47 C 183/2020-99 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Všichni žalobci se žalobou z 10. 11. 2020 domáhali odškodnění nemajetkové újmy ve výši 460 000 Kč jakožto zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou žalobcům nepřiměřenou délkou řízení vedeného u Okresního soudu v Liberci (dále jen„ okresní soud“) pod sp. zn.: 16 C 453/2007 (dále„ posuzované řízení“) s tím, že dosavadní doba trvání řízení v délce 23 let je zjevně nepřiměřená. Nadto k podání žaloby je řízení pravomocně skončeno pouze do merita věci a o nákladech řízení bude ještě rozhodováno. Zdůraznili, že žaloba v napadeném řízení trpěla od počátku nedostatky, přesto soud přistoupil k zadání znaleckého zkoumání. Dále akcentovali, že svým jednáním se na délce řízení nepodíleli a že předmět řízení se vztahoval k bydlení žalobců, resp. jejich právního předchůdce, jednalo se tudíž o oblast vysoce prioritní a důležitou. Při stanovení výše zadostiučinění žádali dále zohlednit, že věc byla po dobu 22 let projednávána toliko na soudech prvého a druhého stupně, dále vyšší věk žalobkyně c) a merito sporu, když v případě neúspěchu ve sporu by pro ně částka k zaplacení byla likvidační a vedla by k faktickému vyloučení žalobců z družstva a ztrátu jediného bydliště. Konečně namítali negativní psychický vliv způsobený jim délkou soudního řízení. Žalobci vystupují v posuzovaném řízení o zaplacení částky ve výši 145 275 Kč jako žalovaní. Se zřetelem na shora zmíněné požadovali relutární zadostiučinění ve výši 460 000 Kč pro každého z nich. 2. Žalovaná ve svém vyjádření z 15. 12. 2020 uvedla, že u ní žalobci dne 26. 3. 2020 uplatnili svůj nárok na přiznání zadostiučinění za nemajetkovou újmu podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ OdpŠk“) ve výši 460 000 Kč pro každého z nich, jež jim měla vzniknout v souvislosti s nesprávným úředním postupem Okresního soudu v Liberci v řízení vedeném pod sp. 16 C 453/2007. Žádosti žalobců bylo částečně vyhověno a žalovaná jim po projednání nároku dne 18. 11. 2020 poskytla relutární náhradu ve výši 135 000 Kč pro žalobkyni a) a žalobce b), žalobkyni c) poskytla náhradu ve výši 225 000 Kč. Co se týká přezkoumaného řízení, tak řízení bylo zahájeno dne 30. 4. 1997 žalobou o zaplacení úhrad za užívání družstevního bytu ve výši 32 596 Kč s příslušenstvím, a to u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou. Ve vztahu k žalobcům trvá řízení dosud 23 let a 6 měsíců. Z důvodů procesní a skutkové složitosti snížila žalovaná zadostiučinění o 40 %, neboť v řízení bylo provedeno znalecké zkoumání, byly vypracovány znalecké posudky, výslechy znalců. Opakovaně se v řízení řešila námitka podjatosti a vyloučení soudu. Dále shledala důvod pro snížení základní výše zadostiučinění o 10 % z důvodu nižšího významu plynoucího ze sdílené újmy pro žalobkyni c) a o 40 % z důvodu nižšího významu též plynoucího ze sdílené újmy a z důvodu procesního nástupnictví pro žalobkyni a) a žalobce b), když tito do řízení vstoupili až na základě usnesení o procesním nástupnictví z 10. 8. 2010. Posuzovaná délka není délkou přiměřenou. Se zřetelem na délku naříkaného řízení žalovaná základní částku zadostiučinění navýšila na 20 000 Kč za rok trvání řízení, přičemž za první dva roky náleží částka v poloviční výši. Závěrem uvedla, že poskytnuté zadostiučinění představuje odpovídající a dostatečnou kompenzaci vzniklé nemajetkové újmy a ve zbytku nárok žalobců nepovažuje za odůvodněný. 3. Žalobci ve svém podání ze 4. 1. 2021 vzali žalobu částečně zpět, a to tak, že v případě žalobkyně a) co do částky 135 000 Kč, v případě žalobce b) též co do částky 135 000 Kč a v případě žalobkyně c) co do částky 225 000 Kč. Nesouhlasili se snížením základního zadostiučinění z důvodu nižšího významu a sdílené újmy, naopak poukazovali na nesprávný úřední postup okresního soudu a na skutečnost, že první meritorní rozhodnutí ve věci bylo vydáno až po 19 letech sporu. Jde-li o námitky podjatosti vznesené v průběhu naříkaného řízení, uvedené obstrukční jednání žalobce jim nelze klást k tíži. Dále namítali, že přestože se jednalo o spor o zaplacení dlužné částky, v rámci předběžné otázky se musela řešit i otázka členství žalobců v bytovém družstvu, tudíž otázka bytostně dotýkající se základních potřeb žalobců a mají za to, že soud by měl naopak přistoupit k zvýšení zadostiučinění o 20 %. K částečnému zpětvzetí žaloby bylo usnesením zdejšího soudu z 11. 1. 2021 řízení co do výše citovaných částek zastaveno s tím, že uvedené rozhodnutí nabylo právní moci dne 28. 