10 C 182/2021-465 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se podanou žalobou ze dne [datum] domáhá po žalované náhrady škody ve výši 3 820 144 Kč a 10 000 Kč. Žalobkyně a žalovaná měly uzavřenu smlouvu o spolupráci [číslo] ze dne [datum] ve znění dodatku [číslo] ze dne [datum]. Předmětem smluvních ujednání byla činnost žalované jako podřízeného zprostředkovatele směřující k uzavírání pojistných smluv a smluv o spoření ve prospěch žalobkyně jakožto samostatného zprostředkovatele, přičemž žalovaná jakožto podřízený zprostředkovatel za toto od žalobkyně získávala provizi. Předmětem smluvních ujednání byla rovněž ochrana informací žalobkyně. Žalobkyně uvádí, že žalovaná porušila ustanovení smlouvy o trvalé spolupráci i dohody o mlčenlivosti, a to sice tak, že jednatelé žalované pan [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] založili společnost [právnická osoba], a to ještě s panem [jméno] [příjmení], přičemž tato společnost je konkurentem žalobkyně; žalovaná smlouvu dále porušila tím, že převedla pod správu [právnická osoba] celkem 25 klientů a jejich smluv, jak jsou tyto specifikováni v žalobě. Žalobkyni pak tedy vznikla škoda, která spočívá v tom, že žalobkyni nadále nejsou vypláceny provize ze smluv, které byly pro porušení povinnosti žalované převedeny pod společnost [právnická osoba] jakožto makléře, přičemž žalobkyně založila konkrétní specifikaci jednotlivých smluv a provizí, které z těchto ušly za období [datum] až [datum], a v součtu ušlých provizí dospívá právě k částce 3 820 144 Kč. Dále žalobkyně nárokuje za porušení povinnosti žalované škodu ve výši 10 000 Kč, která je ušlou bonifikací od pojišťoven, tj. platbou, kterou žalobkyně inkasovala za obsáhlost pojistného kmene a kvalitu klientů v něm obsažených, přičemž tato bonifikace nebyla vyplacena právě proto, že pro porušení povinnosti žalované, bylo ze správy žalobkyně ve vztahu k pojišťovně odvedeno zmíněných 25 klientů. Žalobkyně uvedla, že všechny pojistné smlouvy se týkají [právnická osoba] 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila a nesouhlasila se žalobou uplatněným nárokem. Žalovaná předně namítla, že není pasivně legitimována, když je namítáno porušení povinnosti ze strany konkrétních fyzických osob nebo společnosti [právnická osoba] Dále žalovaná namítala, že neporušila žádné povinnosti ze smlouvy, a pokud fyzické osoby pan [příjmení], [příjmení] či [příjmení] nebo společnost [právnická osoba] měli k dispozici nějaké informace, týkající se pojistných smluv pod správou žalobkyně, pak šlo o informace veřejně dostupné, nebo jim známé právě proto, že vykonávali činnost zprostředkovatelů ve prospěch těchto klientů, s kterými byli v běžném a každodenním kontaktu. Žalovaná namítala, že pokud klienti odešli ze správy žalobkyně, pak to bylo nikoliv v důsledku porušení povinnosti žalované, ale z důvodu svobodného rozhodnutí těchto subjektů, což nelze klást tíži žalované. Žalovaná dále obecně namítala neurčitost skutkových tvrzení, pokud jde o porušení povinnosti, vyčíslení škody i příčinnou souvislost a namítala, že žalobkyně toto nedostatečně prokazuje ani neoznačuje důkazy k tomuto. 3. Mezi stranami byla nesporným, že žalobce a žalovaná uzavřeli smlouvu o spolupráci datovanou [datum] a dodatek k této smlouvě o spolupráci z [datum]. Dále mezi účastníky bylo nesporným, že tito uzavřeli dohodu o mlčenlivosti datovanou dne [datum]. 4. Soud ve věci učinil následující závěr o skutkovém stavu relevantní pro rozhodnutí ve věci. Žalobce a žalovaný uzavřeli smlouvu o spolupráci dne [datum], která byla změněna dodatkem [číslo] z [datum]. V článku [anonymizováno] smlouvy, ve znění dodatku, pak strany ujednaly, že žalovaný je povinen zachovávat mlčenlivost o všech smlouvách a svých klientech a že nesmí sdělit údaje získané od žalobce třetím osobám nebo tyto využít pro svoji potřebu. Za každý jednotlivý případ takovéhoto porušení povinnosti pak strany sjednaly smluvní pokuty ve výši 50 000 Kč s tím, že zaplacení této smluvní pokuty nevylučuje nárok na náhradu škody vzniklé z téhož jednání. V [článek] smlouvy pak strany sjednaly, že po dobu účinnosti smlouvy o spolupráci nebude žalovaný na vlastní nebo cizí účet vykonávat činnost, která by měla soutěžní povahu ve vztahu k podnikání žalobce. Z dohody o mlčenlivosti uzavřené mezi žalobcem a žalovaným dne [datum] soud dále zjistil, že účelem této dohody je ochrana důvěrných informací, které byly žalobcem žalovanému zpřístupněny na základě smlouvy o spolupráci z [datum], a z článku [anonymizováno] soud