12 C 15/2020-69 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobou doručenou soudu dne 21.5.2020 se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky 140 000 Kč coby zadostiučinění za nemajetkovou újmu, způsobenou jí nesprávným úředním postupem v řízení vedeném před [název soudu] (dále též„ OS“) pod sp.zn. [spisová značka] (dále též„ původní řízení“), které dle žalobkyně trvalo nepřiměřeně dlouho. 2. Ve své žalobě žalobkyně blíže uváděla, že původní řízení se týkalo odškodnění jejího úrazu, který utrpěla při dopravní nehodě (otřes mozku, zhmoždění levého ramene, těžší podvrknutí krční páteře atd.). V důsledku této dopravní nehody mělo dle tvrzení žalobkyně rovněž dojít k rozvoji posttraumatické stresové poruchy s diagnózou změny osobnosti v důsledku katastrofické zkušenosti. Jako počátek původního řízení žalobkyně uvádí datum 4.4.2012, přičemž řízení do okamžiku podání žaloby dosud neskončilo. Žalobkyně zdůraznila, že původní řízení trvalo déle jak 8 let, což považuje za nepřiměřeně dlouhou dobu. Žalobkyně uvádí, že se nijak na délce řízení nepodílela a nijak nepřispěla k průtahům mezi jednotlivými soudními jednání, ani k odročování jednání. V této souvislosti poukázala na průtah mezi podáním žaloby, ke kterému mělo dojít dne 4.4.2012, a prvním jednáním ve věci, ke kterému mělo dojít 25.6.2013, a na nečinnost v obdobích mezi 6.12.2013 a 14.7.2015 a mezi 7.8.2015 a 5.2.2016, či v posledním roce řízení. 3. Žalobkyně dále uvedla, že původní řízení se týká věci, která ovlivňuje její každodenní život po dobu více jak 6 let, přičemž se jedná o věci, která je co do významu zcela prioritní. Dle žalobkyně je zřejmé, že v důsledku dopravní nehody, kterou utrpěla, se jí naprosto zásadním způsobem změnil život. Odškodňovací řízení ovšem neproběhlo adekvátním způsobem a bez průtahů. K tomu odkazuje na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva a Nejvyššího soudu. Žalobkyně má za to, že z hlediska obtížnosti bylo původní řízení běžným typem sporu. Od samého počátku původního řízení bylo dle žalobkyně zřejmé, že účastníci nejsou schopni se dohodnout, a podstatným bude posouzení sporné otázky ohledně výše odškodnění. Ve věci neexistuje jediný akceptovatelný důvod pro to, aby řízení trvalo přes 8 let. Přitom žalobkyně zdůrazňuje, že za tento akceptovatelný důvod nelze považovat ani zpracování znaleckých posudků. Při výpočtu žalované částky žalobkyně vyšla z toho, že původní řízení trvá 7 let, přičemž za každý rok žalobkyně nárokuje částku ve výši 20 000 Kč, tj. celkem 140 000 Kč. 4. V podání doručeném soudu dne 26. 6. 2020 žalovaná sdělila, že s žalobou nesouhlasí, nárok neuznává a navrhla zamítnutí žaloby. K samotnému předmětu sporu žalovaná uvedla, že původní řízení doposud nebylo skončeno a jeho celková délka činí 8 let a 2 měsíce. Ve věci bylo prozatím meritorně rozhodováno na 3 stupních soudní soustavy, z toho jedenkrát soudem I. stupně, jedenkrát soudem odvolacím a jedenkrát soudem dovolacím. Podle žalované navíc věc vykazuje značnou míru skutkové složitosti. V této souvislosti poukazuje na to, že spis byl již dvakrát odeslán znalci Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví za účelem vypracování znaleckého posudku a ve věci byla konána řada ústních jednání, jakož i řada nařízených ústních jednání byla zrušena. Podle žalované je tak posuzovaná věc složitá skutkově i právně, neboť se v dané věci jedná o náhradu škody na zdraví. Žalovaná tak uzavřela, že délku posuzovaného řízení trvajícího přes 8 let nelze hodnotit jako nepřiměřenou. Dílčí průtahy pak dle žalované lze tolerovat. 5. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“) k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. V dané věci soud na základě výsledku přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek, respektive s tímto procesním postupem vyslovili souhlas. Soud tedy s ohledem na splnění podmínek předvídaných shora uvedeným ustanovením § 115a o.s.ř. věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání. <b>Skutková zjištění:</b> 6. Soud ze shodných tvrzení účastníků a z listinných důkazů vzal za prokázané, že se žalobkyně dne 2. 1. 2019 obrátila na žalovanou s žádostí o zaplacení přiměřeného zadostiučinění ve výši a z důvodů uvedených v žalobě. Žalovaná doposud o této žádosti nerozhodla (srov. žádost žalobkyně ze dne 2. 1. 2019, přípis žalované ze dne 3. 1 2019). 