1. 2021. Předmětem přezkumu tak zůstal nárok žalobkyně a) na zaplacení částky 325 000 Kč, nárok žalobce b) na zaplacení taktéž částky ve výši 325 000 Kč a nárok žalobkyně c) na zaplacení částky ve výši 235 000 Kč. 4. Protože byly splněny podmínky ust. § 115a o. s. ř., soud rozhodl, aniž by ve věci nařizoval jednání. 5. Z listinných důkazů zjistil soud tento skutkový stav: 6. Mezi účastníky nebylo sporu, že žalobci u žalované uplatnili svůj nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu za nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce posuzovaného řízení dne 26. 3. 2020 (zjištěno z žádosti o náhradu škody nesprávným úředním rozhodnutím a postupem z 25. 3. 2020; stanoviska žalované z 18. 11. 2020). 7. Ze spisu Okresního soudu v Liberci sp. zn. 16 C 453/2007 soud zjistil a vzal za prokázaný následující průběh posuzovaného řízení. Dne 30. 4. 1997 byla k Okresnímu soudu v Jablonci nad Nisou podána [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] žaloba proti žalovaným – Ing. [jméno] [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalobkyně] (zdejší žalobkyně) o zaplacení úhrad za užívání družstevního bytu ve výši 32 596 Kč s příslušenstvím. Dne 6. 5. 1997 byl dán referát k rozeslání žaloby, žaloba byla žalovaným doručena dne 14. 5. 1997, a současně bylo nařízeno jednání na 8. 9. 1997. Dne 12. 8. 1997 byl podán žalovanými návrh na přerušení řízení z důvodu probíhajícího řízení u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 23 Cm 122/99, kde je řešena otázka subjektivity žalobce, samotného vzniku družstva. Následuje dne 8. 9. 1997 protokol o jednání, kde je vyhlášeno usnesení o odročení jednání na neurčito za účelem vyžádání důkazů k probíhajícímu řízení u Krajského soudu v Ústí nad Labem, téhož dne odeslána soudu žádost k zaslání kopie žaloby za účelem dalšího postupu ve věci, dne 3. 10. 1997 doručena kopie žaloby. Dne 3. 10. 1997 vydáno usnesení o přerušení řízení do doby skončení řízení vedeného u Krajského soudu v Ústí nd Labem po sp. zn. 23 Cm 122/96. Dne 23. 10. 1997 bylo Bytovým družstvem podáno odvolání proti usnesení o přerušení řízení, dne 24. 10. 1997 bylo odvolání doručeno žalovaným a dne 14. 11. 1997 bylo předloženo Krajskému soudu v Ústí nad Labem. Dne 22. 12. 1997 bylo odvolacím soudem usnesení okresního soudu potvrzeno, spis byl vrácen dne 3. 2. 1998 okresnímu soudu a dne 4. 2. 1998 bylo usnesení rozesláno účastníkům. Na to byl spis dán na lhůtu 6 měsíců. Následují dotazy soudu na stav řízení 23 Cm 122/96, a to dne 10. 8. 1998, poté spis na lhůtu 6 měsíců, následuje žádost ze dne 26. 3. 1999, sdělení ze 7. 4. 1999, že řízení není skončeno, spis opět na lhůtu 2 měsíců, na to žádost o sdělení stavu řízení z 20. 10. 1999, sdělením doručeným dne 8. 11. 1999 zjištěno, že řízení nebylo skončeno, spis na lhůtu 1 rok. Dne 16. 11. 2000 opět dotaz na stav řízení, dne 6. 12. 2000 sděleno, že řízení není skončeno. Dne 11. 7. 2001 okresnímu soudu doručen návrh žalobce, bytového družstva, na pokračování v přerušeném řízení a na vyloučení soudce s tím, že dne 22. 2. 2001 krajský soud rozhodl rozsudkem ve věci 23 Cm 122/96 a rozhodnutí je v právní moci od 24. 3. 2001. Dne 12. 7. 2001 předloženo předsedovi soudu stanovisko soudkyně k návrhu na vyloučení projednávání a rozhodování ve věci. Věc poté předložena soudcům k vyjádření ve věci podjatosti, následují vyjádření ze dne 1. 8. 2001, 8. 8. 2001, 9. 8. 2001 a 22. 8. 2001. Dne 3. 9. 2001 určen nový předseda senátu ve věci. Dne 3. 10. 2001 referát k nařízení jednání na 12. 12. 2001. Dne 11. 12. 2001 doručeno doplnění žaloby a přiloženy důkazy a vyjádření žalovaných ve věci. Dne 12. 12. 2001 jednání, na němž je rozhodnuto o pokračování v řízení a o připuštění rozšíření žaloby na částku 116 297 Kč s příslušenstvím. Na to jednání odročeno na 1. 3. 2002, kdy na tomto jednání konaném dne 1. 3. 2002 byl podán žalobcem návrh na provedení znaleckého posudku a vyhlášeno usnesení o odročení jednání na neurčito za účelem vyhotovení znaleckého posudku. Dne 15. 3. 2002 doručena žádost nového zástupce žalovaných k prodloužení lhůty k zadání otázek pro znalce z důvodu potřeby seznámení se s věcí. Dne 23. 4. 2003 sdělení soudkyně o podjatosti ve věci (žalobce podal proti soudkyni žalobu na ochranu osobnosti, [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec]). Dne 24. 4. 2003 rozhodnuto o přidělení věci do jiného soudního oddělení 14 C. Dne 29. 8. 2003 došlo vyjádření žalobce. Dne 9. 9. 2003 vydáno usnesení o ustanovení znalce k provedení