zjistil, že tato dohoda o mlčenlivosti doplňuje a rozvíjí smlouvu o spolupráci, pokud jde o ochranu důvěrných informací. V článku [anonymizováno] a [anonymizováno] této dohody pak strany sjednaly, že žalovaný se zavazuje, že nebude dále rozšiřovat nebo reprodukovat či nezpřístupní ani jiným způsobem údaje, které jsou mu známy ze spolupráce se žalobcem, na základě smlouvy o spolupráci třetím osobám, a dále, že takto získané informace nepoužije ani pro své potřeby ani ve prospěch třetích osob. V článku [anonymizováno] dohody o mlčenlivosti pak strany sjednaly, že v případě porušení článku 4 se sjednává smluvní pokuta, přičemž se nepřihlíží k okolnostem dle § 2913 o.z., a zároveň strany sjednaly, že tato smluvní pokuta nevylučuje právo poskytovatele, tj. žalobce, požadovat náhradu škody po žalovaném v rozsahu přesahujícím smluvní pokutu. V článku [anonymizováno] pak strany sjednaly, že pro případ porušení článku [anonymizováno] dohody o mlčenlivosti je sjednána smluvní pokuta ve výši 500 000 Kč za každý jednotlivý prokázaný případ porušení povinnosti, přičemž strany mají za to, že takto sjednaná smluvní pokuta je přiměřená. V článku [anonymizováno] pak strany ujednaly, že v případě vzniku nároku na náhradu škody si tuto strany uhradí dle obecných právních předpisů, a obecně, že zaplacení smluvní pokuty se nedotýká nároku poškozené strany na náhradu škody. Z přehledu ušlé provize, který žalobce založil k vyčíslení nároku na ušlou provizi ve výši 3 820 144 Kč, pak soud zjistil, že žalobce nárokuje ušlý zisk za každou jednotlivou smlouvu uzavřenou ve vztahu k jednotlivým klientům, tedy, jinak řečeno, žalobce vyčísluje ušlý zisk jakožto provizi, která mu nebyla vyplacena za období [datum] až [datum] ve vztahu ke každé jednotlivé smlouvě konkrétního klienta, ohledně níž došlo k porušení povinností žalovanou. Soud z tohoto má zejména za zjištěné, že žalobou takto uplatněné nároky sestávají z položek, z nichž žádná nepřesahuje částku 500 000 Kč (většina z nich se pohybuje ve výších sovek Kč nebo nižších tisíců Kč). Toto má soud rovněž za zjištěné z tvrzení žalobce, který na jednání konaném dne [datum] výslovně potvrdil, že ušlý zisk z každé z jednotlivých smluv, tak jak je tento žalován touto žalobou, částku 500 000 Kč nikde nepřesahuje. 5. Soud zamítl zbývající důkazní návrhy s ohledem na to, že níže uvedený právní závěr soudu je vystavěn na nemožnosti domáhat se škody, neboť nárok na náhradu škody vylučuje ujednání o smluvní pokutě. Provádění a hodnocení zbývajících důkazů k samotné existenci porušení povinnosti či konkrétnímu vyčíslení ušlého zisku by tak bylo v této situaci nadbytečným. 6. Po právní stránce posoudil soud věc podle ustanovení § 2913, § 2894 § 2951 a § 2050 zák. č. 89/2012 Sb. (o.z.), a dále dle znění smlouvy o spolupráci ze dne [datum] ve znění dodatku [číslo] ze dne [datum] a dle znění dohody o mlčenlivosti ze dne [datum]. 7. Ustanovení § 2913 vymezuje základní skutkovou podstatu pro vznik povinnosti k náhradě škody na základě porušení smluvních ujednání. Povinnost k náhradě škody vzniká tomu, kdo protiprávním jednáním poruší povinnost vyplývající ze smlouvy, a způsobí tím buď druhé smluvní straně anebo osobě, v jejímž zájmu mělo k plnění dojít, škodu. Základními předpoklady pro vznik povinnosti k náhradě škody dle § 2913 jsou: a) protiprávní jednání škůdce spočívající v porušení smluvně převzaté povinnosti; b) vznik škody; c) která je v příčinné souvislosti s protiprávním jednáním. Protiprávní jednání je definováno § 2913, škoda je definována v § 2894 a její nahrazovaný rozsah pak v § 2951 a násl. o.z. 8. Nárok na náhradu škody dle § 2913 předpokládá, že dlužník ze smluvního závazkového vztahu poruší povinnost spočívající v plnění svých smluvních povinností, k němuž se zavázal. 9. Ustanovení § 2913 stanoví, že škůdce nahradí škodu vzniklou porušením smluvní povinnosti. Občanský zákoník ale nestanoví konkrétní pravidla pro kalkulaci utrpěné škody. Z hlediska tradičního členění škody je nahrazován ušlý zisk a skutečná škoda. Skutečná škoda představuje skutečné snížení jmění poškozeného, ušlý zisk pak ztrátu, resp. nerozmnožení jmění oproti odůvodněné naději na zisk, je-li takový majetkový přínos podložen již existujícími či reálně dosažitelnými okolnostmi, z nichž lze usuzovat, že nebýt škodní události, k zamýšlenému zisku by skutečně došlo. 10. Dle § 2050 o.z. je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje. 11. Mezi porušením povinnosti a škodou musí existovat příčinná souvislost, neboť pouze nás