7. Ze spisu vedené u [název soudu] pod sp.zn. [spisová značka] soud zjistil následující skutečnosti (vypočteny jsou jen nejdůležitější rozhodnutí, podání a jiné úkony soudu a účastníků řízení): -) Dne 4.4.2012 byla [název soudu] doručena žaloba o náhradu škody na zdraví ve výši 1 584 818 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně v této věci byla [celé jméno žalobkyně], [datum narození], a žalovaná [právnická osoba] -) Dne 2.7.2012 byla žalované zaslána výzva k vyjádření se k žalobě. -) Dne 31.7.2012 bylo [název soudu] doručeno vyjádření žalované. -) Dne 21.5.2013 obdržel [název soudu] repliku žalobkyně k vyjádření žalované ze dne 31.7.2012. -) Dne 24.5.2013 byli účastníci předvoláni na jednání, které bylo nařízeno na den 25.6.2013. -) Dne 25.6.2013 se ve věci konalo jednání, které bylo odročeno za účelem rozhodnutí o okruhu účastníků na straně žalované, čtení žalobního návrhu a provedení dokazování výslechy navržených svědků. -) Dne 15.7.2013 vyzval soud žalobkyni, aby doplnila svá žalobní tvrzení. -) Dne 31.7.2013 obdržel [název soudu] návrh na vstup vedlejšího účastníka do řízení na straně žalované. -) Dne 6.8.2013 obdržel soud vyjádření žalobkyně k výzvě soudu ze dne 15.7.2013. -) Dne 9.9.2013 obdržel soud vyjádření vedlejšího účastníka [právnická osoba] -) Dne 5.9.2013 se jednalo ve věci s tím, že byli vyslýcháni svědci a jednání bylo odročeno na 15.10.2013 s tím, že na tomto dalším jednání měli být vyslýcháni další svědci a provedeny listinné důkazy. Na jednání byla také žalobkyně soudem usnesením vyzvána, aby ve lhůtě 30 dnů doplnila své důkazní návrhy. -) Dne 7.10.2013 obdržel soud návrhy žalobkyně k výzvě soudu, učiněné na jednání dne 5.9.2013. -) Dne 8.10.2013 obdržel soud vyjádření vedlejšího účastníka k provedeným důkazům a návrh na doplnění dokazování. -) Dne 9.10.2013 obdržel soud další vyjádření vedlejšího účastníka k provedeným důkazům a návrhům na doplnění dokazování. -) Dne 14.10.2013 bylo odročeno jednání nařízené na 15.10.2013, a to za účelem předvolání svědků, kteří byli navrženi podáním žalobkyně, došlým soudu dne 7.10.2013, znovu obeslání svědků již navržených a možnosti účastníků seznámit se s podáním vedlejšího účastníka, došlým soudu dne 9.10.2013. Jednání bylo odročeno na den 19.11.2013. -) Dne 6.12.2013 se ve věci konalo jednání, na tomto jednání byly provedeny listinné důkazy a jednání bylo odročeno na neurčito za účelem doplnění dokazování znaleckým posudkem z oboru zdravotnictvím, odvětví psychiatrie a zvláště z oboru očního lékařství. -) Dne 13.7.2015 bylo ve věci nařízeno jednání na den 13.11.2015. -) Usnesením ze dne 30.6.2015, čj. [číslo jednací] soud ustanovil podle § 127 odst. 1 a 3 o.s.ř. ve věci znalce, a to sice Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví. Znalci bylo uloženo podat písemný znalecký posudek do 60 dnů. -) Proti usnesení ze dne 30.6.2015, čj. [číslo jednací] podala žalobkyně odvolání, neboť jí tímto usnesením bylo uložena povinnost uhradit zálohu na znalečné ve výši 4 000 Kč. -) Přípisem ze dne 30.7.2015 soud vyzval žalobkyni, aby vyplnila a soudu zpět zaslala prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech za účelem posouzení, zda jsou naplněny podmínky pro postup ve smyslu § 210a o.s.ř. -) Dne 4.8.2015 soud od žalobkyně obdržel vyplněné prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech. -) Dne 7.8.2015 soud usnesením čj. [číslo jednací] rozhodl tak, že se mění usnesení ze dne 30.6.2015, čj. [číslo jednací] tak, že se žalobkyni neukládá, aby uhradila zálohu na znalečné ve výši 4 000 Kč. -) Dne 19.8.2015 byla soudu doručena žádost ustanoveného znalce o prodloužení lhůty na vypracování znaleckého posudku o 2 až 3 měsíce, a to z důvodu letních dovolených. -) Usnesením ze dne 20.8.2015, čj. [číslo jednací], byla prodloužena lhůta stanovená ustanovenému znalci, a to tak, že mu byla prodloužena do 20.10.2015. -) Dne 29.10.2015 byla soudu doručena žádost žalované o odročení jednání, které bylo nařízeno na den 13.11.2015. -) Dne 12.11.2015 soud odročil jednání z 13.11.2015 na 5.1.2016. -) Dne 11.12.2015 vyzval soud usnesením čj. [číslo jednací] ustanoveného znalce Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, aby do 8 dnů ode dne doručení této výzvy předložil písemné vyhotovení znaleckého posudku, jehož podání bylo znalci uloženo usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací]. -) Dne