47 C 253/2021-20 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobou ze dne 13. 9. 2021 se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 15 860 Kč, když tvrdila, že na základě objednávky žalovaného poskytla žalobkyně žalovanému cateringové služby a vystavila žalovanému daňový doklad [číslo] ze dne 30. 9. 2018 znějící na částku 15 860 Kč splatný dne 10. 10. 2018. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou fakturované částky a dne 6. 4. 2020 byl žalobkyní vyzván k úhradě dluhu s tím, že žalobkyně navrhla žalovanému úhradu dluhu formou splátkového kalendáře. Žalovaný nabídky žalobkyně využil a dne 23. 6. 2020 došlo k uzavření dohody o splátkách a současně k uznání dluhu žalovaným co do důvodu a výše. Splátky byly rozvrženy do čtyř plnění s tím, že první platba bude uhrazena do konce června 2020, k čemuž však přes opakované urgence žalobkyně nedošlo. Žalovaný nereagoval ani na předžalobní upomínku zaslanou dne 7. 4. 2020 a na svůj dluh ničeho neuhradil. Žalobkyně se nad rámec dluhu po žalovaném domáhá úhrady částky 1 200 Kč za náklady spojené s uplatněním pohledávky dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci rozhodl podle ust. § 115a o. s. ř. bez nařízení ústního jednání, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v samotné žalobě, žalovaný potom konkludentně, když se na výzvu soudu, spojenou s doložkou podle ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. v dané lhůtě nevyjádřil. Soud proto věc projednal a rozhodl, aniž by jednání nařizoval. 4. Soud zjistil z důkazů následující skutečnosti. Z uznání dluhu co do důvodu a výše a z dohody o splátkovém kalendáři ze dne 23. 6. 2020 bylo zjištěno, že žalovaný k tomuto dni uznal dluh ve výši 15 860 Kč, vzniklý na základě neuhrazeného daňového dokladu [číslo] ze dne 10. 10. 2018, který byl vystaven za žalobkyní poskytnuté služby na základě objednávky žalovaného. Žalovaný se v Dohodě zavázal dluh splatit ve čtyřech splátkách v měsíci červnu 2020, červenci 2020, srpnu 2020 a září 2020, splatných vždy k poslednímu dni měsíce. Součástí dohody bylo také ujednání, že v případě, že se žalovaný dostane do prodlení s úhradou byť jen jediné splátky, stává se celý dluh splatným. Z emailové komunikace ze dne 24. 8. 2020 a 2. 9. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně upomínala žalovaného k úhradě dlužných splátek. Předžalobní upomínkou ze dne 6. 4. 2020, podacím archem ze dne 7. 4. 2020 a potvrzením pošty o doručení zásilky dne 9. 4. 2020 bylo prokázáno, že žalobkyně vyzývala žalovaného prostřednictvím právního zástupce k úhradě dluhu v žalované výši. Z emailové komunikace v měsíci červenci 2021 a srpnu 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně urgovala žalovaného k úhradě dluhu s tím, že v opačném případě bude dluh vymáhán soudní cestou. 5. Podle § 2053 zákona č. 89/2012, občanský zákoník, uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Podle § 1908 odst. 1 o. z., splněním dluhu závazek zaniká. 6. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. 7. V této věci bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena dne 23. 6. 2020 Dohoda o uznání dluhu ve výši 15 860 Kč ve smyslu § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, který se žalovaný zavázal splácet žalobkyni ve čtyřech splátkách v měsíci červnu 2020, červenci 2020, srpnu 2020 a září 2020, splatných vždy k poslednímu dni měsíce. Dle tvrzení žalobkyně a z žalobkyní poskytnutých důkazů bylo prokázáno, že se žalovaný dostal do prodlení s plněním dluhu, když na žádnou z uvedených splátek ničeho nezaplatil a žalobkyně žalovaného opakovaně vyzývala k jeho úhradě. Žalovaný ve věci netvrdil ani neprokázal, že by výše uvedený dluh uhradil a soud proto zavázal žalovaného k zaplacení dlužné částky, včetně zákonného příslušenství ve smyslu ust. § 1970 obč. zák., výše úroku z prodlení byla stanovena v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a částky 1 200 Kč za náklady spojené s uplatněním pohledávky dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena na tři dny od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., neboť soud neshledal důvod pro stanovení lhůty delší. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně, která měla ve věci plný úspěch, má proti žalovanému nárok na náhradu nákladů, které účelně vynaložila při uplatňování svého práva. Náklady žalobkyně v celkové výši 7 152,50 Kč jsou v daném případě představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč, odměnou advokáta dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 2,5 úkonu á 1 740 Kč za právní služby spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, podání žaloby a ½ úkonu za zaslání předžalobní upomínky, 3 x paušální náhradou hotových výdajů advokáta á 300 Kč, celkem 900 Kč dle § 13 vyhlášky a náhradou 21% DPH ve výši 1 102,50 Kč, jejímž je zástupkyně žalobkyně plátcem. Žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právní zástupkyně žalobkyně. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.