hmotněprávního nedůvodný. Soud proto návrhu žalobce v celém rozsahu vyhověl. 12. Neuhrazením smluvního závazku v plném rozsahu se žalované dostaly do prodlení s placením peněžitého dluhu, čímž jim návazně vznikla povinnost k úhradě úroků z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku), který ve smyslu nařízení vlády č. 351/2013 Sb., činí 8,25 %. 13. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Úspěšnému žalobci přísluší náhrada nákladů řízení v celkové částce 28 553,80 Kč. Tato spočívá jednak v uhrazeném soudním poplatku ve výši 3 000 Kč, dále v mimosmluvní odměně za právní zastoupení dle § 6 a 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu v platném znění v částce 3 500 Kč za úkon, a to za 4,5 úkonu právního zastoupení (převzetí a příprava věci, podání žaloby, účast při jednání soudu dne 5. 5. 2021 a 1. 9. 2021, a dále v poloviční odměně za prostou předžalobní výzvu), dále v paušální náhradě hotových výdajů dle § 13 odst. 1,3 vyhl. č. 177/1996 Sb. a to 5x300 Kč, dále v náhradě za promeškaný čas, a to za 20 půlhodin v částce 100 Kč za půlhodinu dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., za dvě cesty z [obec] do [obec] a zpět (10 půlhodin za každou z realizovaných cest), a v náhradě cestovních výdajů dle ust. § 13 odst. 4 vyhl. 177/1996 Sb., ve výši 2 216,90 Kč dne 5. 5. 2021 (při vzdálenosti z [obec] do [obec] a zpět 408 km, průměrné spotřebě 3,8 litrů nafty na 100 km, ceně nafty dle vyhl. 589/2020 Sb., 27,20 Kč za litr a sazbě náhrad 4,40 Kč za km) a ve výši 2 464,40 Kč dne 1. 9. 2021 (při vzdálenosti z [obec] do [obec] a zpět 408 km, průměrné spotřebě 5,9 litrů benzinu na 100 km, ceně benzinu dle vyhl. 589/2020 Sb., 27,80 Kč za litr a sazbě náhrad 4,40 Kč za km) to vše (kromě soudního poplatku) spolu s 21% DPH v částce 3 622,50 Kč. Za trojí vyjádření žalobce soud odměnu nepřiznal, neboť skutečnosti zde uvedené měly být součástí již samotné žaloby, resp. se týkaly skutečností, které v zájmu žalobce zjistil soud. Odměna za ně žalobci proto nenáleží.