47 C 175/2020-106 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou z 2. 11. 2020 domáhal odškodnění nemajetkové újmy ve výši 152 000 Kč jakožto zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou žalobci nepřiměřenou délkou řízení vedeného u Městského soudu v Praze (dále jen„ městský soud“) pod sp. zn.: 22 Cm 41/2011 (dále„ posuzované řízení“) s tím, že celková doba trvání řízení v délce 8 let a 219 dnů je zjevně nepřiměřená. Žalobce vystupoval v posuzovaném řízení o náhradu škody jako žalovaný. Uvedl, že prvý rozsudek městského soudu byl zrušen pro nepřezkoumatelnost, když nebyl prokázán vznik škody a absentovalo odpovídající poučení vůči žalobci. K nepřiměřené délce též přispělo neoprávněné přenesení důkazního břemene na žalované, když žaloba měla být hned v počátku zamítnuta a má tak za to, že rozsáhlé dokazování v posuzovaném řízení bylo prováděno nadbytečně. Žalobce vystupoval v posuzovaném řízení jako žalovaný o náhradu škody ve výši 7 467 278 Kč. Uvedl, že jako člen představenstva byl žalobou insolvenčního správce úpadce - [název] [anonymizována tři slova] (dále„ úpadce“) v očích ostatních členů úpadce poškozen, neboť insolvenční správce tvrdil, že škodu měl žalobce způsobit špatným hospodařením. Naříkané řízení mělo pro žalobce existenční význam, a to vzhledem k výši žalobou uplatněné částky. Se zřetelem na shora zmíněné požadoval relutární náhradu škody s tím, že za jeden rok řízení nárokoval částku ve výši 20 000 Kč, celkem se tedy domáhal přiměřeného zadostiučinění ve výši 152 000 Kč. 2. Žalovaná ve svém vyjádření z 14. 1. 2021 uvedla, že u ní žalobce uplatnil svůj nárok na přiznání zadostiučinění za nemajetkovou újmu podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ OdpŠk“) ve výši 152 000 Kč, jež mu měla vzniknout v souvislosti s nesprávným úředním postupem Městského soudu v Praze v řízení vedeném pod sp. 22 Cm 41/2011, avšak po projednání žádosti žalobce došla k závěru, že v posuzovaném řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu. Uvedla, že žalobce se dozvěděl o řízení až doručením žaloby, tudíž do té doby mu nemajetková újma vznikat nemohla. Posuzované řízení bylo velice složité, a to jak po skutkové, tak po právní stránce, bylo prováděno rozsáhlé dokazování, v rámci kterého byl vypracován znalecký posudek a slyšena řada svědků, důkazy byly předkládány v průběhu řízení a v neúplné podobě. Naříkané řízení není dosud skončeno. Soud prvního stupně rozhodoval dvakrát, stejně jako odvolací soud, nyní probíhá dovolací řízení. V řízení nebyla shledána období nečinnosti a jednání byla nařizována v pravidelných intervalech. Spory o zaplacení peněžité částky nejsou spory s vyšším významem pro účastníky a žalobce vystupoval jako jeden z 5-ti žalovaných, s čímž je spojena i procesní složitost řízení. Závěrem uvedla, že do prodlení se mohla dostat až dne 2. 11. 2020 po marném uplynutí zákonem stanovené lhůty. 3. Protože byly splněny podmínky ust. § 115a o. s. ř., soud rozhodl, aniž by ve věci nařizoval jednání. 4. Na základě provedeného dokazování zjistil soud tento skutkový stav: 5. Mezi účastníky nebylo sporu, že žalobce u žalované uplatnil svůj nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu za nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce posuzovaného řízení dne 30. 4. 2020 (zjištěno z uplatnění nároku na náhradu škody způsobenou při výkonu veřejné moci nesprávným úředním postupem z 29. 4. 2020; potvrzení žalované z 30. 4. 2020). 6. Mezi účastníky bylo sporné, zda byla délka posuzovaného řízení přiměřená či nikoliv. 7. Ze spisu Městského soudu v Praze sp. zn. 22 Cm 41/2011 soud zjistil a vzal za prokázaný následující průběh posuzovaného řízení. Žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], insolvenční správce úpadce, se žalobou doručenou Městskému soudu v Praze ze dne 31. 3. 2011 domáhal na žalovaných: 1) Ing. [jméno] [příjmení], 2) Ing. [jméno] [příjmení], 3) [celé jméno žalobce], 4) [jméno] [příjmení] a 5) Ing. [jméno] [příjmení] (dále„ žalovaní“) náhrady škody ve výši 7 467 728 Kč za to, že jako členové představenstva úpadce nepostupovali s péčí řádného hospodáře. Škodu představovaly zálohy na opravy ve fondu oprav, které se nenacházely v dispozici dlužníka, správce tvrdil, že tyto prostředky mu nebyly předány a mohly být nesprávně spotřebovány na provoz úpadce. Dne 13. 4. 2011 byli žalovaní vyzváni k vyjádření. Žaloba byla doručena dne 26. 4. 2011 žalobci jako žalovanému, jenž si spolu s ostatními žalovanými dne 18. 5. 2011 zvolil společného právního zástupce advokátku JUDr. [jméno] [příjmení], jejímž prostřednictvím podali dne 20. 5. 2011 vyjádření. Žalovaní žalobu neuznali a uvedli, že žalobce není aktivně legitimován k podání žaloby, žalovaní s prostředky nikdy nedisponovali, úpadce měl vyšší disponibilní prostředky, než uvádí správce, úpadce schválil účetní závěrky se ztrátou za rok 2004 až 2008. Dne 6. 6. 2011 bylo doručeno vyjádření žalovaných žalobci, který dne 7. 7. 2011 požádal o prodloužení lhůty k vyjádření, které učinil dne 21. 7. 2011. Dne 10. 8. 2011 soud požádal o stanovisko žalované, které zaslali dne 21. 9. 2011, žalovaní nadále žalobu neuznávali. Referátem soudu bylo stanovisko žalovaných přeposláno žalobci. Dne 7. 11. 2011 žalobce požádal o prodloužení lhůty k vyjádření, které zaslal dne 21. 11. 2011. Dne 23. 11. 2011 soud vyjádření žalobce rozeslal žalovaným. Dne 10. 2. 2012 soud vyžádal spis insolvenčního řízení úpadce, po odmítnutí zapůjčení spisu soud dne 13. 2. 2012 vyžádal informaci, zda je pohledávka vůči žalovaným zapsána do majetkové podstaty úpadce, na což bylo insolvenčním soudem dne 1. 3. 2012 kladně odpovězeno. Dne 21. 3. 2012 soud nařídil jednání na 31. 5. 2012, které bylo z důvodu kolize právního zastoupení žalovaných odročeno na 12. 7. 2012. Dne 3. 7. 2012 se ve věci vyjádřili žalovaní. Dne 12. 7. 2012 se konalo ve věci první jednání ve věci. Žalovaný [příjmení] [jméno] [příjmení] namítl, že listiny z insolvenčního spisu jsou nekompletní, zástupci žalobce bylo uloženo doložit originální rozvahu, neboť založil nezdařilou kopii, současně mu bylo uloženo založit kompletní účetní závěrku a stanovisko účetní společnosti k rekonstrukci účetnictví. Zástupce žalobce též navrhl výslech svědka [jméno] [příjmení]. Soud provedl dokazování větším množstvím listinných důkazů, za účelem dalšího dokazování bylo jednání odročeno na 11. 10. 2012. Dne 10. 8. 2012 žalobce informoval soud o trestním řízení proti žalovaným. Dne 6. 9. 2012 žalobce doplnil do spisu další listinné důkazy. Pro rozsáhlost příloh, nebyly důkazy tištěny a byly ponechány v elektronické podobě. Dne 2. 10. 2011 soud vyžádal zprávu o stavu trestního řízení. Do spisu byl založen i rozbor účetnictví úpadce. Dne 11. 10. 2012 se konalo jednání, soud provedl další listinné důkazy a žalovaným podle § 118a odst. 3 o. s. ř. uložil označit důkazy k prokázání, že jednali s péčí řádného hospodáře, neboť z provedeného dokazování to neměl za prokázané. Zástupkyně žalovaných si vzhledem k rozsáhlosti materiálů, které musí opatřit, vyžádala lhůtu 60 dní pro doplnění, kterou jí soud udělil. Za účelem dalšího dokazování bylo jednání odročeno na neurčito. Dne 7. 12. 2012 se žalovaní vyjádřili a navrhli k důkazu množství listinných důkazů. Dne 11. 12. 2012 soud vyjádření rozeslal. Dne 31. 1. 2013 žalobce navrhl vyslechnout svědkyni [příjmení] [jméno] [příjmení]. Dne 15. 2. 2013 došlo další vyjádření žalobce. Dne 19. 2. 2013 se konalo ve věci jednání. Při tomto jednání žalovaný [příjmení] [jméno] [příjmení] sdělil, že před jednáním odvolal plnou moc pro advokátku JUDr. [jméno] [příjmení]. Ve věci se rovněž vyjádřil těsně před jednáním zástupce žalobce, který se za svůj postup soudu i stranám omlouval. Soud provedl důkaz větším množství listin. Za účelem výslechem svědků navržených žalobcem bylo jednání odročeno na 23. 4. 2013. Dne 16. 4. 2013 se ve věci vyjádřil žalobce. Dne 23. 4. 2013 se konalo ve věci jednání s výslechem svědkyně [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], který odmítl vypovídat, neboť nebyl zbaven mlčenlivosti. Důvody mlčenlivosti sdělil svědek až při jednání. Zástupci žalobce bylo uloženo, aby podal zprávu, zda žalobce svědka zbavil mlčenlivosti. Žalovaní navrhli výslech svědkyně [jméno] [příjmení]. Jednání bylo odročeno na 25. 6. 2013. Dne 14. 5. 2013 navrhl žalobce provedení výslechu svědkyně [jméno] [příjmení]. Dne 25. 6. 2013 při jednání soud vyslechl svědky [příjmení], [příjmení] a Vyskočila, za účelem pokračování výslechu svědka [příjmení] bylo jednání odročeno na 12. 9. 2013. Dne 27. 8. 2013 žalobce doplnil žalobní tvrzení. Dne 10. 9. 2013 a 12. 9. 2013 se ve věci vyjádřili žalovaní a předložili další důkazy. Dne 12. 9. 2013 se z jednání omluvil svědek [příjmení], neboť byl účastníkem dopravní nehody na cestě na jednání. Soud provedl dokazování dalšími listinnými důkazy a nepřipustil opakované slyšení svědkyně [příjmení], jak navrhovali žalovaní. Při jednání zástupkyně žalovaných navrhla, aby byl slyšen svědek [jméno] [příjmení]. Za účelem výslechu tohoto svědka a svědka [příjmení]